Supermarketová rajčata se těm domácím zkrátka nemohou rovnat. Jaro je tu a s ním přichází i zahrádkářská sezóna. Pěstování rajčat v lehce přemístitelných pytlích je levnou alternativou k tradičnímu zahradničení, zejména pak, pokud nemáte zrovna ten největší pozemek. Tento způsob je tak ideální volbou i pro pěstování na terase i balkóně, čímž dokážete pěkně využít omezený prostor. A když rostliny dobře zasadíte a budete o ně pěkně pečovat, čeká vás bohatá úroda rajčat, jejichž chuť bude nesrovnatelná s těmi koupenými v obchodech.
1. Výběr odrůdy: Tyčková, keříčková a cherry rajčata
Rajče jedlé či lilek rajče (Solanum lycopersicum) je vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých. V našich klimatických podmínkách se však rajčata pěstují jako jednoletky, protože rostliny nepřečkají mrazy. Plodem rostliny je dužnatá bobule s drobnými semeny, která se vyznačuje vysokým obsahem vody, vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Druh je samozřejmě pouze jeden - lilek rajče, nicméně odrůd jsou desítky, ne-li stovky. Mezi nimi si vybere určitě každý. Rajčata dělíme do tří základních skupin - na keříčková, tyčková a cherry.
- Tyčková rajčata: Tyčkové odrůdy jsou ty nejvyšší a obvykle je nelze pěstovat bez opory. Mají zpravidla největší plody i vyšší výnosy. Rostou do výšky (až 3 metry), potřebují oporu a pravidelné vylamování zálistků. Ven se vysazují až po "zmrzlých mužích" (po 15. květnu). Nejvhodnější termín pro výsev tyčkových rajčat je první dekáda dubna.
- Keříčková rajčata: Keříčková rajčata jsou nižší a keřík se rozrůstá spíše do šířky, má více vrcholů. Díky tomu je schopen růst i sám bez opory. ukončí a nasadí plody najednou. Nepotřebují (většinou) oporu ani vylamování.
- Balkonová rajčata: Zakrslé odrůdy určené do nádob (např. balkonová rajčata)
- Cherry rajčata: Cherry jsou nejmenší vzrůstem rostliny i plodem, bobule jsou velmi sladké, s pevnou slupkou a vhodné k přímé konzumaci. Plody jsou drobné, oválné, rostou v trsech.
Způsob pěstování záleží na typu rajčete a vhodném výběru odrůdy. Tyčková rajčata se většinou pěstují venku, ve fóliovníku nebo skleníku, nižší keříčková a zakrslá rajčata se uplatní na záhoně či v nádobách. Stále oblíbenou odrůdou jsou klasické 'Stupické polní rané' a široký výběr hybridů F1, například 'Toro', 'Tipo', 'Start', 'Tornádo' nebo takzvané biftekové rajče s masitými velkými plody 'Beefmaster'. Zaujmout by vás mohlo i tyčkové rajče s protáhlými oválnými plody 'Marzano Gigante 3', vhodné pro kuchyňské zpracování na protlaky a kečupy, stejně tak vynikající 'Sonet F1'. Vyberte si odrůdy, které jsou odolné proti plísním. Touto odrůdou je například Pyros. Zvolit můžete klasická rajčata, která jsou velmi šťavnatá, mají střední velikost a hodí se především do salátů. Nebo můžete vyzkoušet koktejlová rajčata, která jsou velice aromatická, mají malé kulaté plody a můžete je konzumovat čerstvá, nebo je zkuste naložit.
