Cihla patří mezi nejstarší stavební prvky, který se využívá v různých formách tisíce let. Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století.
Historický vývoj a současnost pálených cihel
Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaným zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Do nedávné minulosti jsme si pod pojmem cihla představili plnou pálenou cihlu. V souvislosti s vývojem požadavků na součinitel prostupu tepla, zejména konstrukcí obvodových plášťů, se cihla začala proměňovat. V současnosti jsou na trhu dostupné cihly, které jsou vhodné i pro jednovrstvé konstrukce obvodových plášťů pasivních domů.
Vývoj požadavků na součinitel prostupu tepla a proměna tvaru cihel
První norma zabývající se tepelně technickými vlastnostmi byla platná od roku 1949. Do roku 1964 hodnoty tepelného odporu stěn vycházely z etalonu stěny z plných pálených cihel. S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V letech 1961-1980 se objevuje typ cihly CDK a CD Týn. Cihly typu CD Týn můžeme považovat za mezník, neboť se jednalo o bloky s rozměry (délka × šířka × výška), např. 290 × 190 × 215 nebo 240 × 365 × 238 mm, neboli o velkoformátové cihelné bloky. Výškový modul zdiva byl 250 mm při použití maltového lože o tloušťce 12 mm.
V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. Stejně tak jako v Rakousku či Německu se v České republice začínají na trhu uplatňovat cihelné bloky o šířce 500 mm (v Německu je používaný rozměr 490 mm). Zdivo z těchto bloků dosahuje hodnot součinitele prostupu tepla nižších než U = 0,16 W/(m²‧K), což odpovídá ekvivalentní hodnotě součinitele tepelné vodivosti λ = 0,085 W/(m‧K), a tedy tepelnému odporu R = 5,88 m²‧K/W nebo i hodnotám lepším. Při vyplnění dutin tepelně izolačním materiálem je dosaženo až U = 0,11 W/(m²‧K).
Pálená cihla a její výroba
Pálená cihla se vyrábí z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Po vypálení jsou cihly roztříděny, v některých případech se ještě povrchově upravují (impregnace, glazura).
Čtěte také: Použití pálených cihel
Jíl a voda jsou základní suroviny pro výrobu tradičních pálených cihel charakteristických svou oranžovou až červenou barvou. Pro zhotovení cihly se však uplatňují i jiné suroviny a výrobní technologie.
Rozměry a vlastnosti plné pálené cihly
Cihla má rozměr 290 x 140 x 65 mm, skladebný rozměr (s omítkou a maltou) je 300 x 150 x 75 mm. Cihly se skládají na vazbu, která zajišťuje stabilitu konstrukce. Cihla váží zhruba 4 kg.
Další formy klasické cihly
Kromě celých cihel se používají také v různých odvozených rozměrech:
- „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
- „půlka “ - 1/2 cihly
- „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
- „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce
Vlastnosti pálených cihel
Pálená cihla v současném stavebnictví nedosahuje tak dobrých vlastností jako u moderních materiálů, i přesto má stále své využití - na chatách, chalupách, při rekonstrukcích apod. Mezi její vlastnosti patří:
- modulový formát
- estetický vzhled
- dobře akumuluje teplo
- dobrá pevnost
- ekologické řešení - přírodní materiál
- dobře izoluje zvuk
- vysoká požární odolnost
Cihla je oproti pórobetonu sice pevnější, ale vzhledem k tuzemským seismologickým podmínkám to nemá až tak zásadní význam. Podstatnější jsou zejména pro majitele chalup příznivé schopnosti pálených cihel vyrovnávat se s vlhkostí. Cihelné zdivo si udržuje příjemné vlhkostní i teplotní mikroklima, vyznačuje se dobrou propustností vodných par i schopností dobře akumulovat teplo.
