Hydroizolace je klíčovým prvkem každé stavby, který chrání konstrukci před vlhkostí a vodou. Aby však byla účinná a dlouhodobě funkční, musí splňovat přísné stavební normy a legislativní požadavky. Hydroizolace je proces, jehož cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do stavebních konstrukcí. Vzhledem k tomu, že voda je jedním z největších nepřátel stavebních materiálů, je správné provedení hydroizolace zásadní pro dlouhodobou životnost budov. Hydroizolace se používá jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích, a to zejména v oblastech jako jsou základy, střechy, koupelny, terasy a balkóny.
Typy hydroizolačních systémů a materiálů
V praxi se používá několik typů hydroizolačních materiálů, každý s vlastními výhodami a nevýhodami. Mezi nejpoužívanější materiály u nás patří hydroizolační pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu. Oxidovaný asfaltový pás má několik výhod, ale stejně tak i nevýhod. Modifikovaný asfaltový pás SBS má lepší vlastnosti na rozdíl od předchozích dvou. Vyniká svojí elasticitou, tepelnou stálostí, a navíc odolává proti mrazu. Existuje samozřejmě mnoho další rozdělení asfaltových pásů podle nosné vložky, jako je např. polyesterové rouno, hliníková fólie nebo skelná tkanina. Pro izolace proti vodě se po mnoho desetiletí uplatňují materiály a výrobky z asfaltu, které postupně nahradily v této oblasti původně používaný dehet (tér). Asfaltové materiály zaznamenaly prudký rozvoj zvláště ve 2. polovině 20. století, kdy se postupným přechodem od asfaltů přírodních k asfaltům ropným otevřela cesta k jejich dalším úpravám a jejich prefabrikaci, až po dnes používané asfaltované pásy, hydroizolační dílce a další výrobky.
Asfaltové izolační pásy
Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Moderní asfaltové materiály se ve svých mechanicko-fyzikálních vlastnostech výrazně odlišují od méně kvalitních starších pásů a lepenek. Mezi klady asfaltových pásů patří skutečnost, že je lze celoplošně natavovat k podkladu. Podle typu krycí hmoty rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných.
Pásy z oxidovaného asfaltu
Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu představují známé „klasické asfaltové pásy“, s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Oxidované asfaltové pásy jsou plastické a neodolávají dobře nízkým teplotám. Při poklesu teploty pod bod mrazu může dojít při ohýbání pásu k tvorbě trhlinek, které výrazně zhoršují hydroizolační vlastnosti pásu. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy. Oxidované asfaltové pásy se používají samostatně k hydroizolacím proti zemní vlhkosti nebo v kombinaci s ostatními pásy. Ve střešních krytinách se používají jako základní vrstvy, mezivrstvy a finální vrstvy v úpravách s hrubozrnným posypem.
Pásy z modifikovaného asfaltu
Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Asfaltové pásy modifikované (SBS nebo APP) jsou na rozdíl od oxidovaných pásů elastické a odolávají teplotám až do -25 °C. Jsou odolné UV záření a mají vyšší pevnost. Významná je zlepšená odolnosti proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách. Používají se dva druhy modifikovaných asfaltů:
Čtěte také: Použití asfaltové lepenky
- Plastický typ (APP - ataktický polypropylén): Pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení. Pásy s plastickou modifikací bývají lacinější než s elastickou modifikací, jejich vlastnosti při nízkých teplotách jsou však horší.
- Elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu - SBS): Tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady a použité technologii (je třeba vždy posoudit certifikát konkrétního výrobku). U kvalitních pásů by se měl obsah elastické modifikace pohybovat mezi 7 a 15 %. Vyšší obsah modifikační přísady dává asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí.
Vlastnosti asfaltových izolačních pásů a nosné vložky
Vlastnosti asfaltových izolačních pásů podstatně závisí na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Nosná vložka ovlivňuje mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost. Papír po určité době nahradily nenasákavé vložky z polyesteru, skelné a kovové nosné vložky, příp. jejich kombinace. Nosnou vložku je možné rozdělit podle:
- Nasákavosti: nasákavé nosné vložky (například pásy A330H); nenasákavé nosné vložky (polyesterové rouno, skelná tkanina...).
