OSB desky (Oriented Strand Board) jsou jedním z nejběžněji používaných materiálů ve stavebnictví, díky své pevnosti, všestrannosti a cenové dostupnosti. Tyto desky se vyrábějí z dřevěných štěpů, které jsou lisovány a propojeny pryskyřicemi do silného kompozitního materiálu. Jedná se o dřevěnou desku, která se vyrábí lepením dřevěných třísek ve třech vrstvách. Tyto třísky se lepí za vysokého tlaku a teploty vázané pojivem syntetické pryskyřice. OSB desky (zkratka z Oriented Strand Board) se vyrábějí lisováním vrstev dřevěných třísek za vysoké teploty a tlaku. Vysušené třísky jsou ošetřeny pojivem, které je založené na umělých pryskyřicích. Lisováním se třísky ve všech třech vrstvách spojí dohromady a vytvoří se tak rovnoměrná deska s vynikajícími vlastnostmi. Výsledná deska má podobné vlastnosti jako překližka a používá se jako obklad, pokrytí střech nebo jako materiál pro podlahy.
I přesto, že OSB desky mají mnoho výhod, jejich životnost může být ovlivněna různými faktory, zejména vlhkostí, teplotními výkyvy a nevhodným použitím.
Vlastnosti OSB desek
- Pevnost a odolnost: OSB desky jsou velmi pevné a odolné vůči mechanickému namáhání a nárazům. Díky tomu, že jsou jednotlivé třísky v OSB deskách orientovány v různých směrech, mají desky vysokou pevnost a odolnost proti deformacím.
- Voděodolnost: OSB desky mají určitou míru odolnosti vůči vlhkosti a jsou schopny si zachovat svou pevnost i při mírném kontaktu s vodou.
- Jednoduchá montáž: Díky rozměrové přesnosti a povrchové rovnosti lze OSB desky snadno řezat, upravovat a montovat.
- Dostupnost a cena: OSB desky jsou obvykle levnější než jiné materiály, jako je překližka.
- Tepelná izolace: Protože mají tyto desky dobrý tepelný odpor, vynikají i z hlediska tepelněizolačních vlastností.
- Snadná opracovatelnost: OSB desky lze opracovávat běžnými dřevoobráběcími nástroji, což z něj činí atraktivní volbu pro profesionály i domácí kutily.
Typy OSB desek
Na trhu existují různé druhy OSB desek, které se liší v odolnosti proti vlhkosti, mechanické pevnosti a dalších vlastnostech. Výběr správného typu OSB desky je zásadní pro zajištění její dlouhé životnosti. Rozdíly mezi druhy desek spočívají především v charakteristikách materiálu, tloušťkách nebo pevnosti desky.
- OSB 1: Určeny pro použití v suchých prostorách, jako jsou interiérové aplikace. Jsou určené pro běžné využití v suchém prostředí a v interiéru.
- OSB 2: Jsou určeny pro použití v suchém prostředí - interiéry. Nosné desky pro třídu vlhkosti 1, při teplotě 20°C relativní vlhkost vzduchu výrazně nepřevyšuje 65%. Vzhledem k vyšší tuhosti a pevnosti jsou vhodné pro nosné účely.
- OSB 3: Jsou určeny pro použití ve vlhkém prostředí - venkovní prostředí. Nosné desky pro třídu vlhkosti 2, při teplotě 20°C relativní vlhkost vzduchu výrazně nepřevyšuje 85%. Jsou určené pro nosné účely a současné pro použití ve vlhkých prostorách.
- OSB 4: Nejodolnější typ desek, určený pro použití ve vlhkých a náročných podmínkách, např. Jsou určeny pro použití ve vlhkém prostředí a se zvýšeným mechanickým namáháním - exteriér. Můžete je použít v podmínkách, které jsou vlhké a současně mechanicky namáhané. Ideální jsou tedy pro třídu vlhkosti 2.
Ve většině případů si vystačíte s deskami typu OSB/2 a OSB/3, které mají dobré vlastnosti a jsou dostupné za přijatelnou cenu. Typy s perodrážkou na všech čtyřech stranách jsou označeny symbolem PD4.
