Břečťan (lat. Hedera) je stálezelená popínavá dřevina, která je ceněna pro svou schopnost rychle pokrýt velké plochy a vytvořit hustý zelený koberec. Je populární jako architektonický prvek pro vertikální i horizontální pokrytí, stejně jako pro pěstování v nádobách. Nespornou předností břečťanu je sytá zeleň, kterou si zachovává po celý rok, a jeho nenáročnost na stanoviště, světlo a zálivku. Dokáže se přizpůsobit různým podmínkám a roste i v silně znečištěném prostředí.
Břečťan popínavý (Hedera helix) je rozšířen po celé Evropě a je prošlechtěn do mnoha odrůd s různým tvarem, kresbou i zbarvením listů - od sytě zelené přes bělavo a žlutavě pestrou až po žlutou. Listy mohou být také různě vykrajované nebo zkadeřené. Příkladem je odrůda Hedera helix 'Goldheart', která má úhledné, úzké, trojlaločné listy s nepravidelnou světle žlutou skvrnou ve středu čepele a mladé výhony zbarvené do růžova.
Proč je břečťan tak populární a kde se uplatní?
Břečťan je oblíbený pro svou schopnost dodat zahradě smaragdový lesk, vyplnit stinné kouty a vytvořit kulisu neproniknutelné džungle. Lze jej využít k pokrytí nevzhledných stěn, přidání patrovitosti a vertikální vegetace. Je užitečným pomocníkem, neboť dokáže stavby příjemně izolovat a ochrání zdivo před nasákavostí. Výhodou je také tepelná izolace. Z obyčejného drátěného plotu dokáže vytvořit neprostupný živý plot. Kromě plotu je mezi zahradníky oblíbenou oporou pro břečťan také fasáda domu, chaty nebo třeba garáže.
Mezi hlavní druhy břečťanu patří:
- Břečťan popínavý (Hedera helix): Nejrozšířenější druh, známý svými tmavě zelenými listy a schopností růst na zdech a stromech.
- Břečťan irský (Hedera hibernica): Má větší listy než Hedera helix a roste rychleji.
- Břečťan alžírský (Hedera canariensis): Má velké, lesklé listy a je vhodný pro teplejší oblasti.
- Břečťan kolchidský (Hedera colchica): Tento druh má velké, kožovité listy, často panašované.
Pěstování a péče o břečťan
Pěstování břečťanu je jednoduché a nenáročné.
Čtěte také: Výhody umělého živého plotu břečťan oproti živému
Světelné podmínky a stanoviště
Břečťan preferuje stín až polostín, což z něj činí ideální volbu pro severní strany budov nebo místa s minimem přímého slunečního světla. Dokáže růst v podmínkách, kde se mnoha rostlinám nedaří. Poroste vám i na severní straně domu. Výhodná jsou stinná až polostinná stanoviště, plné slunce rostlinám nevyhovuje (výjimkou jsou některé panašované druhy, které v průběhu dne vyžadují krátkodobý přímý sluneční svit cca 2 hodiny).
Půda
Břečťan není náročný na půdu, ale preferuje dobře propustné, humózní půdy s dostatkem organických látek. Má v oblibě propustnou až mírně zásaditou půdu, avšak daří se mu i v kyselejší půdě. Na překážku nejsou ani stanoviště hustě prorostlá kořeny stromů, tedy místa, kde se většinou nedaří žádným jiným rostlinám, či hlinitopísčité půdy, ty však musí být dostatečně humózní a přiměřeně zásobené vodou.
Zálivka
Břečťan je poměrně odolný vůči suchu, což z něj činí ideální volbu pro místa s nepravidelnou zálivkou. Mladé rostliny je třeba pravidelně zalévat, dokud se jim nevytvoří pevnější kořenový systém. Starší rostliny břečťanu si vystačí s přirozenými srážkami v našich oblastech a jsou odolné i vůči krátkodobému suchu. Tato rostlina má ráda stále vlhkou zeminu, pozor ale na přemokření, to jí nedělá dobře.
Hnojení
Hnojení není pro rostlinu životně důležité, pokud ji však pohnojíte, dosáhnete rychlejšího růstu a zelenějších listů. Vhodný čas na hnojení je během roku od jarních měsíců do září. Můžete břečťan přihnojovat jednou za měsíc v období od dubna do září, ale není to vyloženě nutné. Naopak úplně vynechte hnojení 6-8 týdnů po přesazení.
Řez
Břečťan může růst velmi rychle a rozšířit se po celé stěně nebo zemi. Pokud jej chcete udržet pod kontrolou a v požadovaném tvaru, je důležité jej pravidelně zastřihovat. Nejlepší doba pro řezání břečťanu je na jaře nebo v létě, kdy rostlina aktivně roste. Řez břečťanu provádíme na jaře. Při zmlazovacím řezu zkracujeme všechny výhony na jeden metr nad povrch půdy. Následně dochází k rychlému růstu. Rozvětvení břečťanu docílíte tím, že budete zaštipovat mladé výhonky plazící se vzhůru po podpoře. Pokud jej použijete jako živý plot, je nutné pouze příležitostně rostliny přistřihnout.
