Paropropustná fólie, známá také jako difuzní fólie, tvoří nedílnou součást moderního střešního a stěnového systému. Jde o materiál, který umožňuje průchod vodní páry z interiéru směrem ven, avšak zabraňuje průniku deště, tlaku vody a vlhkosti zvenčí. Tím vytváří souhru s izolací a konstrukcí tak, aby vlhkost odváděla do vzduchu, aniž by ohrozila tepelné vlastnosti domu. V českém i evropském stavebnictví se často používá termín Paropropustná fólie, různé varianty a úrovně difúze vodní páry. Důležité je chápat, že tato fólie není nepromokavá; její hlavní role je umožnit odvod vlhkosti z interiéru a zároveň chránit konstrukci před pronikáním vlhkosti z exteriéru v suchém stavu.
Princip a funkce paropropustných fólií
Hlavní princip paropropustné fólie spočívá v difúzi vodní páry. Difuzní fólie má vyšší propustnost pro vodní páru než proti vodě. To znamená, že vlhkost se z interiéru může volně dostat ven, ale voda ve formě kapky díky hydroizolační vrstvě zůstává venku. Správná technologie paropropustné fólie zajišťuje, že výměna vzduchu a vlhkosti probíhá bez zbytečných tepelných ztrát.
Paropropustná fólie má dvě klíčové funkce - chrání střešní konstrukci proti vlhkosti zvenčí a odvádí vodní páru zevnitř. Nejčastěji se vyrábí z polyesteru nebo polyetylenu. Fólie brání prosakování vody z deště nebo tajícího sněhu do střešní konstrukce a izolace. Kombinace těchto dvou funkcí zajišťuje, že střešní konstrukce zůstane suchá, což je zásadní pro její dlouhou životnost. Zejména dřevěná konstrukce střechy je náchylná na vlhkost. Pokud ji napadne hniloba, může dojít až k selhání trámů a propadnutí střechy například při velké sněhové nadílce. Jestliže na střeše chybí paropropustná fólie, může při tlakovém čištění střechy do domu zatékat. Díky správné instalaci fólií se prodlouží životnost materiálů, které fólie chrání.
Pokud byste konstrukci nechali nechráněnou vůči vlhkosti, od určitého bodu by docházelo ke kondenzaci vlhkosti, neboť vzduch dokáže absorbovat pouze určité množství vody. Právě tato kondenzovaná vlhkost dokáže nadělat dost škody. Při špatné izolaci proti vlhkosti můžete očekávat plíseň, hnilobu, navýšení tepelné vodivosti konstrukce, dokonce i výtoky kondenzace do interiéru a destrukce nosné konstrukce střechy.
Typy a použití difúzních fólií
Difúzní fólie slouží jako paropropustné podstřešní doplňkové hydroizolace k ochraně podstřešních konstrukcí, tepelných izolací a podstřešních prostor před vlhkostí z deště a sněhu, před prachem a sazemi a před nepříznivými účinky větru. Fólie lze použít pro všechny šikmé střešní konstrukce (větrané, nevětrané, podbité i nepodbité) jako doplňkovou hydroizolaci a jako větrozábranu, i pro skládané svislé obvodové pláště jako hydroizolační větrozábranu (bez vlivu UV záření - celoplošný obklad). Lze využít celou výšku krokví pro tepelnou izolaci. U dvouplášťové skladby nesmí bednění tvořit difúzně odporovou vrstvu. Varianty jsou provedeny s integrovanými samolepicími okraji pro rychlou větrotěsnou pokládku. Proti znečištění je celá role zabalena do PE fólie.
Čtěte také: Jak vybrat paropropustnou barvu na beton?
Difuzní fólie doporučujeme pro šikmé střešní konstrukce zejména pro krytíny skládané, tj. pálené (TONDACH, Róben, Bramac, Creaton apod.), betonové (Besk, Bramac, KM Beta, KB-Blok, Filko, Mabet apod.), vláknocementové (Cembrit CZ, Eternit apod.), keramické a břidlicové, případně plechové.
