V roce 1839 stanul americký badatel a diplomat John Lloyd Stephens u zřícenin mayského města Copán v západním Hondurasu a jeho údiv neznal konce. Úchvatné mnohastupňové pyramidy, monumenty zdobené zvláštními hieroglyfy i precizní kamenné dekorace - to vše dokazovalo, že místo kdysi obýval neobyčejně vyspělý národ. Jak se následně ukázalo, starobylé ruiny pocházely z klasického období mayské civilizace, jež se odehrávalo přibližně v letech 250-900. Americký vědec jejich nález později popsal v knize Příhody cest Yucatanu. Nesmírně populární publikace však zároveň přinesla řadu otázek: Kde se v srdci pralesa vzala nejvyspělejší říše tehdejší Střední Ameriky? Jak vypadala její společnost? O čem vypovídalo její nerozluštitelné písmo? A proč ji obyvatelé v 9. století opustili? Badatelské a archeologické týmy se nadšeně pustily do práce a začaly s rekonstrukcí podoby mayské civilizace. Postupně se ukázalo, že šlo o vůbec nejrozvinutější impérium předkolumbovské Mezoameriky. Střípky do sebe pomalu zapadaly, zejména poté, co vědci rozluštili většinu složitého mayského písma.
Převratný objev pomocí technologie Lidar
Počátkem tohoto roku, 180 let po Stephensovi, pátrali badatelé v guatemalské oblasti Petén. Tentokrát však měli pomocníka, o němž se dávnému objeviteli ani nezdálo - technologii Lidar. Odborníci z Guatemalského fondu mayského dědictví prozkoumali s využitím letadla neuvěřitelných 2 100 km² a to, co objevili, předčilo veškerá očekávání. V tropickém porostu se nacházelo na 60 tisíc pozůstatků staveb - domů, paláců, pyramid i opevnění. Hluboko v guatemalské džungli se ukrývalo přes šedesát tisíc ruin, které Mayové vystavěli před více než tisíci lety. Vědcům se je pod neprostupnou džunglí podařilo odhalit díky speciálnímu laserovému snímání z výšky. Relikty se navíc soustředily v šesti lokalitách, které vědci zpočátku považovali za města. Podobná sídla, jako Tikal, Holmul, Witzna a Xmakabatun, se totiž nacházejí v bezprostřední blízkosti. Lidar totiž ukázal, že jednotlivá centra spojovaly důmyslné vyvýšené cesty, jež umožňovaly pohodlný průjezd i v období dešťů. Právě hustá silniční síť mezi objevenými oblastmi inspirovala nakonec badatele k revoluční myšlence: Co když nešlo o samostatná města, nýbrž o gigantickou a dokonale propojenou megapoli, kde mohlo žít až milion obyvatel?
Díky laserové technologii skenování z výšky se vědcům podařilo objevit lidstvu dosud skryté mayské ruiny. Džungle ukrývala struktury pyramid, královských hrobek, paláců, silnic, zavlažovacích kanálů i obranných opevnění. Pomocí laserové technologie se tedy archeologům nejen že podařilo digitálně odříznout hustý guatemalský prales, ale také odhalit existenci velké, dosud neznámé pyramidy v centru Tikalu, významného mayského města, které je dnes oblíbeným turistickým cílem. Tento průlomový objev mění vše, co si archeologové o starověké kultuře Mayů dosud mysleli.
Objev tisícovek dosud neznámých staveb mayské civilizace, který se podařil mezinárodnímu týmu vědců na severu Guatemaly, se řadí k největším archeologickým úspěchům svého druhu ve světě. Novinářům to řekl Milan Kováč, vedoucí slovenského týmu, který se na objevu podílel. "Objevit v průběhu jednoho roku 60 tisíc staveb a stovky starověkých měst nemá ve výzkumu dějin civilizací žádnou obdobu. Mayská civilizace je dnes minimálně tak zajímavá, jako egyptská nebo mezopotamská. Kromě její neuvěřitelné vyspělosti se před námi otevřel její rozsah a složitá infrastruktura, o kterých jsme předtím ani netušili," uvedl Kováč. Podle Kováče, který je také ředitelem centra meziamerických studií Filosofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, výzkum v oblasti bude pokračovat dalších pět až sedm let. "Pravděpodobně jde o nejhustěji obydlenou oblast starověkého světa. Jde o kompaktně zastavěný region, ta města nemají hranice," řekl Kováč. K objevu pomohlo vědcům využití letecké laserové technologie LIDAR, která proniká pod pralesní povrch a odkrývá města, paláce, pyramidy, dávná zemědělská pole a jiné archeologické známé projekty. Stávající technologie umožňují rozlišit, zda se laserový paprsek odrazil od stromů, nebo se dostal na povrch země, přičemž dokáže vykreslit charakter tohoto povrchu.
