Článek se zabývá problematikou velkých asfaltových ploch, jejich využitím, právním posouzením a dalšími souvisejícími aspekty v kontextu České republiky. Termín "zpevněná plocha" se vztahuje na část pozemku, která je upravena nebo zakryta materiály, které zabraňují propustnosti vody, například beton, asfalt, dlažba nebo jiné podobné materiály. Tato plocha je obvykle odolná vůči dešťové vodě a umožňuje odtok vody.
Právní Aspekty Manipulačních Ploch
Manipulační plocha, je-li stavbou, může být samostatnou věcí a předmětem občanskoprávních vztahů. Pokud se nejedná o stavbu, a tudíž o samostatný předmět občanskoprávních vztahů (věc), může jít podle okolností buď o součást pozemku, anebo může být tvořena samostatnými věcmi movitými (panely volně položenými na pozemku).
Soudy posoudily nesprávně otázku charakteru zpevněné manipulační plochy postavené na části předmětného pozemku. Odvolací soud bez náležitého zhodnocení provedených důkazů považoval manipulační plochu za součást pozemku, a nikoliv za stavbu jako samostatnou nemovitost.
Zpevněná manipulační plocha má spojovací a dopravní funkci, slouží k přístupu k nemovitostem a k manipulaci s nákladními vozidly. Jde o těžkou asfaltovou vozovku spojenou se zemí pevným základem, u níž lze vymezit, kde začíná stavba a končí pozemek, ve skladbě: štěrkopísek, hrubé kamenivo, drcené kamenivo, kamenivo obalované asfaltem a asfaltový koberec; a o tloušťce 50 cm. Plocha navíc byla samostatným předmětem práv a povinností.
Odvolací soud svůj závěr o tom, že zpevněná manipulační plocha nemůže být samostatnou věcí v právním smyslu (stavbou), ale pouze součástí pozemku jako jeho určité ztvárnění nebo zpracování, učinil bez dalšího s odkazem na závěry podávající se z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.
Čtěte také: Parametry a rozměry míchaček na beton
V rozsudku ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 260/2012, dostupném na www.nsoud.cz, Nejvyšší soud uvedl - s odkazem na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 727/2002 -, že zpevněná plocha představuje určité ztvárnění či zpracování povrchu pozemku a jeho součástí. V rozsudku ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 737/2002, dostupném na www.nsoud.cz, se Nejvyšší soud zabýval povahou silážního žlabu a manipulační plochy, kde zdůraznil, že rozhodnutí v této věci záviselo na tom, zda silážní žlab a zpevněná plocha byly samostatnou stavbou, nebo jen určitým způsobem upraveným pozemkem.
V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2007, pod č. 76/2007, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pozemní komunikace (v posuzovaném případě komunikace místní) může být samostatnou stavbou ve smyslu § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, s tím, že právní vztahy k ní nemusejí být totožné se vztahy k pozemku.
V obecné rovině se povahou staveb, resp. výsledků stavební činnosti, ve vztahu k závěrům, zda se jedná o samostatné věci, či součásti pozemku, které mohou být v právní praxi problematické, sporné či hraniční, Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3259/2018, dostupném na www.nsoud.cz. V této věci se zabýval právní povahou parkoviště, přičemž rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1414/97, na které odkazovalo rozhodnutí sp. zn.
K otázce, kdy je určitým způsobem stavebně zpracovaný povrch pozemku samostatnou stavbou, se vyslovil Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 3. 2015, sp. zn. I. ÚS 3143/13, ve kterém uvedl, že klíčovou roli sehrávají vždy konkrétní okolnosti případu, jež jsou relevantním ukazatelem pro přijetí odůvodněného závěru o tom, zda konkrétní výsledek stavební činnosti je nebo není samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (stavbou ve smyslu občanského práva). Mohou nastat hraniční případy, které bude nutné řešit podle jednotlivých okolností vždy řádně zdůvodněnou úvahou soudu o charakteru sporné věci, resp.
Je vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci. Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním slova smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002).
Čtěte také: Plastová okna: Recenze a tipy
Dovolatelka tvrdí, že odvolací soud se při řešení otázky, zda manipulační plocha je stavbou podle občanského práva, odchýlil od judikatury dovolacího soudu. Závěr odvolacího soudu, že manipulační plocha je součástí pozemku, je předčasný a dovolací důvod nesprávného právního posouzení byl uplatněn právem.