- Materiálu: papír; polyester; skelná nosná vložka; kovová nosná vložka (hliník...); kombinovaná nosná vložka (polyester+skelné vlákno...).
- Možnosti kotvení pásu na pásy: s vložkou vhodnou ke kotvení (skelná tkanina...obecně musí výrobce materiál ke kotvení deklarovat); s vložkou nevhodnou ke kotvení (papírová nosná vložka ...).
Pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken v podobě rohoží či tkanin jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kN/m, pevnost pásů s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kN/m (skleněné rohože) po 16 kN/m (polyesterové rohože). Kromě menší pevnosti bývá nevýhodou některých skleněných rohoží i omezená tažnost (do 4 %), což může činit potíže při tvarování pásů v místech detailů. Tento nedostatek odstraňují houževnaté a průtažné rohože z polyesteru, které poskytují pásům dobrou tvarovatelnost. Vzhledem k vyšší ceně se polyesterové vložky používají zpravidla jen v kombinaci s modifikovanými asfalty.
Při používání pásů s vložkou z kovové fólie (nejčastěji hliníkové) je třeba zohlednit jejich specifické chování. Vhodnější jsou pásy s vložkou opatřenou profilováním nebo s vložkou zvlněnou, neboť tyto úpravy zlepšují adhezi krycí vrstvy, tažnost a ohebnost pásu a vyrovnávají dilatační změny, způsobené rozdílnou roztažností asfaltu a hliníku. Průtažnost ale i tak zůstává velmi nízká. Průtažnost nezvýší ani kombinace kovové fólie s modifikovaným asfaltem. Obezřetnost je na místě i při jejich pokládce. Vložky z hliníkové fólie mohou působením alkalických vod korodovat. Aby se předešlo porušení izolace, neměly by být pásy s těmito vložkami kladeny na vlhký čerstvý beton. Při natavování pásů je třeba postupovat opatrně, protože se vložka snadno zahřeje a může dojít k nadměrnému stékání krycí asfaltové hmoty (zvláště u pásů z klasického asfaltu). Pásy po natavení podržují vyšší teplotu, zůstávají déle měkké, čímž je pochůznost po nich na delší dobu omezena.
Legislativa a stavební normy
V České republice je oblast hydroizolací upravena řadou stavebních norem a legislativních předpisů. Tyto normy a zákony stanovují minimální požadavky na provedení hydroizolací, materiály, které lze použít, a také postupy kontroly kvality. Norma ČSN 73 0605-1 navazuje na výrobkové harmonizované normy pro prefabrikované asfaltové pásy pro hydroizolaci střech, spodní stavby a parozábrany a v jejich kontextu stanovuje požadavky na konkrétní technické parametry podle místa použití pásu. Významné je, že se nad rámec výrobkových harmonizovaných norem se ČSN 73 0605-1 navíc zabývá i množstvím asfaltové hmoty (bez plniv) v krycích vrstvách pásů. K této skutečnosti je potřeba říci, že evropské harmonizované normy pro "asfaltové pásy" množství asfaltu absolutně neřeší. Účinnost normy ČSN 73 0605-1 je od 1. července 2014.
Platné normy a předpisy:
- ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení: 2000.
- ČSN 73 0605-1 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Požadavky na použití asfaltových pásů: 2014.
- ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000.
- ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení: 2000.
- ČSN EN 13969 (727602) Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky: 2005.
- ČSN EN 13970 (727603) Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové parozábrany - Definice a charakteristiky: 2005.
- Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.
- Stavební zákon č. 183/2006 Sb.
