Před vraty staveniště se každou chvíli objeví vámi smluvený autodomíchávač s dodávkou betonu. Se zpracováním betonu je třeba začít ihned po dodávce betonu, nejčastěji tyto činnosti zajistí odborná realizační firma. Doba pro zpracování betonu je závislá na teplotě betonu a teplotě okolí. V létě je tato doba kratší, v chladnějších částech roku je pak delší.
Za běžných podmínek je možné počítat, že objednaná zpracovatelnost betonu (konzistence) vydrží cca 90 minut od jeho namíchání. Poté beton ztrácí konzistenci a je čím dále těžší ho požadovaným způsobem zhutnit. Běžná doba zpracovatelnosti betonové směsi je 90 minut - tento čas se počítá od počátku míchání cementu s vodou až po finální uložení do konstrukce. To ovšem neplatí při extrémních letních teplotách.
Důležitost ošetřování betonu
Ošetřování betonu (curing of concrete) je souhrnný název pro opatření, která mají minimalizovat negativní vlivy okolí působící na čerstvý a mladý beton. Pod pojmem ošetřování betonu se skrývá soubor opatření, která minimalizují negativní vlivy prostředí na čerstvý beton - například sluneční svit, vítr, déšť, a často i mráz. Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, např. Další, často doporučovanou možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextilii (pro menší stavebníky postačí i starý koberec), které je vhodné zejména při betonážích větších ploch. Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. Avšak jakou metodou a jak dlouho budeme beton ošetřovat, je důležité rozhodnout již před samotnou betonáží.
Pokud chceme minimalizovat rizika vzniku trhlin, musíme se o beton starat po celou dobu jeho tuhnutí. V první řadě je třeba beton mlžit či citlivě kropit vodou - samozřejmě tak, abychom na povrchu nezpůsobili nerovnosti nebo nezanechali kaluže. V rámci ochrany před přímými slunečními paprsky je vhodné plochu zastínit, případně s ohledem na možné letní přeháňky, bouřky, krupobití či silnější vítr, i přímo překrýt vlhkou geotextilií nebo folií.
Vysoušení betonu je nežádoucím jevem zejména z důvodu nepředpokládaného dotvarování v konstrukci, což má negativní vliv na vlastnosti výsledného prvku. Jakmile je beton řádně vylit, dochází k rychlému odpařování po celé ploše nové konstrukce, což vede k rychlejšímu tuhnutí povrchové části, hydratace neprobíhá optimálně a dochází ke smršťování, a tedy i nevyhnutelně ke vzniku trhlin na povrchu konstrukce. Povrchová vrstva má následně horší vlastnosti než beton v objemu konstrukce, a i proto může velmi rychle dojít k jejímu dalšímu narušení, poškození či destrukci.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Tipy odborníka:
- Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu.
- Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Dále je možné použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu, který je potřeba aplikovat na povrch betonu ihned, jak je to možné. Po dostatečném zatuhnutí povrchu betonu jej rovněž lze zkrápět vodou (je ovšem lepší dát přednost mlžení). Beton tuhne díky procesu zvanému hydratace. Jde o reakci složek cementu s vodou. Při míchání betonu se vždy snažíme o to, aby v betonu nebylo vody příliš mnoho, ani příliš málo. Je-li vody příliš mnoho, může dojít k odplavení cementu ze směsi a k segregaci kameniva. Je-li vody příliš málo cement nebude mít dostatek pro pokračování hydratace cementu a tedy zprahne. Proto je především v teplém počasí důležité beton chránit před ztrátou vody. Ideálně odstíněním a vlhčením.
Složení betonové směsi
Složení samotné betonové směsi - celkové složení, nikoli jen přidání dodatečného množství záměsové vody - může rovněž ovlivnit práci s čerstvým betonem a usnadnit práce při vysokých teplotách. Pro tyto směsi je vhodné využít například směsné portlandské cementy vybrané z tříd s pomalým nárůstem počátečních pevností, resp. Pokud se ztrátě zpracovatelnosti chceme vyhnout přidáním dodatečného množství záměsové vody do připravovaného betonu, snižujeme tím pevnostní třídu betonu a zhoršujeme jeho kvalitu (dojít může např.
Ukládání betonu
Ukládání betonu zajistí jak speciální technika dodavatele - výrobce betonu tak i prostředky stavební firmy. Ukládání betonu se provádí vždy do vyčištěného bednění, při ukládání na základovou spáru se nesmí čerstvý beton znečistit zeminou. V betonu obsažený vzduch snižuje jeho pevnost, proto je třeba vzduchové póry odstranit hutněním. Hutnění vyžadují všechny typy betonů, tedy jak čerstvé z betonárny, tak pytlované betony. Vzduch lze z betonu odstranit i propichováním tyčemi, například zbytky betonářské výztuže. U zavlhlých směsí se využívá pěchování pomocí trámků nebo speciálních pěchů.
Dalším podstatným momentem pro správné zpracování betonové směsi je její ukládání. Pokud používáme vibrátor, musíme ohlídat dobu, po kterou ho používáme. Možností, jak si čas zpracovatelnosti prodloužit, je - obdobně jako v zimě - použití aditiv do betonu, tzv.
Betonování za extrémních podmínek
Betonovat lze za každého počasí. Za extrémní teplotní podmínky pro betonování lze považovat teploty nad 25 °C a vlhkost vzduchu pod 40 %. Vysoké teploty, které mají vliv na hydrataci cementu, nejsou jediným problémem, který se může v souvislosti s letním počasím vyskytnout. Definice stranou - tuhnutí čerstvého betonu je závislé na okolní teplotě a tento fakt nelze nijak popřít nebo obejít. Obecně také platí, že při teplotách nad 30 °C bychom si měli samotnou betonáž řádně promyslet, včetně všech rizik a potřebné časové investice.
Čtěte také: Beton pro základy
Abychom zabránili komplikacím se zpracovatelností betonu, je vhodné si betonáž naplánovat na brzké ranní či pozdní večerní hodiny, kdy zpravidla ještě nepanují tak vysoké teploty a práce s betonem bude snadnější a méně uspěchaná.
Délka ošetřování betonu
Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ dle ČSN EN 13670, ve které lze z tabulek F.1, F.2 a F.3 odečíst minimální dobu nutnou pro ošetřování betonu. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden. V zimním období se beton ošetřuje až několikanásobně déle. V parných letních dnech se doba ošetřování neprodlužuje, ale je nutné ji včas zahájit a náležitě zintenzivnit.
Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové či opěrné stěny, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy. Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií. Tím je zajištěna nejen ochrana před vysoušením povrchu, ale také před mechanickým poškozením.
Ochrana konstrukce před promrznutím
Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších 5°C je hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu s prakticky zastavuje. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí. Využít lze i elektroohřev (infračervené ohřívače) betonu uloženého v bednění.
Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě, intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce. Ochránit konstrukci před promrznutím (viz.
Čtěte také: Parametry fréz do betonu
tags: #ošetřování #betonu #v #létě #postupy