Spodní stavba je z hlediska působení vlhkosti a plísní velice exponovanou částí bytového domu. Vlhké stěny ve sklepě nebo plísně u podlahy nejsou jen estetický problém. Voda si najde cestu narušenou izolací a nasákne do základů a stěn. S vlhkostí přichází i plísně a zatuchlý vzduch. Vlhkost, koroze a mráz pomalu rozežírají zdivo i technické rozvody. Hydroizolace spodní stavby je důležitým krokem jak při budování nového domu, tak při rekonstrukci. Zamezuje totiž pronikání vody dál do základů domu a chrání tak konstrukci před poškozením. Díky hydroizolaci si tak zajistíte dlouhou životnost celé stavby.
Co je hydroizolace spodní stavby a proč je důležitá?
Hydroizolace spodní stavby zahrnuje ochranu základové desky a stěn základů proti vlhkosti a vodě. Jejím hlavním úkolem je zabránit průniku dešťové, povrchové i spodní vody do konstrukce domu, a tím předejít poškození stavebních materiálů. Detail hydroizolace spodní stavby musí být proto pořádně promyšlen. Jedině tak dlouhodobě ochráníte, jak vodorovnou, tak svislou konstrukci a předejdete vlhkosti uvnitř budovy. Spodní stavba patří mezi nejvíce exponované konstrukční části budovy a svou kvalitou do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu, což platí i pro střechu. Článek si klade za cíl přiblížit čtenáři složitost problematiky ochrany staveb před účinky vody, hlavně v kapalném stavu. Hydroizolace staveb, to není jen ochrana střech, ale rovněž spodní stavby. Nejdůležitějším okamžikem je vědomí skutečnosti, že zatímco hydroizolace střechy je obvykle přístupná, tak v případě hydroizolace spodní stavby je tato vždy velmi složitě přístupná a jakákoliv její oprava je finančně velmi náročná.
Následky zanedbané hydroizolace
Pokud zanedbáte hydroizolaci spodní stavby, může to mít vážné následky. Voda a vlhkost se totiž nezastaví v základech, ale půjdou dál:
- Vzlínání vlhkosti: Bez kvalitní izolace vlhkost postupně vzlíná z půdy dál do zdiva. Voda se nejdřív dostane do sklepa a pokud to nebudete řešit, bude pokračovat dál. Pak vás čeká opadávající omítka a často i plíseň i v obytných místnostech.
- Vlhkost ve sklepě: Pokud není správně provedená hydroizolace, voda se může hromadit právě ve sklepě. Sklep kvůli tomu moc nevyužijete a navíc se voda může dostat dál.
- Zkrácení životnosti budovy: Vlhkost ve stavební konstrukci snižuje její izolační schopnost a navíc může vést k narušení její pevnosti. Pokud tedy problém s vlhkostí budete dlouho odkládat, následky mohou být horší než se možná na první pohled zdá.
Kvalitní hydroizolace je tedy investicí, která předejde budoucím problémům a nákladným opravám.
Princip hydroizolace spodní stavby
Z technického pohledu je nutné podotknout, že hydroizolační principy jsou u spodní stavby vždy buď přímé, nebo nepřímé.
Čtěte také: Postupy pro opravu betonu
Přímé hydroizolační principy
- Monofunkční hydroizolační materiály
- Injektáže, penetrace a impregnace povrchu těsnicími materiály
- Hydrofobizace povrchu
- Vzduchové vrstvy
- Hydroakumulační efekt konstrukcí
- Elektrokinetické metody
- Tvarové řešení styku a těsnění styku
Nepřímé hydroizolační principy
- Výběr prostředí stavby
- Tvar objektu či konstrukce
- Umístění objektu či jeho části v daném prostředí
- Odvodnění prostředí
- Povrchová teplota konstrukcí
- Provozní režim konstrukcí
Metody provádění hydroizolace spodní stavby
Existují různé metody, jak hydroizolaci spodní stavby provést. Každá má své výhody a je vhodná pro různé typy staveb.
Asfaltové pásy
Asfaltové pásy jsou asi nejčastěji využívaným řešením, které se takříkajíc dělalo vždycky. Jde o vrstvené pásy, které se připevňují na stěny základů i na desku a zabraňují tak pronikání vody. Jsou odolné vůči tlakové vodě a dlouho vydrží, nicméně aplikace je trochu náročnější. Cena hydroizolace spodní stavby pomocí asfaltových pásů je tak sice poměrně dostupná, ale pravděpodobně si budete muset připlatit za odborníky, kteří hydroizolaci provedou. Pokud totiž asfaltové pásy aplikujete špatně a např. spáry nebudou správně těsnit, bude hydroizolace k ničemu.
