Dráždí vás pohled na zchátralý plot na hranici se sousedovou zahradou, ale nechcete hradit veškeré náklady na opravu ze své kapsy? Druhá strana to možná vnímá stejně. Plot, který má již svá nejlepší léta za sebou, nebo rozpadlá zídka na hranici dvou pozemků může vážně narušit jinak poklidné sousedské vztahy. Některé rodiny vedle sebe žijí po generace a dnes již dávno netuší, která z nich je právoplatným majitelem plotu.
Co se v článku dočtete:
- Kdy potřebuji stavební povolení a souhlas souseda
- Čí je plot a která strana plotu je moje
- Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
- Jaký plot vybrat mezi sousedy
Český právní řád používá pro označení hranice mezi sousedícími pozemky pojem „rozhrada“. Rozhradou může být cokoli, co odděluje dva pozemky od sebe navzájem. Hlavním účelem rozhrady je zamezovat vzniku sousedských sporů ohledně hranice mezi pozemky a bránit obtěžování druhého souseda v nerušeném užívání jeho pozemku. Ale co když mezi sousedy vznikne spor právě ohledně rozhrad?
Ačkoli by rozhrady mezi pozemky měly sloužit zejména k tomu, aby mezi vlastníky sousedících pozemků nedocházelo k sousedským sporům, nezřídka dochází k situacím, kdy se právě rozhrada stane jablkem sváru mezi sousedy. Vlastníci sousedících pozemků nejsou schopni dohodnout se navzájem na tom, kdo z nich je vlastníkem plotu mezi jejich pozemky a kdo z nich má povinnost se o tento plot starat.
Kdo je vlastník plotu?
Zajímá vás, komu patří plot, který odděluje váš pozemek od sousedovy zahrady? Nevíte to ani vy, a netuší to ani váš soused? V podobných záležitostech byste však měli mít jasno, protože tak můžete předejít velice nepříjemným situacím a zcela zbytečným sporům. Rozhádat se totiž můžete bohužel i se sousedem, se kterým jste vždy vycházeli bez nejmenších problémů. Představte si, že se rozhodnete takový plot opravit, nebo do jeho původní podoby nějakým zásadnějším způsobem zasáhnout. A hned je spor na světě! Proto se raději podíváme, jak to s vlastnictvím plotu vůbec je.
Dobré sousedské vztahy nejsou žádná samozřejmost. Někteří lidé by mohli vyprávět. Základem bezproblémového soužití je obvykle jasné vymezení životního prostoru. Prostoru, který by měl být zřetelně ohraničen. Faktem ale je, že se nejedná o zákonnou povinnost. Je zkrátka pouze na vás a na vašem sousedovi, zda svoje pozemky nějakým viditelným způsobem oddělíte. Věřte ale, že i mezi pozemky dvou přátel se vyplatí mít jasně danou a zřetelnou hranici. A komu takový plot vlastně patří? Vám? Nebo snad sousedovi?
Čtěte také: Sousedské spory ohledně plotů: Řešení
Narazili jste někde na pojem rozhrada? Přemýšlíte nad jeho významem? Rozhrada je označením pro vše, co rozděluje dva sousedící pozemky. A je přitom celkem jedno, zda jsou to člověkem vytvořené bariéry, tedy zídky nebo umělé či živé ploty, nebo zda jde o hranice čistě přírodní, například potok nebo starou stromovou alej.
Vlastníci sousedících pozemků nejsou schopni dohodnout se navzájem na tom, kdo z nich je vlastníkem plotu mezi jejich pozemky a kdo z nich má povinnost se o tento plot starat. Spory o rozhradu byly dříve řešeny tzv. pravidlem pravé ruky - existovala domněnka, že vlastníkovi pozemku patří plot po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace a o ten měl pečovat. Dnes se však již toto pravidlo neužívá a vychází se z toho, kdo daný plot postavil.
Pokud nelze tuto informaci zjistit a sousedé se nejsou schopni dohodnout na tom, čí je plot mezi jejich pozemky, vychází se z domněnky, že rozhrada mezi pozemky je společná a tím pádem by společná měla být také péče obou sousedů o danou rozhradu.
Zákon hovoří o rozhradě poměrně jasně. Pokud už rozhrada existuje, je povinností vlastníka její údržba. Majitel se o plot zkrátka musí starat, aby byl v co nejlepším stavu. A to přinejmenším v takovém, aby sousedovi nezpůsobil nějakou újmu. A co konkrétní situace? Pokud je rozhradou zeď, mohou ji na své straně (až do poloviny tloušťky) užívat a upravovat oba sousedé. Třeba na ni něco připevnit nebo ji libovolně natřít. Jestliže je rozhrada dvojitá (dva souběžné ploty), nebo má-li rozdělené vlastnictví, každý ze sousedů se stará o svou část.
Majitelem plotu se všemi právy i povinnostmi je ten, kdo ho nechal postavit. To je základní pravidlo. Ale co když plot na hranici pozemků stojí už tak dlouho, že ani vy, ani váš soused netušíte, komu vlastně patří? To se buď musíte na vlastnictví a tedy i na povinnosti oprav dohodnout, nebo začne platit pravidlo o společné péči. Plot bude ve vlastnictví obou sousedů. A co když stojí plot výhradně na vašem pozemku a nikoliv na hranici? To je pak situace jasná. I v případě, že nevíte, kdo ho postavil, jste jeho vlastníkem.
