Aglomerované materiály jsou deskové materiály, vyrobené z dřevních částic (třísky, vlákno, piliny, dřevní moučka) a jiných lignoceluosových materiálů (pazdeří, bagasa, sláma atd.), které jsou mezi sebou pojeny buď vlastní lepivostí, nebo organickým pojivem - lepidlem, popř. pojivem minerálním, za pomoci tepla a tlaku, vlhkosti, popř.
Výroba Třískových Desek
Základním materiálem pro výrobu třískových desek je dřevní hmota, která je roztřískávána na malé částice - třísky různých rozměrů. Pro výrobu třískových desek mají zásadní význam následující parametry: hustota dřeva, velikost třísek, podíl běle a jádrového dřeva, pH použi-té dřeviny. Ve stávající komplikované surovinové situaci a vzhledem k cenovým úrovním musí průmysl aglomerovaných materiálů přistupovat i ke zpracování tvrdých listnatých dřevin, jako například buku, dubu, habru, jasanu i akátu.
Při zpracování některých dřevin s extrémním pH (např. dub) je nutno upravovat množství přídavných chemikálií, zejména tvrdidla k lepící směsi. vlákninové dříví 5. třídy jakosti (rovnané dříví průmyslové) ve formě kuláčů a štěpin.
Jiné Lignocelulosové Suroviny
Kromě dřeva se dají k výrobě aglomerovaných materiálů použít i některé nedřevné suroviny, např. ve střední Evropě pazdeří (lněné, konopné), sláma, řepka, v tropických zemích bagasa, rýžová sláma, bambus, papyrus, juta, rákos, stonky bavlníku apod.
- Pazdeří: Je odpadním produktem zpracovatelských závodů lnu a konopí. Je vhodné pro vý-robu pazdeřových respektive pilinopazdeřových desek.
- Bagasa: Pro výrobu třískových desek má velký význam bagasa. Bagasa je zbytek po vylisování a extrakci cukru z cukrové třtiny.
- Stonky bavlníku: V zemích, ve kterých se pěstuje bavlník, zůstává po sběru značné množství zdřevnatělých stonků bavlníku dosahujících tloušťky 1 až 2 cm.
- Bambus a Papyrus: Různé druhy bambusu představují v rozvojových zemích pozoruhodnou surovinovou bázi pro výrobu aglomerovaných materiálů.
- Sláma: Má význam pro výrobu VD izolačních. V rozvojových zemích se jedná hlavně o rýžovou slámu.
Používaná Lepidla
Druhou nejdůležitější surovinou ve výrobě třískových desek jsou syntetická lepidla (pryskyřice) termoreaktivního typu, a to lepidla močovinoformaldehydová (UF), fenolformaldehydová (PF), melaminformaldehydová (MEF), močovinomelaminformaldehydová (MUF), isokyanátová a minerální pojiva (cementy, sádra).
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
- Močovinoformaldehydová lepidla: Jsou preferována pro výrobu TD a VD polotvrdých vyráběných suchým způsobem.
- Melaminformaldehydová lepidla: Jsou svou chemickou strukturou podobná UF lepidlům.
- Fenolformaldehydová lepidla: Jsou polykondenzační produkty vzniklé reakcí fenolu nebo jeho homologů (resolů a xylenolů) s formaldehydem v alkalickém prostředí.
- Lepidla isokyanátová: Byla zavedena již v 50. letech v Německu. V současnosti se používá jednosložkový produkt skládající se z polymerního methylendiisokyanátu (PMDI).
- Minerální pojiva: Nejznámější je hydraulický cement. Vytvrzuje vázáním vody a tvoří tak vodovzdorné pojivo.
Hydrofobizační Prostředky
Třískové desky vykazují v důsledku působení vody a vysoké relativní vlhkosti vzduchu značné tloušťkové bobtnání. Pro zvýšení objemové stálosti desek při krátkodobém styku s vodou se přidávají hydrofobizační prostředky. Nejčastěji se přidává parafín, a to v množství 0,5-1,5 % na a.s. třísky.