Kontaktní střešní fólie jsou určeny k přímé pokládce na tepelnou izolaci nebo bednění, tedy bez tvorby větrací mezery. Tato fólie se používá u neprovětrávaných střech s profilovanou krytinou. U neprovětrávaných střech má fólie ochrannou funkci před zatečením a odvádí případnou vlhkost směrem ven. U větraných střech se používá nekontaktní střešní fólie. Nekontaktní střešní fólie nesmí být pokládány přímo na tepelnou izolaci a je nutné zajistit odvětrávanou mezeru nad a pod touto fólií, aby byla zajištěna správná funkčnost fólie.
Parametry paropropustných fólií
Při volbě tepelné izolace se často setkáváme s otázkou, jaké sd-hodnoty (difuzní propustnost) jsou vhodné pro konkrétní projekt. Obecně platí, že vyšší sd-hodnota zvyšuje difúzní propustnost a lepší odvod vlhkosti, zatímco nižší sd-hodnota zajišťuje lepší ochranu před venkovní vlhkostí v mimořádně vlhkých podmínkách. Propustnost vodní páry (difuze): Sd hodnota značí, jak rychle se vodní pára dostane skrz fólii. V praxi platí, že vyšší Sd znamená lepší odvod vlhkosti. Faktor difúzního odporu - udává kolikrát méně vodní páry projde za jednotku času vrstvou daného materiálu v porovnání se stejně silnou vrstvou vzduchu. Čím vyšší hodnota tím lepší, doporučujeme hodnotu alespoň 600 000. Tento parametr souvisí s ekvivalentní difúzní tloušťkou.
Další důležité parametry:
- Ekvivalentní difúzní tloušťka - vyjadřuje kolik metrů vzduchové mezery by bylo potřeba, aby fungovala stejně nepropustně jako fólie. Čím vyšší je tato hodnota, tím vyšší je nepropustnost fólie. Doporučujeme fólie s tímto parametrem nad 100 m.
- Propustnost vodních par - vyjadřuje množství vodních par, které projdou fólií v ploše 1 m2 za 24 hodin. Čím nižší tím více je fólie schopná zadržet vodní páru. Doporučujeme fólie s maximální hodnotou 0,5 g/m2/24 hod.
- Pevnost v tahu - tento parametr určuje tvarovou stálost a odolnost vůči mechanickému poškození. Čím vyšší tím lepší, volte fólie s hodnotou alespoň 200/200 N/5 cm.
- Plošná hmotnost - váha materiálu na m2 s vlivem na mechanickou odolnost materiálu. Vyšší hodnoty jsou lepší.
- Teplotní stabilita - schopnost odolávat výkyvům teplot, volte fólii s vyšším rozpětím (minimálně -40 až +80 °C).
- Tkané zpevnění (mřížka) - zda má fólie zpevňující tkanou mřížku, která zvyšuje tahovou pevnost a mechanickou odolnost proti protržení.
Kvalitu ovlivňuje především asfaltová směs a nosná vložka pásu. Nátěry jsou určeny jak pro povlakové krytiny střech, tak pro izolace spodních částí staveb a to proti vlhkosti i tlakové vodě. Jsou vyráběny na různé materiálové bázi, pro svůj způsob použití. Tepelné izolace - povlakové krytiny, popř. izolace proti vodě se velmi často dodávají v kombinaci s tepelně izolační vrstvou (pěnové polystyreny, extrudované polystyreny, minerální desky), je-li požadováno zvýšení tepelně izolační schopnosti střešního pláště, respektive spodní části stavby.
Čtěte také: ochrana střechy pomocí paropropustné fólie
Instalace paropropustných fólií
Fólie se aplikují horizontálně nebo vertikálně, potištěnou stranou směrem ke střešní krytině (exteriéru). Pokládka začíná u okapu a postupuje směrem k hřebeni. Horizontální i vertikální překrytí je min. 10 cm (podle sklonu střechy). Délková napojení (vertikální přesahy) se provádějí nad krokvemi (pod kontralatí). Fólie se připevňuje nekorodujícími hřeby s plochou hlavou nebo sponami mechanické sešívačky (a to vždy buď kryté přesahem dalšího pásu nebo kontralatí). Fólie se dále zajišťují kontralatěmi. Při montáží jednotlivých pásů nesmí dojít k jejich přepnutí či šikmému napnutí tak, že by na materiálu vznikly "vlnky". V dolní části střechy u okapu je nutné hranu fólie nalepit na okapničku.