Hybridní vs. nehybridní odrůdy
Hybridy jsou rajčata, jejichž šlechtění bylo kontrolováno a organizováno ze zvláštních důvodů. Například jsou šlechtěny, aby měly větší odolnost vůči chorobám. Ta právě u dědičných odrůd chybí. Ve skutečnosti hybridní odrůdy rajčat mají mnoho výhod oproti volně opylovaným odrůdám. Hybridy obvykle více plodí a dozrávají dříve a stejnoměrně. Jestliže se chcete vyhnout hybridům a pěstovat pouze nehybridní odrůdy, musíte sledovat značení. Pro hybridy se obvykle používá označení "F1“. Pokud potřebujete nebo chcete rajčata odolná proti nákazám, musíte si pořídit hybridy. Například VFFNTA znamená, že rostlina je odolná proti vadnutí Verticillium, Fusarium 1 a 2, háďátkům kořenovým Nematodes, mozaikovým virům Tobacco a nákaze stonků Alternaria.
2. Příprava sadby a výsev
Rajčata lze pěstovat buďto ze zakoupených sazenic, které mohou být klasické i roubované, nebo ze semínek. Předpěstování sadby trvá asi 1,5 až dva měsíce, proto se do práce pusťte už koncem zimy, aby byly sazenice při jarní výsadbě do záhonů dostatečně silné. Příprava rozsady rajčat je klíčem k úspěšné úrodě. Semena vysévejte v předjaří, nejčastěji v březnu, do truhlíků nebo misek s výživnou, dobře propustnou půdou. Rajčata klíčí poměrně dobře, i tak je ale vhodné k jejich předpěstování použít substrát vhodný pro klíčení semen.
Čtěte také: Návod na pěstování jahod
Výsev semen
S výsevem nespěchejte! března je ideální čas. Do květináčku se zeminou vytvořte jamku, která je hluboká půl centimetru, vložte do ní semeno a zasypejte opět zeminou. Do každého okénka sadbovače či kelímku umístit dvě až tři semena. Ty přiklopíme asi centimetrem zeminy a velmi jemně přitlačíme prsty. Následně půdu zvlhčíme rozprašovačem. Zalévání z konvičky není příliš vhodné, protože semena jsou velmi drobná a mohla by se vyplavit. Na okenním parapetu budou mít semínka dostatek vlhkosti a také dostatečné množství světla. Teplota v místnosti by měla být mezi 18-25°C. Pro vyklíčení semen potřebujeme teplotu 18-21 °C. Na předpěstování použijeme fóliovníky, pařeniště či rašelinové sadbovače.
Přepikýrování sazenic
Rajčata by vám měla vyklíčit cca do 10 dnů. Jakmile se objeví první pravé lístky, můžete začít s pikýrováním. Začněte tak, že si připravíte větší květináče se zeminou. Do každého květináče přepíchněte jednu rostlinku. Před vypichováním rajčat půdu přitlačte, aby to šlo jako po másle. Následně si připravte vypichovací tyč a rostlinku opatrně přesuňte na nové stanoviště. Dejte pozor, aby nesměřovaly kořeny nahoru. Jemně přitlačte půdu a sazenice zalijte. Jakmile se objeví první pár pravých listů, semenáčky rozsadíme do sadbovačů či kelímků a umístíme je na světlo, kde je denní teplota 25 °C a noční 15 °C. Při stále vysoké teplotě by se semenáčky „vytáhly“, byly slabé a neduživé. Pokud jste semena vysévali do společné nádoby, je potřeba rostliny přepikýrovat. Učiníme tak v čase, kdy se objeví první pravé lístky.
Roubované sazenice
Pokud nemáte možnost vypěstovat si rajčata ze semínka sami, můžete si vybrat z naší nabídky některé zajímavé odrůdy. Ve většině případů se jedná o naroubované rostliny pro silný růst, výrazně vyšší výnos, vysokou odolnost - rezistenci vůči chorobám a pro lepší kvalitu plodů a listů. Roubované sazenice jsou sice finančně náročnější, ale na základě recenze zákazníků, se cena vyrovná množství plodů, které z takové rostliny získáte. Roubované sazenice rajčat jsou odolné vůči stresu, jsou přizpůsobeny jakýmkoli podmínkám, jsou vitální, bohatě koření. Jsou naroubovány obyčejně na dýňovou podnož. Tato naroubovaná část musí zůstat nad úrovní půdy. Je často označena bílým plastovým kolíčkem, který není nutné po zakoupení odstraňovat. Samotným hrubnutím a růstem se kolíček sám uvolní.