Čtěte také: Využití pálených cihel Ostrava
Využití plných cihel
Z plných cihel se nejčastěji staví nosné stěny (300 nebo 450 mm) a příčky (75 nebo 150 mm). U starších staveb bývají ve spodní části budovy stěny mnohdy výrazně silnější. Z páleného cihlového zdiva lze postavit až osmipatrové budovy, v dnešní době se však klasické plné cihly používají zejména ke stavbě obezdívek komínů, podezdívek plotů a dalších dekoračních prvků. Nacházejí využití i při rekonstrukcích některých historických budov a mohou posloužit i při rekonstrukcích či dostavbách venkovských domů včetně rekreačních chalup, kde byl tento materiál použit i v původní konstrukci stavby.
Tradičním typem cihly je plná ve tvaru kvádru. Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí. Ke stavbě obvodového zdiva rodinných domů se dnes plné cihly nevyužívají, a to zejména kvůli vyšší hmotnosti.
Moderní cihly a jejich vlastnosti
Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.
Požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb jsou stále přísnější. To znamená, že obvodové zdi budete muset opatřit i tepelnou izolací, ať už z polystyrenu, nebo minerální vaty. Díky neustálým investicím do výzkumu a vývoje udává společnost Wienerberger směr v trendech, inovacích i v celkovém přístupu ke zdravému bydlení. Nejmodernější produktová řada Porotherm T Profi, cihly plněné minerální vatou, umožňuje jednovrstvé zdění bez potřeby dodatečného zateplení zvenku, což výrazně přispívá k vybudování zdravého domova.
Kombinace s izolačními materiály
Třetí oblast tvoří vývoj v oblasti kombinování páleného cihelného bloku a izolačního materiálu. I v tomto směru se již pokročilo a úspěšně se vyvíjejí izolační hmoty na anorganické bázi. Jako izolační materiál se v současnosti nejvíce používá minerální vlna a to ve formě rozřezaných desek do tvaru velkých dutin nebo ve formě granulátu pro vyplnění malých dutin, dále pak perlit nebo expandovaný polystyrén. Cihelné bloky s minerální vlnou či expandovaným perlitem mají výhodu v požární odolnosti konstrukce a zdivo dosahuje výborných hodnot vzduchové neprůzvučnosti.
Čtěte také: Podlaha z pálených cihel
Další druhy cihel a jejich využití
Ať už se chystáte stavět dům, plot, komín nebo třeba krb, musíte se rozhodnout, na jaký typ zdicího materiálu vsadíte. Na trhu je k dispozici nepřeberné množství typů cihel, které se liší použitým materiálem, technologií výroby i vlastnostmi.
NF - Normalformat
Normalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
WF - Waalformat
Waalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
Lícové cihly ražené (lícovky)
Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek nejčastěji realizujeme oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %. Elegantní lícové cihly se pak používají na fasády a zídky, kde je žádoucí dosažení rustikálního vzhledu.
Ty od KM Beta vynikají odolností, vysokou pevností, která má dobrý zvuk. Stačí poklepat kladívkem a poslouchat jak zvoní. „Vynikající vlastnosti předurčují tyto cihly zejména pro stavbu nosných neomítaných zdí u vinných sklípků nebo neomítaných zdí s vysokou odolností vůči klimatickým vlivům. Hlavní výhodou těchto cihel je jejich vynikající odolnost proti erozi. Dokladem jsou neomítané stěny domů, odolávají povětrnostním vlivům mnohdy déle než sto let,“ uvádí například cihelna v Šitbořicích na Brněnsku, která klasické zvonivky vyrábí.
Cihly klinker
Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově.
Porobetonové cihly
Druhým v současnosti nejrozšířenějším materiálem jsou porobetonové cihly vyrobené z přírodních materiálů. Díky vzduchovým dutinám, které vznikly při výrobě hmoty, jsou lehké a snadněji opracovatelné. I když sníží hmotnost konstrukce, na její pevnosti to nebude znát. Tyto lehké betony koupíte v různých pevnostech, a tak s nimi snadno a rychle postavíte i několikapatrové domy. Snadná manipulace patří mezi další výhody porobetonových cihel. Materiál nařežete i ruční pilou a při pokládce spotřebujete méně malty než u běžných tvárnic. Porobetonové cihly ve formě tvárnic, tvarovek či desek využijete především pro stavbu stěn, příček a stropů. Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku.
