V kontextu správy pozemních komunikací se často setkáváme s nejasnostmi ohledně kompetencí a klasifikace jednotlivých typů cest. Tento článek se zaměřuje na objasnění rozdělení silnic, s důrazem na účelové komunikace, a poskytuje přehled legislativního rámce a praktických aspektů jejich zřizování a užívání.
Zákon o pozemních komunikacích a kategorizace cest
Celou problematiku řeší Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., který rozlišuje čtyři druhy pozemních komunikací: dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Dálnice, silnice a místní komunikace se následně dělí ještě do tříd.
Dálnice a silnice 1. třídy
Dálnice jsou určeny k rychlé přepravě na větší vzdálenosti a jejich průjezdnost má nejvyšší prioritu. Spravuje je Ředitelství silnic a dálnic České republiky, což je příspěvková organizace podléhající Ministerstvu dopravy. Dálnice se značí písmenem D, za kterým následuje jedno nebo dvojciferné číslo (např. D1, D31). Na dopravním značení se používá jenom číslo na červeném podkladu. Zajímavostí je Pražský okruh, který byl dříve (do roku 2016) považován za rychlostní silnici. Nyní je společně s dalšími podobnými úseky evidován jako dálnice (konkrétně Pražský okruh je mimochodem evidován pod označením D0).
Silnice 1. třídy spadají rovněž pod Ředitelství silnic a dálnic České republiky a spojují obvykle větší města. Označují se jedno nebo dvojciferným číslem, na dopravních značkách je toto číslo na modrém podkladu. Jak u dálnic, tak u silnic 1. třídy najdeme kilometrovníky - černá čísla na žlutém podkladu, které označují vzdálenost od začátku komunikace.
Silnice 2. třídy a 3. třídy
Silnice nižší třídy patří jednotlivým krajům a spravuje je Správa a údržba silnic. Druhá třída má označení II a třetí III. Za římskou číslicí následuje tří, čtyř nebo pěticiferné číslo. Na dopravních značkách je číslo silnice na modrém podkladu. Zajímavé je značení mostů - to tvoří číslo komunikace a za ním za pomlčkou následuje i číslo mostu na daném úseku (např. 32221-1).
Čtěte také: Jak daleko musí být plot od silnice?
Místní komunikace
Místní komunikace jsou majetkem jednotlivých obcí, které si je zároveň spravují. Jedná se o silnice, které jsou veřejně přístupné, ale slouží převážně k dopravě v dané obci. Tvoří je například nábřeží, parkoviště, ale i k silnicím přilehlé chodníky. Místní komunikace jsou veřejně přístupné, ale slouží převážně k dopravě v dané obci.
Účelové komunikace: Vymezení a specifika
Účelové komunikace jsou definovány v § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a spadají do nejnižší kategorie pozemních komunikací, ačkoli jejich existence musí rovněž splnit zákonná kritéria. Nejedná se tedy o silnici, dálnici, ani místní komunikaci. Legislativa uvádí, že takovou komunikací se spojují jednotlivé nemovitosti, případně právě ty s ostatními pozemními komunikacemi. Za účelovou komunikaci považujeme i takovou cestu, která navazuje třeba na lesní pozemek.
Vznik a užívání účelových komunikací
Specifikum účelové komunikace je dáno tím, že vzniká nezávisle na rozhodnutí správního orgánu. V případě, že dojde k naplnění všech jejích znaků, bude ji moci veřejně užívat kdokoli, a to i přesto, že vede přes soukromý pozemek. Podle § 2 odst. 1 zákona lze výkladem dojít k neformálnímu rozdělení účelových komunikací na veřejně přístupné a ostatní (neveřejné). Veřejnoprávní regulaci zákona o pozemních komunikacích podléhají pouze účelové komunikace veřejné, tedy takové, které naplňují definici § 7 ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.
Účelová komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích (tedy veřejná) je vždy dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly. Musí se jednat o dopravní cestu znatelnou v terénu (např. vyjeté koleje), nikoli o koleje vytvořené pouze náhodným průjezdem. Cesta musí být zřetelná v terénu, nikoli např. o louku užívanou k příjezdu k nemovitosti. Dalším definičním znakem je, že se jedná o spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí, nebo sloužících ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, případně k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací může být podle odst. 2, § 7 také pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.