3. Pěstování rajčat v pytlích a nádobách
Víte o tom, že se rajčata dají pěstovat i v pytlích? Pěstování rajčat v nádobách jako například truhlík nebo květináč umožní pěstování prakticky kdekoliv -- na terase, balkóně, v zimní zahradě nebo i doma v pokoji. Látkové pytle dobře zadržují vodu a k tomu navíc, ve srovnání s plastovými nádobami či keramickými květináči, vodu lépe odvádějí. Poohlédněte se po velkých pytlech, ty o objemu 75 litrů jsou ideální. Pokud zvolíte cestu menších pytlů, pak i ty třicetilitrové ujdou, ale v takovém případě doporučujeme do každého zasadit jen jedno rajče. Kromě látkových pytlů se můžete vydat i cestou pevných plastových pytlů. Ať už velké, či malé, pytle mají i další výhodu v tom, že v létě je můžete přemisťovat a chránit před extrémním žárem. Na podzim zase díky přestěhování chránit před chladným počasím.
Jak zasadit rajčata do pytlů
Pořiďte si dostatečně velké nádoby, v podstatě platí přímá úměrnost - čím větší, tím lépe. Nejvhodnější jsou silné pytle a doporučuje se jim vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat voda pryč. Pro jednu sazenici stačí truhlík o objemu zhruba 35l, který má zespodu odvodňovací otvory. Do 60l truhlíku můžete vysadit sazenice dvě. Truhlík ve videu má přibližně 100l. Vhodné a praktické jsou také samozavlažovací truhlíky. Jestli využíváte pytel plastový, je nutné ho v jednom rohu proříznout, aby voda mohla ven jak teď, tak při následném pravidelném zalévání po výsadbě.
Čtěte také: Využijte střechu pro pěstování rajčat
- Pokud budete sít přímo ze semínek, pak pytel naplňte zeminou do tři čtvrtě objemu. Udělejte důlek nebo důlky podle velikosti pytle. Následuje organické suché hnojivo a na závěr vložte sazenice a půdu kolem stonků lehce udusejte. Pokračujte v přidávání půdy, dokud pytel není téměř plný.
- Rajče vyžaduje sadbu hlouběji do půdy, to tedy v případě sazenice. Zasaďte rajče poměrně hluboko do půdy tak, aby kořeny vyrostly z podzemních stonků.
- Až bude v pytli zemina zhruba do poloviny, přidejte vodu. Nezapomeňte, že přece máte pod pytlem tác a přebytečná voda z látkových pytlů vyteče. Dejte pod pytel nějaký tác, tím si vyrobíte takový malý, jednoduchý samozavlažovací systém.
- Vykopejte mělký záhon. Odstraňte spodní stonky a větve z rajčat, nechejte pouze horní listy. Položte celou rostlinu stranou do záhonu a pokryjte půdou. Měly by být vidět pouze horní listy. Nebojte se, pokud listy směřují do strany, mělo by se to samo upravit a růst vzpřímeně za několik dnů. Já sadím rajčata položené na stranu, protože celý stonek, který je nyní zahrabaný, vytvoří kořeny, což dává rostlině nejlepší základ, aby byla schopna lépe absorbovat živiny a vodu.
Přesazování rajčat ven
Hrádkářské pravidlo, které se mnohým z nás často osvědčilo, říká, že čas pro výsadbu rajčat nastává, až pominou jarní mrazíky. Ve fóliovnících a sklenících, kde jsou před mrazem rajčata chráněná, je můžete mít dříve, ale s venkovní výsadbou počkejte až na dny po ledových mužích. Rajče je subtropická rostlina. Mráz ji spolehlivě zabije. Pokud umisťujete truhlík ven, nezapomeňte na otužování výsadby. Truhlík umístěte na slunné místo po 15. květnu, nejlépe na jižní, západní stranu pokud možno pod střechu nebo jiné místo chráněné před deštěm. Pro vnitřní pěstování můžete sázet dříve, jakmile teplota v noci v místě výsadby neklesne pod 15°C. Optimální denní teplota pro indoor pěstování rajčat je mezi 23 až 25 °C. Pro celoroční pěstování ve vnitřních prostorách se neobejdete bez svícení.
