Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a staly se nedílnou součástí moderního stavění. Velmi dobře se hodí pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Plochá střecha zejména umožňuje plné využití plochy posledního podlaží oproti obytnému podkroví pod šikmou střechou. Z architektonického hlediska do určité míry symbolizuje moderní stavění oproti šikmé střeše, která v historii neměla alternativu z důvodu neexistence plošně vodotěsných materiálů, které by se daly pro hydroizolaci využít. Současné stavění se bez plochých střech neobejde. Oblíbené jsou i u bytových a rodinných domů, kde otevírají možnosti hmotového a tvarového uspořádání a v neposlední řadě možnosti využití střech pro terasy a zahrady.
Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Šikmé střechy mají sklon vyšší a stávají se tak výraznou dominantou objektu. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy.
Důležitost sklonu u plochých střech
Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. kaluží.
Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní). Minimální doporučený sklon ploché střechy jsou 3 %.
Sklon střechy má vliv na celkový vzhled domu, ale také na jeho funkčnost, například odvodnění nebo odolnost proti sněhovému zatížení. Při volbě sklonu střechy zohledněte zvolený typ střešní krytiny a způsob její montáže. Ne každou krytinu můžete použít na každý sklon střechy. Případné riziko tvorby kaluží se musí zohlednit v návrhu krytiny.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Typy plochých střech
Základní rozdělení střech je na jednoplášťové a víceplášťové. Dalšími používanými typy střech jsou střechy inverzní (nebo také s opačným pořadím vrstev) a střechy kompaktní. Jednou z nejběžnějších variant plochých střech je tzv. jednoplášťová plochá střecha.
Jednoplášťové střechy
Jednoplášťové střechy jsou dnes nejrozšířenějším typem plochých střech. Neobsahují větranou mezeru, a proto musí mít dobře vyřešenou parozábranu! Spádová vrstva může být vytvořena také klíny tvarované tepelné izolace. Jako tepelná izolace plochých jednoplášťových střech se obvykle používají tuhé desky z pěnového polystyrenu (EPS) nebo tuhé desky z minerálních vláken, obvykle čedičových. Ačkoliv střecha neslouží trvale pro pohyb osob (terasa apod.), je třeba volit takové materiály, které nebudou poškozeny ani při občasném pohybu osob provádějících např. údržbu.
Víceplášťové střechy
Víceplášťové střechy mají mezi jednotlivými plášti s izolačními vrstvami vzduchovou mezeru (označuje se také jako vzduchová vrstva), obvykle větranou, jejímž účelem je odvést ze střechy vlhkost pronikající difuzí z interiéru do skladby střechy. Dvouplášťové nebo víceplášťové střechy mají ve skladbě vzduchovou vrstvu, obvykle větranou, která odvádí vodní páru pronikající difuzí z interiéru do vnějšího prostředí. Při splnění důležitých podmínek v ní nedochází ke kondenzaci vodní páry. Podmínkou je mimo jiné dokonale vzduchotěsný spodní plášť, nenulový tepelný odpor horního pláště a dostatečná míra větrání střechy. Tyto skladby střech se hodí nad vlhké prostory, do horských oblastí a také samozřejmě na bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Oproti jednoplášťovým střechám jsou náročnější na provádění. Vzduchová mezera musí umožnit odvětrání vlhkosti. Pro bezvadné fungování střechy by horní plášť měl mít alespoň minimální tepelný odpor, který odpovídá např. dřevěnému bednění nebo silikátové konstrukci. Neodpovídá např. pouhému trapézovému plechu. Požadavek na dokonale těsný spodní plášť má zabránit nekontrolovanému proudění vzduchu a vodní páry do vzduchové vrstvy vlivem netěsností. Množství vodní páry v mezeře je pak násobně větší a dimenze větrání střechy nemusí stačit na její odvedení.
Materiály a hydroizolace plochých střech
Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.
Typy hydroizolačních materiálů:
- Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození.
- Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.
Spádová vrstva může být (oproti obrázku) vytvořena také klíny tvarované tepelné izolace. Jako tepelná izolace plochých jednoplášťových střech se obvykle používají tuhé desky z pěnového polystyrenu (EPS) nebo tuhé desky z minerálních vláken, obvykle čedičových.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Provedení spádu a odvodnění
Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabu nebo vtoku nemají bránit žádné překážky. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí. U rekonstrukcí střech se sklonem vnějšího povrchu do 3 %, kdy jsou přidány další vrstvy střechy, lze považovat za přijatelné kaluže na povrchu povlakové vodotěsnicí vrstvy střechy o hloubce do 10 mm. Průsečnice střešních rovin vycházejí z rohu střešní plochy, popř. z rohu smyšleného obdélníka, přičemž jednotlivé střešní roviny mají většinou různý sklon. Toto řešení umožňuje jednotnou úpravu napojení hydroizolačních vrstev na atiku a zjednodušuje vytváření spádové vrstvy.
