Každou zimu hrozí, že z domů padající sníh nebo kus ledu zraní nic netušícího chodce nebo poškodí majetek. Nebezpečí riskuje i ten, kdo se na kluzkou střechu vydá bez patřičných bezpečnostních opatření. Následky za nedodržení předpisů mohou být vážné - od těžkých úrazů přes škody na majetku až po finanční postih.
Každý rok se s příchodem zimy opakuje stejný scénář - opakované tání a mrznutí sněhu na střechách vytváří rampouchy, ledové převisy a těžké vrstvy sněhu, které mohou spadnout na zaparkované auto nebo dokonce kolemjdoucí. Zima každoročně přináší stejný problém: tání a opětovné mrznutí tvoří na střechách led, převisy a těžké vrstvy sněhu. Když spadnou na auto nebo člověka, škody mohou být vysoké. Odpovědnost přitom neleží na počasí, ale na majiteli nemovitosti. Právě ten musí zajistit, aby sesuv sněhu nepředstavoval nebezpečí.
Odpovědnost za škody způsobené sněhem a ledem
Každý majitel nemovitosti je odpovědný za pád sněhu nebo ledu z její střechy. Tuto odpovědnost zakotvuje platná právní úprava, konkrétně ustanovení § 2937 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Tento zákon ukládá povinnost zabránit vzniku škody.
Dle § 2937 odst. 1 OZ: „Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.“ Nejvyšší soud a Ústavní soud se ve svých nedávných rozhodnutích přiklonil k závěru, že jde v tomto případě o objektivní odpovědnost a možnost zproštění se povinnosti k náhradě újmy podle věty druhé ustanovení § 2937 odst. 1 OZ představuje liberační důvod.
Zákon tak sice nestanoví přesný způsob, jak má majitel bezpečnost zajistit, ale ukládá mu povinnost zabránit vzniku škody. Zda tedy na svoji nemovitost nainstaluje sněhové zábrany, nebo bude sníh pravidelně shazovat ze střechy, je na něm.
Čtěte také: Hry padají na plochu: Průvodce řešením
Specifika u bytových domů
U bytových domů je situace odlišná. Pokud dojde k úrazu nebo ke škodě na majetku v důsledku pádu sněhu či ledu ze střechy, za vzniklou situaci je odpovědné společenství vlastníků jednotek (SVJ), tedy právnická osoba, která spravuje dům jako celek a odpovídá za jeho stav i údržbu. Ivan Dvořák z Cechu KPT ČR upřesňuje: „U bytových domů se třemi a více bytovými jednotkami musí být SVJ ze zákona založeno, a právě ono pak nese odpovědnost za případné škody či zranění způsobené pádem sněhu a ledu ze střechy objektu.“
Rozsah odpovědnosti
Při poškození majetku musí správce či majitel uhradit poškozenému způsobenou škodu. Pokud by sníh někoho zranil, musí nahradit bolestné, ve výjimečných případech by pak mohli být i trestně stíháni za ublížení na zdraví či usmrcení z nedbalosti, vysvětluje Lukáš Syrový, vedoucí týmu pro oblast práva nemovitostí ve společnosti Havel & Partners.
Majitel nemovitosti také zodpovídá za přístupové místo k domu, takže myslete i na údržbu zledovatělých schodů nebo přístupového chodníku na vašem pozemku.
Odpovědnosti se majitel domu nezbaví ani značkou s upozorněním „Pozor, padá sníh!“. I když hlavní díl povinností nese dodavatel služby, majitel nebo provozovatel objektu se odpovědnosti zcela nezbavuje.
Pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti
Z hlediska náhrady škody může situaci usnadnit pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti. Tento typ pojištění kryje nejen majetkové škody, ale i újmu na zdraví či na životě. A to i v případě, že příčinou je pád sněhu ze střechy. Součástí pojištění odpovědnosti bývají také regresní nároky zdravotních pojišťoven. To znamená, že pojištění kryje i zdravotní výlohy na léčbu poškozeného, které by jinak zdravotní pojišťovna vymáhala po osobě odpovědné za vznik úrazu nebo škody na zdraví - tedy po majiteli domu, z něhož se sníh sesunul a kolemjdoucího zranil. Marek Anderle ze společnosti 4fin vysvětluje, že součástí bývají i regresní nároky zdravotních pojišťoven.
Čtěte také: Jak zabránit minimalizaci aplikací? Kompletní průvodce.
Pokud však majitel dům nepojistil, může poškozený žádat náhradu přímo po něm. Je však důležité si uvědomit, že to, že se pojistíte, neznamená, že můžete na stav své střechy zapomenout. V případě škody pojišťovna vždy zkoumá, co vlastník udělal pro zamezení pádu sněhu.
Z pohledu pojištění platí, že pokud sníh odstraňuje zaměstnanec najaté firmy a dojde při tom k pádu ze střechy, jde o pracovní úraz. Odpovědnost tedy nese zaměstnavatel, který musí zajistit, aby byla dodržena všechna bezpečnostní pravidla a pracovníci používali předepsané ochranné prostředky.