Požární odolnost dřeva a OSB desek
Odolnost materiálů řeší ČSN EN 13238 Zkoušení reakce stavebních výrobků. Dále ČSN EN ISO 1182 Reakce stavebních výrobků na oheň, ČSN EN 13501 - 2, 3, 4, 5 uvádí klasifikace hodnocení podle různých zkoušek. U nábytku jsou požadavky na požární odolnost uplatňovány při výrobě ohnivzdorných skříních a trezorů. U stavebně-truhlářských výrobků při výrobě interiérových dveří nebo podlahovin, dřev. konstrukcí a obkladů.
Čtěte také: Vliv teploty na asfalt při pokládce
Fáze požáru a teploty hoření
Rozlišují se dvě fáze požáru: vznikající požár a plně rozvinutý požár. Vznikající požár je ovlivněn hořlavostí materiálu, stupněm jeho zápalnosti, rychlosti šíření ohně, resp. plamene na jeho povrchu a mírou předávání tepla. Rostlé dřevo je obtížně zápalné a je zaznamenáno velmi málo případů, kdy došlo k zapálení dřeva dříve než k zapálení jiných materiálů. Hořlavostí dřeva se rozumí jeho schopnost vznítit se, tj. žhnout a hořet plamenem.
- Dřevo se vznítí při teplotě 375 - 400 °C, teplota žhnutí se pohybuje kolem 295 - 305°C.
- Bod vzplanutí se označuje nejnižší teplota dřeva, při níž se zahříváním vyvine tolik plynů, že se vzduchem vytvoří směs, která přiblížením plaménku vzplane a opět zhasne. Při teplotách pod teplotou vzplanutí není možné zapálení, protože tlak par látky je příliš malý k tomu, aby se vytvořily zápalné směsi par se vzduchem. To však neznamená, že při teplotách pod teplotou vzplanutí neexistují nebezpečí požáru. Teplota vzplanutí látky se stanoví metodou „otevřeného nebo uzavřeného kelímku“. Při používání těchto hodnot je třeba vzít v úvahu, že hodnoty teplot vzplanutí stanovené v otevřeném kelímku bývají o 5 - 20 o C výše než teploty vzplanutí stanovené metodou uzavřeného kelímku.
- Bod hoření je nejnižší teplota dřeva, při níž se zahříváním vyvíjí tolik plynů, že přiblížením plaménku plyny vzplanou a hoří bez přerušení nejméně 5 sekund. Teplota hoření leží tedy výše než teplota vzplanutí. Rozdíl mezi oběmi teplotami je u nízkovroucích kapalin velmi nepatrný, avšak vzrůstá se snižující se těkavostí kapaliny.
- Bod zápalnosti je nejnižší teplota, na kterou se musí zahrát dřevo na jediném místě, aby se na vzduchu samovznítilo a hoření se v něm samovolně šířilo i po odstranění vnějšího tepelného zdroje. Bod zápalnosti, tj. nejnižší teplota, na kterou se musí dřevo zahřát aby se samovznítilo, je mezi 330 a 470°C.
- Teplota vznícení je nejnižší teplota, při které se za definovaných zkušebních podmínek hořlavá látka ve směsi se vzduchem sama bez iniciace vznítí.
Samovznícení dřeva
- Borovice: má sklon k tepelnému samovznícení. Teplota samozahřívání je 80 °C.
- Dubové: má sklon k tepelnému samovznícení. Teplota samozahřívání je 125 °C.
- Jedlové: má sklon k tepelnému samovnícení. Teplota samozahřívání je 120 °C. Má ze všech druhů uhlí nejmenší sklon k samovznícení.
