Sokl, ať už v historickém kontextu nebo v moderní architektuře a uměleckých instalacích, hraje klíčovou roli v celkovém vnímání a funkčnosti objektu. Jeho řešení je však často podceňováno, přestože má zásadní vliv na estetiku, trvanlivost a energetickou efektivitu.
Historie iluzivních prvků na fasádách
V 16. století bylo běžné setkávat se s iluzivními prvky, které měly za cíl opticky proměnit fasády budov. Nejběžnějším iluzivním prvkem, používaným zejména v měšťanském prostředí, bylo malované kvádrování, imitující plasticitu skutečného kamenného zdiva s hrubě přitesanými čely kvádrů. Takováto forma rustiky většinou objímala jen sokl nebo přízemní partii domu.
Typy iluzivních fasádních prvků:
- Malovaná armatura: Pro optické zvýraznění ostrého zlomu nárožní hmoty domů byla v městské zástavbě často používána malovaná armatura, imitující kamenné kvádry. Někdy měla ornamenty nebo zoomorfními motivy zdobená čela kvádrů.
- Malovaná nárožní rustika: U řadových objektů, situovaných v uliční frontě, někdy malovaná nárožní rustika svou skladbou podélných kvádrů na kolmý trámec připomínala vazebné systémy interiérových trámových stropů, používaných ve světnicích renesančních i raně barokních měšťanských domů.
- Malované kazetování: Mezi rafinovaný prostředek k docílení zdání reliéfně neklidné fasády patřila forma malovaného kazetování, jež se v kombinaci s iluzivní římsou a náboženskými scénami objevuje na fasádě Krupekova domu v Levoči na Slovensku.
- Fiktivní sgrafitové architektonické články: Aplikované kolem oken, uličního vstupu nebo na ploše domovního štítu, evokovaly členitost a plasticitu průčelí, čímž dokázaly exteriér objektu velmi levně modernizovat tak, že odpovídal dobovému vkusu.
- Iluzivní imitace cihelného zdiva: V 16. století se lze na průčelích setkat i s iluzivní imitací cihelného zdiva, jak dokládá atika slavonického domu.
- Iluzivní arkatura: Tradičním způsobem optického pročlenění větší souvislé fasádní plochy byla iluzivní arkatura. Jednotlivé fiktivní arkády se navzájem lišily hustotou oblouků, jejich šířkovými a výškovými parametry a tvaroslovnou složitostí svých pilířů a jejich článků (patek a hlavic). K nejnáročněji pojednaným iluzivním sgrafitovým arkádám v Českých zemích patří dvoupatrová kulisa na nádvoří zámku v Přerově nad Labem, autenticky datovaná k roku 1562.
- Hermy: Společně s fiktivními římsami a výklenky se sochařskou výzdobou byl na renesančních zámeckých i domovních průčelích zhusta malířsky vyveden také další iluzivní architektonický prvek: pilířek vynášející mužskou polopostavu či poprsí - tzv. herma. Na výstavní malované fasádě českokrumlovského Krčínova domu, vzniklé zkraje osmdesátých let 16. století, nesou hermy (v případě ženských těl zv. karyatidy) oválné medailony s antickými bůžky a heroickými postavami.
- Imaginární okenní otvory: Velmi bohatá škála malovaných nebo sgrafitových dekorací je spojena s imaginárními okenními otvory. V některých případech dostala skutečná okna jen malované ozdobné obruby a trojúhelné nadokenní štíty nebo iluzivní, segmentově tvarované nástavce vyplněné stylizovanou kartuší s další výzdobou. Jindy byly plné stěny domu nebo fasády zámeckého nádvoří fiktivně prolomeny malovanými, většinou dvoukřídlými obdélnými okny s kolečkovým zasklením. Pro oživení z nich někdy vyhlíží mužské nebo ženské postavy, zpodobňující majitele domu nebo žánrové figury.
Moderní pojetí soklů v architektuře
Interakci obvodové stěny a terénu lze považovat za jeden z nejdůležitějších, ale i nejvíce opomíjených a podrobně neřešených detailů stavby. V literatuře se setkáváme pouze s náznakem či ryze teoretickým řešením, většinou v kapitolách - zakládání staveb, hydroizolace spodní stavby, svislých nosných konstrukcí, tepelných mostů apod. Kladen je zde však důraz na podstatu konstrukcí a nikoli na podrobné řešení jejich částí.
V minulosti byl řešený detail konstrukčně jednodušší a též jeho chování bylo jednoznačnější ze všech hledisek. Osvědčená byla po staletí praktikovaná řešení zděných staveb s porézní omítkou odříznutou nad terénem. Dále staveb s viditelným soklem z kamene, dobře zabraňujícímu vzlínající vodě narušovat omítku nad ním a též dobře odolávajícímu odstřikující vodě i mechanickému namáhání.
Význam soklu v moderní výstavbě:
V dnešní výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů už nestačí pouze dobře izolovat střechu, stěny a podlahu. Soklová část stavby je extrémně namáhaná. Musí dlouhodobě odolávat:
Čtěte také: Sokl s betonovou stěrkou: Výhody a postup aplikace
- mechanickému zatížení,
- vlhkosti (vzlínající i odstřikující voda),
- mrazu a cyklickému promrzání,
- chemickému působení solí,
- opotřebení při čištění (např. tlakovou vodou).
Správně zateplený sokl zcela zásadně redukuje tepelné ztráty podlahové konstrukce u rekonstrukcí, kde běžně není možno umístit dostatek tepelné izolace. Zateplení soklu je plnohodnotnou součástí energeticky úsporné stavby. Použití extrudovaného polystyrenu, pro soklovou partii, na vnější straně s mechanicky odolnou povrchovou úpravou je téměř bezproblémové a současně stále více používané.
