Na kopci nad městem Nepomuk se tyčí místo, které po desetiletí přitahuje pozornost historiků, turistů i milovníků architektury - Zámek Zelená Hora. Patří k nejvýraznějším památkám západních Čech, přesto dlouhá léta chátral a jeho budoucnost zůstávala nejistá. Zámek Zelená Hora však dostává novou šanci.
Mimořádné otevření a rekonstrukce
Zámek Zelená Hora se o víkendu 18. a 19. dubna 2026 mimořádně otevře veřejnosti. Mimořádné otevření zámku Zelená Hora nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout do běžně nepřístupných prostor a zároveň poznat budoucí směřování celého areálu. Návštěvníky čekají komentované prohlídky, doprovodný program i představení budoucích plánů areálu. Hlavním lákadlem akce budou komentované prohlídky zámku, které návštěvníkům přiblíží historii i současný stav této výjimečné památky. Akce nabídne i bohatý doprovodný program. Zámek bude otevřen po oba dny od 10:00 do 16:00. Parkování bude zajištěno pod Zelenou Horou, přibližně 500 metrů od vstupu do areálu.
Zámek je v současné době zavřený z důvodu nutné rekonstrukce a návštěvníkům se opět otevře v roce 2027.
Historie Zelené Hory
Zámek Zelená Hora, postavený na stejnojmenném vrchu se vypíná do výše 536 m n. m. Osídlený byl už v 9. století, v mladší slovanské době hradištní. Podle legendy žehnal z tohoto vrchu biskup Vojtěch zdejšímu kraji, když tudy v 10. století procházel se svým doprovodem, odtud dostal vrch svůj název. Na paměť události zbudoval na Zelené hoře poustevník Bořita dřevěný kostelík. V letech 1144 - 1145 byl pod Zelenou horou založen cisterciácký klášter.
Od hradu k zámku
První písemná zmínka o zelenohorském hradu je z roku 1221, nalezneme ji v nařízení krále Přemysla Otakara I. Koncem roku 1419 začal kopec opevňovat husitský hejtman Mikuláš z Husi, který pojmenoval Zelenou horu horou Olivetskou. Ještě před dokončením husitského hradiště byl vrch dobyt Bohuslavem ze Švamberka. Husité se tehdy pomstili vypálením cisterciáckého kláštera v roce 1420.
Čtěte také: Jak vybrat zámek na branku?
Po smrti Bohuslava získalo zelenohorské panství město Klatovy a v roce 1436 Hynek Krušina ze Švamberka, bratr Bohuslava, který vystavěl po skončení husitských válek na Zelené hoře hrad. Když v roce 1455 Hynek Krušina ze Švamberka zemřel, držel Zelenou Horu jeho syn Bohuslav ze Švamberka. Někdy před rokem 1464 se stal pánem Zelené Hory Zdeněk ze Šternberka. Za jeho držení byla v roce 1465 uzavřena na hradě Jednota zelenohorská.
Po Zdeňkově smrti patřilo panství Šternberkům až do roku 1529, kdy ho král Ferdinand I. zapsal pánu Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. V roce 1536 se dostalo panství opět do rukou Šternberků, a to zásluhou Adama ze Šternberka. V letech 1670-1696 nechal Václav Vojtěch ze Šternberka přestavět hrad na barokní zámek, který se přes svůj nelehký osud zachoval dodnes. Rod Šternberků zde vládl až do roku 1726, kdy Leopold ze Šternberka prodal Zelenou Horu hraběti z Martinic. V 80. letech 18. století přešel majetek do rukou italského rodu Colloredo-Mansfeldů. Poslední panovnicí tohoto rodu byla kněžna Vilemína z Aueršperka. Zelená Hora byla v držení pánů z Aueršperka do roku 1931, kdy ji odkoupili manželé Karel a Marie Plavcovi. V roce 1938 se stal novým majitelem Karel Blažek, plzeňský průmyslník. Protože však nezaplatil státu převodní poplatky, nebyl prodej zapsán v majetkových knihách a Zelenohorský zámek se stal majetkem státu.