Otužování před venkovní výsadbou: Týden před výsadbou se doporučuje rostliny otužovat umístěním poblíž prostoru výsadby, za dodržení následujících pravidel: Několik hodin denně, v době přes den. Vyvarujte se přímému slunci.
4. Péče o rajčata
Rajčata jsou poměrně náročná na výživu, proto je nutné půdu před výsadbou pohnojit. Rajčata potřebují dostatek světla a teplo. Optimální teplota pro růst rajčat se pohybuje kolem 22 °C. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně tak jsou nevhodná i horka nad 35 °C. Zlaté pravidlo: Nikdy nezalévejte na listy! Rajčata se mohou nakazit z výtrusů, které poletují ve vzduchu a přistanou na mokré rostlině, proto nikdy nepoužívejte postřikovače na horní části rostlin. Samozřejmě, že pokud prší, nic s tím nenaděláme, ale jinak se snažte udržet rostliny suché. Rajčata patří k nejoblíbenějším plodinám pěstovaným na zahradách i chatách. Pěstování rajčat ve fóliovníku nebo ve skleníku má spoustu výhod. Umožňuje zahájit vegetační sezónu dříve a lépe kontrolovat podmínky růstu rostlin. Pěstování pod krytem znamená vyšší výnosy, protože rostliny mají stabilnější prostředí a méně trpí chorobami a škůdci.
Půda a hnojení
Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže půda zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Pro rajčata je nejlepší propustná půda bohatá na humus a živiny s neutrálním pH. Dobře snášejí i mírně kyselé či mírně zásadité prostředí (pH 5,5 až 7,0).
Do hloubky nejméně třiceti centimetrů zapravíme dávku zetlelého hnoje nebo kompostu. Rajčata totiž koření poměrně hluboko. Kromě základních prvků, jako jsou dusík, fosfor a draslík, je pro rajčata důležitý mikroelement bór. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé. Deficit se dá vyrovnat hnojením boraxem v dávce 2,5 gramu na metr čtvereční nebo postřikem na list 0,2% roztokem boraxu. Nezapomeňte sehnat trochu organického suchého hnojiva bohatého na dusík, které je třeba nasypat do výsadbové jámy před zasazením. Každé 2 - 3 týdny přidávejte i tekuté organické hnojivo, aby se živiny rychleji uvolnily do půdy. Obecně platí, že se to s hnojením nemá přehánět, pokud se rostlina dobře ujala a je v plném květu, protože příliš dusíku vytváří hodně listů, ale méně plodů. Když příště budete chtít hnojit, tak až jak rajčata začnou kvést.
Čtěte také: Jak napojit na beton
Zálivka
Pro tvorbu plodů má důležitou roli také přiměřená půdní vlhkost. Nepravidelné zavlažování snižuje jakost a množství plodů. Zalévejte méně často, ale vydatně (cca 1-2x týdně, v horku častěji). Praskání plodů je způsobeno nepravidelnou zálivkou. Zlaté pravidlo: Nikdy nezalévejte na listy! Vždy udržujte vodu kolem spodní části rostliny a listy nechejte suché. Rajčata zalévejte ke kořenům a vyhněte se kontaktu vody s listy. Vyhnete se tak nepříjemným houbovým chorobám. Rajčata zalévejte ráno. To je ten nejlepší čas na zálivku. Optimální hodnota vlhkosti vzduchu je 70 až 80 %.
Osvědčený způsob, jak udržet vlhkost a přitom půdu nepřemokřit, je nastýlání slámou nebo černou fólií. Odpar vody je nižší a na udržení půdní vlhkosti stačí zavlažovat dvakrát týdně podmokem, aby se co nejméně vody dostalo na listy. Mulčujte, abyste udrželi půdu vlhkou. Jestliže potřebují být zalévány každé ráno, protože během léta u vás teploty stoupají i pře 38°C, pak je to v pořádku.