Betonové cihly
Pro nezateplené stavby, jako jsou základy, dozdívky a zděné konstrukce jsou vhodné betonové cihly. I když tvarem a rozměry připomínají pálené cihly, jsou oproti nim pevnější a téměř nenasákavé, tudíž trvanlivější. Navíc odolají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou proto vhodné tam, kde běžné cihly nevyužijete - pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.
Šamotové cihly
Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 650 °C. Má typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny ho tvoří oxid křemičitý. Druhou polovinu pak tvoří oxid hlinitý a různé příměsi, ať už jde o hořčík, železo nebo vápník. Při výběru šamotových cihel se zaměřte na složení materiálu. Některé cihly se jako šamotové jen tváří svým zbarvením a tvarem, obsahují však jiné suroviny, kvůli kterým nejsou tak tepelně odolné.
Cihelný systém Porotherm
Cihelný systém Porotherm využijete pro jakoukoliv část stavby. Pro založení zdiva jsou vhodné soklové cihly Porotherm, jako obvodové zdivo volte cihly vhodné pro jednovrstvé zdění řady Porotherm T Profi nebo EKO+, u vnitřních příček je ideální volba akustické zdivo Porotherm AKU. Stavte pořádně z prověřených cihel Porotherm, které zvyšují tepelný odpor, snižují vlhkost, šetří váš čas a díky zbroušeným plochám mají vždy stejný rozměr. S pálenými cihlami Porotherm postavíte moderní a zdravé bydlení. Zdivo Porotherm vyniká vysokou pevností a trvanlivostí, klade velký důraz na úsporu tepla, s rezervou splňuje hodnoty akustické normy, a navíc umožňuje rychlé a efektivní zdění. Všechny keramické bloky Porotherm jsou vyrobeny z čistě přírodních materiálů.
Terminologie a základní termíny
Pro vzájemnou komunikaci se v technické praxi používají přesné odborné termíny. Pro další potřeby komunikace je nutné definovat základní termíny pro oblast zděných staveb z cihel.
- Barva cihel - různé zabarvení cihel je způsobeno mineralogickým složením cihlářské hlíny.
- Mrazuvzdornost - z hlediska mrazuvzdornosti se cihlářské výrobky dělí na nemrazuvzdorné (bez označení) a mrazuvzdorné označené např. M 25, M 50.
- Objemová hmotnost cihly - je její hmotnost vztažená k objemu vysušené cihly. Objem cihly je dán vnějšími rozměry včetně dutin.
- Rozměry cihel - jsou deklarovány podle normy ČSN EN 771-1. Norma zavádí dva požadavky: Tolerance průměrné hodnoty (značeno T) a Rozpětí (značeno R).
Spotřeba cihel
Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m².
| Tloušťka zdi | Spotřeba cihel (ks/m²) |
|---|---|
| 290 mm | 89 |
| 140 mm | 45 |
| 65 mm | 22 |
Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva.
Vazba zdiva a postup zdění
Dodržování vodorovných a svislých rovin je alfou a omegou úspěšného zdění z klasických cihel. Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.
Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky.
Základní typy vazeb
- Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
- Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
- Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
- Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
- Gotická vazba: Rovněž nazývána polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.
Postup zdění z cihel
Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás.
- U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
- Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm.
- Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
- Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
- Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
- Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.
Dobré rady pro zdění
- Chcete-li si směs pro zdění namíchat z jednotlivých složek, doporučuje se míchat běžnou vápenocementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu.
- Jinou doporučenou variantou jsou 4 díly písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu.
Ploty z pálených cihel
Plot ze starých cihel vypadá velice malebně, poskytne vám maximální soukromí a ochrání před větrem i citlivější rostliny. Plot ze starých cihel se hodí spíše ke starším stavbám v tradičním stylu, které jsou poblíž lesa nebo louky, případně v zástavbě starších domů nebo k zahradě laděného do venkovského či provence stylu.