Odvolací soud tedy následně zváží, zda zpevněná manipulační plocha tvoří pouze určité ztvárnění, zpevnění pozemku pro účely průjezdu a parkování vozidel apod., a nejde tudíž o stavbu jako samostatný předmět občanskoprávních vztahů, nebo zda je tomu naopak. Bez bližšího posouzení konkrétní věci nelze takový závěr vyslovit.
Možnosti Využití Volných Asfaltových Ploch
Volná plocha na ježdění, kde je možné se beztrestně a zdarma vyřádit s autem je na několika místech v České republice. O spoustě míst v Česku ovšem ví jen hrstka lidí s blízkého okolí dané plochy, a tak může být mnohdy obtížné tip na nějaké takové ideální místo získat. Zábřeh u Dolního Benešova (Jedná se o poměrně velké sportovní letiště, kde se přes zimu nelítá, a tak je možné využít kompletně celou plochu.
V každém případě je potřeba dávat si pozor na dodržování pravidel v podobě různých zákazů, označení soukromých pozemků apod. V opačném případě totiž v případě ježdění na ilegálních plochách hrozí pokuty. Například za driftování na veřejných komunikacích hrozí přísné sankce. Řidiči tím totiž porušují hned několik dopravních předpisů, a to je ve finále může stát i odebrání řidičského oprávnění.
Daňové Aspekty a Zpevněné Plochy
Rozhodující pro určení, zda se u plošné stavby (ve stavebněprávním smyslu), jako jsou betonové či asfaltové plochy, jedná rovněž z hlediska občanskoprávního o stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 občanského zákoníku) podléhající dani ze staveb dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, či naopak o součást pozemku, na němž se taková stavba nachází, nemůže být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddělit od země, ale také, zda je naplněna první podmínka § 120 odst. 1 občanského zákoníku, tedy zda jde o součást pozemku, která k pozemku (jakožto k věci hlavní) podle jeho povahy náleží, či nikoliv.
Čtěte také: Univerzální stěrky pro zedníky
Při daňové kontrole Finanční úřad Ostrava I zjistil, že se na pozemcích žalobce nachází zpevněná betonová plocha o výměře 1367 m2 a zpevněná asfaltová plocha o výměře 111 m2. Obě plochy správce daně posoudil jako stavby podléhající dani ze staveb. Dodatečnými platebními výměry ze dne 17. 8. 2005 dodatečně žalobci vyměřil daň z nemovitostí za zdaňovací období let 2002 až 2004.
Namítal, že zpevněná betonová plocha dani z nemovitostí nepodléhá, neboť není samostatnou věcí a může být stavbou jen z pohledu stavebněprávních předpisů. S odvoláním na judikaturu upozornil na to, že se jedná o obdobný případ jako parkoviště představované pozemkem, jehož povrch byl zpracován zpevněním povrchu za účelem parkování automobilů, a zpevněná betonová plocha tudíž představuje určitou kvalitu pozemku rozhodnou pro jeho využití.
Za klíčovou otázku, o které je třeba rozhodnout, proto Nejvyšší správní soud, stejně jako krajský soud, považuje určení toho, zda zpevněná betonová plocha nacházející se na pozemku v katastrálním území Moravská Ostrava představuje stavbu ve smyslu občanského zákoníku, a zda je tudíž předmětem daně dle § 7 odst.
Východiskem pro úvahy Nejvyššího správního soudu o tom, jaké „stavby“ jsou předmětem daně ze staveb dle shora citovaného ustanovení, může být názor vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. II. ÚS 529/2005, podle něhož „pojmem stavba ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, se rozumí stavba jako nemovitá věc ve smyslu občanského zákoníku. Sama skutečnost, že bylo na stavbu vydáno kolaudační rozhodnutí, nedostačuje k závěru, že se jedná o stavbu, která je předmětem daně ze staveb. Vždy je zapotřebí zkoumat, zda se jedná o nemovitou stavbu ve smyslu občanskoprávním“.
Na druhou stranu je pravda, že v dosavadní judikatuře byly většinou posuzovány povrchy pozemků, které byly upraveny vrstvením různých materiálů, nikoliv však případ betonové plochy, kterou lze od samotného pozemku zřetelně odlišit a která je zároveň se zemí, na rozdíl od situace, kdy dojde k pouhému položení betonových panelů (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1994, sp. zn. 3 Cdo 40/93, Právní rozhledy č. 5, 1994, s. 173), pevně spojena. Žalobci lze dát navíc za pravdu v tom, že stavebnímu úřadu z hlediska jeho odbornosti nepřísluší v konečném ohledu posuzovat, zda jde o stavbu ve smyslu § 119 odst.
