Vyberte stránku

Pálená cihla je stavební prvek s historií sahající tisíce let zpět. I přes svůj starobylý původ prošla za poslední roky velkým vývojem a stala se nejen tradičním, ale také moderním materiálem pro stavbu domu. Je zárukou životnosti až 150 let, zdravého bydlení s vysokou pevností, vynikající úspory tepla a akustických vlastností, navíc je s ní proces zdění poměrně rychlý. Dnes splňuje požadavky na dobré tepelně izolační vlastnosti, nízkou hmotnost a dostatečnou únosnost.

Historie a výroba pálených cihel

Pálené cihly, též označované jako „cihla červená pálená“, se vyrábí ražením čistého kvalitního jílu bez příměsí. Jíl a voda jsou základní suroviny pro výrobu tradičních pálených cihel charakteristických svou oranžovou až červenou barvou. Pro zhotovení cihly se však uplatňují i jiné suroviny a výrobní technologie.

Výroba pálené cihly probíhá z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Po vypálení jsou cihly roztříděny, v některých případech se ještě povrchově upravují (impregnace, glazura).

Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století. Výroba keramických cihel v KM Beta byla zahájena už v roce 1860, v období před první světovou válkou šlo o největší cihlářský závod ve střední Evropě.

Vlastnosti a typy pálených cihel

Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované.

Čtěte také: Pálená cihla: Stavební materiál s tradicí

Tradiční plné pálené cihly

  • Tradičním typem cihly je plná ve tvaru kvádru.
  • Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí.
  • V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí.
  • Ke stavbě obvodového zdiva rodinných domů se dnes plné cihly nevyužívají, a to zejména kvůli vyšší hmotnosti.
  • Cihla plná pálená P20 má rozměry 290 x 140 x 65 mm, pevnost min. 20 N/mm2, váhu 1776 kg/m3 a nasákavost 13%. Reakce na oheň je A1.
  • Klasická plná pálená cihla je materiál s dobrou požární odolností, vzduchovou neprůzvučností a výbornou schopností akumulace tepla.
  • Cihly plné pálené jsou vhodné pro klasické zdění nosného i výplňového omítaného zdiva.

Moderní děrované a broušené cihly

  • Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví.
  • I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost.
  • Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem.
  • Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny.
  • Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.
  • Broušené cihly představují cihelné bloky s vybroušenou ložnou plochou, umožňují zdění s nízkou tloušťkou ložných spár.

Další typy cihel

  • Lícové cihly ražené (lícovky): Nejčastěji se používají na zdění pohledových stěn, komínů, zahradní architektury, plotů nebo jako cihlová dlažba. Vyrábí se ražením hlíny do speciálních forem a mají vzor ze všech čtyř stran. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %.
  • Cihly klinker: Mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, jedna je pak hladká.
  • Akustické cihly (aku cihly): Eliminují nežádoucí šíření hluku mezi místnostmi nebo z vnějšího prostoru do budov.
  • Vápenopískové bloky (vpc cihly): Zhotovují se z vápna, jemnozrnného křemičitého písku, tvrdnoucí účinkem páry za vysokého tlaku v autoklávu. Jde o materiál s objemovou hmotností na úrovni 1 400 až 2 000 kg/m3 a pevností v tlaku až 25 MPa.
  • Šamotové cihly: Používají se pro stavbu krbů, odolávají teplotě až 1 650 °C. Mají typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny je tvoří oxid křemičitý.
  • Porobetonové cihly: Jsou vyrobené z přírodních materiálů a díky vzduchovým dutinám jsou lehké a snadněji opracovatelné. Používají se především pro stavbu stěn, příček a stropů.
  • Betonové cihly: Jsou pevnější a téměř nenasákavé, odolávají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou vhodné pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.

Pálená cihla a její vlastnosti ve stavbě

Keramické zdivo charakterizuje odolnost, pevnost a složením blízké přírodě. KM Beta patří jedním z největších výrobců keramického zdiva v České republice. Vyrábí se jako broušené i nebroušené. U nebroušené varianty je pojivo malta, u broušené lepidlo nebo pěna.

Tepelně izolační a akumulační schopnosti

  • Cihla skvěle zvládá vyvažovat proměnlivé vlastnosti okolního prostředí.
  • Moderní cihlové bloky, jako například řada Porotherm T Profi, odolávají tepelným změnám i bez dodatečné izolace nebo klimatizačních a ventilačních systémů.
  • Pálený keramický materiál funguje sám jako přirozená klimatizace.
  • Akumulace zdiva vyjadřuje jeho schopnost akumulovat teplo. U stěn s nízkou akumulací tepla dochází při přerušení vytápění k velmi rychlému poklesu teploty povrchu stěn na vnitřní straně obytných prostor.
  • Cihlové zdivo si udržuje příjemné vlhkostní i teplotní mikroklima, vyznačuje se dobrou propustností vodných par i schopností dobře akumulovat teplo.