Návrh spádování
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplýhne konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Způsoby odvodnění
Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
- Vnitřní odvod (vpusti): Najdeme převážně u větších budov jako jsou výrobní haly nebo výškové budovy. Pravdou však je, že se jedná o estetickou záležitost, a proto vidíme vnitřní vpusti i u rodinných domů. Ideální průměr svodu je 100 mm. Minimálně se setkáte se 70 mm, ale větší průměr zmenší riziko ucpání. Zároveň by veškerá hrdla vpusti měla mít minimální odstup 0,5 m od atiky či zdiva z důvodu osazování hydroizolace nebo jiných materiálů. Střešní vpusť musí být vybavena ochranným košem, který chrání vpusť před ucpáním různými nečistotami. Ony ochranné koše, které můžete vidět vyčnívající na plochých střechách, mají též svůj důvod - musí vyčnívat alespoň 40 mm, aby v případě zamezení vpusti vody dovnitř nenastal problém zneprůchodnění. Pro odvodnění ploché střechy je nutné zřídit 2 střešní vpusti se samostatným odpadním potrubím.
- Vnější odvodnění (podokapní žlaby): Provádí se ve sklonu min 0,5 %. U vnějšího typu bude zapotřebí i klempířské činnosti. Odvodnění střechy bude vyžadovat i lapač splavenin v úrovni terénu. Zaatikové a mezistřešní odvodnění se převážně nevyužívá. Kdyby to však konstrukční řešení vyžadovalo, žlaby by musely být v šířce min 500 mm (spíše se volí úžlabí s povlakovou hydroizolací).
- Atika: Další možností odvodnění střechy se nabízí skrz atiku. Atika je součástí domu nad posledním patrem budovy. Svým vzhledem protáhne celou fasádu objektu a tím i opticky zvýší její výšku. Během návrhu odtokového otvoru v atice musíme dodržovat jednotlivá pravidla. Spodní hrana otvoru musí být nad výškou bezpečnostní střešní vpusti. V této úrovni se zároveň nacházíme v požadované tlakové výšce vody (nouzové odvodnění).
Bezpečnostní přepad
Ať se rozhodnete pro ten či onen typ odvodnění, nesmíte zapomínat na pojistný přepad. Tzv. bezpečnostní přepad nám slouží jako pojistka. Řekněme, že budou silné deště a vaše vpusti nebo svody budou přehlceny, nebo se ucpou na základě většího předmětu, který na střechu nepatří (nejčastěji to bývá míč, listí či jiný organický materiál), co potom? U návrhu bezpečnostního přepadu musíme být obezřetní. Abychom zabránili přetížení konstrukce střechy, přepad by měl být ve výšce maximálně 10 cm. Stejně tak nesmí sloužit k proniknutí vody do objektu, tudíž by měl být veden přes atiku, dál od konstrukce. U větších ploch střech se doporučuje zvolit více pojistných přepadů. Pro stanovení počtu přepadů se uvažuje součinitel odtoku C, který má pro standardní střechy hodnotu 1; u velkého rizika vniknutí vody do objektu hodnotu 2 a u vysokého stupně ochrany budovy hodnotu 3.
Faktory ovlivňující sklon střechy a jeho výpočet
Sklon střechy je úhel, který svírá rovina střechy s vodorovnou rovinou. Existuje několik faktorů, které je třeba zvážit při návrhu sklonu střechy:
- Typ střešní krytiny: Různé typy krytin vyžadují různé minimální sklony střechy. Bitumenové šindele jsou ideální pro sklon střechy 11-45°. Plechové krytiny se těší velké poptávce kvůli příznivé ceně a dlouhé životnosti. Sklon musí činit minimálně 9°. Větší sklon střechy je vyžadován v případě keramických či betonových tašek a ostatních krytin o velké hmotnosti. U plochých střech se sklonem 3-17° je skvělým materiálem lepenka nebo folie nanášená na prkna (jedna či dvě vrstvy).
- Klimatické podmínky: V oblastech s velkým sněžením je nutné mít strmější střechu, aby se sníh snáze odváděl. Pokud často dochází k přívalovým dešťům, musíte v takovém případě zvolit větší sklon úhlu, aby voda volně stékala ze střechy a nevytvářely se kaluže.