Čtěte také: Živý plot z břečťanu
Množení
Množení břečťanu je opravdu jednoduchou záležitostí. Postačí ustřihnout kořenové úponky či odříznout stonkové odřezky. Tyto získané části zasadíme do nového květináče s novým substrátem a pravidelně zaléváme, dokud se rostlina nechytí. Do jednoho květináče můžeme zasadit po 2 až 5 kusech odřezků. Řízkování je vhodným způsobem množení všech břečťanů. Vytvořte si několik stonkových řízků s jedním listem tak, že z mateřské rostliny odříznete dostatečně silný jednoletý výhon. Za horním listem ostrým nožem odříznete zbytek výhonu, dále odříznete zbytek výhonu pod spodním listem a odříznete i samotný spodní list. Nyní můžete vzniklé jednolisté řízky zasadit do substrátu vhodného pro množení rostlin. Řízek by měl být zapíchnut až těsně pod místo, kde list ústí ze stonku. Podmínky pařeniště vytvoříme zakrytím kořenáčku igelitovým sáčkem, ten je však nutné pravidelně sundávat a řízky odvětrávat.
Pěstování v květináči a bytě
Břečťan můžete pěstovat i v květináči. Je oblíbený jako převislá rostlina v závěsných nádobách nebo truhlících. Pěstování břečťanu v květináči je poměrně běžnou záležitostí a různé druhy břečťanu v květináči s menšími, obvykle zajímavě zbarvenými listy, najdeme v každém hobby marketu či větším zahradnictví. Pěstování břečťanu v bytě vyžaduje podobná pravidla jako venku - do květináče dáme rašelinový substrát, zálivka je spíše mírná, stanoviště s dostatkem rozptýleného světla. Pokud si nejste jisti na jaké stanoviště břečťan umístit, řiďte se barvou jeho listů. Světlé listy potřebují více světla, tmavé listy břečťanu nemají vysoké nároky na světlo.
Břečťan a jeho vliv na cihlové ploty a budovy
Schopnost břečťanu pokrývat jakoukoliv plochu se však pojí s pár nevýhodami. S jeho schopností pokrývat jakoukoliv plochu se však pojí pár nevýhod, které může potlačit příhodná péče. Že umí škrtit stromy, strhávat svou masou dráty elektrického vedení a příčepivými kořínky rozrušovat fasádu pod sebou až k erozi stavby. Břečťan popínavý je řazený mezi okrasné rostliny. Přestože jde o okrasnou rostlinu, mnoho lidí trápí skutečnost, že břečťan roste tam, kde ho příliš nechtějí. Přitom se ho zbavit je často náročné.
Břečťan má silné kořenové úpony, kterými se přichytí na zdi. Pokud beton není úplně hladký, tak se břečťan uchytí svými vzduchovými 'kořínky'. Zbytky kořínků zůstanou přichycené, což nevypadá příliš esteticky. Zbavit se jich můžete jen pomocí ocelového kartáče, což je ale poměrně náročná práce. Pokud máte starší, poškozené omítky, břečťan může proniknout do trhlin a způsobit další poškození. Břečťan má vzdušné kořínky, kterými se na fasádě přidržuje, pokud byste měli na domě nějaké škvíry, kořínky by je mohly zvětšit, břečťan tedy fasádu sám nenaruší, ale může zvětšit už vytvořené praskliny.
Samozřejmě, že to jde i jinak. Třeba tím, že břečťanu nabídnete žebřík, po kterém se může svépomocně šplhat snáze, než po vaší zdi. Řešení to není stoprocentní, ale laťkové mřížoví, trellis, po němž se může pnout v odstupu od stěny, vám pomáhá divoký růst částečně usměrňovat a regulovat. Bude se i dál natahovat ke stěně, ale ne tak intenzivně, když bude mít svou vlastní oporu. Určitě ale není dobrý nápad sadit tuhle nádheru vedle „holé“ cihlové stěny.
Čtěte také: Cihlový dům: Investice do budoucna?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o ideální řešení, jak zakrýt rozpadající se omítku staršího domu, opak je pravdou. Abychom mohli nechat rostlinu volně stoupat po fasádě, musí být omítka zcela neporušená, bez prasklin, odkrytých cihel a podobně. Další nevýhodou břečťanu na fasádě domu je poměrně velké množství obtížného hmyzu v okolí otevřených oken. Břečťan láká svými květy včely, je náhradním domovem pro hmyz a rádi jej k pohybu využívají i menší hlodavci (myši), kteří se tak často propracují otevřeným oknem až k vám do patra.