Prevence pádu sněhu a ledu ze střechy
Nejlepší ochranou je prevence. Majitelé a správci nemovitostí by měli pravidelně kontrolovat stav střechy a v případě větších srážek zajistit odstranění sněhu nebo ledu.
Sněhové zábrany
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak riziko pádu sněhu a ledu ze střechy minimalizovat, jsou sněhové zábrany. Jejich instalace je v jistých případech dokonce povinností - každý dům, včetně rodinných, stojící u veřejných chodníků nebo přilehlých komunikací, musí být systémem sněhových zábran bránícím sesuvu sněhu a ledu vybaven.
Sněholamy a protisněhovou ochranu střech řeší ČSN 73 1901 (aktuální k roku 2020). Aby však systém fungoval správně, musí se řešit celoplošně, ne pouze lokálně nad vchodem. Zábrany musí být navrženy a rozmístěny podle tvaru a sklonu střechy, druhu krytiny i klimatických podmínek v dané lokalitě. Ing. Petr Tureček ze SATJAMu vysvětluje: „Úlohou sněhových zábran je udržet sníh a led na střeše, dokud postupně bezpečně neodtaje.“
Čtěte také: Průvodce řešením pádů The Sims 3
Typy protisněhových opatření
Protisněhová opatření představují překážky, které brání rozjetí sněhu po střeše. Mohou mít podobu různých výstupků na střešní krytině, pak se nejčastěji označují jako rozrážeče. Podobně fungují i sněhové háky instalované v ploše střechy. Jejich úkolem je zadržet masu sněhu na střeše a když pak začne sjíždět, tak ji roztrhat na menší kusy, aby nezpůsobila velký problém. Služí k tomu jednak sněhová úprava krytiny (háčky, zachytávací nosíky implementované přímo do tašek - toto se týká zejména střešních maloformátových tašek) nebo sněhové zachytávače - liniové prvky (držáky s tyčemi, tzv. žebříky apod., plechové až 2m dlouhé profily a další).
Existují také krytiny, které samy o sobě ztěžují pohyb sněhu. To jsou zejména krytiny opatřené posypem jako jsou asfaltové pásy s posypem drcenou břidlicí, asfaltové šindele s posypem drcenou břidlicí a plechové krytiny sypané granulátem.
Zásadní chybou je to, že si investoři (a bohužel i mnoho pokrývačů) myslí, že stačí osadit liniové zachytávače k okapu a vše je vyřešeno. Není. Pokud střešní krytina má protisněhovou úpravu, musí být liniové prvky u okapu kombinovány s protisněhovou úpravu v ploše. Pokud to tak nebude, je velmi pravděpodobné, že se sníh po střeše rozjede a pokud jej bude dost, dynamickým zatížením vyvrátí nebo narovná liniové prvky. Pokud krytina, kterou jste pro střechu použili, protisněhovou úpravu nemá, používají se sice jen liniové prvky, ale zato v několika řadách nad sebou.
Návrh protisněhových opatření byste měli nechat na odbornících. Žádné unifikované řešení protisněhových opatření neexistuje. Vždy je třeba vycházet z konkrétní situace, tj. ze sklonu střechy a jejího členění, sněhové oblasti, ve které se střecha nachází, a z druhu použité krytiny.
Sněhové oblasti
Česká republika je rozdělena do takzvaných sněhových oblastí, které udávají, jaké množství sněhu se v daném regionu dlouhodobě vyskytuje. Mapa sněhových oblastí vychází z dlouhodobých meteorologických měření a určuje průměrné množství sněhových srážek v jednotlivých částech republiky. Ivan Dvořák z Cechu KPT ČR doplňuje: „Mapa sněhových oblastí vychází z dlouhodobých meteorologických měření…“
Sněhová oblast určuje, kolik vlastně v dané oblasti může napadnout sněhu na 1m2 vodorovné plochy. Proto nelze obecně napsat, že maximální rozteč liniových prvků na střeše se sklonem 45° je třeba 4 m.
