Omítka je vrchní krycí vrstva stěn a zdí, která se nanáší na povrch stěn nebo stropů budov a slouží k vytvoření hladké, rovnoměrné a dekorativní povrchové úpravy. S trochou nadsázky se dá říci, že omítka je pro dům totéž, co pro nás kůže. Nejenže má omítka estetické vlastnosti a dává tak domu vzhled, jaký si investor přeje, ale její účel užití je mnohem širší. Omítání je úprava povrchů, které se musí věnovat zvláštní pozornost.
Funkce omítek
Vnější (stejně jako vnitřní) slupka patří k nejchoulostivějším místům domu a rozhodně nejde jen o estetickou záležitost. Omítka může plnit různé funkce, včetně estetických, ochranných a tepelně izolačních. Fasáda včetně omítky dům chrání před mechanickým poškozením a klimatickými změnami, střídáním teplot, vodou, mrazem a podobně. Současně zlepšuje technické vlastnosti konstrukce - tepelně a zvukově izolační parametry a odolnost stavby proti vlhku. V neposlední řadě určuje barevným řešením, strukturou nebo členitostí vzhled stavby. Finální povrchová úprava tvoří důležitou obrannou složku, která plní několik funkcí.
Omítka zakrývá nerovnosti zdiva a případné do zdi vestavěné instalace (jako je elektroinstalace, vodovodní nebo odpadní potrubí). V případě staré nebo velmi nekvalitně zhotovené stěny slouží omítka především k vyrovnání nerovností. Omítkou se také zakrývá vedení instalací ve stěnách, překrývá menší díry, trhliny a hnízda. Vnější omítky musí dobře odolávat povětrnostním vlivům i změnám teplot. Zlepšují tepelněizolační vlastnosti stěn, ale napomáhají také odstraňování vlhkosti, čímž snižují riziko vzniku plísní jak venku, tak uvnitř. V neposlední řadě také usnadňují a urychlují finální úpravy stěn.
Mýtus o "dýchání" domu
Dodnes tradovaný mýtus praví, že omítkou (vnější i vnitřní) a zejména novou výmalbou se stavba téměř hermeticky uzavře, čili nemůže „dýchat“ a uvnitř domu se tím pádem odehrávají velmi zvláštní věci. Pomiňme, že dům nemá plíce - v praxi jde o prostup difuzních vodních par stavebními konstrukcemi. Standardní dům dokáže skrze obvodové zdi odvést více než 3 % vlhkosti. Hodnotí se zejména propustnost vodních par (u protikarbonizačních nátěrů i pro oxid uhličitý), dále (ne)nasákavost, kryvost, odolnost vůči UV záření a agresivním složkám ovzduší a podobně. Zvláště u venkovních nátěrů se klade důraz i na odolnost vůči otěru za mokra a přídržnost k podkladu, kterým je obvykle beton, pálená keramika (cihla) či pórobeton.
Typy omítek podle složení a funkcí
Omítka je obecně tvořena pojivem, plnivem, přísadami a vodou. Pojivy mohou být minerální vápno, sádra, cement, případně organické pryskyřice a disperze na bázi plastů. Hmotu omítky tvoří spolu s pojivy a vodou takzvaná plniva (písky, kamenné drtě, moučky, perlitové hmoty aj.). Podle použitého pojiva lze omítky dělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové, a dále moderní pastovité silikonové, akrylátové a silikátové. Dnes se už na přípravu omítky většinou používají předpřipravené omítkové směsi - minerální, akrylátové, silikátové, silikonové nebo disperzní.
Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru
Minerální omítky
Minerální omítky jsou vyrobeny obvykle na bázi cementu s přidanými minerálními pojivy a modifikátory. Výhodou je vysoká propustnost vodních par a dlouhá životnost, hodí se proto nejen pro novostavby, ale například i pro rekonstrukce starších budov. Minerální omítky mohou být již probarvené, nebo je lze natřít. Minerální omítku není nutné nanášet najednou - lze ji napojovat, aniž by byly patrné okraje jednotlivých polí.
