Článek si klade za cíl přiblížit čtenáři složitost problematiky ochrany staveb před účinky vody, hlavně v kapalném stavu. Hydroizolace staveb, to není jen ochrana střech, ale rovněž spodní stavby. Nejdůležitějším okamžikem je vědomí skutečnosti, že zatímco hydroizolace střechy je obvykle přístupná, tak v případě hydroizolace spodní stavby je tato vždy velmi složitě přístupná a jakákoliv její oprava je finančně velmi náročná.
Proč je hydroizolace spodní stavby potřeba?
Pokud zanedbáte hydroizolaci spodní stavby, může to mít vážné následky. Voda a vlhkost se totiž nezastaví v základech, ale půjdou dál…
- Vzlínání vlhkosti: Bez kvalitní izolace vlhkost postupně vzlíná z půdy dál do zdiva. Voda se nejdřív dostane do sklepa a pokud to nebudete řešit, bude pokračovat dál. Pak vás čeká opadávající omítka a často i plíseň i v obytných místnostech.
- Vlhkost ve sklepě: Pokud není správně provedená hydroizolace, voda se může hromadit právě ve sklepě. Sklep kvůli tomu moc nevyužijete a navíc se voda může dostat dál.
- Zkrácení životnosti budovy: Vlhkost ve stavební konstrukci snižuje její izolační schopnost a navíc může vést k narušení její pevnosti. Pokud tedy problém s vlhkostí budete dlouho odkládat, následky mohou být horší než se možná na první pohled zdá.
Kvalitní hydroizolace je tedy investicí, která předejde budoucím problémům a nákladným opravám.
Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Z technického pohledu je proto nutné podotknout, že hydroizolační principy jsou u spodní stavby vždy buď přímé, nebo nepřímé.
- Přímé hydroizolační principy jsou: monofunkční hydroizolační materiály, injektáže, penetrace a impregnace povrchu těsnicími materiály, hydrofobizace povrchu, vzduchové vrstvy, hydroakumulační efekt konstrukcí, elektrokinetické metody, tvarové řešení styku a těsnění styku.
- Nepřímé hydroizolační principy jsou: výběr prostředí stavby, tvar objektu či konstrukce, umístění objektu či jeho části v daném prostředí, odvodnění prostředí, povrchová teplota konstrukcí a provozní režim konstrukcí.
Každý projektant a zhotovitel hydroizolace spodní stavby by si měl uvědomit, že jakákoliv závada se jen těžko lokalizuje a je velmi náročná ekonomicky. Z těchto důvodů je nutné investorům nabízet tzv. vícestupňové hydroizolační systémy a u náročných a důležitých staveb také kontrolní a sanační systémy.
Čtěte také: Postupy pro opravu betonu
V případě rekonstrukce či sanace hydroizolace stavby je vhodné postupovat podle známého hesla: Dvojí hydroizolace je vždy účinnější než sólová. Jako přímé opatření se provede nová povlaková nebo stěrková hydroizolace; důležitá je ochrana pomocí nopové fólie se slepením ve spoji a s možností odvětrání nad terén pomocí systémové větrací lišty. Jako nepřímé opatření se uplatňuje odvodnění základové spáry drenáží.
Časté nedostatky hydroizolace spodní stavby
Velmi častým nedostatkem bývá návrh hydroizolace proti zemní vlhkosti a gravitační vodě (dešťová voda) v případě založení stavby v hloubce nad 2 metry v jílovitých zeminách - jílech (většina jílovitých zemin je totiž těžce propustná pro vodu), aniž by byl zabezpečen nepřímý hydroizolační princip, tedy odvedení vody z obvodu objektu pomocí drenážního systému. Gravitační voda, která nemá možnost odtoku od základové spáry, v tomto prostoru zůstává a stává se vodou tlakovou, na kterou navržená hydroizolace není dimenzovaná.
Velmi častým nešvarem z hlediska projektové dokumentace bývá opomenutí detailů hlavně u prostupů. Detail však často bývá podceněn i po zhotovení hydroizolace.
Nejčastější způsoby odstranění závad
U hydroizolací spodní stavby je mnohdy velkým problémem identifikace závady. Tyto závady se s ohledem na jejich lokální charakter dají odstranit z interiéru objektu vybouráním části základového zdiva až na hydroizolaci a zhotovením tzv. záplaty.
U hydroizolací způsobených špatným podkladem se obvykle místo propadá, vytvoří se vlhká mapa a okolí je protkané sítí drobných trhlinek (v počátku vlásečnicových). Také v tomto případě se oprava může realizovat vybouráním této části podlahy a provedením nového podkladu či záplaty.
Čtěte také: Ucelený postup opravy betonu
Jako hlavní příčinu lze označit nekvalitně zhotovený podkladní beton, může se jednat také o působení agresivní vody na nechráněnou podkladní vrstvu betonu. Ta pak způsobuje rozklad cementových částic a následnou ztrátu pevnosti. V tomto případě je oprava velmi složitou záležitostí.
Další možná závada bývá způsobena tzv. sednutím obvodové stěny a základu a projevuje se zvlhnutím přechodu mezi svislou a vodorovnou částí hydroizolace. Je specifická tím, že se obyčejně projevuje po celém obvodu objektu. Často následuje odklopení ochranné přizdívky od suterénní stěny a tlak nezajištěných zemin vede k poškození přizdívky i hydroizolace.