Tekutá guma
Moderní alternativou k asfaltovým pásům jsou pružné bezešvé nátěry jako je třeba tekutá guma Kanada, která je na bázi asfaltové emulze. Tento materiál můžete aplikovat, jak nástřikem, tak štětcem nebo válečkem a případně ho vyztužit geotextilií. Tekutá guma se navíc hodí jak při novostavbě, tak při dodatečné hydroizolaci spodní stavby. Její aplikaci navíc zvládnete jednoduše sami. Nemusíte totiž hlídat těsnost spár, stačí pouze, aby byl nátěr všude v dostatečné vrstvě.
Další způsoby hydroizolace
Mezi nejčastěji používané způsoby hydroizolace spodní stavby, samozřejmě spolu s nezbytným výkopem a pokládkou drenážního potrubí, je izolace svislého vnějšího zdiva asfaltovými modifikovanými pásy, stěrkovou hydroizolací a ochrannými souvrstvími z geotextilní tkaniny a nopové fólie. Dále se realizuje sanace spodní stavby a nalepí se hydroizolační asfaltový pás.
Kdy hydroizolaci spodní stavby provést?
Ideální čas na hydroizolaci spodní stavby je samozřejmě po položení a vytvrdnutí základů. Hydroizolace se v tomto případě jednoduše aplikuje na základovou desku a stěny základů ještě před samotnou výstavbou nadzemní části domu. Předejdete tak problémům s vlhkostí od samého začátku a navíc vám nebude nic překážet při aplikaci.
Čtěte také: Ucelený postup opravy betonu
Pokud ale řešíte vlhkost u starších budov, kde hydroizolace nebyla správně provedena, můžete spodní stavbu hydroizolovat dodatečně. Tady vás nicméně čeká trochu víc práce, protože postup zahrnuje odkopání základů. Přestože jde o nákladnější a časově náročnější řešení, může to nicméně výrazně zlepšit stav budovy a zabránit dalšímu poškození.
Při rekonstrukci nemovitosti je velmi důležité posoudit stav a funkčnost izolace spodní stavby. Je potřeba si uvědomit, že investice do zateplení a rekonstrukce vnitřní části domu má smysl pouze v případě, že je hydroizolace spodní stavby funkční.
Postup při opravě hydroizolace
Správný postup při hydroizolaci základů je samozřejmě zásadní. Jedině při dodržení všech nezbytných kroků bude hydroizolace správně fungovat.
- Důkladné posouzení současného stavu a bourací práce: Jako první je na řadě důkladné posouzení současného stavu a následné bourací práce. Diagnostikují se poškozená místa. Jsme schopni posoudit a měřením zjistit množství vlhkosti v konstrukci spodní stavby a navrhnout účinné řešení.
- Příprava podkladu: Nové základy domu musí být dostatečně vytvrzené a očištěné od prachu a nečistot. Staré základy je potřeba odkopat a očistit. Na zvážení je pak aplikace penetračního nátěru.
- Aplikace hydroizolace: Když jsou základy připraveny, je čas na aplikaci vybrané hydroizolace. Tady je potřeba myslet na to, aby nikde nebyly mezery, škvíry nebo vzduchové bubliny. Aplikuje se chemická injektáž. Zeď je suchá a chráněná vnějším povětrnostním vlivům - tedy srážkové vodě, vzlínající vlhkosti a proti vodě vznikající při tání sněhu.
- Vyztužení geotextilií: Pokud je to potřeba a pokud hydroizolujete tekutou gumou, geotextilie se přikládá na izolační vrstvu pro zvýšení odolnosti a přetírá se další vrstvou. Většinou se instaluje na různé předěly nebo kolem prostupů. Vše je překryto výztužnou armovací vrstvou a nopovou fólií.
- Kontrola po dokončení: Po aplikaci a zaschnutí nátěrů je potřeba vše překontrolovat - hlavně místa s nerovnostmi i celkovou kvalitu izolace.
Spodní stavbu je možné dodatečně zateplit.