Podpora růstu a vylamování zálistků
V úžlabí listů (mezi hlavním stonkem a listem) vyrůstají nové výhonky - tzv. zálistky. Ty musíte pravidelně (jednou týdně) vylamovat. Se zaštipováním rajčat začínáme, když dosáhnou výšky přibližně 20 centimetrů. Dříve raději ne, je třeba vyčkat, než bude rostlina dostatečně silná, aby zvládla mechanické poškození. Odstraňujeme vždy malé výhony, které se nacházejí mezi stonkem a hlavním výhonem, případně mezi dvěma hlavními výhony. Tyto boční výhonky bývají obvykle 3-5 centimetrů velké. Odstraňujeme je pravidelně, přibližně jednou za týden. Mnoho zahradníků nedá dopustit na nůžky, ty však mohou rostlinu zbytečně třepit. Někteří zahrádkáři redukují rajčata tím, že přistřihnou přízemní výhonky, tzv. Zálistky můžete nechat na rostlině, pokud chcete. Ničím jí neubližují. Záleží na vás, jak chcete, aby vaše rajčata rostla. Můžete nechat své rostliny plazit se po zemi, jako to dělám já. Vůbec nikdy jsem neodstraňoval zálistky. Jestliže se nemůžete rozhodnout, zkuste přistřihnout jednu rostlinu a druhou ne. Sami uvidíte, jak se obě budou vyvíjet.
Opora
Tyčková rajčata potřebují oporu. Pokud však žijete ve vlhkých oblastech, kde mohou být problémem škůdci jako jsou slimáci a hlemýždi nebo máte omezený prostor na práci, pak ve svém zájmu rajčata nechte růst po tyči a snažte se je dostat dál od země. Jestli jste se rozhodli připojit své rostliny ke kolíku, kleci nebo mřížce, udělejte to, když jsou ještě malé, tak nepoškodíte větve nebo kořeny. Pro přivázání rostliny ke kleci použijte nějaký tenký plátěný pásek nebo pásek z přírodních materiálů. Nepoužívejte cokoli, čím se dá rostlina k tyči připevnit.
5. Běžné problémy a jejich řešení
Choroby a škůdci
Plíseň bramborová
Největším nepřítelem rajčat je Plíseň bramborová. Šíří se. Ochrana: Při prvních příznacích použít postřik (např. přípravky, Ortiva), nebo lépe - pěstovat odolné odrůdy (např. Pyros). Proti houbovým chorobám pomáhá správná zálivka, dostatečné větrání a použití zdravých sazenic.
Raná plíseň
Je způsobena plísní, která přežívá během zimy na starých popínavých rostlinách. K nápravě je nutné odstranit všechny nakažené listy. V budoucnu se vyhněte příliš hustému osázení a saďte rostliny dále od sebe a prořezávejte výhonky pro dobrou cirkulaci vzduchu.
Pozdní plíseň
Je způsobena plísní, která má ráda teplé počasí. Její výtrusy se šíří velkou vzdáleností a mohou nakazit rozlehlé oblasti.
Vadnutí Fusarium a Verticillium
Houby Fusarium a Verticillium způsobují, že části rostlin vadnou a mohou je v průběhu času skolit úplně. Vadnutí Fusarium způsobuje, že listy na jedné větvi nakažené rostliny žloutnou. Vadnutí Verticillium se nejprve objeví jako žloutnutí mezi hlavními žílami na zralých listech.
Háďátko kořenové
Toto je způsobeno mikroskopickými červy, kteří žijí v půdě. V budoucnu nasaďte odolné odrůdy a zkuste střídání rajčat s měsíčkem. Vyberte si nějakou z francouzských odrůd měsíčku jako jsou “Nema-gone“, “Golden Guardian“, nebo “Tangerine“. Hustě posázejte po celé postižené oblasti a nechte je růst nejméně tři měsíce. Na druhou stranu může být měsíček použit, aby pomohl půdě zbavit se problémů s háďátky, pokud pracuje, jak má.