Slovenští vědci pracují na projektech v Guatemale již téměř deset let. Po nasazení LIDARu se ve slovenském sektoru podařilo objevit více než desetinásobně více mayských staveb. Do zmiňovaného výzkumu se Slovensko zapojilo jako jedna ze dvou evropských zemí. Objev v Guatemale lze podle Kováče z hlediska svého rozsahu srovnat pouze s výsledky podobného výzkumu v Kambodži, kde byl před zhruba dvěma lety v okolí slavného chrámového komplexu Angkor Vat objeven široký pás středověkých měst, jejichž pozůstatky skryl tropický prales.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Přepisování historie a rozsah civilizace
Dějiny se ovšem budou nejspíš přepisovat nejen kvůli neočekávané rozloze mayských sídel, ale také s ohledem na počet lidí žijících v tamních ulicích. Na základě nového objevu už ovšem mohou s jistotou říct, že šlo o 10-15 milionů obyvatel. Archeologové musejí svůj postoj přehodnotit i v dalších ohledech: Dřív se mělo za to, že tropické podmínky zkrátka neumožňovaly vznik vyspělé civilizace. Nový objev v guatemalském pralese, v mnohém připomínající nedávno odkrytou megapoli Angkor Vat v Kambodži, ovšem naznačuje pravý opak. Jednoduše vychází najevo ohromné množství nových souvislostí a slovy archeologa Francisca Estrady-Belliho z Tulane University „budeme potřebovat dalších sto let, abychom shromážděná data prošli a skutečně porozuměli tomu, co vidíme.“
Mayská civilizace pokrývala oblast dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Hondurasu, Salvadoru a Belize. V guatemalské džungli bylo díky metodě laserového mapování odhaleno 60 000 starověkých mayských staveb. Přestože Mayové jsou v popředí zájmu vědecké obce velmi dlouho, o této kultuře stále nevíme vše. Byla totiž schována v neprostupné džungli a vykopávky zde byly velmi problematické. Nový objev přepisuje historii. Díky tomu pak skupina vědců identifikovala více než 60 000 dosud neznámých mayských staveb.
Nová technologie, která je organizovaná neziskovou organizací PACUNAM, umožňuje vědcům nahlédnout i pod husté koruny stromů. Dříve byla tato místa naprosto nedostupná, protože hustá džungle znemožňovala nejen jakýkoli výzkum, ale často i běžný pohyb. Mayové se díky novému objevu dostávají na úroveň civilizace starých Egypťanů anebo čínských civilizací, a to nejen pokud jde o počet obyvatel, ale i vyspělosti. Průzkum totiž odhalil propojenost měst, což znamená, že zde muselo fungovat jejich propojení, komunikace a daleko propracovanější systém, než jsme si mysleli. Mayové žili v propojených městech, stavěli rozsáhlé nadzemní silnice, opevnění a farmy. Ve skutečnosti se zdá, že spravovali krajinu takovým způsobem, že by byli schopni produkovat potraviny v téměř průmyslovém měřítku. „Objevili jsme celá města, o kterých jsme nevěděli," říká archeolog Francisco Estrada-Belli.
Pokračování výzkumu
V tuto chvíli jsou vědci teprve na začátku a předpokládají další objevy. Musí projít mnoho dat a prozkoumat nové oblasti, které nesporně přepíšou historii Mayů. Celá iniciativa má běžet tři roky a celkem prozkoumat více než 5 000 čtverečních mil guatemalské nížiny. "Mysleli jsme, že v tropech nemohou vzkvétat složité civilizace, že tropy jsou místem, kam civilizace odcházejí zemřít," podělil se o své dojmy Marcello Canuto, archeolog z Tulane University, který na projektu pracoval. Výzkum v oblasti bude pokračovat i v budoucnu.
Příklady mayských měst a staveb
- Copán: Rozkládalo se ve stejnojmenné oblasti na území dnešního Hondurasu a představovalo nejokázalejší sídlo klasické říše Mayů. Tvořila ho jedna hlavní skupina budov a šestnáct vnějších. V centru se nacházela akropole s pěti náměstími a komplexem pyramid, teras, chrámů a oltářů.
- Tikal: Starobylé mayské město na severu Guatemaly. Díky laserové technologii skenování z výšky se vědcům podařilo objevit lidstvu dosud skryté mayské ruiny, včetně velké, dosud neznámé pyramidy v jeho centru.
- Holmul, Witzna a Xmakabatun: Další sídla v guatemalské oblasti Petén, propojená důmyslnými vyvýšenými cestami.
Následující tabulka shrnuje klíčové objevy a jejich dopad na naše chápání mayské civilizace:
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
| Prvek objevu | Dřívější představa | Nová zjištění (Lidar) |
|---|---|---|
| Počet staveb | Odhadovány desítky či stovky | Přes 60 000 staveb (domy, paláce, pyramidy, opevnění) |
| Charakter sídel | Samostatná města | Gigantická a dokonale propojená megapole |
| Počet obyvatel | Podstatně nižší odhady | 10-15 milionů obyvatel |
| Schopnost tropů | Nevhodné pro složité civilizace | Ukazuje se opak, vysoká vyspělost civilizace v tropech |
| Zemědělství | Tradiční metody | Schopnost produkovat potraviny v téměř průmyslovém měřítku |
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
tags: #tisíce #mayských #staveb #informace