Problematika pozemků v okolí církevních staveb je v České republice komplexní a zahrnuje jak historické restituce, tak i současné prodeje a specifické daňové úpravy. Tento článek poskytuje podrobný přehled klíčových aspektů týkajících se těchto nemovitostí.
Restituce historického majetku církvím
Výzvy na vydání historického majetku církvím eviduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) od 1. ledna 2013, kdy vstoupil v účinnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Oprávněné osoby měly možnost podat výzvu k vydání historického majetku církve v termínu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy do 31. prosince 2013.
Lhůty pro podání výzvy
Tato dvanáctiměsíční lhůta pro podání výzvy platí i v případech, kdy bylo soudem určeno vlastnické právo státu z důvodu neplatnosti převedení historického majetku církve ve prospěch jiných osob pro rozpor se zákonem. V těchto případech lhůta pro uplatnění výzvy počíná běžet až dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno vlastnické právo státu. Z tohoto důvodu je v některých případech možné podat výzvu k vydání nemovitosti i dnes.
Doporučený postup a náležitosti
Přestože zákon nestanovil formální náležitosti postupu oprávněných osob, ÚZSVM doporučuje oprávněným osobám využít k podání žádosti formulář výzvy, který vychází z obdobných formulářů Státního pozemkového úřadu a Lesů ČR, přičemž zohledňuje specifické postavení ÚZSVM jakožto „ostatní povinné osoby“ podle zákonem daných podmínek.
Výzvy k vydání majetku by měly být doručeny příslušnému územnímu pracovišti ÚZSVM podle lokality, kde se předmětný majetek nachází. Je v zájmu oprávněných osob, aby podaná žádost byla úplná ve smyslu podmínek zákona. V případě zjištění, že výzva je neúplná, příslušné pracoviště ÚZSVM vyzve oprávněnou osobu k doplnění bez zbytečného prodlení.
Čtěte také: Ploty mezi pozemky: Co říká zákon?
Pokud jménem oprávněné osoby jedná jí přímo nadřízená právnická osoba, případně registrovaná církev a náboženská společnost, která tuto osobu zřídila nebo založila, je potřeba doložit prohlášení, jehož účelem je zamezit případným nejasnostem při dvojím uplatnění téhož nároku. Vzor žádosti, plné moci a prohlášení naleznete v příloze.
Statistiky vydaného majetku
V roce 2024 ÚZSVM vydal celkem 18 pozemků v celkové účetní hodnotě 433 951 korun. Do konce roku 2024 ÚZSVM celkově vydal 2 408 nemovitostí v rámci církevních restitucí.
Prodej nemovitostí ve vlastnictví církví
Církve a náboženské společnosti mohou také prodávat nemovitosti, které mají ve svém vlastnictví. Příkladem je prodej zděné nemovitosti ve vlastnictví Římskokatolické farnosti - proboštství Jindřichův Hradec v k. ú. Lodhéřov.
Předmětem prodeje jsou pozemky a stavba:
- Pozemek parc. č. st. 2/1 o výměře 601 m2, jehož součástí je stavba, objekt občanské vybavenosti č. p. 1 - fara.
- Pozemky ve funkčním celku:
- Parc. č. 95/1 - zahrada o výměře 1710 m2.
- Parc. č. 4050 - ostatní plocha o výměře 677 m2 (z převážné části pronajatá vlastníkovi sousední nemovitosti na dobu určitou - prodlužováno vždy max. na 2 roky).
- Parc. č. 93 - ostatní plocha (zeleň) o výměře 99 m2.
Popis fary v Lodhéřově
Dům č. p. 1 se nachází v centru obce Lodhéřov a dlouhodobě sloužil jako fara pro bydlení kněží. Jedná se o dvoupodlažní budovu ze smíšeného zdiva se zastavěnou plochou o výměře 310 m2. Objekt je památkově chráněný. Vytápění je řešeno lokálními topidly, kanalizace je řešena žumpou na vyvážení. Přípojka plynu není, plynové vedení jde pouze kolem.
Čtěte také: Jak řešit spory o pozemky v ČR
Obec Lodhéřov
Obec Lodhéřov má 696 obyvatel a nachází se 8 km od Jindřichova Hradce. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1294. Obec se rozkládá podél Ženského potoka a její půdorys prozrazuje, že se jedná o bývalou německou vesnici založenou koncem 13. století. Nad Lodhéřovem se tyčí několik kopců, nejvyšší z nich je „Čertův kámen“ s vrcholem v nadmořské výšce 659 m. Místním obyvatelům zpestřuje život panenská příroda - rozlehlé lesy, louky a několik malých rybníčků v okolí. Dominantou Lodhéřova je kostel sv. Petra a Pavla.