Akustické vlastnosti

  • Cihelný dům je v řeči odborníků dům s takzvanou těžkou konstrukcí. A právě ta, díky použitým materiálům, zajišťuje potřebnou zvukovou izolaci a tedy i optimální zvukovou odolnost proti hluku z vnějšího i vnitřního prostředí.
  • Moderní cihly jsou konstruovány tak, aby přirozené zvukověizolační vlastnosti cihel byly ještě posíleny.
  • Při správném návrhu skladby podlahy a stropní konstrukce tak lze poměrně snadno zamezit šíření venkovního hluku do domu i šíření hluku vnitřními stěnami nebo stropem.

Zdravé vnitřní klima

  • Suroviny pro výrobu keramických materiálů jsou výhradně přírodní a mají takové vlastnosti, že není potřeba je nijak chemicky ošetřovat, aby odolávaly ohni nebo vodě.
  • Neobsahují tedy žádné znečišťující těkavé látky, jako jsou například formaldehyd či terpeny apod., a vytvářejí takové vnitřní klima, které nezpůsobuje alergie, únavu ani bolesti hlavy.
  • Existují studie, že cihlové zdivo ve skutečnosti uvolňuje do ovzduší zdraví prospěšné záporné ionty, které působí proti únavě.
  • Všechny keramické materiály vynikají tím, že jsou schopné vlhkost regulovat, dokážou ji totiž přirozeným způsobem pohlcovat a v případě potřeby ji naopak mohou do okolního prostředí i vracet.

Zdění z cihel a vazby zdiva

Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár.

Typy vazeb

  • Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
  • Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
  • Polokřížová vazba: Vhodná pro zdění zdí tloušťky 45 cm. V líci se střídají běhounové a vazákové vazby.
  • Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby.
  • Gotická vazba (polská): Založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Vytváří atraktivní pohledový vzor.

Postup zdění

Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás. Pro správné vyrovnání je nutné silné maltové lože. Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou. Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící. Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.

Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání, což znamená zachování vazby mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly.

Pálená cihla a střešní konstrukce

Střešní krytina je prvek, který dokáže navodit pocit domova. Důležitý je výběr materiálu. Střešní krytiny se obecně dělí na těžké a lehké. Klasické tvrdé střechy jsou většinou tvořeny hliněnými střešními taškami. V České republice je to dlouhodobě nejrozšířenější typ zastřešení. Pálená taška Tondach je jistotou správné volby, která nabízí moderní vzhled, dlouhou životnost a záruku 33 let.

Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin

Typy střech

  • Sedlová střecha: Patří k nejběžnějším střešním krytinám v celém Česku.
  • Pultové střechy: Jsou charakteristické sklonem pouze na jednu stranu.
  • Vazníková střecha: Nejčastěji se realizuje u střech se sklonem 20 až 25 stupňů. Krov je tvořen z přihrádkových vazníků.
  • Hambálkový krov: Běžně se používá u tradičních staveb s velkým rozpětím střechy a je vhodný pro vytváření obytného podkroví.

Střešní plášť a doplňkové vrstvy

  • Střešní plášť je vnější vrstva střechy. Střecha vybavená dalšími izolačními zařízeními je hydroizolační.
  • Doplňková hydroizolační vrstva (DHV): Jedná se nejčastěji o difúzně propustnou fólii, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace.
  • Parozábrana: Je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby.

Doplňky a terminologie střechy

  • Okap: Spodní část střechy, kam odtéká veškerá dešťová voda.
  • Okraj (Verge): Boční nebo také přední či štítový konec střechy.
  • Hřeben: Horní konec střechy, kterým je střecha větrána. Pod něj se připevňuje hřebenová role, která chrání před povětrnostními vlivy a zajišťuje dostatečné větrání.
  • Úžlabí: Vnitřní střešní odpad, kde se setkávají dvě šikmé střešní plochy ve vnitřním rohu.
  • Střešní vikýř: Otvor vyčnívající nad rovinu střechy. Plní dvě funkce - větrání a prosvětlení podstřešního prostoru.
  • Sklon střechy (úhel střechy): Označuje sklon střešní konstrukce vůči vodorovné rovině.
  • Pro pálenou tašku drážkovou se bezpečný sklon pohybuje v rozmezí 22° až 35°.

Tabulka rozměrů a spotřeby cihel

Tloušťka zdi Spotřeba cihel (ks/m²)
290 mm 89
140 mm 45
65 mm 22

Čtěte také: Rozměry a váha tradiční pálené cihly

tags: #pálená #cihla #střecha #informace

Oblíbené příspěvky: