Pěnový polystyren (známý také jako EPS, z anglického expanded polystyrene) patří mezi plasty, které nás obklopují dnes a denně. Najdeme ho ve stavebnictví jako izolační materiál, v ochranných obalech pro elektroniku, v přepravních boxech na potraviny a v mnoha dalších výrobcích. EPS je výjimečný materiál - tvoří ho z 98 % vzduch a jen z 2 % samotný polystyren. Díky tomu má vynikající tepelně-izolační schopnosti, je lehký, voděodolný, pevný v tlaku a skvěle tlumí nárazy.
Tento praktický průvodce vysvětluje proč a jak recyklovat pěnový polystyren, jak správně třídit odpadní EPS z obalů i stavebních izolací, kde takový odpad odevzdat a co se z něj dá znovu vyrobit. Přestože se jedná o 100% recyklovatelný materiál, jeho recyklace v praxi naráží na určité výzvy a mnohdy kolem ní panuje řada mýtů. Všechny důležité informace proto najdete na jednom místě.
Co je pěnový polystyren (EPS)?
EPS je lehčený plast vyrobený z polystyrenu, který se za pomoci nadouvadla (pentanu) napění do formy tuhých pěnových bloků nebo výlisků. Typickým složením EPS je pouhých 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu, který je uzavřen v milionu drobných buněk. Díky tomu je EPS vynikající izolant - brání úniku tepla i pronikání chladu, tlumí zvuky a zároveň má minimální hmotnost. Ve stavebnictví se proto už desítky let používá jako izolační materiál pro zateplení fasád, střech, podlah či základů domů. Další obrovskou oblastí využití jsou obaly a ochranné prvky při přepravě zboží. Pěnový polystyren chrání křehké výrobky (např. elektroniku nebo spotřebiče) před nárazy, udržuje stabilní teplotu potravin (např. termooboxy na ryby, maso, zmrzlinu) a díky zdravotní nezávadnosti se používá i v medicíně (např. přepravní boxy na vakcíny a orgány).
Shrnutí vlastností EPS:
- Materiál je lehký, pevný, odolný vůči vlhkosti i plísním a zdravotně nezávadný.
- Nepodléhá časem rozkladu ani nevyžaduje zvláštní ochranné nátěry.
- Při požáru dochází k sublimaci EPS (teplota tavení je kolem 105 stupňů Celsia, kdežto teplota vzplanutí je 390 stupňů Celsia a proto dříve, než EPS vzplane, dojde k jeho roztavení a gravitací se na stěně vzdálí od zdroje požáru, pokud jej nezastaví nějaká překážka například ve formě požárního pruhu z minerální vaty), ale díky přísadám zpomalovačů hoření a správné instalaci v konstrukcích je zajištěna jeho požární bezpečnost podle norem. Navíc výzkumy ukazují, že při hoření neuvolňuje více toxických zplodin než dřevo či papír.
Polystyren a ekologie: proč je recyklace důležitá
Polystyren je oblíbený díky nízké hmotnosti, izolačním schopnostem a všestrannému využití. Zároveň je ale problematický - rozkládá se stovky let a v přírodě způsobuje ekologickou zátěž. Proto je klíčové polystyren správně třídit a recyklovat.
Recyklace polystyrenu je sice složitější, ale její význam je zásadní. Každý čistý kousek, který dáte do žlutého kontejneru, pomáhá snížit ekologickou stopu. I když je pěnový polystyren objemný a lehký (což logistiku recyklace ztěžuje), má zároveň velmi čisté složení a je 100% recyklovatelný.
Čtěte také: Plot mezi sousedy: Práva a povinnosti
Hlavní ekologické důvody recyklace:
- snížení množství odpadu na skládkách,
- úspora surovin při výrobě nového plastu,
- menší znečištění přírody, kde polystyren končí jako mikroplast.
EPS má oproti jiným obalovým a izolačním materiálům překvapivě dobré ekologické skóre. Díky nízké hmotnosti a energeticky poměrně nenáročné výrobě vykazuje například v analýzách životního cyklu (LCA) menší celkovou zátěž než alternativní materiály, jako jsou polypropylen či karton. Mezinárodní studie potvrdily, že například obaly z EPS představují udržitelnou volbu. Hlavním důvodem k recyklaci polystyrenu je ovšem snaha omezit množství plastového odpadu a šetřit neobnovitelné zdroje. Pěnový polystyren je sice inertní a v přírodě se nerozkládá, takže nepodléhá biologickému rozkladu. Na skládkách zabírá zbytečně velký objem kvůli své nízké hustotě. Naproti tomu materiálová recyklace polystyrenu uzavírá kruh: z použitých výrobků se získá surovina pro nové. Tím se šetří ropa a energie potřebná k výrobě nového „panenského“ polystyrenu.
Statistiky třídění polystyrenu v ČR
V Evropě se ročně spotřebuje kolem 2,2 milionu tun EPS a odhadem se vytvoří přes 500 tisíc tun odpadního polystyrenu za rok. Česká republika patří objemem k menším producentům - domácí spotřeba EPS byla v roce 2024 asi 47,8 tisíce tun. Většina tohoto objemu končí zabudovaná ve stavbách (dlouhodobá životnost), menší část jako obaly s krátkou životností. Za rok 2024 u nás vzniklo celkem zhruba 4,6 tisíce tun odpadního EPS, z čehož asi 3 tisíce tun tvořily obalové polystyreny a 1,3 tisíce tun stavební odřezky; zbytek připadá na polystyren z demolic budov. Aktuálně se v ČR daří recyklovat něco málo přes 50 % polystyrenového odpadu. Sdružení EPS ČR, které u nás výrobce EPS zastřešuje, splnilo cíl dosáhnout 50% míry recyklace do roku 2025 a do roku 2030 míří k 55 % recyklaci. Recyklace EPS je tak nejen možná, ale i ekonomicky a ekologicky žádoucí.
Aby však mohla fungovat efektivně, je potřeba, aby se do procesu zapojili všichni: výrobci (používáním recyklátu), obce (zajištěním sběru), firmy (tříděním stavebních odpadů) i jednotlivci (poctivým tříděním doma).
Podle průzkumu Sdružení EPS ČR z roku 2022 většina českých spotřebitelů už obalový polystyren správně třídí: 60 % dotázaných dává EPS do žlutých kontejnerů a 25 % odváží na sběrný dvůr. Jen asi desetina lidí EPS netřídí a vyhazuje ho do směsného odpadu (což je pokles oproti minulosti). Tento trend se stále zlepšuje, což je dobrá zpráva pro recyklační systém. Ještě lépe můžeme systém podpořit, když budeme polystyren odevzdávat v co nejčistší podobě. Čistý obalový EPS lze bez problémů zpracovat na nové výrobky; pokud se ale v kontejnerech smíchá s mastnými obaly nebo jinými plasty, recyklace se komplikuje.
Kam vyhodit polystyren? Praktický přehled
Abyste měli úplně jasno, připravili jsme jednoduchou tabulku, která ukazuje, do jaké popelnice patří polystyren podle jeho druhu a stavu. Díky tomu budete mít rychlou pomůcku při třídění a vyhnete se chybám, které zbytečně komplikují recyklaci. Správným tříděním polystyrenu totiž šetříte místo ve směsném odpadu a přispíváte k lepšímu využití surovin.
Čtěte také: Sousedské spory ohledně plotů: Řešení
| Druh polystyrenu | Kam patří | Poznámka |
|---|---|---|
| Obalový polystyren | Žlutý kontejner | Musí být čistý, bez zbytků jídla a mastnoty |
| Znečištěný polystyren | Směsný odpad | Znehodnocuje recyklaci, proto nepatří do plastu |
| Stavební polystyren | Sběrný dvůr | Nerecyklovatelný, stavební odpad |
Jak probíhá recyklace polystyrenu
Recyklace polystyrenu má několik podob, záleží na tom, zda je materiál čistý, znečištěný nebo stavební. Správně zpracovaný polystyren lze vrátit zpět do výroby, čímž se šetří suroviny i prostor na skládkách. Přestože váží velmi málo, tvoří obrovský objem odpadu, a proto je jeho sběr a stlačení důležitý hlavně z hlediska logistiky a úspor místa.
Pokud máte doma větší množství čistého obalového polystyrenu, nenechte ho končit ve směsném odpadu. Některé sběrné dvory nebo prodejny přijímají čisté obalové výplně přímo k recyklaci.
- Mechanická recyklace - čistý polystyren (např. výplně z krabic) se nadrtí na malé kousky a znovu přimíchává do směsi při výrobě obalů, izolačních desek či lehčených plastů. Výhodou je jednoduchost a možnost opakovaného využití.
- Lisování a peletizace - objemný materiál se zahřeje, stlačí a přetaví do podoby granulí. Ty se pak používají jako surovina pro nové produkty, od obalů až po lehké stavební prvky.
- Energetické využití - znečištěný nebo mastný polystyren, který už nelze recyklovat, se spaluje v moderních zařízeních. Uvolněná energie poslouží k výrobě tepla či elektřiny, takže i tento odpad získá „druhou šanci“.
Obalový polystyren
Druhým velkým zdrojem jsou obaly z pěnového polystyrenu. Sem patří například výplně v krabicích od elektrospotřebičů, polystyrenové „rohovníky“ chránící nábytek při přepravě, termoboxy na potraviny, ale i drobné výplňové „chipsy“ (flo-pak) používané při zasílání balíků. Na rozdíl od stavebního EPS, který může sloužit desítky let, obalový polystyren se stává odpadem krátce po použití - často hned po rozbalení zboží. Povinnost zajistit zpětný odběr a recyklaci obalového odpadu má ze zákona každý, kdo obaly uvádí na trh. V praxi tuto povinnost výrobci a dovozci plní zapojením do kolektivních systémů, nejčastěji přes společnost EKO‑KOM, a.s. Ta zajišťuje provoz systému barevných kontejnerů na tříděný odpad a další navazující logistiku recyklace. Od roku 2021 dokonce EKO‑KOM vede evidenci pěnového polystyrenu samostatně - ve čtvrtletních výkazech jsou obaly z EPS (a příbuzného XPS) vykazovány odděleně, aby byl lepší přehled o jejich toku.
Kde se s EPS obaly setkáme nejčastěji?
V běžné domácnosti se polystyrenový odpad vyskytne hlavně tehdy, koupíme-li nový výrobek v balení chráněném polystyrenem. Typicky jde o velké spotřebiče a elektroniku - televize, monitory, lednice, pračky, mikrovlnky apod., u nichž jsou vloženy tvarované polystyrenové výplně. Dále to mohou být zásilky s křehkým zbožím, kde jsou polystyrenové výlisky nebo sypké polystyrenové „křupky“ jako výplň. Ve specializovaných prodejnách potravin (např. rybárny) se můžeme setkat s pěnovými přepravkami z EPS - ty se následně omyjí, slisují a putují k recyklátorovi, který z nich vyrobí surovinu pro nové výrobky, které využívají dodavatelé chlazených ryb, čímž se uzavře kruh. Jednorázové potravinové boxy, tácky a kelímky na jídlo (např. na fast food nebo balení masa v supermarketu) nejsou vyrobeny z EPS, ale z XPS - extrudovaného polystyrenu ve formě pěnové fólie. Na pohled mohou vypadat podobně (bílý lehký „pěnový“ plast), ale jedná se o jinou technologii výroby. XPS obaly mají jiné recyklační možnosti (běžně se nerecyklují, spíše spalují, případně zatím experimentálně chemicky recyklují). Je proto důležité rozlišovat EPS vs. XPS. Do kategorie „ostatní obaly“ z EPS můžeme zařadit ještě speciální využití: například farmaceutické a zdravotnické obaly (chladicí boxy na léky, orgány), obaly pro laboratorní potřeby, dále zahradnické produkty (školkařské boxy na rostliny) nebo kosmetické a detergentní přípravky (některé koncentrované prostředky jsou baleny v polystyrenových „mýdlových“ výplních).
Jak správně třídit obalový polystyren?