Náročnost realizace a prevence závad
Každý projektant a zhotovitel hydroizolace spodní stavby by si měl uvědomit, že jakákoliv závada se jen těžko lokalizuje a je velmi náročná ekonomicky. Z těchto důvodů je nutné investorům nabízet tzv. vícestupňové hydroizolační systémy a u náročných a důležitých staveb také kontrolní a sanační systémy. V případě rekonstrukce či sanace hydroizolace stavby je vhodné postupovat podle známého hesla: Dvojí hydroizolace je vždy účinnější než sólová.
Čtěte také: Systémová řešení pro opravu betonu
Jako přímé opatření se provede nová povlaková nebo stěrková hydroizolace; důležitá je ochrana pomocí nopové fólie se slepením ve spoji a s možností odvětrání nad terén pomocí systémové větrací lišty. Jako nepřímé opatření se uplatňuje odvodnění základové spáry drenáží. V tomto případě lze vždy doporučit zhotovení kontrolních šachet na každém větším lomu objektu (rohy budovy), přičemž je třeba zajistit možnost pročištění drenážního potrubí silonovými dráty. Každé takové řešení předpokládá důkladný průzkum pomocí kopané sondy a samozřejmě do podrobností zpracovanou projektovou přípravu.
Časté nedostatky hydroizolace spodní stavby
- Návrh hydroizolace proti zemní vlhkosti a gravitační vodě: Velmi častým nedostatkem bývá návrh hydroizolace proti zemní vlhkosti a gravitační vodě (dešťová voda) v případě založení stavby v hloubce nad 2 metry v jílovitých zeminách - jílech (většina jílovitých zemin je totiž těžce propustná pro vodu), aniž by byl zabezpečen nepřímý hydroizolační princip, tedy odvedení vody z obvodu objektu pomocí drenážního systému. Gravitační voda, která nemá možnost odtoku od základové spáry, v tomto prostoru zůstává a stává se vodou tlakovou, na kterou navržená hydroizolace není dimenzovaná.
- Opomenutí detailů: Velmi častým nešvarem z hlediska projektové dokumentace bývá opomenutí detailů hlavně u prostupů. Detail však často bývá podceněn i po zhotovení hydroizolace.
- Nesprávná výška vyvedení hydroizolace: Nejvíce rozšířenou závadou je nesprávná výška vyvedení hydroizolace nad terén a nevhodný detail jejího ukončení. Zde existuje mnoho příčin - hydroizolace je navržena i zhotovena ve správné výšce, tj. minimálně 150 mm nad budoucím upraveným terénem, ale překáží dalším úpravám přízemní části, tj. soklu. Následkem toho dochází k jejímu odříznutí. Může být také vyvedena v dostatečné výšce, ale není dostatečně utěsněn detail ukončení, takže za hydroizolaci proniká voda. Závada se projeví vlhkými skvrnami v horních částech obvodových zdí.
Nejčastější způsoby odstranění závad
- Lokální závady: U hydroizolací spodní stavby je mnohdy velkým problémem identifikace závady. Tyto závady se s ohledem na jejich lokální charakter dají odstranit z interiéru objektu vybouráním části základového zdiva až na hydroizolaci a zhotovením tzv. záplaty.
- Závady způsobené špatným podkladem: U hydroizolací způsobených špatným podkladem se obvykle místo propadá, vytvoří se vlhká mapa a okolí je protkané sítí drobných trhlinek (v počátku vlásečnicových). Také v tomto případě se oprava může realizovat vybouráním této části podlahy a provedením nového podkladu či záplaty. Jako hlavní příčinu lze označit nekvalitně zhotovený podkladní beton, může se jednat také o působení agresivní vody na nechráněnou podkladní vrstvu betonu. Ta pak způsobuje rozklad cementových částic a následnou ztrátu pevnosti. V tomto případě je oprava velmi složitou záležitostí.
- Sednutí obvodové stěny a základu: Další možná závada bývá způsobena tzv. sednutím obvodové stěny a základu a projevuje se zvlhnutím přechodu mezi svislou a vodorovnou částí hydroizolace. Je specifická tím, že se obyčejně projevuje po celém obvodu objektu. Často následuje odklopení ochranné přizdívky od suterénní stěny a tlak nezajištěných zemin vede k poškození přizdívky i hydroizolace.