Nejvíce rozšířenou závadou je však nesprávná výška vyvedení hydroizolace nad terén a nevhodný detail jejího ukončení. Zde existuje mnoho příčin - hydroizolace je navržena i zhotovena ve správné výšce, tj. minimálně 150 mm nad budoucím upraveným terénem, ale překáží dalším úpravám přízemní části, tj. soklu. Následkem toho dochází k jejímu odříznutí.
Může být také vyvedena v dostatečné výšce, ale není dostatečně utěsněn detail ukončení, takže za hydroizolaci proniká voda. Závada se projeví vlhkými skvrnami v horních částech obvodových zdí.
Jakými způsoby se hydroizolace spodní stavby provádí?
Existují různé metody, jak hydroizolaci spodní stavby provést. Každá má své výhody a je vhodná pro různé typy staveb.
Čtěte také: Systémová řešení pro opravu betonu
- Asfaltové pásy: Asfaltové pásy jsou asi nejčastěji využívaným řešením, které se takříkajíc dělalo vždycky. Jde o vrstvené pásy, které se připevňují na stěny základů i na desku a zabraňují tak pronikání vody. Jsou odolné vůči tlakové vodě a dlouho vydrží, nicméně aplikace je trochu náročnější. Cena hydroizolace spodní stavby pomocí asfaltových pásů je tak sice poměrně dostupná, ale pravděpodobně si budete muset připlatit za odborníky, kteří hydroizolaci provedou. Pokud totiž asfaltové pásy aplikujete špatně a např. spáry nebudou správně těsnit, bude hydroizolace k ničemu.
- Tekutá guma: Moderní alternativou k asfaltovým pásům jsou pružné bezešvé nátěry jako je třeba tekutá guma Kanada, která je na bázi asfaltové emulze. Tento materiál můžete aplikovat, jak nástřikem, tak štětcem nebo válečkem a případě ho vyztužit geotextilií. Tekutá guma se navíc hodí jak při novostavbě,tak při dodatečné hydroizolaci spodní stavby. Její aplikaci navíc zvládnete jednoduše sami. Nemusíte totiž hlídat těsnost spár, stačí pouze, aby byl nátěr všude v dostatečné vrstvě.
Kdy hydroizolaci spodní stavby provést?
Ideální čas na hydroizolaci spodní stavby je samozřejmě po položení a vytvrdnutí základů. Hydroizolace s v tomto případě jednoduše aplikuje na základovou desku a stěny základů ještě před samotnou výstavbou nadzemní části domu. Předejdete tak problémům s vlhkostí od samého začátku a navíc vám nebude nic překážet při aplikaci.
Pokud ale řešíte vlhkost u starších budov, kde hydroizolace nebyla správně povedené, můžete spodní stavbu hydroizolovat dodatečně. Tady vás nicméně čeká trochu víc práce, protože postup zahrnuje odkopání základů. Přestože jde o nákladnější a časově náročnější řešení, může to nicméně výrazně zlepšit stav budovy a zabránit dalšímu poškození.
Hydroizolace spodní stavby - postup
Správní postup při hydroizolaci základů je samozřejmě zásadní. Jedině při dodržení všech nezbytných kroků bude hydroizolace správně fungovat. Je tedy potřeba:
- Příprava podkladu: Nové základy domu musí být dostatečně vytvrzené a očištěné od prachu a nečistot. Staré základy je potřeba odkopat a očistit. Na zvážení je pak aplikace penetračního nátěru.
- Aplikace hydroizolace: Když jsou základy připraveny, je čas na aplikaci vybrané hydroizolace. Tady je potřeba myslet na to, aby nikde nebyly mezery, škvíry nebo vzduchové bubliny.
- Vyztužení geotextilií: Pokud je to potřeba a pokud hydroizolujete tekutou gumou, geotextilie se přikládá na izolační vrstvu pro zvýšení odolnosti a přetírá se další vrstvou. Většinou se instaluje na různé předěly nebo kolem prostupů.
- Kontrola po dokončení: Po aplikaci a zaschnutí nátěrů je potřeba vše překontrolovat - hlavně místa s nerovnostmi i celkovou kvalitu izolace.
Hydroizolace spodní stavby je zásadní pro dlouhou životnost a odolnost budovy. Ať už sáhnete po klasických asfaltových pásech nebo zvolíte moderní řešení v podobě tekuté gumy, vždy záleží na přípravě i kvalitě provedení - to je klíč k úspěchu.
Přejímka a kontrola hydroizolačních povlaků
Pro popsání hydroizolační účinnosti konstrukce a spolehlivosti, s jakou této účinnosti v daných podmínkách stavby bude dosaženo se provede zatřídění podle tabulek 9 a 10.
Tabulka 9 - Třídy účinnosti hydroizolačních konstrukcí
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární transport vody. |
| U2 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární transport vody. |
| U3 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. Pronikání vody ovlivňuje vnitřní prostředí. |
| U4 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu, ale omezuje její proudění tak, že z jejího chráněného povrchu nebo z vnitřního povrchu jí chráněných konstrukcí stéká vo... |
tags: #oprava #hydroizolace #spodni #stavby #postupy