Nad fólií musí následovat kontralať (výšky min. 40 mm), která vymezuje ventilační mezeru. Všechny otvory pro vstup i výstup vzduchu musí být zabezpečeny proti vnikání živočichů. V případě použití chemické impregnace na dřevo (popř. dalších chemikálií), tyto chemikálie mohou ovlivnit vlastnosti některých fólií. V tomto případě kontaktujte výrobce.
Pro zajištění větrotěsnosti fólie a pro zabránění případného vzlínání vody mezi aplikovanými pásy, použití pásky doporučujeme vždy při sklonu menším než 22°, při potřebě vytvoření třídy těsnosti DHV 4, DHV 3, popř. při požadavku funkce větrotěsnosti nebo dočasného zakrytí stavby. U difuzní fólie se spojení přesahů řeší použitím integrovaných lepících pásků fólie. V případě předmětů procházejících střešní konstrukcí (antény, ventil. potrubí aj.), je nutné ve fólii vyříznout otvor, a napojení na pronikající předmět provést jednostranně lepicí páskou. Pro zajištění kvalitní těsnosti celé plochy doplňkové hydroizolační vrstvy doporučujeme mezi fólii a kontralatě vložit těsnící pásku (lepí se na fólii), popř. jiné hmoty, které se nanáší na spodní stranu kontralatě. Hmoty nelze pro těsnění kontralatí použít v případě, že kontralatě celou svoji plochou neleží na fólii, tj. jsou např. místy bodově podloženy.
Reflexní tepelné izolace SuperFOIL
Firma Scaffmont s.r.o. si při stavbách lešení všimla mezery na trhu a rozhodla se přijít s izolací SuperFOIL, vyráběnou ve Velké Británii. Dceřiná společnost THIRD SOLUTION s.r.o. se stala výhradním dovozcem těchto izolací pro ČR, Slovensko a Polsko. Vysvětlení, proč jsou reflexní tepelné izolace tak účinné, je jednoduché. Přímo totiž pracují s tepelným zářením (sáláním), které má, a to především, na „svědomí” popsané letní a zimní účinky horka nebo chladu na interiér domů. Reflexe neboli odraz, jak tepla, tak i chladu, odrazí celkem až 95 % tepla nebo chladu zpět.
Tepelně-reflexní izolace SuperFOIL jsou v oblasti tepelné ochrany budov nejmodernějším a nejúčinnějším řešením, které chrání domy jakékoliv velikosti a určení před zimními ztrátami tepla, letním přehříváním od horkého vzduchu, a ještě víc od sluncem rozpálené střechy a fasády. Izolace SuperFOIL je produkt 3 v 1, který poskytuje vysoce účinnou tepelnou izolaci, zároveň parotěsnou (paropropustnou) zábranu a navíc, jak již bylo řečeno, i sálavou bariéru. Izolace SuperFOIL je vyrobena z několika vrstev tepelně izolační pěny, vatové vrstvy a reflexní fólie, která brání volnému prostupu tepelného záření. SuperFOIL je tenká, lehká, flexibilní izolace, která se snadno a rychle instaluje. Materiál SuperFOIL byl testován v mezinárodně akreditovaných laboratořích ILAC, BBA, DIBt v souladu se stavebními předpisy a má certifikát kvality ISO 9001:2015. SuperFOIL představuje na českém trhu špičkový materiál, kterým se při správné aplikaci snadno dosáhne hodnoty součinitele prostupu tepla až U = 0,1 W/(m²K).
Čtěte také: parotěsná fólie pro zateplení střechy
Použití termoreflexní izolace SuperFOIL
Izolaci SuperFOIL můžeme použít nejen na střechy, ale i zdi a podlahy bytových a průmyslových prostor. Takže jedním druhem výrobku můžeme zateplit celý dům. Dá se použít v novostavbách, ale i při rekonstrukci stávajících objektů. Můžeme ji využít také při izolaci půdní vestavby, zahradních domků, garáží, stavbě bazénů a saun, obytných kontejnerů, karavanů a dodávek.