Rozhodující pro určení, zda se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem, či o součást pozemku, tedy nemůže být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddělit od země, ale především, zda je naplněna první část hypotézy § 120 odst. 1 občanského zákoníku, tedy, zda jde o součást pozemku, která k pozemku (jakožto věci hlavní) podle jeho povahy náleží, či nikoliv.
Znovuzískané Asfaltové Směsi a Předpisy
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 8 odst. 2 a § 9 odst. 7 zákona č. (1) Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam se na základě celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků rozlišují na znovuzískanou asfaltovou směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 nebo ZAS-T4. Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků pro zařazení do kvalitativní třídy ZAS-T1, ZAS-T2, ZAS-T3 a ZAS-T4 je stanoven v tabulce č. 1.1 přílohy č.
(4) V případě znovuzískané asfaltové směsi z konstrukční vrstvy pozemních komunikací nebo letištních, manipulačních, skladovacích nebo jiných obdobných dopravních ploch, u které byla nová asfaltová směs položena po 1. lednu 2000, nemusí být provedeno vzorkování a zkoušení.
(1) Znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam kvalitativní třídy ZAS-T3 nebo ZAS-T4 se nestávají odpadem, ale jsou vedlejším produktem, pokud se využijí v nezbytně nutném množství v původním místě v technologii recyklace za studena na místě nebo v původním místě při využití technologie recyklace za studena v míchacím centru; v obou případech při použití asfaltového pojiva v podobě asfaltové emulze nebo zpěněného asfaltu samostatně nebo v kombinaci s vhodným hydraulickým nebo speciálním anorganickým pojivem. Použití pouze hydraulického pojiva není v takových případech přípustné.
(3) Před zahájením vybourávání znovuzískané asfaltové směsi nebo znovuzískaného penetračního makadamu pro účely využití podle odstavce 1 nebo 2 musí být zkouškou ověřeno, že materiál splňuje požadavky na nejvyšší přípustný obsah škodlivin ve výluhu stanovený v tabulce č. 2.1 přílohy č.
(2) Minimální počet odebraných vzorků ve vztahu k diagnostickým průzkumem posuzované ploše stavby, která bude vybourávána, je stanoven v tabulce č. 3.1 přílohy č.
(1) Požadavky na přípravu zkušebních vzorků pro stanovení celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků jsou stanoveny v bodech 1 a 3 přílohy č. (2) Při laboratorních zkouškách musí být dodržen rozsah stanovovaných polycyklických aromatických uhlovodíků uvedený v tabulce č. 1.2 přílohy č.
Městské Plánování a Zpevněné Plochy
Městské plánování: V městském plánování jsou zpevněné plochy důležité pro regulaci rozvoje městských oblastí. Při plánování staveb nebo nákupu pozemku je důležité si být vědom významu zpevněných ploch v rámci místních stavebních předpisů a územního plánování. Zpevněná plocha je termín používaný v kontextu stavebního práva a územního plánování. Podle zákona č. 1856/2006 Sb., o územním plánování, lze zpevněnou plochu definovat jako stavbu, která může vzniknout montážní nebo stavební technologií.
Zpevněná plocha obvykle zahrnuje část pozemku, která byla upravena nebo zakryta materiály, které zabraňují propustnosti vody, jako jsou beton, asfalt, dlažba nebo jiné podobné materiály.
- Zpevněná plocha zahrnuje veškeré části pozemku, které byly upraveny nebo zakryty materiály s nízkou propustností pro vodu.
- Ostatní pevné materiály: Ostatní materiály s nízkou propustností, které byly použity k zakrytí půdy, mohou také být zahrnuty.
Při plánování staveb nebo nákupu pozemku je důležité si být vědom významu zpevněných ploch v rámci místních stavebních předpisů a územního plánování. Je důležité, aby definice zpevněné plochy odpovídala místním stavebním předpisům a územním plánům.
Parkovací Plochy
Zpevněná plocha pro parkování je oblast, která byla upravena tak, aby sloužila jako parkovací místo pro vozidla. Tato oblast by měla být pokryta materiály s nízkou propustností pro vodu a být navržena tak, aby byla pevná, odolná a umožňovala pohodlné parkování vozidel.
- Asfaltové parkoviště: Asfaltové povrchy jsou běžně používány pro parkování.
- Betonové parkoviště: Betonové plochy jsou také častou volbou pro parkoviště.
- Dlaždicová nebo kamenná parkovací plocha: Dlaždicové nebo kamenné povrchy mohou být esteticky příjemné a vytvářet atraktivní parkovací prostory.