Čtěte také: Práva a povinnosti ohledně plotů
Už jsme zmínili fakt, že existence plotu mezi pozemky není zákonnou povinností. Soused se k ničemu nemá? O žádnou “dělící čáru” nestojí? Pak můžete plot postavit sami. Realizace jakékoliv rozhrady a stejně tak i její údržba však budou výhradně ve vaší režii. Vše budete platit sami. Jistou výhodou je, že nepřesáhne-li plot výšku dvou metrů a nebude-li tvořit hranici s veřejným prostranstvím, nemusíte nic hlásit na úřadech.
Kdo platí a staví plot, zeď nebo jinou rozhradu mezi sousedy?
Pokud přemýšlíte o tom, že byste si rádi plotem oddělili pozemek od pozemku souseda, jistě vás napadne otázka, kdo z vás plot bude platit a proč. Neexistuje žádná povinnost oplotit si pozemek. V ideálním případě se se sousedem domluvíte, že plot bude sloužit vám oběma, proto ho společně postavíte a zaplatíte. Následně každý budete udržovat vaši stranu plotu.
Kdo tedy platí nový plot mezi sousedy? Podle stavebního zákona nevyžaduje stavba plotu složité stavební procesy, což je výhodné pro mnoho majitelů pozemků. Pokud plánujete oplotit svůj pozemek, obecně potřebujete stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu podle § 103. To platí, pokud plot nesmí překročit výšku 2 metry, nehraničí s veřejně přístupnými komunikacemi a nachází se v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Důležité je také, aby plot nevyžadoval terénní úpravy a nebyl v památkově chráněném území.
V okamžiku, kdy znáte vlastníka rozhrady, hovoří zákon poměrně jasně: finance potřebné k opravě a údržbě musí zajistit on. Jestliže však plot stojí na hranici obou pozemků, jedná se o rozhradu společnou. Za těchto okolností jsou majiteli plotu nebo zídky oba sousedé. Nezáleží na tom, kdo plot původně postavil.
Pokud je společnou rozhradou zeď a vlastnické právo není jasné, může zeď užívat každý ze sousedů na své straně až do poloviny její tloušťky. Může si v ní dokonce vybudovat výklenek. V zákoně také najdete zmínku o tzv. dvojitých rozhradách, což jsou souběžné, na rozdílných pozemcích ležící ploty, zídky a tak dále.
Čtěte také: Vlastnictví plotu na hranici
Pokud je rozhrada mezi pozemky zřízena, má její vlastník povinnost udržovat ji v dobrém stavu. To ale neznamená, že nutně musí znovu postavit rozpadlou zeď, obnovit plot či jinou rozhradu. Tato povinnost by vznikla pouze v případě, že by následkem poškození rozhrady hrozila vlastníkovi sousedního pozemku škoda.
Stavební povolení a souhlas souseda
Stavební povolení a souhlas souseda nepotřebujete pokud:
- nepřesáhne výšku 2 metry (a je průhledný),
- nehraničí s komunikací nebo veřejným prostranstvím,
- je v zastavěné oblasti, není v památkově chráněném území nebo památkové zóně,
- není na území hlavního města Prahy, kde platí podrobnější předpisy,
- nevyžaduje terénní úpravy.
V takovém případě ani nepotřebujete souhlas souseda, bude-li plot stát na vašem pozemku a nebude zasahovat do jeho. V rámci dobrých sousedských vztahů je ale dobré se vždy alespoň zmínit nebo domluvit a najít kompromis, který bude funkční i estetický pro obě sousedící strany.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu
Jestliže chcete stavět plot přesně na hranici pozemku s rozdělením nákladů, a soused řekne ne, musíte jeho nesouhlas respektovat. A máte dvě možnosti, jak se situací naložit:
- Můžete plot posunout celý na vlastní pozemek a postavit ho na svoje náklady. V takovém případě sousedovo svolení nepotřebujete. Stavební povolení ne/potřebujete podle podmínek uvedených výše.
- Můžete podat návrh k soudu, aby sousedovi přikázal plot postavit. Má-li však rozhodnout ve váš prospěch, musí k tomu mít relevantní důvod (například se na vašem pozemku pohybují sousedova zvířata).
Jaký plot vybrat mezi sousedy
Výše jsme vysvětlili, jak je to s ploty mezi sousedy. Tedy, že nepotřebujete souhlas souseda k tomu, abyste si mohli ohraničit svůj pozemek těsně kolem jeho hranice, ale v rámci dobrých vztahů je dobré se o tom minimálně pobavit. Společným cílem bude pravděpodobně funkčnost plotu a to, aby se hodil do okolní zástavby. Jde o případy, kdy soused pozemek aktivně užívá, nikoli například o zpustlou zahradu nebo o parcelu čekající na svého majitele.
Klasikou mezi ploty, která zapadne do prostředí a nebude dráždit okolí svou extravagancí, jsou čtyřhranná zahradní pletiva, svařované sítě nebo nižší varianty průmyslového oplocení. A jak vysoké by oplocení mezi sousedy mělo být? Opět záleží na domluvě nebo vašich preferencích. Znovu připomínáme, že kdyby měl být plot vyšší jak dva metry, potřebujete stavební povolení.
U sousedských rozhrad se vám také pravděpodobně budou hodit stínící tkaniny, přírodní štípaný bambus nebo umělý živý plot. Protože co si budeme, zvědavé oči sousedů mohou nadělat zlou krev a není nad soukromí u bazénu, grilování nebo zahradničení.
Na hranici sousedských pozemků můžete vysázet také živý plot, jeho nevýhodou ovšem je, že roste dlouho.
tags: #komu #patří #plot #mezi #sousedy