Ochrana dřeva proti ohni
Dlouhodobým působením ohně nebo vysokých teplot na dřevo dojde k jeho tepelné degradaci (zuhelnatění) a ke ztrátě pevnosti. Tento proces však probíhá postupně a pomalu (rychlostí 30 až 60 mm za hodinu do hloubky dřeva). Ochrana dřeva proti ohni chemickými prostředky snižuje hořlavost nebo omezuje rychlost šíření ohně po jeho povrchu a slouží pro preventivní ochranu dřevěných konstrukcí. Vhodným ochranným prostředkem je možné snížit hořlavost dřeva a významně omezit rychlost šíření ohně po jeho povrchu.
- Chráněním dřeva před zahřátím na vyšší teplotu obalem z inertních tepelně izolujících hmot, které oddalují tvorbu nehořlavých plynů. Používá se obložení, omítnutí, obalení minerální plstí nebo použitím změnitelných nátěrových hmot s antipyrény.
- Zředěním hořlavých plynů nehořlavými plyny uvolněnými ze speciální impregnace dřeva chemickými látkami. Tyto látky se rozkládají na nehořlavé plyny, které ředí pyrolýzní plyny, a proto nemohou vznikat zápalné a hořlavé směsi. Po dobu rozkládání těchto látek je spotřebováno teplo, které brání zahřátí a tepelnému rozkladu dřeva.
- Podpořením tvorby izolační zuhelnatělé vrstvy. Zuhelnatění povrchové vrstvy dřeva zpomaluje postup hoření a může přivodit i jeho přerušení. Chemické sloučeniny podporují tvorbu dřevěného uhlí. Jedná se především o látky, které obsahují volné anorganické kyseliny, kyselé soli nebo volné anhydridy kyselin, které vznikají při rozkladu těchto látek teplem.
Průvzdušnost OSB desek
Uvedený text referuje o výsledcích zkoušky průvzdušnosti OSB desek. Byly zkoušeny dva typy a dvě tloušťky materiálu OSB ve vzduchotěsné komoře podle ČSN EN 12114. Výsledky ukázaly, že s rostoucím tlakovým rozdílem se lineárně zvyšuje průvzdušnost. V této studii bylo provedeno měření průvzdušnosti podle normy ČSN EN 12114 u desek OSB/3 a OSB/4, vyrobených v souladu s požadavky normy ČSN EN 300, a uvedených na trh v České republice. Byl vyhodnocen vliv tloušťky desky (pro nejvíce používané tloušťky 12 a 18 mm) a vliv typu desky (OSB/3 a OSB/4) na hodnoty průvzdušnosti, přičemž bylo zjištěno, že skupiny vzorků OSB/3 vykazovaly nižší odolnost proti průvzdušnosti než OSB/4. OSB desky se často používají při konstrukci lehkých obvodových plášťů dřevostaveb, a na jejich vlastnostech závisí nejen tuhost konstrukce, ale i komfort bydlení.
OSB je materiál vyrobený slepením velkých plochých třísek, které jsou orientované a částečně nahodile se překrývají. Nerovnoměrným překrytím třísek vznikají vnitřní dutiny, které umožňují proudění vzduchu. Lepidlo použité k výrobě z části tyto póry utěsní, ovšem stále zde zůstává měřitelná hodnota prostupu vzduchu. Mezi hlavní technologické parametry, které ovlivňují průvzdušnost OSB patří především lisovací podmínky, jako jsou tlak, teplota a doba uzavírání lisu (Langmans et al., 2010). Na velikost a rozmístění vnitřních vzduchových mezer má vliv zejména hustota desek. Vzduchové mezery vznikají při vrstvení jednotlivých dřevních elementů do třískového koberce a při jejich lisování. Vzduchové mezery jsou odpovědné za proudění vzduchu a vodních par. OSB desky s menší hustotou mají větší podíl vzduchových mezer, což má za následek významně vyšší průvzdušnost a horší mechanické vlastnosti desek. Nižší stupeň komprese při výrobě snižuje výrobní cenu desek, proto je stále využíván, ačkoliv zároveň zvyšuje počet vnitřních dutin. Velikost vnitřních mezer se dále zvyšuje se stoupající vlhkostí.