Infrastruktura obce Lodhéřov
| Prvek infrastruktury | Dostupnost |
|---|---|
| Vodovod | ANO |
| Kanalizace | ANO |
| Plynofikace | ANO |
| Autobus | ANO |
| Pošta | dočasně uzavřena |
V obci se dále nachází mateřská a základní škola, TJ Sokol Lodhéřov, obchod a hostinec.
Daň z nemovitých věcí a osvobození pro církve
Daň z nemovitých věcí se může pro církve a náboženské společnosti v určitých případech zásadně snížit, neboť zákon jim přiznává rozsáhlá osvobození. Tato osvobození se vztahují jak na pozemky, tak i na stavby a jednotky, pokud jsou využívány k výkonu náboženských obřadů, duchovní správě nebo dalším souvisejícím činnostem.
Právní rámec osvobození
Postavení církví a náboženských společností je předmětem úpravy zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Osvobození od daně z nemovitých věcí jsou upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (ZDN), konkrétně v § 4 a § 9 ZDN.
Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem stavby nebo jednotky, se kterou tvoří pozemek funkční celek. Osvobození může být na celý pozemek nebo jeho část. V případě, že je pozemek osvobozený pouze z části, tak se vždy uvádí do daňového přiznání, a to bez ohledu na skutečnost, zda se podle § 4 odst. 4 ZDN uplatňuje v daňovém přiznání. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. d) až h), j), k), m), p), r), u), w) a y) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání. Další osvobození, výše neuvedená, se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je pozemek osvobozený celý.
Čtěte také: Sousedské spory ohledně plotů: Řešení
Osvobození pozemků (§ 4 odst. 1 písm. e) ZDN)
Osvobození se vztahuje na pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, dále s budovou nebo jednotkou sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek s budovou nebo jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této budovy nebo jednotky.
Osvobozeny budou neveřejné příjezdové cesty, zahrady a sady u far a klášterů apod., nebo jejich části, které jsou užívány v souvislosti s komunitními akcemi atd. Pozemky je možné osvobodit za předpokladu, že nejsou využívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
Osvobození staveb a jednotek (§ 9 odst. 1 písm. e) ZDN)
ZDN v tomto ustanovení osvobozuje od daně ze staveb a jednotek zdanitelné stavby, budovy nebo zdanitelné jednotky, a to při splnění určitých podmínek. Osvobození pod jednotlivými písmeny jsou v dalších odstavcích ustanovení omezena vlastnictvím, rozsahem, druhem pozemku nebo charakterem zdanitelné stavby, budovy nebo jednotky. Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. d) až f), k), m) až r), u) a v) ZDN se vždy uvádějí v daňovém přiznání (§ 9 odst. 5 ZDN). Ostatní osvobození se do daňového přiznání neuvádějí, pokud je zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka osvobozena celá. Správce daně ale přesto může požadovat prokázání jejich nároku.
Osvobození se vztahuje na zdanitelné stavby, které jsou budovou nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy. U budovy nebo jednotky je třeba vždy posuzovat, zda k výkonu duchovní správy slouží celá budova nebo zdanitelná jednotka nebo pouze část.
Například pokud bude v budově fary bydlet farář, tak část budovy bude s ohledem na § 9 odst. 2 ZDN od daně osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDN, a to v části farní kanceláře, učebny náboženství, farního archivu, skladu bohoslužebných potřeb, farní knihovny, společenské místnosti pro farní akce a pro konference duchovních apod. Část budovy, kde se nachází byt faráře, osvobozena nebude, protože neslouží k výkonu duchovní správy.
Budovy nebo zdanitelné jednotky, které slouží k podnikání (zemědělské stavby, restaurace, administrativní budovy, prodejny apod.) případně jsou pronajímány či propachtovány (nájemní byty a domy..) nelze podle § 9 odst. 4 ZDN osvobodit. Klíčové je, zda stavba nebo pozemek skutečně slouží duchovní správě a náboženskému životu. Církev tak může ušetřit značné prostředky, pokud správně uplatní osvobození - a zároveň se vyhne zbytečným sporům s finančním úřadem.
Zřizování věcných břemen na církevních pozemcích
V souvislosti s pozemky, jejichž původním vlastníkem byla církev, ale dle § 29 zák. č. 229/1991 Sb. se nemohou převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o církevním majetku, vyvstává otázka možnosti uzavírat smlouvy o zřízení věcného břemene. Situace není v zákoně jasně stanovena. Zřízení věcného břemene může pozemek velmi omezovat, proto je k němu třeba souhlas vlastníka. V tomto případě v podstatě není vlastnictví jasně vyřešeno, a praxe mnoha stavebních úřadů je taková, že stavební povolení nevydávají.
tags: #pozemky #v #okolí #církevních #staveb #informace