Pokud jde o stálou cestu patrnou v terénu (sem nespadá třeba uježděný povrch pole, které je každý rok přeoráno), která je veřejně přístupná a je užívána jako přístupová cesta dlouhodobě s vědomím vlastníka soukromého pozemku (není nutný výslovný souhlas, stačí když o tom ví a mlčky veřejné užívání cesty strpí) a která je jediná možná přístupová cesta k Vaší nemovitosti, tak potom máte velkou šanci právní cestou obhájit Vaše právo na užívání takové veřejně přístupné účelové komunikace. Není nutné, aby cesta měla zpevněný povrch. Důležité je, že veřejné užívání účelové komunikace mohl strpět právní předchůdce stávajícího vlastníka soukromého pozemku klidně i před několika desítkami let, pokud od té doby byla cesta užívána bez významných přerušení až do současné doby. Jeho právní nástupci musí totiž strpět věnování příslušné části soukromého pozemku pro potřeby veřejné cesty, byť i jen mlčky projevené v minulosti.
Čtěte také: Skladba vozovky
Údržba účelových komunikací
Zajištění schůdnosti a údržba účelových komunikací padá na bedra vlastníků těchto objektů. Ze zákona tento vlastník nemá ani povinnost se o cestu starat, ale ve většině případů se tak děje.
Omezení užívání účelových komunikací
Účelová komunikace má i výsostné právo, kterým je omezení užití veřejností. To posuzuje obec s rozšířenou působností a Policie ČR. V případě, že je majiteli vyhověno, nemůže nikdo cizí tuto cestu užívat. Omezený vstup může být uplatněn například podle zákona o ochraně životního prostředí a nebo je nutné k tomu přistoupit v důsledku ochrany oprávněných zájmů majitele. Pokud je omezení schváleno, může být pak na účelové komunikaci nainstalována třeba závora nebo dopravní označení.
Rozdělení kompetencí
Přehled správy pozemních komunikací:
| Typ komunikace | Správce | Značení |
|---|---|---|
| Dálnice | Ředitelství silnic a dálnic České republiky | D + číslo (červený podklad) |
| Silnice 1. třídy | Ředitelství silnic a dálnic České republiky | Číslo (modrý podklad) |
| Silnice 2. třídy | Jednotlivé kraje (Správa a údržba silnic) | II + číslo (modrý podklad) |
| Silnice 3. třídy | Jednotlivé kraje (Správa a údržba silnic) | III + číslo (modrý podklad) |
| Místní komunikace | Jednotlivé obce | Bez specifického značení (veřejně přístupné) |
| Účelové komunikace | Vlastníci objektů (veřejné i neveřejné) | Bez specifického značení (v terénu zřetelné) |
Připojení nemovitosti na pozemní komunikaci: Zřizování sjezdů
Bezpečné a komfortní připojení nemovitosti na pozemní komunikaci je velmi důležité jednak z hlediska užívání nemovitosti, ale také pro zajištění dostupnosti veřejných prostranství a občanského vybavení. Parametry připojení musí vyhovovat požadavkům bezpečného a plynulého provozu na přilehlé pozemní komunikaci. Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů.
Legislativní rámec a zásady
Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Při umísťování staveb je nutné zohlednit celou řadu skutečností včetně toho, že plochy, které jsou určené k bydlení, musí umožnit nerušený a bezpečný pobyt a dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.
Čtěte také: Pravidla pro stavbu plotu u komunikace
Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě. Tento předpoklad musí být zajištěn správným návrhem připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci, zejména jeho vhodným umístěním. Kromě vlastního umístění sjezdu jsou velmi důležité parametry tohoto sjezdu. Před vlastním návrhem sjezdu je nutné v každém případě nejprve posoudit, zda je vůbec možné sjezd zřídit. Proto je důležité znát základní informace ohledně účelu sjezdu a o pozemní komunikaci, na niž je sjezd zřizován, a na jejich základě vyhodnotit možnost jeho zřízení.
Zásadní aspekty pro návrh sjezdu:
- Účel sjezdu: Bude sjezd využíván pro připojení rodinného domu, provozovny s malou intenzitou provozu menšími vozidly, nebo průmyslového areálu s vysokou intenzitou provozu nákladních automobilů?