Jak se zbavit břečťanu: Mechanická, chemická a přírodní likvidace
Likvidace břečťanu vyžaduje určitý systém a trpělivost. Způsobů likvidace je přitom víc.
Mechanická likvidace
Pokud se rozhodnete odstranit vzrostlý břečťan, který má příchytné vzdušné kořínky přichycené na omítce domu, počítejte s tím, že vás čeká spousta práce. Drží tam totiž opravdu pevně, a to dokonce, i pokud rostlina uschla. Často není jiné řešení, než ho strhnout i s omítkou. Jednodušší je to u zdí betonových. Schopnost podmanit si a opanovat terén je u břečťanu opravdu extrémní, a nezacloumá s ním ani mráz nebo sucho. Přirůstá rychle a přitom nenápadně, takže už po pár sezónách vám z něj může vzniknout něco, co vám ani trochu nepřijde roztomilé, estetické nebo hodnotné. Jak tomu předejít? Jedině pravidelným a vytrvalým prostřiháváním a seřezáváním, kterým budete snižovat objem biomasy a likvidovat pátravé úponky, které tenhle ušlechtilý trifid vysílá do všech stran.
Při likvidaci si rozhodně „nepočínáte jako v rukavičkách“, ale bez rukavic to určitě nepůjde. Rozhodně však nezapomeňte na ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, listy břečťanu totiž mohou vyvolat podráždění kůže. Při likvidaci břečťanu je třeba si vzpomenout na to, jak dobře svého protivníka poznáte. Když se domníváte, že břečťanu stačí přerušit kořenový systém a otrhat ho z místa, kde se táhne, není tomu tak. Především při rozsáhlém porostu je kořenový systém silnější, rozlehlejší a odolnější.
Ať se rozhodnete pro likvidaci břečťanu bez nebo za pomoci chemie, ani v jednom případě vás nečeká nic jednoduchého. Především tedy začněte nadzemní částí. Zhruba 5 cm nad zemí přerušte strukturu porostu. Výhonky zatím nechte v zemi. Následně břečťan jednoduše osekáte, ořežete, vytrháte z místa, kde se pnul. Použít můžete sekeru nebo nůžky. Když se vám podaří odstranit největší část břečťanu, čeká vás ten náročnější úkol. Podzemní část je přesně tou, která je nejodolnější. Pokud máte možnost, na hloubku rýče zem zryjte a zem odstraňte a nahraďte novou. Kořeny v takové hloubce by už neměly tak snadno přežít.
Odstranit břečťan ze zahrady je o něco jednodušší. I v tomto případě však počítejte s tím, že vám to dá hodně práce. Obzvlášť pokud máte na zemi celý břečťanový koberec. Jediný způsob, jak se ho zbavit, tak je vytrhat ho i s těmi nejmenšími kořínky. Vytrhaných rostlin se rychle zbavte, jinak vám rychle zakoření tam, kam jste je odhodili. Nikdy je proto nedávejte třeba na kompost. Následně plochu posypte mulčovací kůrou, díky které břečťan znovu nezakoření. Vrstva by měla být vysoká patnáct až pětadvacet centimetrů. Jde však o dlouhodobý proces, kůru je nutné nechat na místě alespoň dvě sezóny a několikrát do roka ji v případě potřeby doplňovat.
Chemická likvidace
Přestože chemickou cestu na likvidaci břečťanu někteří odmítají, je tou nejúčinnější. Nejlepším obdobím na chemickou likvidaci břečťanu je podzim. Průběh likvidace však probíhá podobně jako v předchozím případě. Potom přichází na řadu chemie. Musíte však myslet na to, že chemický prostředek na likvidaci břečťanu může poškodit i jiné rostliny v jeho okolí. Proto je důležité koncentrovaný prostředek aplikovat na cíleně určené místo. Na výhonky, které jste tedy zanechali, aplikujete účinný prostředek. Nejúčinnějším prostředkem - herbicidem určeným na likvidaci břečťanu je přípravek s názvem Roundup. Druhým účinným herbicidem je Fondo, který je také určený na likvidaci škodlivé vegetace.
V boji s břečťanem příliš nepomáhají dokonce ani chemické přípravky, listy této popínavé rostliny totiž obsahují voskovitou vrstvu, chemie tak do nich proniká jen málo a pomalu. Břečťan se navíc díky svým hlubokým a rozvětveným kořenům rychle vzpamatovává a znovu obrazí. Pokud se na očištěné místo nechystáte nic sázet, můžete si pomoci silnými herbicidy.