Zámek v novodobé historii
Během druhé světové války na zámku sídlila nejdříve německá, poté americká posádka. Po obsazení českých zemí hitlerovci sídlila na Zelené Hoře až do konce války německá vojenská posádka. Po osvobození Nepomuku americkou armádou v květnu 1945 sem byla na krátkou dobu umístěna Československá vojenská brigáda ze Západu. Do roku 1947 si mohli ještě návštěvníci prohlédnout zámecké sbírky. V roce 1948 však dostala Zelenou Horu k užívání Československá armáda a zámek se tak uzavřel široké veřejnosti. Některé sbírky se podařilo zachránit rozvezením na různé zámky a do depozitářů, část majetku však byla zcizena. Armáda zde zůstala do počátku 90. let, konkrétně až do pádu komunismu v roce 1989. Na zámku se vystřídalo několik vojenských útvarů, členem 1. Technického praporu byl spisovatel M. Švandrlík, jehož zfilmovaný román Černí baroni zámek proslavil. Zámek je znám širší veřejnosti zejména jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského v roce 1817.
Vlastníkem objektu je obec Klášter.
Architektura zámku
Jádrem dnešního zámku Zelená Hora, který leží nad městem Nepomuk, je pozdně gotický hrad. Vývoj lokality je velice složitý a v kontextu českých hradů i relativně nestandardní. Z jeho podoby známe pouze dílčí části, protože byl renesančně a raně barokně přestavěn do zámecké podoby, dochované dodnes. Hrad sestává z opevněného předhradí, přístupného branou chráněnou okrouhlou baštou, a horního hradu, který obsahuje dnešní trojdílnou zámeckou budovu s arkádovým nádvořím a čtyřhrannou věží. Ze součástí hradu je relativně nejlépe dochováno vnější opevnění předhradí a opevnění přístupové komunikace. Tato komunikace stoupá vzhůru ze sedla ve směru od Nepomuku. Na vysokém zalesněném vrchu chráněném ze 3 stran se rozkládá nynější komplex předhradí a zámku (bývalého hradu), vzniklý v průběhu několika století. Hrad zaujímá celý protáhlý, asi 200 m dlouhý vrchol, ze kterého na několika místech vystupují skalnaté žulové výchozy a který převyšuje okolí až o 150 metrů. Dispozice hradu byla dvoudílná, menší nejvyšší východní část byla využita pro jádro hradu, dnes překryté konstrukcemi trojkřídlé renesančně - barokní zámecké budovy. Před jižním, nejdelším průčelím této budovy je situován evidentně druhotně navršený prostor, využitý později pro zahradu. Na vstupní západní průčelí zámku navazuje zhruba dvojnásobně velký prostor bývalého předhradí, oddělený od jádra dnes zcela zasypaným příkopem. Přístupová cesta prochází středem, tedy podélnou osou předhradí směrem k západu.
Čtěte také: Jak vybrat a co je vinylová podlaha se zámkovým systémem?
Ze severu ji lemuje podlouhlá velká budova konírny, která je zřejmě pozdně gotického původu, a z jihu kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mezi nimi byla v západním průčelí umístěna dnes téměř zaniklá brána, před kterou byl snad předložen již zcela zaniklý příkop. Pod přístupovou komunikací stojí panská sýpka. O něco níže se rozkládá poplužní dům s pivovarem, zvaný Šternberk. Od sýpky stoupá cesta po tarasní zdi, při jejím začátku stojí kříž na kamenném podstavci s letopočtem 1705 a hvězdou, kolem výstupku (zbytku přední branky) k vlastní bráně předhradí. Brána zakončená segmentem má po pravé straně okrouhlou baštu, nyní sníženou a nověji zakončenou zubatým cimbuřím, na níž jsou patrné stopy psaníčkového sgrafita. Po levé straně brány obdélné patrové stavení purkrabství s valbovou střechou, krytou bobrovkami a s vnějším schodištěm do patra. Nad branou stavení spojeno krytou chodbou s baštou. Levou stranu předhradí tvoří hospodářské budovy (kolna, konírna a mezi nimi branka na parkán). Budovy zámku obklopuje park, který se směrem k obci Klášter prodlužuje až k úpatí kopce.
