Nastanou chvíle, kdy se objeví nabídka ke koupi objektu v zajímavé lokalitě, a vy se dozvíte, že se dům nachází v památkově chráněném území nebo je kulturní památkou. Předně je nutné si vysvětlit, jak památková péče vlastně funguje.
Jak funguje památková péče?
Památková péče je založena na systému spolupráce její odborné a výkonné či úřední části. Na jedné koleji „jede“ Národní památkový ústav (dále „NPÚ“) a jeho územní odborná pracoviště. Národní památkový ústav zastupuje složku odbornou. Druhou kolej obsadila složka výkonná a svá „depa“ má na úřadech obcí s rozšířenou působností a na krajských úřadech v případě národních kulturních památek.
Tento systém je stanoven zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, jeho čtvrtou částí. Zde jsou rozepsány i funkce těchto složek a rozsah činností. Odborná organizace NPÚ mimo jiné poskytuje písemná vyjádření a další odborné podklady odborům památkové péče na úřadech.
Můžete oslovit příslušné územní odborné pracoviště NPÚ nebo příslušný odbor na úřadě. Obě složky by vám měly být schopny zodpovědět vše potřebné. Pokud máte nějaký konkrétní záměr, je vhodné ho nejprve konzultovat se zástupci NPÚ - v tomto případě garantem území, přímo na místě plánovaných prací. Optimálně však v tandemu se zástupcem výkonného orgánu. Obvykle stačí oslovit jednu ze složek o případnou konzultaci záměru a dané složky (výkonná a odborná) se již mezi sebou informují. Dohodnete se na termínu a setkáte se společně. Konzultace je bezplatná, můžete si vysvětlit postoje k návrhu, poradit se, případné technické řešení sloučit s estetickým. Za předpokladu přítomnosti obou složek si můžete zároveň vyjasnit správní postup.
Typy chráněných území
Památková péče pomáhá chránit národní kulturní památky a kulturní památky, movité nebo nemovité povahy a velkoplošně chráněná území. Tento článek se zabývá stavbami, tedy nemovitostmi. Nemovitou kulturní památkou může tedy být pozemek nebo stavba spojená pevným základem se zemí. U staveb je podstatné vše, co s objektem přímo souvisí: exteriér, interiér, užité materiály a způsob zhotovení, stavebně truhlářské výrobky, různé zabudované předměty a umělecké výrobky.
Čtěte také: Jaká okna do památkové zóny?
Chráněná území se dělí na památkové rezervace a památkové zóny. Rozdíl v těchto kategoriích je v hodnotách v území, přičemž památkové rezervace jsou tím nejcennějším, co v naší zemi máme. Rozdíl je v míře zachování urbanistické struktury, množství kulturních památek a dochované zástavby. V chráněném území nejsou předmětem pozornosti pouze kulturní památky, ale i ostatní objekty a plochy. Sídla nebo krajiny jsou chráněny jako celek. Jde především o zachování jejich historického charakteru.
Památkové rezervace dělíme na:
- Městské památkové rezervace: chrání historická jádra měst, ve významném podílu středověkého původu, ale nemusí to být pravidlem.
- Vesnické památkové rezervace: chrání vesnická sídla nebo soubor staveb lidové architektury, případně také dělnické kolonie.
- Ostatní památkové rezervace: například lázeňské komplexy a duchovní areály.
- Archeologické památkové rezervace.
Památkové zóny se opět dělí na městské a vesnické a přibývá ještě krajinná památková zóna. Nakonec je nutné ještě zmínit ochranná pásma památkově chráněných území nebo národních kulturních památek a kulturních památek. Jejich smyslem je chránit vnější obraz chráněných staveb či zón a rezervací. Někdy je totiž vnímání takových památek nebo území podstatné v širším měřítku. Příkladem je ochranné pásmo zámku Humprecht, které zajišťuje ochranu vnějšího prostředí zámku.