Akrylátové omítky
Akrylátové omítky obsahují pojivo z umělé pryskyřice, které jim dodává tvrdost, houževnatost a odolnost proti vodě. Především z cenových důvodů patří mezi nejčastěji žádané druhy omítek. K jejich slabinám patří menší odolnost proti ulpívání prachu, a tedy vyšší špinivost, a menší paropropustnost, kvůli níž nejsou tyto omítky doporučovány k použití na kontaktní zateplovací systémy s minerální vlnou, neboť by mohly negativně ovlivnit jinak příznivé vlastnosti paropropustnosti celého fasádního systému. Na neprodyšný polystyren lze akrylátové omítky použít bez omezení. Do akrylátových omítek mohou být přidány fungicidy pro zvýšení odolnosti proti plísním, mechu a lišejníkům.
Silikátové omítky
Pojivem silikátových omítek je draselné vodní sklo, mají proto vynikající paropropustnost a lze je použít u všech druhů zateplovacích systémů. Mezi možné nevýhody patří nižší pružnost a vodoodpudivost. Jejich finální kvalita může být někdy velmi závislá na přípravě podkladu a pečlivé aplikaci, v opačném případě může u některých odstínů dojít k tvorbě tónově odlišných polí. Nevýhodou může být menší paleta barev. Na druhé straně je omítka díky velmi zásaditému pojivu přirozeně odolná proti plísním a mechům (na rozdíl od silikonových a akrylátových omítek, do nichž se algicidní a fungicidní látky přidávají uměle a působí v nich pouze po omezenou dobu).
Silikonové a silikonsilikátové omítky
Silikonové omítky aktuálně patří ke špičce mezi šlechtěnými omítkami - mají všechny přednosti akrylátových i silikátových omítek (pružnost, vodoodpudivost, paropropustnost, nižší špinivost). Vysoké kvalitě odpovídá i cena. I do tohoto typu omítek mohou být přidávány fungicidy pro zvýšení odolnosti omítky proti biotickému napadení. Silikonsilikátová omítka Comfrot tvoří vhodnou ochrannou vrstvu všech typů fasád a vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS) především v lokalitách s velkou prašností a znečištěným ovzduším. Je vysoce pevná, pružná i vodoodpudivá se samočisticím efektem. Přirozeně odolná vůči houbám, řasám a mechům. Široká paleta barev.
Silancolor Tonachino je stěrková omítka na bázi silikonové pryskyřice, která spojuje výhody tradičních minerálních materiálů (vysoká propustnost vodních par) s novými syntetickými materiály (jednotný barevný vzhled, dobrá přídržnost k původním povrchům a široká barevná škála) a současně zaručuje velmi dobré hydrofobní vlastnosti.
Čtěte také: Článek o Vladimíru Šiškovi a Sboru dobrovolných hasičů Doubravy
Sanační omítky
Omítky plní nejen dekorativní funkci. Chrání stavbu před vnějšími vlivy, ale třeba i před pronikáním vzlínající vlhkosti. Sanační jádrová omítka Supersan odvlhčovací je určena pro omítání vlhkého nevysušeného zdiva s vysokým stupněm zasolení. Sanační omítky charakterizuje porézní struktura a částečná hydrofobnost. Jsou vhodné pro použití na vlhkých stěnách, kde porézní struktura podporuje lepší odpařování, a hydrofobní vlastnosti brání vzlínání vlhkosti. U rekonstrukcí objektů je velmi často problém se vzlínající vodou ve svislých konstrukcích. S tím je často spojen i výkvět solí na povrchu stěny, v horším případě pak výskyt plísní. V tom případě je potřeba volit různá sanační opatření. Jedním z nich je sanační omítka. Ta vás sice před vlhkostí neochrání, ale zamezí výkvětu solí. To je způsobeno zejména velikostí pórů v omítce, které jsou několikrát větší než v obyčejné, klasické omítce.