SuperFOIL je v České republice nabízena v různých variantách určených pro tepelnou izolaci střechy, zdí a podlahy. Nejvíce poptávané jsou parotěsné izolace SF6, SF19, SF19+, SF40 a SF60 nebo paropropustné izolace SFBB, SF19BB a SF40BB. Tvoří kvalitní tepelnou a zároveň ochranu proti UV záření celého domu.
Na podlahovou izolaci SuperFOIL SFUF lze přímo pokládat všechny typy podlahového topení. Izolace řady SFFR má navíc i lepší protipožární vlastnosti. Instalaci zvládne každý. Šetří prostor, čas a peníze oproti klasickým izolacím. Stačí nůžky, sponkovačka a lepicí páska.
Typy izolačních materiálů
Kvalitní tepelná izolace je nedílnou součástí jakékoliv stavby. Slouží nejen k minimalizování úniku tepla z objektu jako takového, ale i k izolaci konkrétních stavebních částí, např. rozvodů vody. Na trhu narazíte na nespočet izolačních materiálů, které se liší svými vlastnostmi i způsobem použití. Základním hlediskem pro rozdělování tepelných izolací je vstupní materiál. Zásadně ovlivňuje výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla a další parametry (paropropustnost, voděodolnost aj.). Obvykle izolace rozdělujeme na minerální, syntetické a přírodní.
Minerální izolace
Minerální tepelná izolace není organická, a tak příliš nepodléhá napadání hub, plísní a parazitů. Vyniká nehořlavostí a zpravidla i dobrou propustností par. Obvykle je také hydrofobní. Patří mezi nejpoužívanější izolační materiály vůbec. Vyrábí se z minerálních vláken v podobě skelné vlny nebo čedičové vaty. Oba typy mají velmi podobné vlastnosti, rozdíl spočívá zejména ve výrobní technologii. Skelné vaty se produkují z recyklovaného borosilikátového skla, ty čedičové pak z čediče a dalších hornin (žuly, vápence, dolomitu).
- Pěnové sklo: Moderní typ tepelné izolace, u kterého oceníte vysokou odolnost v tlaku. Na pěnové sklo narazíte v podobě drtě nebo izolačních desek. Mají porézní strukturu, a tak dokážou dobře pohlcovat vlhkost a současně ji odpařovat.
- Pěnové minerální desky: Vyrábí se z různých plniv minerálního původu a zpravidla obsahují také vlákna celulózy. Mají podobné vlastnosti jako desky vápenosilikátové. Vstupními surovinami pro výrobu jsou vápno, písek, voda a zpěňovadlo. Materiály jsou velmi odolné proti napadení plísněmi. Desky jsou křehké a při neopatrném manipulaci se mohou lámat.
- Vulkanické materiály: Zahřejí se na vysokou teplotu a zvětší při tom svůj objem.
Syntetické izolace
Tepelná izolace ze syntetických materiálů je vyhledávaná pro skvělé tepelněizolační vlastnosti a cenovou dostupnost. Nejvyužívanějším druhem syntetického izolačního materiálu je bezpochyby polystyren. Podle technologie výroby jej rozdělujeme na pěnový (EPS) a extrudovaný (XPS). Vynikají skvělými hodnotami součinitele tepelné vodivosti, musí však být chráněny před UV zářením, které způsobuje degradaci materiálu.
- PUR a PIR pěny: Mají jemnou strukturu pórů. Tyto pěny jsou vhodné pro technologii stříkané izolace, dostupné jsou však i v podobě desek. Patří mezi moderní izolační materiály, které vynikají nízkou hmotností, snadnou montáží a dobrými tepelněizolačními vlastnostmi.
- Fenolická pěna: Deska z fenolické pěny o síle 100 mm má podobné parametry jako deska z polystyrenu o síle 180 mm. Je tak vhodnou alternativou pro zateplení do míst s omezeným výplňovým prostorem.
Přírodní izolace
Izolaci pro zateplení podlahy, půdy a dalších stavebních konstrukcí vyřešíte také použitím izolace z přírodních materiálů. Poměrně obsáhlou skupinu tvoří tepelné izolace na bázi dřeva a papíru, které však často obsahují i další přísady minerálního či syntetického charakteru. Spadají sem především dřevovláknité a dřevocementové izolace. Vzhledem k velké objemové hmotnosti mají dobrou schopnost tepelné akumulace. Používají se zejména jako vnější izolace, případně izolace ze strany interiéru, a důležitou roli hrají při zateplování dřevostaveb. Jsou také alternativou k sádrokartonu pro zhotovení vnitřních příček. Dřevocementové desky se pak používají jako izolant do sendvičových příček.