Jedním z nejdůležitějších kroků k úspěšné recyklaci je správné vytřídění a nashromáždění odpadu v použitelném stavu. Pěnový polystyren, ať už z obalů nebo staveb, je potřeba oddělit od ostatních odpadů. Ve veřejných systémech třídění odpadu v obcích spadá obalový EPS do kategorie plastů, ovšem ne všechny žluté kontejnery jsou na něj uzpůsobeny (zejména z hlediska objemu).
Čtěte také: Práva a povinnosti ohledně plotů
Dobrá zpráva je, že obalový polystyren lze recyklovat - patří tedy do tříděného sběru plastů. Polystyrenové obaly by měly být čisté, bez znečištění od zbytků potravin, mastnoty, barev apod. Lehce zašpiněné obaly (např. od zeleniny) se dají recyklovat, ale silně znečištěné (typicky mastné boxy od hotových jídel) do plastů nepatří - vyhoďte je raději do směsného odpadu. Z obalů od spotřebičů odstraňte všechny přilepené pásky, nálepky, plastové fólie a další cizí materiály.
Pokud máte jen malý kousek EPS, můžete jej vhodit do žlutého kontejneru na plasty. Velké kusy polystyrenu je lepší odvézt do sběrného dvora. Jednak by v kontejneru zabíraly mnoho místa na úkor ostatních plastů, a také hrozí, že při svozu vypadnou či ulétnou.
Možnosti odevzdání obalového polystyrenu:
- Žlutý kontejner: Většina obcí umožňuje vhazovat čistý polystyren do žlutých kontejnerů na plast. Některé obce tuto možnost omezují, proto je vhodné se řídit místními pokyny (najdete je obvykle na webu vaší obce nebo přímo na nálepkách kontejnerů).
- Sběrný dvůr: Sběrné dvory většinou EPS obaly přijímají také - tuto variantu využívá asi čtvrtina českých domácností. Informaci opět poskytne vaše obec či provozovatel sběrného dvora.
- Zpětný odběr u prodejce: Některé obchody či výrobci umožňují, abyste při koupi výrobku nechali obal přímo na prodejně k recyklaci. Ze zákona sice nemají povinnost brát obaly zpět (mimo obaly od elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru elektroodpadu), ale řada zodpovědných prodejců to nabízí jako službu zákazníkům.
Důrazně připomínáme - neodkládejte polystyren vedle kontejnerů na ulici. Jednak tím riskujete znečištění (polystyren se rozletí po okolí) a také takový odpad často končí ve směsném odpadu, protože svozová firma ho nebude ručně sbírat k recyklaci.
Stavební polystyren
Stavební polystyren tvoří zvláštní kapitolu v odpadovém hospodářství. Na rozdíl od čistého obalového polystyrenu obsahuje zbytky lepidel, omítek či cementu, a proto rozhodně nepatří do žlutého kontejneru na plasty. Nejvhodnějším způsobem je odvoz na sběrný dvůr, kde s ním odborně naloží, nebo objednání kontejneru na stavební odpad při větších rekonstrukcích. Správná likvidace je důležitá nejen z pohledu ekologie, ale i legislativy.
Recyklovaný stavební polystyren přitom nemusí skončit bez užitku. Dá se zpracovat do nových izolačních desek, které znovu najdou uplatnění ve stavebnictví, nebo slouží jako příměs do lehčených směsí a betonů, kde zlepšuje jejich tepelněizolační vlastnosti. Často se také zpracovává do podoby regranulátu, z něhož vznikají různé plastové výrobky. Díky těmto možnostem má i použitý stavební polystyren druhý život a nekončí zbytečně na skládce.
Zdroje stavebního EPS odpadu:
- Odřezky ze staveb: Ve stavebnictví se pěnový polystyren uplatňuje hlavně jako tepelná izolace. Při zateplování budov vzniká už během realizace staveb odpad v podobě odřezků a zbytků desek. Tento odpad musí na místě roztřídit a předat k dalšímu využití ten, kdo jej produkuje - typicky stavební firma. Odřezky EPS ze zateplování by se měly shromažďovat co nejčistší, bez příměsí lepidel, betonu, malty či omítky. Každý rok tak v ČR vzniká z nových staveb kolem 1000 až 1300 tun odpadního polystyrenu.