Značení asfaltových pásů
Název výrobku může obsahovat i značení asfaltového pásu. Orientací mezi tloušťkou a plošnou hmotností asfaltového pásu zhoršuje paradoxně značení asfaltových pásů v případě, kdy součástí značení je v jednom případě tloušťka asfaltového pásu a v druhém případě plošná hmotnost. Někteří výrobci značení udávají samostatně jako další položku (např. v ceníku). Značení obsahuje základní informace o výrobku: druh nosné vložky; druh asfaltové hmoty; tloušťku pásu nebo plošnou hmotnost. V České republice jsou používány především dva základní typy značení: dle ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000, část 3.4, nebo podle dokumentu DIN (evropské značení, které není závazné).
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Následující tabulka uvádí výklad používaných značek ČSN 73 P 0606 na značení asfaltovaného pásu AP PYE(SBS) PV 180 S4 (-25):
| Značka | Význam |
|---|---|
| AP | Asfaltový pás |
| PYE(SBS) | Modifikace asfaltové hmoty (SBS) |
| PV 180 | Typ nosné vložky a její gramáž (polyesterové rouno 180 g/m²) |
| S4 | Tloušťka pásu (4 mm) |
| (-25) | Ohebnost za chladu (při -25 °C) |
Dle TP SVAP 01 se pásy označují obchodním názvem, vč. označení výrobce; značkou nosné vložky; typem asfaltového pásu; číslem označujícím tloušťku asfaltového pásu; zkratkou pro označení povrchové úpravy; minimální plochou asfaltového pásu; datumem výroby, popř. směnou.
Značky pro typy nosných vložek:
- P nosná vložka z polyesterového rouna nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem polyesterového rouna;
- G nosná vložka ze skelné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skelné tkaniny;
- V nosná vložka ze skelné rohože;
- AL hliníková fólie.
Značky pro typy krycí hmoty:
- APP asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery;
- SBS asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery;
- OX asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu.
Orientace při výběru vhodného pásu z hlediska natavení je někdy ztížena tím, že ne všichni výrobci mají uvedeno v označení názvu identifikaci pásu k natavení S (např. G200 S40, V60 S35, G S4 -25 mineral apod.). U pásů typu S by měla být krycí vrstva asfaltu na vložce větší než 1mm (pásy typu R - s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A - bez krycí vrstvy asfaltu) jsou k natavení nevhodné).
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Proces hydroizolace krok za krokem
Správná hydroizolace se skládá z několika důležitých fází. Pokud máte vyhotovenou projektovou dokumentaci, materiál hydroizolačního materiálu je tam dozajista uvedený. Záleží na několika faktorech výběru, jako jsou místní podmínky, účel stavby, svahová rovina terénu a spoustu dalších. Ke každé této skupině je na základě přístupnosti izolace definovaná minimální doporučená skladba hydroizolace spodní stavby. Například pro klasickou základovou desku rodinného nepodsklepeného domu postačí jeden oxidovaný, nebo modifikovaný asfaltový pás typu S (například GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL). Použitá izolace také musí sloužit jako ochrana proti radonu, jehož intenzita uvolňování z podloží je různá a je určena tzv. radonovým indexem. Dům je nutné chránit před podzemní a vzlínající vlhkostí, která by znehodnotila konstrukce domu a zapříčinila vznik vlhkých map na stěnách a případný výskyt plísní. Hydorizolace však nechrání stavbu jen před vlhkostí, ale i před radonem, což je škodlivý plyn uvolňující se z podloží pod domem.
Silikátový podklad (beton, zdivo), na který se asfaltový pás natavuje, musí být rovný, suchý, bez nečistot, prachu, ostrých předmětů, hrubých částic, mastnoty a vápenného mléka. Důležité je také odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Desce ihned po zatuhnutí obrousit hrany a omlátit vyčnívající kamínky, aby nedošlo k protržení izolací. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Penetrační nátěr naneste v souvislé vrstvě na základovou desku v šířce 0,7 až 1 m v místech obvodových a nosných stěn. Penetrační asfaltový nátěr slouží jako podklad pro lepení asfaltového pásu. Přidává se zejména z důvodu lepší přilnavosti hydroizolačního pásu. Nátěr aplikujte i na boční stranu betonového základu (postačí 150 mm). Penetrační nátěr vybírejte s ohledem na zvolený systém. Penetraci vždy nanášet ve stínu a až na očistěný a obroušený povrch desky.