Výzkum průvzdušnosti OSB desek
V rámci této studie byly zkoumány dva typy a dvě tloušťky průmyslově vyráběných OSB desek od tuzemského výrobce, a to OSB/3-12 mm, OSB/3-18 mm, OSB/4-12 mm, OSB/4-18 mm. Použité lepidlo bylo v případě OSB/3 MUF v povrchových, resp. PMDI ve středové vrstvě a v případě OSB/4 bylo použito MDI pro povrchové i středové vrstvy. Z průmyslově vyrobených desek byla standardním způsobem odebrána zkušební tělesa, která měla formát 1 250 × 2 500 mm, což byl zároveň výrobní formát. Všechna zkušební tělesa byla klimatizována v prostředí, kde probíhala zkouška (13,4 °C, 61,9 % relativní vlhkosti vzduchu), zjištěná hustota OSB desek byla v případě OSB/3 590 kg/m3 a 605 kg/m3 v případě OSB/4. Zkouška byla provedena na šesti tělesech v každé skupině, celkem tedy 24 zkušebních těles.
Čtěte také: Teplota a pevnost betonu
Měření probíhalo v akreditované zkušební laboratoři na standardní vzduchotěsné komoře pro měření průvzdušnosti lehkých obvodových plášťů (ČSN EN 12153) a průvzdušnosti stavebních prvků a dílců (ČSN EN 12114). Před samotnou zkouškou byla změřena zbytková průvzdušnost (průvzdušnost zkušební komory) +QV a −QV, která byla později zahrnuta do výpočtu v rámci korekce dat. Zkušební vzorky byly vystaveny řadě odstupňovaných tlakových rozdílů (kladných a záporných), přičemž se měřil objemový tok vzduchu dosažený při každé úrovni tlakového rozdílu. Jako maximální tlak bylo stanoveno 1 500 Pa, jako minimální 50 Pa. Po upnutí vzorku do zkušební komory pomocí upínacích přípravků byl vzorek vystaven sérii záporných tlakových rozdílů po řadě 50, 100, 150, 200, 250, 300, 450, 600, 750, 900, 1050, 1200, 1350 a 1500 Pa (∆pmax), přičemž u každé hodnoty tlakového rozdílu byl změřen objemový tok vzduchu v m3/h. Následně byl tlak ve zkušební komoře vyrovnán s tlakem vně komory a vzorek byl vystaven sérii kladných tlakových rozdílů ve stejných intervalech a rovněž byl změřen objemový tok vzduchu. Po korekci byly naměřené výsledky zprůměrovány podle skupin a podle jednotlivých stupňů tlakového rozdílu. Byl určen variační koeficient COV a plošná průvzdušnost VA udávající průvzdušnost přepočtenou na 1 m2 desky [m3/m2/h].
Výsledky měření průvzdušnosti
Zkušebním měřením bylo prokázáno, že tloušťka materiálu i typ materiálu má přímý vliv na průvzdušnost. S rostoucí tloušťkou desek průvzdušnost OSB klesá a desky OSB/4 vykazují v rozmezí tlakového rozdílu 50 Pa - 1 500 Pa nižší průvzdušnost než desky OSB/3. V předchozích analýzách průvzdušnosti OSB desek (Dvořák, 2015) nebyl vliv tloušťky a typu desky dostatečně prokázán především z důvodu použití metody Blower-Door pro hodnocení průvzdušnosti a vzhledem k omezujícím podmínkám testu (použití malé velikosti komory na okraji rozsahu měření, velké nejistoty měření, vliv uchycení a přípravy vzorků atd.).