- Polystyren z rekonstrukcí a demolic: K němu dochází, když se po desetiletích mění či odstraňuje zateplovací systém budovy. Životnost fasádního polystyrenu bývá desítky let - tento odpad tedy přichází až po 30-50 i více letech od zabudování. V současnosti je jeho množství malé (řádově desítky tun ročně v celé ČR), ale do budoucna bude narůstat, protože mnoho budov zateplených v minulých dekádách bude postupně rekonstruováno. Při bourání zateplení nebo demolici budovy je nutné EPS desky oddělit od ostatních materiálů (omítek, lepidel, výztužné sítě, kotev atd.) a zkompaktovat.
Pozor na zpomalovače hoření:
Polystyrenové izolace vyráběné v letech cca 1988-2015 často obsahovaly látku HBCDD (hexabromcyklododekan) jako zpomalovač hoření. Tato látka byla později klasifikována jako nebezpečný perzistentní polutant (POPs) a od roku 2016 je v EU její použití v nových EPS a XPS výrobcích zakázáno. V praxi to znamená, že starší polystyrenové izolace z období 1988-2015 mohou HBCDD obsahovat, kdežto novější od roku 2016 už ne. Při demolici či rekonstrukci tak může vzniknout odpadní EPS obsahující HBCDD, který je nutné evidovat zvlášť a nakládat s ním opatrně. Podle vyhlášky o Katalogu odpadů se takový materiál v ČR zařazuje pod katalogové číslo 17 06 04.01 - „Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání“. Naopak polystyrenové odpady bez HBCDD spadají pod číslo 17 06 04.02. Není však třeba panikařit - ani polystyren s HBCDD v běžných koncentracích není považován za nebezpečný odpad, protože obsah bromované látky nepřesahuje 3 % (30 000 ppm).
Shrnutí stavebního EPS odpadu:
- Během stavby vznikají čisté odřezky polystyrenu (okamžitý odpad), které lze snadno recyklovat.
- Při demolicích vzniká starý polystyren (odpad po mnoha letech), který může obsahovat problematické retardéry hoření - ten se zatím většinou spaluje, ale nastupuje technologie pro jeho recyklaci.
Kam s ním naložit?
Stavební polystyren zásadně nevhazujeme do žlutých kontejnerů určených pro obaly. Jde totiž obvykle o větší objemy a mohou být i znečištěné. Pokud stavíte nebo zateplujete dům a vznikají vám odřezky EPS, shromažďujte je do pytlů zvlášť. Ujistěte se, že jsou čisté (bez přimíchané suti, malty, lepidla atd.).
Možnosti předání stavebního polystyrenu:
- Sběrný dvůr: Zjistěte si, zda váš místní sběrný dvůr přebírá stavební polystyren. Některé obce to umožňují zdarma nebo za malý poplatek, jinde mohou vyžadovat objednat kontejner na stavební odpad. Řiďte se místní vyhláškou.
- Specializovaný recyklátor / výkupna EPS: Existují firmy, které od vás EPS odpad převezmou přímo k recyklaci. Přehled najdete např. na mapě RecyklujemePolystyren.cz nebo na webu Kamsnim.cz. Někteří recyklátoři si při větším objemu dokonce mohou odpad odvézt přímo ze stavby.
- Nádoby u prodejen stavebnin: V rámci pilotních projektů jsou u vybraných stavebnin umístěny velké pytle nebo kontejnery označené pro sběr odřezků EPS. Tyto nádoby zajišťují výrobci polystyrenu a průběžně je svážejí k recyklaci. Zjistíte to opět na mapě sběrných míst nebo přímo dotazem v prodejně stavebnin.
- Dohoda s výrobcem izolací: Pokud jste firma, která zatepluje, můžete se s některými výrobci EPS přímo domluvit na zpětném odběru odřezků. Členové Sdružení EPS ČR poskytují například pytle na stavbu a po naplnění si je odvezou k recyklaci. Tuto možnost mohou využít i soukromé osoby - kontaktovat výrobce a zeptat se na možnost předat mu odřezky z vašeho domu.