Moderní postřik na břečťan založený na systémových látkách má při správném použití velmi krátký poločas rozpadu, neváže se na tuky a v půdě se postupně rozkládá na přirozené složky. Totální herbicidy působí systémově - účinná látka se dostane až ke kořenům a zajistí dlouhodobou likvidaci břečťanu a nežádoucích rostlin, ne jen dočasné oslabení. Z ekologického hlediska je klíčové správné použití, dodržování dávkování, poměrů ředění a návodů. Totální herbicidy nejsou vhodné v blízkosti studní, bazénů a vodních toků, ale při aplikaci na suchý povrch, za bezvětří a podle návodu jsou považovány za bezpečné pro okolní prostředí.
Přírodní metody likvidace
Pokud nechcete použít chemické prostředky, existuje i přírodní způsob, jak tohoto nevychovance vykázat do patřičných mezí. Jde o směs, kterou si namícháte ze 450 ml jablečného octa, 30 ml prostředku na nádobí a 1 lžíce soli. Vzniklou směs dejte do rozprašovače a postříkejte jí místa, kde nechcete, aby břečťan rostl. Poté nechte směs působit pět dní a následně zkontrolujte. Pokud se vám zdá rostlinka mrtvá, odstraňte ji a odneste pryč.
Jakmile odumřelou rostlinu odstraníte, zaměřte se na její kořeny. Podle odborníků byste je měli zalít roztokem z 1 dílu bílého octa a 4 dílů vody. Tahle octová voda dokáže zneškodnit vašeho „zeleného nepřítele“ natolik, že už více neporoste. Vyzkoušet můžete i jinou metodu likvidace. Ta spočívá v tom, že na břečťan dáte starý karton nebo jiný biologicky rozložitelný materiál (noviny, trávu, suché listí). Díky této vrstvě ztratí břečťan dostatek vzduchu, světla a postupně zvadne.
Jedovatost a léčivé účinky břečťanu
Břečťan je taková rostlina „dvou tváří“ - říká se o něm totiž, že je léčivý i jedovatý. Celá rostlina břečťanu je jedovatá, nejvíce však jeho plody. Pro člověka jsou prudce jedovaté. Vyšší množství toxických látek je koncentrováno v plodech. Šťáva z listů a stonků zase může způsobovat kožní alergické reakce. Mezi hlavní příznaky otravy patří žaludeční problémy a zvýšená teplota. V případě podezření na požití břečťanu vyhledejte lékaře. Pozor byste měli dát zejména tam, kde jsou malé děti, které si mohou bobulové plody břečťanu natrhat. Břečťan je jedovatý i pro psy či ptáky, kteří mohou sníst jeho bobulovité plody. Obsahuje toxiny, které vyvolávají zvracení, průjmy a při nadměrné konzumaci až šok či smrt. Při manipulaci s rostlinou používejte rukavice, které zabrání případnému podráždění pokožky.
Přestože jsou čerstvé listy a plody toxické, v léčitelství se užívá snad od nepaměti. Podporuje léčbu astmatu, chronických bronchitid i zánětů dýchacích cest. Obklad z drcených listů břečťanu působí protizánětlivě a odstraňuje otoky. Břečťan čistí ovzduší od benzenu, a to velmi rychle: během jediného dne pohltí až 90 % škodlivin.
Shrnutí výhod a nevýhod břečťanu
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti břečťanu, které je třeba zvážit před jeho výsadbou či likvidací:
| Vlastnost | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Estetika a využití | Stálezelená sytá zeleň po celý rok, rychlé pokrytí ploch, tvorba živých plotů a vertikální vegetace, okrasný prvek v zahradách a nádobách. | Nekontrolovaný růst může působit nevzhledně a zahltit jiné rostliny. |
| Odolnost a péče | Velmi nenáročný na stanoviště, světlo, půdu a zálivku, mrazuvzdorný, odolný vůči znečištěnému prostředí a škůdcům. | Vyžaduje pravidelné a důkladné prořezávání pro udržení pod kontrolou. |
| Vliv na stavby | Izoluje budovy, chrání zdivo před nasákavostí, nabízí tepelnou izolaci. | Silné kořenové úpony mohou proniknout do trhlin v omítce a způsobit poškození; po odstranění zanechává zbytky kořínků. |
| Ekologický aspekt | Poskytuje pyl a nektar pro hmyz (kvete na podzim), útočiště pro ptáky, čistí vzduch od benzenu. | Může lákat hlodavce a hmyz k oknům a do obydlí. |
| Toxicita a léčivé účinky | Léčivé účinky (sirupy proti kašli, obklady na popáleniny), odstraňuje otoky. | Celá rostlina je jedovatá, nejvíce plody; může způsobit podráždění kůže a otravy u lidí a zvířat. |
| Růst | Rychlý růst (až 60 cm ročně za vhodných podmínek), dokáže se pnout po jakékoli opoře. | Extrémní schopnost podmanit si terén, prorůstá trávníkem a kořenový systém je silný a odolný. |
tags: #břečťan #ničení #cihlového #plotu