Historie plošné památkové ochrany
Tradice plošné památkové ochrany v České republice (respektive v tehdejším Československu) sahá do roku 1950, kdy úřad předsednictva vlády vydal výnos čj. 103.262/50 o prohlášení památkových rezervací pro zajištění ochrany a především záchrany a regenerace nejhodnotnějších městských celků Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. Byly ohroženy jak nedostatečnou údržbou v letech druhé světové války, tak po ní. Ochrana vybraných měst se postupně stala důležitou součástí centrálně plánovaného nakládání s nemovitostmi, takže se podařilo obhájit potřebu chránit alespoň nejcennější urbanistické dědictví i v podmínkách moderního urbanistického a industriálního rozvoje tehdejší socialistické společnosti.
Po přijetí zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který zakotvil pojem památkové rezervace stejně jako pojmy kulturní památka, národní kulturní památka apod. Již opatření z roku 1950 počítalo rovněž s ochranou vesnické architektury. Nový památkový zákon 20/1987 Sb. - tedy ten stále platný - přinesl jak zásadní změnu v právním vymezení kulturní památky, tak do právního systému přivedl kategorii památkové zóny. Podařilo se tím naplnit dlouholetou snahu památkové péče o ochranu dalších hodnotných sídel, v nichž se sice nezachovalo tolik solitérních kulturních památek jako v památkových rezervacích, jež však jsou jako celek rovněž hodnotné. Byl to významný krok pro dovršení rozšířené koncepce ochrany historických měst, která se připravovala od 70. let 20. století.
Čtěte také: Průvodce výměnou oken v památkově chráněné oblasti
V následující tabulce je přehled plošně chráněných urbanistických celků v České republice:
| Kategorie | Počet |
|---|---|
| Městské památkové rezervace | 39 |
| Městské památkové zóny | 258 |
| Vesnické památkové rezervace | 61 |
| Vesnické památkové zóny | 216 |
| Celkem chráněných urbanistických celků | 674 |
Ochranné podmínky v CHKO
Chráněné krajinné oblasti jsou územně členěny do zón odstupňované ochrany přírody. Většinou se vymezují čtyři takovéto zóny. Rozdělení vyplývá z potřeby zajistit ochranu přírody a krajiny různým způsobem, protože možnost negativního ovlivnění všech částí území je rozdílná. V jednotlivých zónách tak platí v různé míře základní a bližší ochranné podmínky chráněné krajinné oblasti.
Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „ZOPK“).
- Národní přírodní rezervace (NPR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, stavební činnost je dále obsažena v zákazu intenzivních technologií a v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
- Přírodní rezervace (PR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, stavební činnost je dále obsažena v zákazu intenzivních technologií.
- Chráněná krajinná oblast (CHKO): Zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).
Zóny odstupňované ochrany přírody v CHKO
Chráněné krajinné oblasti jsou územně členěny do zón odstupňované ochrany přírody. Většinou se vymezují čtyři takovéto zóny:
- Zóna I: Přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy. Zahrnuje chráněná území dle ZOPK, včetně jejich ochranných pásem.
- Zóna II: Člověkem pozměněné ekosystémy, zejména lesní porosty s uchovanou mozaikou přírodě blízkých lesních společenstev. Zahrnuje území s relativně vyrovnaným poměrem mezi přírodními objekty a lidskými díly, s řídkým osídlením.
- Zóna III: Člověkem silně pozměněné ekosystémy, běžně hospodářsky využívané, s rozptýlenou venkovskou zástavbou.
- Zóna IV: Člověkem zcela pozměněné ekosystémy a části krajiny. Jedná se zejména o souvisle zastavěná území, intenzivně obhospodařované velké celky zemědělských pozemků, větší dobývací prostory, průmyslové areály a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu.
Pravidla pro střešní krytiny a solární panely v památkových zónách a CHKO
Máte nemovitost v památkové zóně nebo chráněném krajinném území a chcete dát solární panely na střechu? Je to vůbec možné? Pokud chcete umístit na svojí nemovitosti v chráněném území nebo památkově chráněnou stavbu, musíte dodržet zadaná pravidla.