- Typ komunikace: Na jakou komunikaci se sjezd napojí (místní komunikace, silnice II. třídy)?
- Umístění: Je třeba vybrat nejvhodnější místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu s ohledem na místní podmínky.
- Rozhledové poměry: Je třeba vzít v potaz budoucí možné narušení rozhledů například vegetací, oplocením apod. Při posuzování rozhledů je třeba zohlednit i oplocení, souvislou řadu sloupů nebo stromů apod., které mohou tvořit překážku v rozhledu.
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, u podmínek odkazuje na příslušné ČSN, např. ČSN 73 6110, kde jsou mimo jiné podmínky rozhledových poměrů v místě připojení sjezdů. Zde norma připouští řešení pro méně významné sjezdy, tedy rozhledy na dráhu pro zastavení, nicméně potom má řidič vyjíždějící na pozemní komunikaci problém dodržet povinnost dát přednost v jízdě. V tomto případě nejenže není schopen dát přednost v jízdě, ale bezprostředně ohrožuje provoz na pozemních komunikacích, pokud nemá bezpečný výjezd zajištěn jiným způsobem.
Pokud není v extravilánu nebo intravilánu část vozovky ohraničena obrubníky a není zde příkop, násyp nebo hrana zářezu, bude vyhodnocena hranice obvodu DI pouze po kraji vozovky/zpevněné krajnici nebo neexistuje-li jiná přirozená hranice cca 2,5 - 3,0 m od kraje vozovky/zpevněné krajnice (pro umístění příkopu jiného zařízení stavby). Tento způsob vymezení je nutné vždy konzultovat s VSP. Pokud není stanoveno jinak, tak uvedená pravidla platí i pro chodníky a cyklostezky, obecně pro účelové komunikace.
Nejčastější chyby při navrhování sjezdů
Při projektování sjezdů se často setkáváme s chybami, které mohou mít vážné dopady na bezpečnost a plynulost provozu. Je nutné zaměřit pozornost na to, aby zpracovaná projektová dokumentace tyto chyby neobsahovala.
Obsah projektové dokumentace
Obsah projektové dokumentace předkládané jako příloha k žádosti o povolení nebo úpravu sjezdu není určen žádným zvláštním předpisem. Je ale nutné vycházet z toho, že projektová dokumentace by měla poskytovat jednoznačnou odpověď na otázku, zda je sjezd na daném místě možné zřídit. Nejdříve je třeba řešit dopravní připojení pozemku a až poté uzpůsobovat plochu pozemku. Je tedy chybou určit detailně vnitřní dispozice pozemku a dopravní připojení pokládat za formální záležitost na závěr. Znakem těchto řešení je pak návrh sjezdu na zcela nevhodném místě či legalizace již zhotovených sjezdů.
Místní šetření a podklady
Při posuzování možnosti zřídit sjezd nelze vycházet ze zákresu do katastrální mapy, vždy je nutné, aby projektant provedl místní šetření a vycházel ze skutečné situace na místě. Hranice pozemku pod komunikacemi totiž často nekorespondují s okrajem komunikace, může se tam vyskytovat nezpevněná krajnice, zelený pás, příkop atd.
Posouzení rozhledových poměrů
Posouzení rozhledových poměrů je nezbytným podkladem pro řádné posouzení možnosti zřízení sjezdu, a tak je zásadní chybou, když posouzení rozhledových poměrů není provedeno a doloženo. Další chybou je špatné zakreslení rozhledových poměrů:
- chybně určený vrchol rozhledového trojúhelníku (např. od hrany přilehlého pruhu/pásu nebo do středu přilehlého či odlehlého jízdního pruhu ve vztahu k umožněnému předjíždění na komunikaci);
- chybně určená délka rozhledu pro zastavení Dz ve vazbě na dovolenou rychlost podle příslušné normy;
- chybně určena osa sjezdu pro vynesení vrcholu rozhledového trojúhelníku (jednopruhový sjezd vs. vícepruhový sjezd).
Chybou je i to, že v zakreslených rozhledových trojúhelnících se nacházejí překážky tvořené např. oplocením, vzrostlou zelení, sloupy VO či VV, pilíři inženýrských sítí atd., aniž by překážka byla přiznána a navrženo nějaké vhodné řešení (např. odsunutí oplocení do větší vzdálenosti, vykácení zeleně atd.); naopak svodidlo do plochy rozhledových trojúhelníků zasahovat v odůvodněných případech může. Poloha oplocení by pak měla být zakreslena v situacích vždy. S polohou oplocení totiž souvisí odsazení vjezdové brány, které je vyžadováno na komunikacích v extravilánu a na dopravně významných komunikacích v intravilánu, přičemž v některých případech s tímto odsazením není vůbec počítáno.
Při posuzování překážek v rozhledu je proto nutné vycházet z místního šetření nebo doložené fotodokumentace. V případě významných vzrostlých stromů je připojení v těchto místech dost často nerealizovatelné. U nových obytných celků je nutné zkoordinovat všechny profese a neumísťovat objekty do rozhledových trojúhelníků.
V případě výskytu překážky v rozhledech bývá častým řešením navržení odrazového zrcadla. Přitom podle TP 119 „Odrazová zrcadla“ slouží zrcadla ke zlepšení rozhledových poměrů, ale rozhodně jimi nevyhovující rozhledy nelze nahradit. Zrcadla lze použít na místech, kde zástavba nebo jiné trvale umístěné předměty brání ve výhledu a nelze bez nákladných opatření zajistit rozhled. Zvláště za snížené viditelnosti, tj. v noci a za mlhy, není snadné analyzovat dopravní situaci, neboť pozornost upoutávají světla vozidel. Z tohoto důvodu je těžké odhadnout vzdálenost a rychlost vozidel pozorovaných v zrcadle. Nezřídka ani není možné zajistit vhodné umístění odrazového zrcadla.
Bezbariérové řešení
Chyby při návrzích sjezdů vedených jako chodníkový přejezd bývají i v bezbariérovém řešení, tedy v zabezpečení užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace:
- délka sjezdu (snížené obruby) větší než 6 m bez odůvodnění;
- chybějící umělá vodicí linie v délce přerušení více než 8 m;
- neřešený barevný kontrast varovného pásu;
- chybějící varovný pás rampových částí obrubníku při výšce menší než 8 cm;
- zvlněné chodníky - užití snížení celé plochy sjezdu pomocí rampových částí i při dostatečné šířce chodníku a výhodné niveletě sousedního pozemku.
Podélný spád sjezdu
Další chybou při navrhování sjezdů je to, že není brán v potaz podélný spád sjezdu a připojovaného sousedního pozemku. Z podélného řezu sjezdu a pozemku by tak mělo vyplývat, že nedojde ke stékání srážkové vody na komunikaci a k jejímu znečištění.
Proces schvalování sjezdu
Žádost o povolení zřízení sjezdu z nemovitosti na pozemní komunikaci podává žadatel u příslušného silničního správního úřadu, který je povinen si před vydáním povolení připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, povolení k úpravě takového připojení nebo k jeho zrušení vyžádat si stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace, a jedná-li se o dálnici též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.
Řešení sporů ohledně účelových komunikací
V případě, kdy vlastník soukromého pozemku brání v užívání veřejné cesty tím, že na ni umisťuje překážky (závora, panely, zpomalovací prvky, řetěz nebo jen zaparkované auto apod.), nebo se snaží pouze „regulovat provoz“ např. určením, kdy je možné cestu užívat, kdo ji může užívat nebo jaká vozidla smí po cestě jezdit, nebo pokud se vlastník domáhá placení nájemného či jiných poplatků nebo chce abyste se podíleli na nákladech na údržbu apod., tak jde o porušení zákona. V takovém případě můžete u příslušného silničního úřadu zahájit správní řízení dle ustanovení § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rámci kterého se budete domáhat vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace vymezené ideálně geometrickým plánem jako samostatná parcela (což umožní jednoznačné umístění v terénu).
Pokud zašel vlastník soukromého pozemku tak daleko, že hrozí umístěním překážek, už k tomu koná přípravné práce nebo dokonce už překážky umístil, tak zároveň navrhnete vydání předběžného opatření, kterým by silniční úřad nařídil vlastníku soukromého pozemku zdržet se umisťování překážek na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, případně by je odstranil, pokud už byly umístěny a stále se na cestě nacházejí a brání v jejím užívání.
tags: #ucelova #komunikace #bez #obrubniku #rez