Výzkumný záměr se zabýval hodnocením průvzdušnosti OSB desek v laboratorním prostředí. Výsledky ukázaly, že mezi vzorky OSB/4 a OSB/3 je rozdíl v průvzdušnosti průměrně zhruba 61 %. Mezi skupinou OSB 18 mm a OSB 12 mm byl rozdíl průvzdušnosti průměrně 40-41 %. Nejnižší průvzdušnost byla naměřena u OSB/4-18 mm, dále pak OSB/4-12 mm, OSB/3-18 mm a OSB/3-12 mm. Při použití OSB desek v konstrukci obvodového pláště je však třeba brát v úvahu také fakt, že celková průvzdušnost je ovlivňována nejen vlastnostmi OSB, ale i technologickým postupem připevnění desek či ostatními použitými izolačními materiály. Byla vypozorována nižší průvzdušnost u vzorků s větší tloušťkou. Pro docílení vzduchotěsnosti lehkého obvodového pláště je vhodné nepoužívat OSB desku jako hlavní vzduchotěsnící prvek, zejména při použití OSB/3.
Porovnání hodnot průvzdušnosti pro účely této studie bylo provedeno při tlakovém rozdílu 50 Pa. Pro tento stupeň jsou odpovídající hodnoty průvzdušnosti uvedeny v následující tabulce. Jedná se o nejnižší stupeň tlaku vzduchu při zkoušce. Zároveň je to stejný tlak vzduchu, který se používá při měření vzduchotěsnosti staveb metodou Blower-Door a jde tedy o údaj přímo využitelný při navrhování stavebních konstrukcí a při určování jejich teoretické průvzdušnosti.
Tabulka 1: Průměrné hodnoty průvzdušnosti pro různé typy OSB desek při tlakovém rozdílu 50 Pa
| Typ OSB desky | Tloušťka (mm) | Průvzdušnost [m3/m2/h] při 50 Pa |
|---|---|---|
| OSB/3 | 12 | 0.0053 |
| OSB/3 | 18 | 0.0036 |
| OSB/4 | 12 | 0.0028 |
| OSB/4 | 18 | 0.0019 |
Vlhkost a teplotní výkyvy a jejich vliv na životnost OSB desek
Vlhkost je jedním z největších nepřátel OSB desek, protože může způsobit jejich deformaci, ztrátu pevnosti a rozpad. Aby se prodloužila životnost těchto desek, je nutné chránit je před přímým kontaktem s vodou. Jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany OSB desek před vlhkostí je použití hydroizolačních nátěrů. Tyto nátěry vytvářejí na povrchu desky ochrannou vrstvu, která zabraňuje pronikání vody. Důležité je nanášet tento nátěr na všechny strany desky, včetně hran, protože i malý únik vlhkosti může desku poškodit. Další možností ochrany OSB desek je povrchová úprava pomocí laků nebo vosků. Tato metoda nejen že chrání desky před vlhkostí, ale také zvyšuje jejich odolnost proti poškrábání a znečištění. Důležité je také zajistit správnou instalaci OSB desek, která minimalizuje jejich vystavení vlhkosti. Při instalaci desek na střeše nebo v exteriéru je nutné zajistit, aby byly dobře zakryté střechou nebo jinou ochrannou vrstvou, která je chrání před deštěm.
Čtěte také: Betonování v extrémních teplotách
Teplotní výkyvy mohou ovlivnit stabilitu a pevnost OSB desek. Velké změny teplot mohou způsobit jejich roztažení nebo smrštění, což může vést k jejich prasknutí nebo deformaci. Pokud je to možné, je dobré umístit OSB desky na stinná místa, kde budou chráněny před přímým slunečním zářením. Sluneční paprsky mohou způsobit vysychání povrchu desky, což vede k jejímu popraskání. Pro zajištění rovnoměrné teploty a vlhkosti v okolí OSB desek je důležité zajistit dostatečné větrání a cirkulaci vzduchu.
Pravidelná údržba OSB desek je dalším klíčovým faktorem pro prodloužení jejich životnosti. K tomu patří nejen vizuální kontrola desek na známky poškození, jako jsou praskliny, deformace nebo vlhké skvrny, ale také pravidelná aplikace ochranných nátěrů a impregnací. Dřevěné materiály, včetně OSB desek, mohou být náchylné k napadení škůdci, jako jsou dřevokazné hmyzy, plísně nebo hniloba. Abychom desky ochránili před těmito problémy, je nutné je pravidelně ošetřovat vhodnými insekticidy a fungicidy.