Prohlídkové okruhy
Zpřístupněna je místnost, kde byl roku 1817 nalezen Rukopis zelenohorský, či nejzachovalejší a nejvzácnější zámecké místnosti - Císařské pokoje. Otevřeno je rovněž třetí patro zámku jako vyhlídkové prostory, které nabízejí unikátní výhled na město Nepomuk a jedinečnou nepomuckou krajinu. Možnost prohlídky vojenských ubikací a pokojů, známých z filmu Černí baroni. Místnosti bohužel dnes nejsou vybaveny nábytkem, což je smutná památka převážně na působení armády. Původní krásu zachycují tak již jen dobové fotografie z roku 1930, které jsou rovněž k vidění při prohlídce.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha
Prostor předhradí Zelené Hory zaujímá kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha. Již v 15. století stával na tomto místě kostel sv. Vojtěcha, založený Zdeňkem ze Šternberka roku 1464 na místě hradní kaple. Dnešní podoba je ze 17. století. Přední chrámová část kostela pochází z období baroka, kdežto zadní část je zřejmě z dob původního hradu. V interiéru kostela se dochovaly náhrobní kameny pánů ze Šternberka a tři mramorové desky pánů rodu Colloredo-Mannsfeldů. Po původním oltáři, který se dnes nachází v kostele v Neurazech, zde zbyl pouze podstavec. Na něj byl v roce 2017 instalován nový nerezový oltář od Václava Česáka. Svatostánek ukrývá také moderní sochu Panny Marie Zelenohorské dotýkanou svým gotickým originálem a moderní relikviář s ostatkem svatého Vojtěcha, obojí rovněž od stejného autora. V oltáři je zasazen kámen ze základů konventu v německém Ebrachu, odkud na Nepomucko přišli první mniši.
Význam Zelené Hory
V dějinách českých zemí je jen málo míst, která by měla podobný význam v naší historii. Jméno Zelené Hoře dala sama svatovojtěšská legenda. Velký hradolog Augustin Sedláček ji nazval typickým českým hradem zpevněným přírodou a lidskou dovedností. V minulosti byla obývaná předními šlechtici z rodu Švamberků, Šternberků či Martiniců, hostila vzácné návštěvy, uchovávala českou Svatováclavskou korunu, či je spojena s takovými událostmi, jako je Jednota zelenohorská, Rukopis zelenohorský nebo Jednotky Pomocných technických praporů - Černí baroni, které mají svůj nezpochybnitelný odkaz a celonárodní význam. Příběhy vzešlé z dějin objektu se staly inspirací pro celé generace různých umělců.
| Událost | Rok | Význam |
|---|---|---|
| První písemná zmínka o hradohrazení | 1221 | První doložená existence opevnění |
| Opevňování husity pod vedením Mikuláše z Husi | 1419 | Husitské opevnění na Zelené Hoře |
| Založení Jednoty zelenohorské | 1465 | Smlouva proti Jiřímu z Poděbrad |
| Přestavba hradu na barokní zámek | 1670-1696 | Václav Vojtěch ze Šternberka |
| Nález Rukopisu zelenohorského | 1817 | Významná literární událost |
| Zámek v držení Československé armády | 1948-1989 | Využití zámku pro vojenské účely |
| Mimořádné otevření veřejnosti | 2026 | Příležitost navštívit zámek během rekonstrukce |
| Předpokládané znovuotevření po rekonstrukci | 2027 | Zámek bude opět přístupný veřejnosti |
Čtěte také: Historie a kouzlo Zámků Vysočiny
tags: #zamek #zelena #fasada #informace