Tepelně izolační omítky
Tepelně-izolační omítky obsahují příměsi materiálů s nízkou tepelnou vodivostí, jako je polystyren nebo perlit. Venkovní omítka se může volit i jako tepelně-izolační, do které je přimísena drť expandovaného polystyrenu. Tato omítka nejenže zvýší tepelný odpor konstrukce, ale také její tloušťku. Standardní tloušťka takové omítky se pohybuje okolo 40 - 60 mm. Záleží na projektovém návrhu, zda konstrukce pouze s tepelně-izolační omítkou vyhoví.
Obdobou jsou termoizolační malby Thermowell s možností aplikace na vnitřní nebo vnější omítku. Důležitou složkou termonátěru jsou duté skleněné mikrokuličky, které zajišťují izolačněreflexní funkci. Na povrchu stěn se po zaschnutí barvy vytvoří souvislá vrstva z těchto kuliček tvořící ucelený film - reflexní membránu, bránící úniku tepla. Další výhodou je zvýšení povrchové teploty stěn, takže nedochází (nebo se výrazně omezí) ke srážení par na stěnách.
Za svým způsobem chytré lze označit i tepelněizolační polyuretanové omítky (třeba Daxner), které zároveň zaručí trvale rovnovážný stav vlhkosti. To znamená, že po celou dobu životního cyklu fasády je stavba udržovaná v suchém stavu a nedochází ke zhoršování tepelněizolačních vlastností zdiva a poškození zasolením. Tepelně akumulační schopnost v létě snižuje tepelnou zátěž v interiéru a naopak v zimním období přispívá ke zvýšení intenzity vnímání pocitového tepla.
Chytré a multifunkční materiály
Evropská komise už v roce 2002 spustila projekt pod názvem PICADA (Photocatalytic Innovative Coverings Applications for Depollution Assessment). Cílem je boj se znečištěným ovzduším ve městech, především s jeho negativními dopady na lidské zdraví a také na technický stav fasád, jejich špinění a zanášení nečistotami. Dosažené výsledky napomohly prohloubit teoretické znalosti v oblasti fotokatalýzy, reálný test vedl k vytvoření výpočtového modelu pro odhad vlivu fotokatalytických materiálů na čistotu ovzduší. Laboratorní testy dále potvrdily schopnost těchto materiálů rozkládat těkavé organické látky VOC (Volatile Organic Compounds), například benzen, ethylbenzen, toluen nebo o-xylen a oxidy dusíku (NOx). Snížení koncentrace VOC a NOx pak vede k potlačení tvorby nebezpečného přízemního ozónu.
Čtěte také: Vlastnosti a použití malt
Na příznivé výsledky projektu PICADA navázal vývoj technologie TX Active (souhrnný název pro fotokatalytické stavební materiály na bázi cementu). Omítky (sádra, malta, stavební beton i nátěry) dovedou pohlcovat organické i anorganické vzdušné znečišťující látky poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření, přičemž odbourané částice znečištění pak bez problému spláchne dešťová voda. Nové materiály mají pomoci ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen. Oxidy dusíku a organické prvky prostupují pórovitým povrchem a přilepí se k nanočástečkám oxidu titanu v konstrukčních materiálech a omítkách. Vstřebání UV světla vede k „foto-aktivaci“ zmíněného oxidu, kyselé produkty vytvořené tímto procesem se odplaví deštěm nebo neutralizují zásaditým uhličitanem vápenatým obsaženým v materiálu.
Nadějnou novinkou je nátěr, který ve spojení s denním světlem zbavuje vzduch škodlivin pomocí nanočástic. V exteriéru má taková omítka i samočisticí funkci (např. graffiti jdou lehce setřít), nedrží se na ní mechy ani lišejníky. Praktické testy v jedné mateřské školce ukázaly, že děti, dříve poměrně často nemocné, se po půl roce od aplikace nátěru v ničem nelišily od zdravých. Výrobce, zde konkrétně Colorlak, má s tímto nátěrem spoustu plánů. Využití hledá třeba v nemocnicích nebo průmyslových provozech, kde se v ovzduší nachází hodně škodlivin.