Biocidní Prostředky a Retardéry Hoření
Pro použití TD v prostředí zvýšené relativní vlhkosti (ve stavebnictví), při výrobě TD pro speciální použití, např. pro export do tropických zemí, je třeba přidávat speciální látky proti biologickým činitelům (plísně, dřevokazné houby, dřevokazný hmyz). Použití třískových ve stavebnictví, strojírenství a v dopravě si vyžaduje v některých případech zvýšení jejich ohnivzdornosti.
Hořlavost Stavebních Hmot
Zkušební norma ČSN 73 0862 Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot byla zrušena ke dni 31.12.2003 a byl zaveden nový klasifikační systém podle ČSN EN 13 501-1 Požární kla-sifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb. Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň.
Požadavky na Třískové Desky
Požadavky na třískové desky stanovuje ČSN EN 312:2004, která je českou verzí normy EN 312:2003. EN 312:2003 má status české technické normy. Tato norma specifikuje požadavky pro neopláštěné třískové desky pojené syntetickými pojivy.
Výtlačně Lisované Třískové Desky
Výtlačně lisované třískové desky (zkratka DTDvl) se vyrábí kontinuálním způsobem - tzv. pěchováním. Pomocí pístového zařízení se třísky nanesené lepicí směsí vytlačují taktově do svislé formy vyhřívané cca na 180 °C.
Čtěte také: Výroba OSB desek v ČR
Rizika Pálení OSB Desek
Jako profesionální odborníci na bezpečnost a efektivnost krbu, zdůrazňujeme, že ne všechny materiály jsou vhodné ke spalování v krbu. Například, vlhké nebo mokré dřevo se hoří neúčinně a produkuje více kouře, což může také vést ke znečištění komína. I biologicky rozložitelné odpady mohou způsobit problémy, vytvářet nadměrné množství popela a kouře.
Druhým typem materiálu, který může způsobit zanesení komína, je saze. Saze je výsledkem nedokonalé spaliny dřeva nebo uhlí, které se může hromadit na stěnách komína. Třetím typem materiálu jsou chemické látky. Při spalování některých druhů paliva mohou vznikat chemické sloučeniny, které se mohou usazovat na stěnách komína.
Zdravotní Požadavky a Kvalita Vzduchu
Nárůst významu zdravotních požadavků ve stavebním průmyslu je v posledních letech zcela zřetelný. Příčinou akcelerace této problematiky je především snížení výměny vzduchu v interiéru v důsledku vyšší úrovně tepelné izolace budov, včetně těsnosti obálek. Jedinou právně závaznou formou, stanovující limity chemických, biologických a fyzikálních ukazatelů pro vnitřní prostředí obytných a pobytových místností staveb, je vyhláška MZ ČR č. 6/2003 Sb. Ta se však netýká staveb pro bydlení. Hodnocení zatížení vnitřního ovzduší těkavými organickými látkami v obytných prostorech se řídí normou ČSN EN ISO 16000-1.
Těkavé organické sloučeniny (VOC) se za běžných podmínek snadno vypařují. Do vzduchu se uvolňují ze široké škály produktů a činností, které se vyskytují jak venku, tak v domě a v domácnosti. Ve většině případů se lze použití toxických látek vyhnout. Na trhu existují bezpečnější alternativy materiálů a výrobků.
Výskyt Toxických Látek
- Elektrická a elektronická zařízení
- Plasty
- Nábytek (dřevotřískové konstrukce, pěnové výplně, potahové látky)
- Koberce, podlahoviny
- Barvy, izolační a další stavební materiál
Zdravotní riziko představuje zejména prach, na který se zpomalovače hoření dobře vážou. Některé zpomalovače hoření se už v důsledku prokázaného negativního vlivu na životní prostředí a zdraví člověka nesmějí používat.