Kde vzít staré cihly
Kromě toho, že se můžete zkusit zeptat po okolí, zda nemá někdo staré cihly z tzv. bouračky, určitě je seženete v inzercích na internetu v rámci různých bazarů či inzerentních fór. Mnozí lidé se snaží prodat staré cihly, a to mnohdy za nemalé peníze. Pokud je vyžadována platba, neměly by být cihly popraskané nebo vlhké, protože nemohou být na stavbu použity. Zároveň by tyto cihly měly již být očištěné. Na druhou stranu se jistě setkáte s řadou inzerátů, kde jsou staré cihly nabízeny za odvoz. Zde počítejte, že si cihly musíte většinou vzít všechny bez přebírání a rozhodně nebudou očištěné, ale jak se říká: „Darovanému koni, na zuby nehleď!“
Jak udělat základy plotu z cihel
Než se pustíte do budování základů, nezapomeňte na přesné a kompletní vymezení prostoru, kudy přesně bude plot veden. Nejlepší jsou k tomu kolíky natlučené do země a provázek. V těchto místech je pak vykopejte výkop pro vlastní základy zděného plotu, zejména v případě rozlehlejších pozemků se zpravidla vyplatí zamyslet, zda nevyužít pomoci menšího bagru. Základy pro zděný plot by měly být hluboké minimálně 80 cm, což je nezámrzná hloubka a široké pak nejméně 25 cm. Základy by zároveň měly sahat minimálně 10 cm nad úroveň terénu a jejich povrch by měl být zarovnaný. Při budování základů pro zděné ploty je nutné myslet i na hydroizolaci, protože vzlínající voda by mohla plot vážně poškodit.
Na již zaschlé základy nového plotu nejprve naneste maltu a do ní pak umístěte první vrstvu cihel ve směru dle zvolené vazby. Přičemž každou cihlu je nutné namočit, aby byly odstraněny nečistoty a prach, které by ohrozily pevnost zdi. Samozřejmostí je, že cihly musíte nechat i chvíli okapat, protože na vrstvě vody by také malta nedržela. Pro odstranění hrubých nečistot se mnohdy doporučuje použít i tzv. wapku, tedy vysokotlaký čistič.
Provázkem a vodováhou si neustále kontrolujte, aby cihly byly pokládány ve váze. Spára mezi cihlami by měla mít vždy asi 10 mm a nikdy nesmí zůstat dutá. Postupně pak zděte z jedné strany na druhou a následně další vrstvou až do požadované výšky plotu. Jen neopomeňte, že pokud by celková výška plotu přesahovala 2 m je nutné už žádat o stavební ohlášení či stavební povolení.
Na závěr je vhodné vytvořit poslední vrstvu s přesahy, které jsou nejen estetické, ale i praktické kvůli stékání vody. Hotovou zeď je pak vhodné naimpregnovat impregnací na kámen, aby byla zeď odolná proti lišejníkům, mechům a vzlínající vodě. Kvalitní impregnace dokáže znatelně prodloužit životnost plotu.
Vazby cihel pro ploty
Plot ze starých cihel je sice nenosnou zdí, ale stále je nutné dodržovat cihlovou vazbu. Pří výběru správné vazby přihlížejte k šířce plánované zdi či zídky. Na nejtenčí 30 cm byste měli použít kombinovanou vazbu z běhounu a vazáku, kdy je jedna vrstva řešena vazbou běhounu a druhá pak vazáku. To znamená, že v první vrstvě cihly pokládány na šířku, v další pak na délku. U doporučené tloušťky zevní zdi 45 cm se pak cihly nejčastěji skládají do vazákové vazby, s tím, že v každé vrstvě střídají přidání cihly před a za cihly v této vazbě. Ploty z cihel obecně velmi pěkně vypadají v polokřížové a křížové vazbě.
tags: #palene #plotove #cihly #informace