Fotokatalytické funkční nátěry (v prodeji je jako přípravek Aktivní nanostěna FN2 anebo Aktivní nanoštít FN1) dokážou pomocí obyčejného denního světla fotokatalyticky přeměnit škodlivé organické látky obsažené ve vzduchu - bakterie, viry, spory plísní, ale i cigaretový kouř či exhalace - na neškodnou vodu a oxid uhličitý. Omítka Silancolor Pittura Plus je materiál s vysokou odolností vůči bujení mikroorganismů. Fasáda rodinného domu vytvořená produktem Silancolor Tonachino 1,2 mm Plus - materiál s vysokou odolností vůči bujení mikroorganismů.
K tomu všemu budou samozřejmě přispívat i omítkové a nátěrové materiály. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály umí získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy žádný přívod energie. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou objekty za pár let dokonce měnit tvar, geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty.
Zatímco běžné tmavé odstíny se na zateplovacích systémech vlivem oslunění mohou nebezpečně zahřívat, tmavé a syté odstíny Baumit Life s „cool“ pigmenty odrážejí tepelnou složku slunečního záření. Speciální „Cool“ pigmenty umožňují vytvořit na fasádě i velmi tmavé a černé odstíny.
Interiérové barvy jsou odolnější vůči skvrnám a dokážou snížit energetickou náročnost objektu, tedy šetří (!). Jednoduše umí odrážet do prostoru více světla, než je běžné, což vede až k 20% úsporám energie na osvětlení. Zatímco běžná barva vykazuje hodnotu absorpce světla 16 %, u nových produktů se tato hodnota snížila na pouhých 8 %.
Magnetická omítka obsahuje kovové částečky, například kovové písky, spojené vhodným pojivem. Specializovanými nazýváme omítky s obsahem přísad, které specifikují okruh jejich užití - například omítky barytové jsou určeny pro pracoviště s ionizujícím zářením, protipožární omítky chrání konstrukce proti požáru, magnetické omítky dodají zdi schopnosti magnetické tabule. Multifunkční omítky jsou zase schopny plnit více funkcí najednou. „V současné době je pojem multifunkční omítka spíše marketingovou záležitostí,“ podotýká Ing. Martin Bureš, „jsou tak nazývány omítky, které v sobě spojují několik zdánlivě protichůdných funkcí, jež plní za normálních okolností specializované omítky. Jako příklad lze uvést sanační omítku tepelněizolační, která kromě sanační funkce, tedy odvodu vlhkosti ze stavby formou difuze vodní páry a akumulace solí, plní také funkci tepelněizolační a zvyšuje tepelný odpor zdiva - do jisté míry tak snižuje energetickou náročnost budovy.
Klasifikace a aplikační metody omítek
Pro přesnější určení mohou být omítky děleny podle různých hledisek - materiálového složení, místa použití (vnitřní, venkovní), počtu vrstev (jednovrstvé či dvouvrstvé), podle pojiva, funkce, pevnosti, úpravy povrchu (hrubé, hladké, jemné, stříkané, škrábané), technologie nanášení (ručně, strojně), objemové hmotnosti či tvaru omítaných ploch (rovné, profilované, oblé).
Ta vnější (nazývaná také venkovní nebo fasádní) tvoří součást fasády nebo jako fasáda sama slouží, ta vnitřní (nebo interiérová) se pak nanáší na stěny v interiéru. I když je vnější omítka někdy samotnou fasádou a ta vnitřní krytím stěn, často se obě dále zušlechťují, a to nátěrem, malbou nebo obkladem.