Skladování OSB desek
Kromě správné instalace je důležitá i správná manipulace a skladování OSB desek. Před instalací by měly být desky skladovány na suchém, dobře větraném místě, kde nebudou vystaveny přímému kontaktu s vodou nebo vlhkostí. OSB desky neskladujte nastojato, hrozí jejich zkroucení. Desky musí být skladované v uzavřené suché a dobře větrané budově. Nadměrná vlhkost by mohla způsobit prohýbání a borcení OSB desek. Při přechodném skladování, například na stavbě je třeba dbát aby desky nebyly v přímém kontaktu se zemí, vegetací apod. kde je veliká vlhkost. Je vhodné je například vyrovnat na paletu a zakrýt plachtou. OSB/3 nejsou určeny do přímého kontaktu s vodou. Při převozu za nepříznivého počasí musí být chráněny před působením vody. Při skladování například na staveništi, je nutné tento dřevomateriál uchovávat na paletě nebo na vyšších prokladech, aby nedošlo k případnému kontaktu se zemní vlhkostí. Musí být také chráněny vodotěsnou plachtou, která zabrání kontaktu s vodou v případu deště. Vždy by však tato plachta měla být prodyšná, aby umožňovala větrání z důvodu cirkulace vzduchu. Desky by se měly vždy skladovat ve vodorovné poloze. Pokud si z našich stavebnin Izomat dovezete OSB desky na staveniště, měli byste je uložit na paletách, nebo jiných zvýšených konstrukcích. Zabraňte kontaktu s vodou i zemí a desky překryjte prodyšnou vodotěsnou plachtou.
Problémy s vlhkostí a plísněmi na OSB deskách v novostavbě
V případě novostavby, kde byly provedeny rozsáhlé mokré technologické procesy, se může vypařující se voda z vysychajících podlahových potěrů projevit v tepelně technicky nejkritičtějším místě konstrukce, tj. na spodní straně OSB desek. Celá situace - tj. vznikání zavlhávání a následné vznikání plísní - se mohla ještě také projevit i na vlastní střešní konstrukci - tj. jejich vnitřních površích, neboť do prostoru podstřeší se zřejmě také dostával teplý vlhký vzduch a mohl se dále na těchto konstrukcích srážet, když k tomu v některých obdobích nedocházelo na teplejší OSB desce (např. při vyšší interiérové teplotě). Je vhodné nejen tyto konstrukce posléze obhlédnout, ale také proto, že bychom nedoporučovali dřev. konstrukce a konstrukční prvky vystavovat nadměrnému zavlhávání v interiéru. Je nutné dodržet dovolenou vlhkost dřeva a materiálů na bázi dřeva při jejich zabudovávání do stavebních konstrukcí, např. podle ČSN EN 14220. Praví se, že pokud v určitých případech výjimečně překročí rovnovážná hmotnostní vlhkost dřevěných konstrukcí, může dojít k problémům.
Současným úkolem by mělo být určité temperování stavby a snaha maximálně snižovat relativní vlhkost, aby se tato nesrážela jak na OSB desce, ale ani na konstrukcích v podstřeší a dál nezhodnocovala tyto dřevěné konstrukce. Provoz s vysoušeči je možný a je jej možno kombinovat s intenzivním krátkodobým vyvětráním, dle potřeby i několikrát denně. Účinnost bude vidět na poklesu vlastní relativní vlhkosti (zimní, tj. nízká venkovní teplota, relativní vlhkost venkovního vzduchu vysoká, vnitřní teplota vyšší, a relativní vlhkost se má snižovat). Příslušná tepelně technická norma udává při teplotě 7°C, relativní vlhkosti 50% a pro tzv. povrchovou vlhkost 100% teplotu rosného bodu -2,39°C. Dnes víme, že biotické napadení (tj. např. plísně) začíná mít vytvořené podmínky pro svůj růst už při tzv. povrchové vlhkosti 80% a za této situace potom při teplotě 7°C, relativní vlhkosti 50% je teplota rosného bodu už + 0,34°C.