Pravidelné odklízení sněhu
Ani sebelepší prevence ovšem nemusí vždy stačit. Pokud napadne mimořádné množství sněhu nebo se nerovnoměrně nahromadí na jedné části střechy, může nastat situace, kdy je nutné na ni vylézt a sníh shodit. Majitel však musí poskytnout informace o objektu a zajistit bezpečné podmínky. Ing. Mojmír Klas, soudní znalec v oboru posuzování bezpečnosti práce uvádí: „V úvahu je nutné vzít nejen riziko pádu, ale i statiku objektu…“
Bezpečnost při práci na střeše
Nebezpečí riskuje i ten, kdo se na kluzkou střechu vydá bez patřičných bezpečnostních opatření. Zasněžené střechy jsou extrémně kluzké a nebezpečné. Aleš Kořínek z ROOFIXu upozorňuje: „Zasněžený nebo namrzlý povrch střechy je extrémně kluzký…“
Bezpečnost při odklízení sněhu ze střechy výrazně zvyšují technická opatření, zejména záchytné systémy. Ty umožňují bezpečný pohyb osob po střeše i v náročných zimních podmínkách a v případě uklouznutí nebo ztráty rovnováhy zabrání pádu z výšky. Jejich používání je vyžadováno na střechách ve výšce alespoň 1,5 metru, se sklonem větším než 10 stupňů, v místech bez zábradlí do vzdálenosti 1,5 metru od kraje, u otvorů větších než 25 centimetrů nebo tam, kde hrozí propadnutí střešní konstrukcí. Povinnost platí také pro střechy umístěné nad vodní hladinou - bez ohledu na jejich výšku. Specifika práce ve výškách lze najít v Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
Ten je povinen postarat se o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců související s výkonem činnosti. Dohled nad bezpečností práce na střeše vykonává vedení dodavatelské firmy nebo pověřený pracovník. Také by měl být stanovený postup práce. Osoba samostatně výdělečně činná pak odpovídá sama za sebe.
I když hlavní díl povinností nese dodavatel služby, majitel nebo provozovatel objektu se odpovědnosti zcela nezbavuje. Musí zajistit bezpečné prostředí, ale i to, aby pracovníci měli k dispozici potřebné informace o objektu - například kudy se na střechu bezpečně dostat, jaký je její technický stav, kde se nachází elektrická vedení, nebezpečné látky a podobně. Všechny tyto povinnosti by měly být jasně vymezeny ve smlouvě o dílo nebo v jejím dodatku.
Při odklízení sněhu buďte maximálně opatrní a nepouštějte se do toho sami. Použijte dobré vybavení - sněžné hráblo, lopatu, smeták, žebřík nebo horolezecké vybavení. Zkontrolujte místo, kam sníh dopadne, a zamezte v něm pohybu lidí. Narušte horní vrstvu sněhu hráběmi. Začněte odklízet sníh rovnoměrně a postupujte symetricky na všech střešních plochách. Odstraňte i led a rampouchy.
Další preventivní opatření
Sjíždějící sníh ze střechy je problém. Už během pohybu po střeše může s sebou strhnout instalace, poničit střešní krytinu, poškodit střešní okna či vyvrátit komín. Nejčastěji ale poškodí okapy, když je nestrhne, tak aspoň žlab a žlabové háky zdeformuje. Dá se tomu ale předejít. Buď žlaby osadíte níže, takže je sjíždějící sníh mine, nebo je na zimu demontujete.
V případě, kdy krajinu zachvátí extrémní nepřízeň počasí v podobě sněhové kalamity, se zkuste obrátit na technické služby města. Vlastník nemovitosti může požádat o pomoc státní správu v akutních a život ohrožujících situacích, které ale úřady posuzují individuálně.
Hmotnost sněhu
Jeden metr krychlový čerstvého prašanu váží zhruba 100 kg, mokrý sníh je pak trojnásobně těžký. Čerstvě napadaný prachový sníh váží asi 100 kg/m3. V průběhu času ale těžkne a už po pár hodinách to může být až dvakrát tolik. Po několika týdnech pak starý sníh představuje zátěž 300 kg/m3. Ještě horší je, když padá mokrý sníh. Jeho objemová hmotnost se může vyšplhat až ke 400 kg/m3.
Když se začne sesouvat na procházející chodce nebo auta zaparkovaná pod domem, může to mít nepříjemné následky. Když pak sníh svou kinetickou sílu znásobí pádem dolů, tak je rizikem pro níže položené konstrukce. Poškodit může stříšky nad vchodem, zimní zahrady nebo krytá parkovací stání.
| Typ sněhu | Přibližná hmotnost (kg/m³) |
|---|---|
| Čerstvý prašan | 100 |
| Starý sníh | 300 |
| Mokrý sníh | 400 |
Střecha běžného rodinného domu má plochu kolem 200 m2. I v ideálním případě, kdy váš dům stojí na samotě, má jednoduchou sedlovou střechu bez dalších instalací a zatížení sněhem s přehledem zvládne, byste neměli nechávat všechno na přírodě.
Co dělat, když dojde ke škodě
- Je-li to třeba, zavolejte sanitku. Zdraví je na prvním místě a pokud někoho sníh či led zraní, postarejte se, aby dostal náležitou zdravotní péči.
- Vše nafoťte - nejenom místo události, ale i stav a samotné poškození, ať už se jedná o škodu na majetku nebo zranění.
- Zapište si datum a čas, kdy se událost stala.
- Vezměte si kontakt na svědky.
- Pokud jsou škody závažnější, zavolejte policii. Ta o celé události vyhotoví oficiální záznam.
- Škodu nahlaste pojišťovně.
tags: #padani #snehu #za #sousedovi #strechy #odpovědnost