Čtěte také: Průvodce dotacemi pro památkové zóny od Magistrátu Frýdek-Místek
Je tedy důležité nejenom konstrukčně co nejméně zasahovat do budov, ale je nutné i dodržovat estetiku instalace, aby co nejméně zasahovala do původního vzhledu stavby. Stejně tak se bere v potaz, aby instalace panelů neměnila vzhled krajiny. Vždy záleží na konkrétním případu a je nutné se vždy před instalací dobře informovat v jaké oblasti je objekt památkově chráněn, protože pravidla mohou být odlišná.
Pokud máte objekt v CHKO, obecně není vydaný zákaz fotovoltaiku instalovat. Ale je dobré se informovat za jakých podmínek a jaká kritéria musíte při stavbě splňovat. Roli při posuzování může mít sklon střechy, barvy panelů, či jejich umístění. Pro instalaci fotovoltaických panelů vydal Národní památkový ústav metodiku, která určuje za jakých podmínek a v jakých případech lze instalovat solární panely na památkově chráněné budovy či na budovy v chráněném území. Vždy se poraďte s odborníky, kteří vám pomohou s vyřizováním a zhotovením projektu a s instalací solární elektrárny tak, aby splnila všechny požadavky pro ochranu kulturních památek a také se informujte na příslušné správě chráněného území.
Ochrana krajinného rázu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj
Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Pro zajištění účinné a především systematické ochrany krajinného rázu na území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je zpracováno tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu.
Pro ochranu krajinného rázu nelze bez závazného stanoviska AOPK ČR, Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj na území chráněných krajinných oblastí učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, či udělit souhlas podle vodního zákona. Závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti nebo v zastavěném území města nebo obce, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti.
K domovním ČOV a nakládání s vodami na území CHKO se AOPK ČR vyjadřuje podle § 44 odst. 1 zákona 114/1992 Sb. V případě umístění ČOV nebo studny na území I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je třeba Správu požádat o povolení výjimky ze zákazu umisťovat a povolovat nové stavby na území I. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, daného v § 26 odst. 2 písm. a) zákona, a ze zákazu měnit vodní režim na území I. a II zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, daného v § 26 odst. 3 písm. b) zákona. U všech ČOV Správa doporučuje umístění akumulační nádrže před vsakovací zařízení.
Postup při vyřizování stavebních záměrů v chráněných oblastech
Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné. Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.
Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit.
Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.
Žádost o správní akt
AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu. A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.
Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.
Žádost by měla obsahovat:
- Úplnou identifikaci žadatele (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, popř. jiná adresa pro doručování).
- Dostatečnou specifikaci záměru (projektová dokumentace, která umožní posoudit předmět žádosti).
- Výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle ZOPK.
- Pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin, musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č. 189/2023 Sb.
- Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 ZOPK nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2 ZOPK.
Táboření a rozdělávání ohně v ZCHÚ
Táboření na území zvláště chráněných území (ZCHÚ) mimo zastavěná území obcí je možné pouze na vyhrazených místech. Definice zakázaného táboření může naplnit i přebývání osoby/osob v obytném vozidle či přívěsu, pokud jsou vykonávány další doprovodné činnosti (např. vaření, kempování apod.).
Za táboření není považováno pouhé bivakování, tj. přenocování (přespání na jednu noc „pod širákem“) v zásadě bez přístřešku a za podmínky absence pobytových znaků (zejména zanechání odpadu). V případě, kdy nocující osobu zastihne nepřízeň počasí, lze akceptovat i použití jednoduchého zakrývacího prostředku (např. celta, tarp).
Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu. Za porušení zákazu rozdělávání ohně není považováno použití různých typů přenosných topných zařízení, která umožňují regulaci plamene s možností jeho okamžitého uhašení (zejména malé vařiče s plynovou kartuší).
Pokud chcete tábořit ve zvláště chráněném území, kde platí zákonné zákazy, potřebujete výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK. Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. zřízením místa pro táboření podle § 44 odst. 2 ZOPK. V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. 2 ZOPK.
Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.
tags: #pamatkove #zony #chko #kokorinsko #stresni #krytina