Jak již bylo zmíněno, starý polystyren s obsahem HBCDD v současnosti nelze v ČR recyklovat běžnými postupy. Proto, pokud odstraňujete staré zateplení, nemíchejte tento materiál s jinými stavebními odpady a informujte se ve sběrném dvoře nebo u firmy specializované na odpad, jak jej předat. Většinou skončí ve spalovně nebo cementárně (energetické využití). Neměl by rozhodně skončit v komunálním odpadu nebo na skládce - to zakazuje i metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. V Evropě už ale existuje řešení: technologie PolyStyreneLoop v Nizozemsku, která umí recyklovat i EPS s HBCDD. Tip: Pokud máte větší množství EPS odpadu (desítky kilogramů a více), vyplatí se zkusit ho nabídnout k odprodeji. Existují online odpadové burzy jako např. Cyrkl, kde můžete najít firmu, která od vás polystyren odkoupí jako druhotnou surovinu.
Recyklace polystyrenu jako součást udržitelného třídění
Recyklace polystyrenu je jednoduchá, pokud znáte základní pravidla. Čistý obalový polystyren patří do žlutého kontejneru, znečištěný do směsného odpadu a stavební polystyren na sběrný dvůr. Díky recyklaci se polystyren může znovu využít, šetří zdroje a hlavně nezatěžuje přírodu. Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.
Další stavební odpad a jeho třídění:
Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
- Sběrné dvory: Použité tapety, linoleum a ani stavební polystyren netřídíme do kontejnerů na tříděný odpad. Je vždy dobré si zjistit maximum o vašem nejbližším sběrném dvoře a o tom, jak to u vás v obci funguje s velkoobjemovými kontejnery. Kusance starého linolea je nejlepší odvézt do sběrného dvora. To je místo, kde si s ním rozhodně poradí. U sběrných dvorů je nejlepší si všechno předem zjistit: kde máte ten nejbližší a co všechno a v jakém množství je tam možné vyhodit. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání. Linoleum nebo PVC jsou materiály používané pro výrobu podlahových krytin. Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství.
- Dřevo: Dřevo ze stavby patří mezi stavební suť. Odvézt jej můžete buď do sběrného dvora či na skládku, nebo při větším množství zajistit likvidaci specializovanou firmou. Zkontrolujte stav stavebního dřeva. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění.
- Tapety: Z podstaty věci by se na první pohled mohlo zdát, že taková tapeta je papír a měla by se tedy vytřídit do modrého kontejneru na papír. Chyba lávky. Použité strhané papírové tapety na sobě mají nános chemického lepidla a často i kusy omítky.
- Sklo: Zrcadlo je sklo, které na sobě má reflexní (často kovovou) vrstvu, kvůli které se nedá vytřídit do klasického kontejneru na sklo. Drátěné sklo je tvořeno kombinací dvou materiálů - kovu a skla. Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo. Akrylátové sklo neboli plexisklo má vlastnosti termoplastu. Nepatří však ani do kontejneru na sklo, ani plasty.
- Minerální vata: Staré minerální vaty mohou obsahovat podíl až 80 % recyklovaného skla.
- Asfaltové pásy: Nachází se především na střešních konstrukcích, kde slouží jako hydroizolace. Asfaltové pásy se mechanicky odstraňují při rekonstrukcích střech. Starší typy nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Zjistěte si ve sběrném dvoře, jestli tento typ odpadu přijímají.
- Materiály s obsahem azbestu: S materiály s obsahem azbestu se setkáte zejména na starších stavbách. Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením. U demolicí můžete likvidaci provádět i svépomocí, ovšem jen za dohledu stavebního dozoru s oprávněním pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
- Stavební pytle: Stavební hmoty se obvykle balí do papírových pytlů. Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
Opětovné využití stavebního odpadu
Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu.
Bezpečnost při práci s odpadem
Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest.
tags: #kam #vyhodit #polystyren #do #jakeho #kontejneru