Vzduchotěsnost obálky budovy
V poslední době jsou díky rozvoji pasivní a nízkoenergetické výstavby kladeny přísnější požadavky na obalové konstrukce budov. Požadavky jsou kladeny především na tepelně vlhkostní chování obalových konstrukcí. Jinými slovy, obálka budovy by měla obsahovat vrstvu nebo souvrství, které zajišťuje schopnost nepropouštět nepříznivě unikající vzduch z interiéru budovy. Unikající teplý vzduch za prvé zvyšuje tepelné ztráty objektu a za druhé může způsobovat tepelně vlhkostní poruchy uvnitř skladby konstrukce. Proto jsou požadavky vzduchotěsnosti obálky budovy zakotveny v normě Tepelné ochrany budov [2], jejíž plnění je dané vyhláškou [3]. Plnění požadavků na vzduchotěsnost obálky budovy je tedy závazné. Vzduchotěsnost obálky budovy je v [2] vyjádřena hodnotou n50, nazývané jako intenzita výměny vzduchu.
Hodnota n50 je stanovena po provedeném testu nazývaném Blower-Door. Ve stručnosti se jedná o test budovy, kde jde o vytvoření tlakového rozdílu mezi měřenou budovou a venkovním prostorem. Současně je stanoveno množství vzduchu, které proudí všemi netěsnostmi při vytvořeném tlakovém rozdílu. Tlakový rozdíl je normou ČSN EN 13829 stanovený na hodnotu 50Pa. Vzduchotěsnost celého objektu je závislá na vzduchotěsnosti dílčích konstrukčních částí, (stěn, stropů, střechy, atd…). Při použití OSB jako vzduchotěsné vrstvy obálky objektu se ukázalo, že spojování desek na pero a drážku nezaručí vzduchotěsnost těchto spojů. Podle zkušeností je vzduchotěsnost zajištěna až při přelepení spojů vzduchotěsnícími páskami. Pro zajištění dostatečné vzduchotěsnosti v ploše OSB jsou dnes používány aplikace latexových nátěrů. Otázkou zůstává, zdali je vzduchotěsnost v ploše pro samotné OSB dostačující či nikoliv.
Pro stanovení vzduchotěsnosti byly vybrány prvky OSB od dvou výrobců dostupných na českém stavebním trhu. Výrobci jsou označeny písmem A pro tuzemského výrobce a písmenem B pro zahraničního výrobce. Od každého výrobce byl každý prvek OSB měřen ve dvou standartních tloušťkách 12mm a 15mm. Na daných prvcích OSB desek, bylo provedeno měření vzduchotěsnosti vyjádřené hodnotou q50,ref. Dále byla vybrána referenční budova, která svým objemovým řešením a rozměry odpovídá požadavkům typu pasivního domu. Prvky OSB byly aplikovány na střešní rovinu. V použité aplikaci byl sledován vliv OSB na konečnou hodnotu n50=0,6, což odpovídá požadavku pro pasivní domy. V použité aplikaci bylo uvažováno, že prvky OSB byly v obou případech stejně technologicky osazeny a ve spojích osazeny vzduchotěsnícími páskami.
První část článku, nabízí srovnání dvou výrobců dostupných na českém stavebním trhu, přičemž jeden výrobce je tuzemský a druhý zahraniční. Z uvedeného srovnání je patrné, že zahraniční výrobce tedy výrobce B nabízí výrobky s vyšší vzduchotěsností. Cena těchto prvků byla v minulých letech vyšší. Avšak s nástupem nového roku 2015 došlo ke srovnání cen obou výrobců u stejných tlouštěk OSB. Což pro běžného uživatele při srovnání obou výrobců znamená, volba prvku OSB s lepší vzduchotěsností za stejnou cenu. Zde je dobré poznamenat, že vzduchotěsnosti závisí na výrobní šarži. Posuzování vzduchotěsnosti OSB desek je stále velkým tématem, neboť jejich používání ve stavebních konstrukcích nabývá stále většího rozsahu.