Asfaltové pásy se prodávají nejčastěji v rolích šíře 1 m. Asfaltové pásy modifikované se mohou natavovat při teplotě vzduchu alespoň +5 °C, oxidované při teplotě vzduchu alespoň +10 °C, avšak některé modifikované pásy je možné natavovat již při -5 °C. Pásy se zpracovávají při teplotách minimálně o 5 °C větších, než je deklarovaná ohebnost na trnu. Pásy musí být při použití za této teploty skladovány dle normy v temperované místnosti. Hořák na tavení si lze koupit za 400-500 Kč, rovnou s hadicí 5 metrů se závitem na velkou PB láhev. Reduktor není potřeba. Množství plynu se krásně řídí kohoutem na lahvi. Hořákem se nahřívá i penetrace a asfalt se krásně taví. Sprejem si lze označit a rozměřit veškerá místa nosných zdí a začít pokládka. Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm. Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu. Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm. Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm. Pokud se rozhodnete přitavit pás i na bocích desky, přesah by měl být minimálně 50 mm (nejlépe 80-100 mm). Myslete také na to, že asfaltový pás musí být na vnitřní straně zdiva nataven s přesahem minimálně 100 mm pro napojení dalšího asfaltového pásu.
V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách, druhá vrstva hydroizolace se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní a její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy. Všechny pásy se pokládají v jednom směru, nekříží se a natavují se mezi sebou celoplošně. Asfaltové pásy mají ze spodu jakoby vrstvu celofánu, když ten se roztaví, dá se krásně poznat, kdy je to dost rozehřáté na položení. Přilepení k desce stačí lehce, není nutné tam nechat ruce, zato slepení přesahů spojů musí být velice velice důkladné. Jako zatížení po přilepení je super použít další válec lepenky. Má 35 kg a krásně rovnoměrně zatíží natavenou část, za kterou se točí parní válec a ještě se předehřeje. Při řezání je dobré, když se izolace lehce nahřeje, pak se to řeže samo.
V místech, kde se vám bude protínat hydroizolační pás a potrubí (popř. chráničky) musíte být obezřetní při tavení. Určitě nepoužívejte hořák v těsné blízkosti těchto plastových rour. Postup je takový: Ve chvíli, kdy se budete přibližovat k vývodům, pás odřízněte. Nařežte si jeho délku, tak, abyste měli přesahy 100 mm na každé straně pro napojení. Pás si dopředu natavte hořákem a v co nejmenším časovém úseku přiložte (navlékněte) mezi potrubí. Zde je dobré pás ještě přitlačit k desce. Na výstupky trubek se krásně předehřejí, spíš úplně roztaví, kousky izolací a namačkají se na trubku. Vznikne z toho celistvý asfalt, aniž by se muselo nebezpečně zahřívat kolem plastových trubek.
Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.
Doporučení pro spotřebitele
Pokud plánujete stavbu nebo rekonstrukci, dbejte na následující rady:
- Spolupracujte s odborníky - Vyberte si firmu s referencemi a zkušenostmi.
- Trvejte na dodržení norem - Vyžadujte dokumentaci a kontrolní protokoly.
- Nešetřete na materiálech - Kvalitní hydroizolace se vyplatí v dlouhodobém horizontu. Cena izolace není tak strašná, radon je svinstvo, voda se dostane všude. Tedy dělat to znovu, opět bych volil dvě vrstvy. Člověk má jistotu a ta vrstva navíc je na 100 m2 domě rozdíl 5000 Kč.
- Provádějte pravidelné kontroly - Zejména u střech a teras.
Co bych udělal lépe? Vše bych dělal v lepším počasí, ta zima a bahno kolem prostě není zábavný a vše je o dost náročnější. Pořád si pucovat boty, bejt nabalený, vše předehřívat.
tags: #oxidovaná #hydroizolace #tloušťka #informace