Čtěte také: Využití OSB desek
Formaldehyd je vysoce toxický pro všechny živočichy. Jedná se o mutagenní a karcinogenní látku (1. kategorie IARC). Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 6/2003 Sb. stanovuje hygienický limit koncentrace pro vnitřní prostředí pobytových místností pro formaldehyd na 60 µg/m3.
Recyklace Dřeva a Aglomerovaných Materiálů
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu.
Zdravé vnitřní prostředí, ekologické přírodní materiály z trvale udržitelných zdrojů a eliminace využívání fosilních zásob se v posledním desetiletí staly globální prioritou. Vedle přírodně rostlého dřeva jsou zde reprezentovány aglomerované materiály (dřevotřískové, dřevovláknité a OSB desky), charakterizující dřevařské odvětví od počátku 20. století. Aglomerované desky tvoří základní materiál pro výrobu nábytku, vybavení interiérů a v široké škále stavebních děl.
Recyklace odpadního dřeva a jeho využití do dřevotřískových desek je z hlediska ukládání a vázání CO2 jednoznačně více efektivní a více udržitelná než jeho ukládání na skládky. Energetické využití odpadu mj. stojí v ČR 880-1900 Kč/tunu a bude vždy dražší než recyklace a materiálové využití. Recyklace navíc přináší pracovní místa, nahrazuje primární suroviny a posiluje ekonomiku.
V současné době výroba dřevotřískových desek (DTD) využívá 60 % recyklátu s cílem dosáhnout postupným zvyšováním až na 95 % podílu dřevní suroviny. Předpokladem pro úspěšné dosažení tohoto cíle je prosazení účinné legislativy v ČR od roku 2022, která bude podporovat materiálové využívání odpadu, a tudíž povede k propracovanějšímu systému ve shromažďování odpadního dřeva a jeho zpracování.
Realizovaná studie životního cyklu (LCA) OSB desek prokazuje, že nahrazení 50 % přírodní vlákniny dřevním recyklátem má významný environmentální přínos. Využitím recyklovaného dřeva na úkor surového dřeva v 1 m3 produktu OSB 3 Superfinish ECO2 lze dosáhnout:
- Snížení úbytku fosilních zdrojů o více než 57 %
- Snížení emisí skleníkových plynů vyjádřených jako CO2 o téměř 48 %
- Snížení fotochemické oxidace o 65 %
- Snížení acidifikace o 98 %
- Snížení toxicity pro vodní společenství o 66 % a pro terestriální společenství o 32 %
Lze odhadnout, že v ČR tvoří roční produkce odpadu na bázi masivního (nelepeného) dřeva okolo 1,4 mil. tun a odpad na bázi aglomerovaných desek může představovat cca 0,5 mil. tun.
Recyklace odpadního dřeva a jeho využití do dřevotřískových desek je z hlediska ukládání a vázání CO2 jednoznačně více efektivní a více udržitelná než jeho ukládání na skládky.
Evropská komise se snaží vytvořit politiku pro udržitelné využívání biomasy pro energetické účely, díky čemuž je momentálně v rámci evropského trhu disponibilní množství dřevního recyklátu v zimních měsících o cca 25 % nižší než v letních.
Tabulka: Porovnání Vlivu Recyklace Dřeva na Životní Prostředí (na 1 m3 OSB 3 Superfinish ECO2)
| Ukazatel | Bez Recyklátu | S 50% Recyklátem | Snížení |
|---|---|---|---|
| Úbytek fosilních zdrojů | X | Y | > 57% |
| Emise skleníkových plynů (CO2 ekvivalent) | X | Y | ≈ 48% |
| Fotochemická oxidace | X | Y | 65% |
| Acidifikace | X | Y | 98% |
| Toxicita pro vodní společenství | X | Y | 66% |
| Toxicita pro terestriální společenství | X | Y | 32% |
tags: #paleni #osb #desek #rizika