Přejímka a kontrola hydroizolačních povlaků
Pro popsání hydroizolační účinnosti konstrukce a spolehlivosti, s jakou této účinnosti v daných podmínkách stavby bude dosaženo, se provede zatřídění podle tříd účinnosti hydroizolačních konstrukcí.
| Třída účinnosti | Popis |
|---|---|
| U1 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch. Přerušuje i kapilární transport vody. |
| U2 | Konstrukce v daném namáhání vodou nepropouští vodu na svůj chráněný povrch. Přerušuje nebo výrazně omezuje kapilární transport vody. |
| U3 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, ale nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu. Pronikání vody ovlivňuje vnitřní prostředí. |
| U4 | Konstrukce v daném namáhání vodou propouští vodu, ale omezuje její proudění tak, že z jejího chráněného povrchu nebo z vnitřního povrchu jí chráněných konstrukcí stéká voda. |
Případová studie: Sanace vlhkého zdiva bytového domu
Společnost SANOTECH.cz s.r.o. byla přizvána k vyřešení dlouhodobých problémů s vlhkostí rozsáhlého, kompletně podsklepeného bytového domu v Lázních Bohdaneč. Jednalo se o objekt, který v minulosti sloužil jako vojenské kasárny, připomíná tvar písmene E a byl postaven přibližně v 50. letech 20. století. Bytový dům se nachází na relativně rovinatém pozemku.
Diagnostika a návrh řešení
Provedený vlhkostní průzkum zjistil jako hlavní příčinu vlhnutí zdiva poškozenou svislou hydroizolaci suterénního obvodového zdiva. Obvodové partie zdiva byly ve velmi špatném stavu a bylo zde patrné neblahé působení vlhkosti od podlah až po stropní konstrukce suterénu. Dalšími lokálními problémy byly porušené, ucpané a špatně odvodněné okapové svody, které způsobovaly při větších deštích lokální přivlhčování zdiva v místě umístění těchto svodů. Vnitřní omítky v suterénu se v době vlhkostního průzkumu nacházely ve značně poškozeném stavu. Přáním zástupců SVJ bytového domu bylo provést komplexní sanaci vlhkého zdiva v rozsahu celého suterénu bytového domu. Chtěli řešit obnovu zejména svislé hydroizolace, dále provést lokální opravy a výměnu okapových svodů a jejich kvalitní napojení na dešťovou kanalizaci. Požadavek byl také na opravu soklových partií zdiva v přízemí podél obvodu celého objektu, kde byly patrné škody způsobené vlhkostí.
Návrh celkového odvlhčení suterénního zdiva bytového domu bylo nutno koncipovat zejména tak, aby byla obnovena funkčnost svislé hydroizolace. Byla tedy navržena kompletní odkopávka bytového domu zvenčí, přičemž hloubka výkopu byla přibližně 1,8 metru a šířka pak cca 1,5 metru. Celkově bylo odkopáno úctyhodných 300 m3 zeminy.
Realizace sanace
Pro vnější odkop se společnost rozhodla vzhledem k možnosti dobrého přístupu ke všem sanovaným konstrukcím z venkovní strany domu. Kolem domu byly rozsáhlejší travnaté plochy umožňující pohyb mechanizace i ukládání dočasně vybagrované zeminy. Problémem zde byly při provádění odkopů často špatně vyznačené, či úplně nevyznačené inženýrské sítě, protože byl objekt dříve kasárnou a vše nebylo zachyceno v plánech. Dále musel být dům odkopáván po jednotlivých etapách. Z hlediska rozlehlosti celé stavby a z hlediska možného ohrožení statiky při provedení celkového odkopu proto muselo být přistoupeno k etapizaci zakázky.
Jednotlivý úsek byl vždy odkopán, zapažen a posléze bylo provedeno odstranění zbytků původní izolace, vyrovnání zdiva a aplikace modifikovaných asfaltových hydroizolačních pásů s přesahem. Na tyto pásy byla aplikována ochranná a zateplovací vrstva extrudovaného polystyrenu pro ochranu asfaltových pásů při zpětném záhozu výkopu a také pro omezení vzniku kondenzace vzdušné vlhkosti na chladných obvodových stěnách v suterénu. Dno výkopu bylo upraveno betonovým náběhovým klínem, který byl proveden v příčném a podélném spádu. Do tohoto klínu byla umístěna drenážní trubice. Na vrstvu extrudovaného polystyrenu se přichytila nopová folie s geotextilií a drenáž byla spolu se štěrkem zabalena do geotextilie a byl vytvořen drenážní bal. Nopová folie tvoří tzv. svislou drenáž - napomáhá odvádět srážkovou vodu ke spodní podélné drenáži. Poté bylo možno přejít k postupnému záhozu drenáže zeminou. Ta byla hutněna. Takto byl celý bytový dům rozfázován na celkem šest etap.