- Izolanty na bázi papíru a celulózy: Nejčastěji se využívají pro technologii foukané izolace. Protože je vstupním materiálem recyklovaný papír, je výroba ekologická. Z papíru se dále vyrábí vlnité desky či voštinové desky.
- Ovčí vlna: Izolační materiály čistě přírodního původu jsou hypoalergenní a šetrné k životnímu prostředí. Přesto musí obsahovat speciální látky, které materiály ochrání před škůdci, plísněmi či houbami a minimalizují hořlavost. Pro zateplení stavebních konstrukcí můžete použít například izolaci z ovčí vlny. Používá se jako výplň a při adekvátní technologické úpravě se hodí i pro izolaci střešních plášťů či plovoucích podlah. Nevýhodou je vyšší cena a zvýšené riziko požáru.
Konkrétní typ výrobku tepelné izolace volte podle způsobu zpracování a umístění. Nejčastěji narazíte na izolanty ve formě desek, rohoží nebo volného násypu. S deskami se vám bude dobře manipulovat a oceníte i jejich větší pevnost v tlaku. Rohože jsou pak kompaktnější, a tak vám umožní snazší izolaci prostorů nepravidelného tvaru. Volně sypané izolanty pak můžete použít při zateplení spodních vrstev podlah.
Zemní hydroizolační povlaky
U zemních hydroizolačních povlaků jsou využívány všechny typy plastových fólií, asfaltových pásů a prakticky i nátěrů, a to bezezbytku. Plastové fólie jsou aplikovány v jedné nebo dvou vrstvách (pokud je vyžadován kontrolní systém), s oboustrannou geotextilií (podkladní a ochrannou), položeny volně na plochu vodorovnou, na plochách svislých zavěšeny volně na ukončovacích lištách. Tato technologie nevyžaduje přizdívku svislé izolace, ochranu tvoří geotextilie. Asfaltové pásy jsou nataveny na penetrovaný podklad, v jedné nebo dvou vrstvách. Plastové fólie jsou vyráběny na různé materiálové bázi, s pevnostní vložkou nebo bez vložky, a to pro různé způsoby použití.
Odvětrávaná fasáda
Odvětrávaná fasáda je obvykle dražší, i když to není pravidlem. Používá se tam, kde se fasáda obkládá nějakým deskovým materiálem, např. prkna, kámen, sklo a podobně a nebo kde jsou problémy s vlhkostí stěny, např. vlivem porušené vodorovné hydroizolace. Na zateplovanou stěnu se připevní tepelná izolace, která má malý difuzní odpor. Obvykle se jedná o kamennou vlnu či buničinu (u nás známou zejména pod názvem Climatizér). Může to však být i rouno z ovčí vlny, desky ze lnu, konopí či jiné rostliny a podobné vláknité tepelné izolace. Obklad fasády nepřiléhá na tuto tepelnou izolaci, ale je zde vzduchová mezera, minimálně 40 mm. Tloušťka této vzduchové dutiny se řídí výškou objektu a velikostmi větracích horních a dolních otvorů. Tyto otvory jsou zakryty mřížkou proti hmyzu, myším, ještěrkám apod. a umožňují difundující vodní páře uniknout do exteriéru. Obklad fasády má mnoho materiálových variant. Tento obklad má vedle estetické funkce i funkci ochrannou - chrání tepelnou izolaci před vlivem povětrnosti, tj. větru, srážkám apod. Pro finální povrchovou vrstvu lze použít cokoliv. Nejvhodnější jsou různé deskové materiály, od jednoduchých plastových lamel přes prkna, OSB desky, CETRIS desky, u bank a jiných výstavních budov sklo, speciální plechové tabule, kamenné desky, keramické desky. Může se však použít třeba i heraklit, který je následně opatřen klasickou vápennou omítkou, pochopitelně s výztuží rabicovým pletivem. U novostaveb může být odvětrávaná fasáda provedena i klasicky zednicky, jde tedy o klasický trojvrstvý sendvič. Vnější fasáda tvořena zdivem, většinou ozdobným (kamenným nebo z lícových cihel). Všechny ostatní konstrukce jsou pak stejné.