- Permeabilní parkovací plochy: Některé moderní designy parkovišť zahrnují permeabilní materiály, které umožňují průchod vody.
Při plánování a výstavbě parkovacích ploch je důležité dodržovat místní stavební předpisy a postarat se o efektivní odtok dešťové vody.
Věcná Břemena a Zpevněné Plochy
Věcná břemena jsou závazky nebo omezení spojená s konkrétním pozemkem a mohou ovlivnit jeho využití. Při koupi pozemku je klíčové provést průzkum věcných břemen, abyste byli informováni o případných závazcích, které mohou ovlivnit váš majetek.
- Výpis z katastru nemovitostí: Katastr nemovitostí je oficiální veřejná evidence, kde jsou evidovány veškeré informace o nemovitostech.
- Typy věcných břemen: Věcná břemena mohou být různého typu, včetně práv průchodu, servitut, zákazů výstavby nebo jiných závazků.
- Odpovědnost za břemeno: Při koupi pozemku by měl být kupující informován o existenci věcných břemen a odpovědnosti za ně.
- Právní poradenství: V případě komplexních věcných břemen nebo nejistoty ohledně jejich vlivu by bylo vhodné vyhledat právní poradenství.
Konzultace s Odborníky
Absolutně, konzultace s odborníky je klíčovým krokem při plánování stavby nebo koupi pozemku. Stavební úřad je zásadním zdrojem informací o stavebních předpisech, územním plánování a povolovacích postupech. Zpevněná plocha je klíčovým prvkem při plánování a stavbě. Jedná se o konstrukci, která vzniká stavební nebo montážní technologií a hraje důležitou roli v územním plánování a regulaci stavebních projektů.
Konzultace s odborníky, jako jsou stavební úřad, právníci, inženýři a architekti, je klíčovým prvkem úspěšného plánování a realizace stavebních projektů. Tyto konzultace vám pomohou porozumět zákonným požadavkům, technickým normám a bezpečnostním aspektům spojeným s výstavbou.
Celkově vzato, zpevněná plocha není pouze stavebním prvkem, ale i klíčem k úspěchu při plánování a stavění.
Zastavěná Plocha vs. Zastavěnost Pozemku
S potřebou určení zastavěné plochy se ve stavebnictví setkáváme dnes a denně. A je bohužel pravdou, že dnes a denně díky ní také vznikají problémy. Nejdříve uvedu, jak zastavěnou plochu definuje stavební zákon.
„Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.“
V překladu není definice jasná a dalo by se o ní různě polemizovat. V praxi z ní však vyplývá následující:
- zastavěná plocha pozemku se vypočítává jako součet zastavěných ploch všech staveb, které jsou na pozemku - kromě samotného domu to tedy můžou být i altány, zahradní domky, krytá stání pro auta, bazény
- do zastavěné plochy se započítává suterén, lodžie a také předsazená konstrukce, která je podepřena svislou nosnou konstrukcí - například balkón, který je podepřen sloupy
- do zastavěné plochy se nezapočítává přesah střechy ani balkón, který není podepřen sloupy ani jinou svislou nosnou konstrukcí
Výpočet Zastavěné Plochy
Ze všeho co teď známe se můžeme dát do samotného výpočtu. Zastavěnou plochu vypočítáme tak, že promítneme vnější líc obvodových konstrukcí do vodorovné roviny. To musí zahrnovat jak obvodové konstrukce nadzemních podlaží, tak i suterénu a všech konstrukcí výše uvedených.
Pakliže stavba nemá obvodovou konstrukci, zastavěná plocha se vymezí pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Zastavěnost Pozemku
Zastavěnost pozemku řešíme v souvislosti s územním plánem a je to poměrové vyjádření zastavěné plochy k celkové ploše pozemku.
Zastavěnost pozemku = zastavěná plocha / plocha pozemku.
Pakliže jsme vypočítali, že zastavěná plocha je 350 m2, zatímco celková plocha pozemku je 1 000 m2, bude zastavěnost pozemku 35%.
V případě, že územní plán reguluje maximální zastavěnost pozemku na 30%, tuto stavbu nepovolí.
Tabulka 1: Kvalitativní třídy znovuzískané asfaltové směsi
| Kvalitativní třída | Celkový obsah polycyklických aromatických uhlovodíků |
|---|---|
| ZAS-T1 | [Hodnota] |
| ZAS-T2 | [Hodnota] |
| ZAS-T3 | [Hodnota] |
| ZAS-T4 | [Hodnota] |
tags: #velká #asfaltová #plocha #využití