Na závěr byl řešen sokl budovy. Zde byl proveden marmolit. Schodišťové vstupy do vchodů byly kompletně nově provedeny. Na závěr byl vytvořen okapový chodník podél celého domu, tvořený betonovými obrubníky a kačírkem a byl vyset nový trávník. Od začátku stavebních prací po jejich zakončení a kompletní předání díla investorovi uplynulo přibližně 7 měsíců. Jednalo se o poměrně složitou a náročnou sanaci, ale výsledek určitě stojí za to a majitelé již mají na dlouhá léta od vlhkosti pokoj. V druhé etapě bude ještě nutné provést výměnu vlhkostí poškozených omítek v interiéru suterénních prostor.
Doporučení pro kvalitní hydroizolaci
Profesor Jozef Oláh, jeden z odborných garantů konference a čestný předseda Cechu strechárov Slovenska (CSS), dodává, že pro kvalitní řešení je třeba nejprve shromáždit celou řadu důležitých informací, návrh a realizace hydroizolace spodních staveb pak vyžaduje nejenom teoretické znalosti, ale také praktické vědomosti, cit a zkušenosti.
Pokud není hydroizolační vrstva celoplošně spojená s podkladem podzemních částí staveb, dojde k zatékání, voda se šíří mezi hydroizolací a podkladem do velkých vzdáleností a nadělá mnoho škody. Betony musejí splňovat svoji funkci i v agresivním prostředí. Pro zvýšení vodotěsnosti a omezení vlivu agresivních vod se používají nejrůznější příměsi, látky ve formě prášků, roztoků, emulzí či speciálních hydrofobizačních přísad. Výskytu trhlin lze zabránit omezením smrštění betonu nebo vyztužením, například tuhou nebo rozptýlenou výztuží. K těsnění spár se nabízejí nejrůznější těsnící profily, avšak doporučuji před realizací zpracovat a nechat odsouhlasit detaily provedení všech spár. Jako těsnící prvky mohou posloužit různé PVC nebo FPO pásy nebo těsnící plechy. Těsnicí prvky pracovních nebo dilatačních je nutno vždy správně osadit a zabetonovat.
Ing. Josef Remeš, Ph.D. ze stavební fakulty VUT Brno řešil ve svém příspěvku povlakové hydroizolace, nejčastěji používané systémy u spodních staveb i střech, jež se z provozních i funkčních důvodů doplňují o další doplňkové a ochranné vrstvy. Nevhodnou kombinací a uspořádáním jednotlivých vrstev může podle jeho slov dojít k poruše vedoucí k výraznému snížení hydroizolační spolehlivosti. K poruše dochází obvykle v důsledku poškození hydroizolačního materiálu, při mechanickém namáhání povlakových hydroizolací od nopové fólie. V důsledku krátkodobého dynamického zatížení od hutnění pomocí vibrační desky nebo při nevhodném ukládání zeminy může dojít k deformaci nopové fólie. Ta může mít za následek vznik ostrých hran a výstupků, které mohou narušovat hydroizolační hmotu povlakové hydroizolace. Protlačení nopů do horní vrstvy povlakové hydroizolace se projevuje zejména u asfaltových pásů, které nejsou chráněny vložením separační vrstvy z geotextilie. V důsledku sedání zeminy může pak dojít ke strhávání hydroizolační hmoty a snížení hydroizolační bezpečnosti skladby. Josef Remeš doporučil, aby nopové fólie byly od povlakové hydroizolace vždy odděleny pomocí separační vrstvy z netkané geotextilie bez ohledu na způsob kladení nopové fólie (orientaci nopů). Požadavky na dostatečnou ochranu splňuje podle jeho doporučení netkaná geotextilie zpevněná vpichováním o plošné hmotnosti 300 g/m2 a vyšší. Jako nezbytné při návrhu hydroizolačních konstrukcí označuje zabývat se vzájemnou kompatibilitou použitých prvků a uvažovat nejenom v kontextu hydroizolační účinnosti samotné hlavní hydroizolační vrstvy.
tags: #oprava #hydroizolace #spodni #stavby #bytovy #dum