Fyziologické poruchy a problémy s plody
Kočičí hlavy
Jsou to nepravidelné tvary a linie, zejména v horní části rajčat, způsobené teplotními změnami a neúplným opýlením v chladném počasí v období květu. S tímto nelze nic dělat. Rajčata budou stále chutnat skvěle.
Vyhnívání
Tento problém je způsoben špatným vstřebáváním vápníku kvůli nestabilní vlhkosti. Jestliže vás trápí právě tohle, odstraňte všechna shnilá nebo napadená rajčata, zajistěte stálou vlhkost a udržujte vrstvu mulče na půdě. Pokud žijete ve velmi horkých oblastech, je třeba mulčovat kolem vašich rajčat, aby nevysychaly.
Spálení sluncem
Toto může nastat pokaždé, když teploty prudce stoupnou. Jestliže jsou rajčata už skoro zralá, je pravděpodobné, že celé plody shnijí.
Rozštěp nebo popraskání slupky
Tento jev nastává, pokud se rostlinám zrychleně natáhne slupka, což může být způsobeno náhlým zvýšením vlhkosti po suchých dnech, stejně jako letní deště po období sucha. K napravení zajistěte rajčatům stálou vlhkost nebo si vyhledejte odrůdu odolnou proti popraskání. Dalším důvodem popraskání plodů může být jejich přezrálost. Což není nic špatného, jsou skvělé k jídlu. Klidně je sesbírejte. Mnoho Cherry rajčátek popraská i při sebemenších změnách teplot. Po silných deštích s tím už nic nenaděláte.
Květy se utvoří, ale plody se z něj vyvinou jen v malém množství nebo žádné
Květy rajčat opadají předčasně při náhlých změnách počasí, když je velká zima nebo naopak velké horko nebo když je půda příliš suchá. Zlepšete podmínky pro růst. Mulčujte, abyste udrželi půdu vlhkou. Použijte Set pro květy, což je čistě přírodní produkt, šetrný k životnímu prostředí. Je to přirozený rostlinný hormon, který pomáhá květům vytvořit plody navzdory špatnému počasí a produkovat větší masitější rajčata s menším množstvím semínek. Použijte jej na začátku sezóny a vaše rajčata budou zralá až o tři týdne dříve. Až budou květy v plném rozkvětu, pravidelně je stříkejte a budete mít větší sklizeň po celou sezónu.
Zelená ramena
Některá rajčata jsou neupravované původní odrůdy a končí se “zelenými rameny“.
Tvrdá slupka
Spousta z nejběžnějších hybridů má vyšlechtěnou tvrdší slupku pro účely přepravy. Suchá nebo velmi horká léta zapříčiňují to, že rajčata se plodí s tvrdou slupkou kvůli extrémním výkyvům teploty. I když zaléváte zahradu pravidelně, teplejší slunce a vítr během dne může mít za následek silnější slupku, díky které si rostliny zachovávají vlhkost.
6. Sklizeň
Plody dozrávají postupně, a tak rostlinu každé dva až čtyři dny prohlížíme a zralá rajčata opatrně odtrháváme směrem dolů. Nejlepší chuť mají rajčata tehdy, když jsou nějakou dobu vystavena horkému letnímu slunci. Pokud tedy předpověď hlásí slunečné dny, připravte se na sklizeň. Naopak špatné počasí, chladné večery a nedostatek paprsků chuť plodů zhoršují. Plody sbírejte, když jsou celé barevné (červené, žluté atd.), ale stále pevné, a to směrem od shora dolů. Sbírejte je často. Ve skutečnosti, může být nutné je sklízet každý den nebo obden. Nezralé plody rajčat jsou jedovaté, a tak je jejich konzumace nevhodná. Naštěstí je však snadno poznat, jsou totiž zelené. Slupka plodu musí být ještě pevná, nenecháváme rajčata na keři do změknutí.
tags: #pestovani #rajcat #v #pvc #potrubi #navod