- Estetické preference: Sklon střechy ovlivňuje celkový vzhled domu.
Rizika nesprávného sklonu střechy
Proč jsou doporučení pro sklon střechy důležitá? Pokud je sklon střechy příliš malý, může dojít k hromadění vody, sněhu a vlhkosti, což může vést k poškození krytiny a konstrukce střechy. Voda se může hromadit na krytině a proniknout do střechy, čímž samozřejmě dochází k poškození materiálu.
Na druhé straně, pokud je sklon střechy příliš vysoký, může způsobit nestabilitu střechy a vyšší náklady na krytinu a konstrukci. Pokud střecha není stabilní, může dojít k pádu krytiny nebo střešní konstrukce, což může způsobit poranění a poškození majetku. Příliš velký úhel způsobuje riziko poškození materiálu z důvodu podtlaku, který vzniká na závětrné straně střechy. Navíc je v tomto případě montáž krytiny obtížná a často je spojena s nutností použít dodatečné spony. Při velkém sklonu se v podstatě vylučuje použití keramických či betonových krytin a ostatních typů krytin s velkou hmotností.
Jak změřit a spočítat sklon střechy
Sklon střechy se obvykle vyjadřuje v procentech nebo úhlu náklonu vůči vodorovné rovině. Následující postup vám pomůže získat výpočet sklonu střechy v obou jednotkách:
- Změřte délku střechy: Použijte pásový metr k měření délky střechy ve směru, ve kterém má být určen sklon. Pokud má střecha komplikovaný tvar, měřte ji po jednotlivých částech.
- Změřte výšku střechy: Pomocí měřicího přístroje, například laserového měřidla, změřte výšku střechy od spodní hrany až po vrchol. Pokud není k dispozici měřicí přístroj, můžete výšku odhadnout například pomocí tyče.
- Spočítejte sklon střechy v procentech: Pro výpočet sklonu střechy v procentech použijte vzorec: sklon v procentech = (výška střechy / délka střechy) x 100.
- Spočítejte sklon střechy v úhlu: Pro výpočet sklonu střechy v úhlu použijte vzorec: sklon v úhlu = arcus tangens (výška střechy / délka střechy).
- Převeďte výsledek na požadovanou jednotku: Pokud jste spočítali sklon střechy v procentech, můžete jej převést na úhel využitím následujícího vzorce: sklon v úhlu = arcus tangens (sklon v procentech / 100). Pokud jste spočítali sklon střechy v úhlu, můžete jej převést na procenta využitím následujícího vzorce: sklon v procentech = tan (sklon v úhlu) x 100.
Převod jednotek sklonu
Při projektování budovy a přímo na stavbě se využívají k udání různých konstrukcí ve sklonu různé jednotky. Nezřídka se stává, že potřebujeme převést jednotky stupně na procenta, promile či na poměr. V praxi se pak nezřídka stává, že jsou jednotky zaměňovány, což může mít fatální následky.
Pro přehlednost uvádíme typické použití jednotek:
- Pro rampy či nakloněné roviny se běžně využívá poměr.
- Schodiště, šikmé střechy a technické listy střešní krytiny udávají sklon běžně ve stupních.
- U plochých střech se zase často udává sklon v procentech.
Tabulka: Orientační převod jednotek sklonu
Následující tabulka ukazuje, jak se liší vyjádření sklonu v procentech a stupních. Sklon 20 ° není opravdu totožný s 20 %.
| Sklon ve stupních (°) | Sklon v procentech (%) | Popis |
|---|---|---|
| 0° | 0% | Absolutní rovina |
| ~1.15° | 2% | Doporučený spád pro ploché střechy |
| ~1.72° | 3% | Minimální spád dle ČSN pro prevenci kaluží |
| 5° | ~8.75% | Horní hranice pro ploché střechy (dle jednoho z vymezení) |
| 10° | ~17.63% | Často udávaná hranice plochých střech |
Typy střech podle sklonu
Podle úhlu sklonu lze rozlišovat tři kategorie střech:
- Ploché střechy: sklon do 5°. První z nich svým názvem ale klame, jelikož úhel sklonu takové střechy musí činit minimálně 3° - nikdy tedy nebude zcela plochá.
- Šikmé střechy: sklon od 5° do 45°.
- Strmé střechy: spád větší než 45°.
tags: #plocha #strecha #jak #udelat #sklon