Zvýšenou pozornost u tohoto způsobu zateplování je potřeba věnovat kotvení systému k nosné zdi. Obkladové desky je možné kotvit u menších domů na dřevěný rošt, u větších domů se pak zpravidla používají různé kotvící systémy, například kotvy SPIDI. Při posuzování tepelného mostu vzniklého v jednom konkrétním případě jsme spočítali, že kovové kotvy SPIDI mohou zvětšit úniky tepla i o více jak 20 %. Pokud se k tomuto připočte vliv tepelných mostů spárami mezi deskami, mohou být úniky tepla i o 50 % větší proti tepelné izolaci provedené beze spár tak, jak to umožňuje kontaktní zateplovací systém.
Existuje ovšem i velmi levné řešení s minimem tepelných mostů. Tím je buničina. Toto zateplení lze doporučit zejména na starých chalupách, kde jsou zdi sice suché, ale není zaručena vodorovná izolace proti zemní vlhkosti. V tomto případě je možné na stěnu zvenku přidělat dřevěné latě. Mohou být i ve dvou vrstvách křížem, přičemž vrchní vrstva musí být vždy vodorovná. Mezi latě se nafouká buničina a následně se přes ni natáhne geotextilie a připevní se na latě. Na to se pak přibijí svislé latě, které vymezují odvětrávanou vzduchovou dutinu. Jako povrchovou úpravu lze použít plastové lamely, prkna (peření nebo s perem a drážkou), CETRIS desky nebo heraklit s následnou omítkou vyztuženou rabickou. Vtip tohoto zateplení je v tom, že pokud je ve zdivu vlhkost, buničina ji kapilární vzlínavostí transportuje na povrch tepelné izolace, kde se může odpařovat do exteriéru. Tím tento zateplovací systém aktivně podporuje vysušování zdiva objektu, což se při použití kamenné vlny nestane. Geotextilie tam je pouze proto, aby nemohlo dojít k uvolnění a sesutí buničiny.
Vedle těchto systémových (a dražších) způsobů zateplení lze použít i různé podomácku provedené zateplení tak, jak je to akceptovatelné v rámci konkrétního domu a jak to vyhovuje majiteli. Je nutné si uvědomit, že každé zpomalení proudění vzduchu okolo fasády přináší zlepšení tepelně izolačních vlastností a dále že jakákoliv vrstva čehokoliv, co obsahuje vzduchové dutinky, je tepelná izolace. U stěn s tepelnou izolací na úrovni starších konstrukcí, jako je klasická cihelná „pětačtyřicítka" či kamenná zeď, jsou přínosem i stále zelené popínavé rostliny. Pokud bychom chtěli jejich přínos vyčíslit, museli bychom vyjít z výpočtu tepelného odporu, kde se dosazuje i tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu Rse. Výpočtová hodnota je Rse = 0,04 (m2.K)/W a místo ní dosadíme vyšší hodnotu. V interiéru, v němž je proudění vzduchu minimální, je výpočtová hodnota tepelného odporu při přestupu tepla na vnitřním povrchu Rsi = 0,13 (m2.K)/W. Proto zvolíme hodnotu v rozmezí Rse,NORM. = 0,04 ≤ Rse ≤ Rsi,NORM. = 0,13, např. Rse = 0,1 (m2.K)/W. Vložením tohoto předpokladu do výpočtu se velmi přiblížíme skutečnosti. U stěn s malým tepelným odporem je tento rozdíl velmi patrný, u stěn s velkým tepelným odporem je pak zanedbatelný.
Dalšími možnostmi zateplení je například obložit chalupu naštípaným dřevem, stěnu či strop mezi vytápěným a nevytápěným prostorem (třeba garáž) pobít polystyrénem bez jakékoliv další úpravy apod. V praxi se při poradenství dá na většině starších domů najít místo, v němž lze bez nějakých velkých nákladů poměrně účinně zlepšit tepelnou izolaci.
tags: #paropropustna #tepelna #zemni #izolace #informace