Řešení interakce stěny a terénu:
Alternativní řešení ukazují výtvarné provedení pro interakci tzv. bezsoklovou, tj. s protažením fasády až k terénu. Stejně tak je podrobně prezentována i interakce s tzv. soklem, který je možno řešit jako lícovaný, podsazený či předsazený. Následné upravení základové či jiné obvodové nosné konstrukce je možné bezporuchově provést různými způsoby omítnutí, obkladem keramickým, kamenným, na bázi kovu, plastu či jiných modifikovaných obkladových desek.
Výstavní sokly a vitríny
Výstavní sokly a vitríny hrají klíčovou roli při prezentaci uměleckých děl a exponátů. Jejich design a materiály jsou pečlivě vybírány s ohledem na charakter vystavovaného předmětu a celkovou estetiku prostoru.
Materiály a konstrukce výstavních soklů a vitrín:
- Výstavní sokly: Vyrábí se z MDF desek, které se vyznačují tvarovou stálostí. Jednotlivé díly se sesazují na koso, případné nerovnosti se tmelí a povrch brousí, aby byl bez vad.
- Vitríny: Jsou vyrobeny z dubového masivu, antireflexního skla a podkladového lakovaného plechu. Venkovní rám, spojený klavírovým pantem s kovovým podkladem, umožňuje jednoduché otevření.
- Netypická adjustace fotografií: Pro veletrhy se používají MDF desky jako nosič fotografií, polepené černým papírem, chráněné z vrchní strany vlepeným sklem.
- Kazetové rámy: Mohou být hluboké 11 cm, s nosičem z bukového masivu, v rozích spojeným týblováním.
Umělecké instalace ve veřejném prostoru
SOKL je dlouhodobá spolupráce GHMP a IPR k projektům Pražské židle & stolky a Pražské plácky. Pro obyvatele rezidenčních lokalit by drobné centrální plochy mezi jejich obydlím a obchodními i dopravními zónami měly sloužit jako místo setkávání, nových možností využívání veřejného prostoru pro vlastní každodenní i společenský život. Součástí zkušebního využití těchto plácků jsou dočasné instalace nebo expozice vybraných uměleckých děl, mikrovýstavy ve veřejném prostoru.
Příklady uměleckých instalací:
Tvárnice (2019)
- Autor: Martin Zet
- Materiál: Beton
- Rozměry: 300 × 300 cm, váha cca 42 t
- Termín expozice: 17. 12. 2020 - 14. 12. 2022
- Charakteristika: Mohutná světlá kostka odlehčená zvláštním průřezem byla inspirována tvárnicí, kterou v 70. letech vytvořil pro dělící dekorativní zeď sídliště v Praze na Pankráci II otec Martina Zeta (1960), sochař Miloš Zet (1920-1995). Původní tvárnice evokuje na jedné straně skořepinový tvar, inspirovaný bruselským stylem, který se následně prosadil do nejširší tvarové produkce československé architektury hluboko do druhé poloviny 20. století. Na straně druhé se divák neubrání pocitu, že Miloš Zet pracoval i s tradicí české kubizující architektury nebo užité tvorby. Objekt tak v sobě koncentruje nejrůznější aluze moderního názoru na architekturu a design a zároveň je reziduem sochařovy spolupráce s architekty na výstavbě moderního sídliště.
Pokora (2017)
- Autor: Martin Skalický
- Materiál: Laminát
- Termín instalace: 27. 11. 2020 - 28.3.
- Rozměry: v. 170 cm, š. 100 cm, dl. 180 cm (plastika); v. 130 cm, š. 150 cm, hl. 165 cm (podstavec)
- Charakteristika: Mohutná postava Pokory se symbolicky sklání směrem k budovám Klementina, sídlu archivovaného vědění skrytém ve statisících knih i k odkazu nedaleko židovského města, zmizelého během asanace v 19. století. Mohutná abstrahující figura může vyvolávat aluzi Golema rabiho Löwa, Jehudy ben Becalela, jehož socha od L. Šalouna stojí na Novém židovském hřbitově.
Budka (2008)
- Autor: Vojtěch Míča
- Materiál: Beton, sklo, železo
- Rozměry: 230x110x110 cm
- Termín instalace: 21. 9. - 30. 11. 2019
- Místo: Mariánské náměstí
- Charakteristika: Jako první mikrovýstava z výstavního cyklu umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy SOKL na Mariánském náměstí byla instalace objektu Budka ak. sochaře Vojtěcha Míči. Veřejné telefonní budky bývaly bodem, odkud se kdokoliv mohl spojit s kýmkoliv. Bývaly běžným městským mobiliářem, zařízením, u kterého byla důležitá vnitřní technologie a neviditelní komunikační síť.
Symbiont (2020)
- Autor: Jan Paclt
- Termín instalace: 12. 8. 2020 - 30. 9. 2020
- Charakteristika: Symbiont je organismus, který žije ve spojení s druhým, obvykle větším organismem. Na prázdném asfaltovém ostrůvku, vprostřed hlavní křižovatky Malvazinek postupně vyrůstá prostorová konstrukce, která by neměla existovat sama o sobě. Na oplátku za poskytnutý prostor se snaží rozvinout potenciál místa, který by jinak zůstal bez povšimnutí nebo nevyužitý. Smyslem uměleckého díla je ukázat toto veřejné místo a prověřit nové možnosti užívání tohoto vzácného a jedinečného prostoru.
Čtěte také: Pokládka a péče o kamenný koberec
Čtěte také: Optimalizace izolace: Zateplení soklu a fasády se systémy ZOFI pro dlouhou životnost
tags: #vystavni #zaskleny #sokl #informace