Vícevrstvé omítkové systémy
„Častým kritériem pro rozdělení omítek je zmíněný počet vrstev,“ říká Ing. Martin Bureš. „Pokud omítáme zdivo z běžných cihel, zdivo ne zcela rovné nebo se spárami, potom nejčastěji použijeme vícevrstvý omítkový systém skládající se z postřiku, jádrové omítky a vrchní jemné omítky. Asi každý zná tradiční třívrstvou omítku, která se skládá z cementového postřiku (špricu), jádrové omítky a finální povrchové úpravy - štukové omítky. Jádrová omítka je umíchána z vody, písku a vápna v určitém poměru. Zastaralý, leč stále používaný způsob omítání především u rekonstrukcí. U starých a historických objektů se také setkáváme s hliněnou omítkou skládající se ze směsi jílu, písku, vody a organické hmoty.
Cementový postřik, známý též jako "špric", je aplikován s cílem zvýšit hrubost povrchu. Vrchní vrstvou vnitřní omítky je pak jemná štuková malta, která vyhlazuje povrch a připravuje ho pro nátěry, malbu nebo tapety. Pokud se plánuje obklad keramickými obkladačkami, štukování není potřeba. Zatímco jádrová omítka je podobná omítce určené pro interiérové použití, vrchní štuková vrstva obsahuje vyšší podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku.
Jednovrstvé omítky
Pro rovně vyzděné přesné zdivo s minimálními spárami jsou vhodné takzvané jednovrstvé omítky. Ty slučují do jedné vrstvy několik dílčích vrstev vícevrstvých omítek. Jednovrstvá vápeno-cementová lehčená strojově zpracovatelná omítka MPA 35L je určena jak pro exteriéry, tak i pro interiéry. Jednovrstvá strojově i ručně zpracovatelná vápeno-cementová omítka MVR Uni s bílým cementem pro exteriéry i interiéry je vhodná zejména pro zdivo z pórobetonu.
Příprava podkladu a aplikace
Pro volbu konkrétního typu omítky je důležitým kritériem použité zdivo a jeho vlastnosti, především savost a povrchová struktura. Pokud je podklad savý, je nutné použít omítky, které v sobě udrží vodu potřebnou k jejich vytvrdnutí, případně je nutné povrch ošetřit speciálním penetračním nátěrem, který sníží savost zdiva. „V případě hladkých povrchů je nezbytné zajistit dostatečnou přídržnost podkladu použitím kontaktních můstků,“ vysvětluje Ing. Martin Bureš, vedoucí productmanagementu, Cemix. „Z pohledu funkčnosti se omítky zpravidla dělí na vrstvu zvanou postřik, což je spojovací vrstva mezi podkladem a další vrstvou. Dále používáme jádrovou omítku mající především vyrovnávací funkci a dalším krokem je vrchní omítka plnící estetickou funkci.
Při nanášení omítek je na výběr ze dvou způsobů - ruční a strojní. Strojní omítání je logicky méně pracnější, rychlejší, ale i tak se nevyhnete zednické lžíci, hladítku a srovnávací lati. Oba způsoby probíhají obdobně, jen u strojního omítání se omítková směs na stěnu nanáší pomocí trysky pod tlakem z omítačky. Omítky je možné provádět po dokončení všech mokrých procesů a řádném vyschnutí. Okolní teplota musí být min. 5 °C, při teplotě nad 30 °C nebo velkém proudění vzduchu je nutné přijmout opatření proti rychlému vysychání čerstvě provedené omítky (ochrana proti přímému oslunění). Podklad musí být nosný, prostý prachu, volných částic, výkvětů soli popř. zbytků bednícího oleje.
- Připraví se podklad, který je potřeba před nanášením omítek zbavit všech nečistot, prachu a volných částic.
- Provede se cementový postřik, který zaručí dobrou přilnavost další vrstvy a vyrovná rozdíly v savosti v případě použití rozdílných stavebních materiálů.
- Následuje nanášení jádrové omítky. Připravená směs se nanáší nejprve na strop a dále se s omítáním pokračuje směrem dolů. Omítka se nanáší pomocí zednické lžíce. Pro snadnější aplikování se předchystají ocelové omítníky, které se na stěně zafixují pomocí malty a vyrovnají pomocí vodováhy. Nanášená omítka se tak lépe strhává hliníkovou latí. Po dokončení omítek se omítníky vyjmou a vzniklá rýha se zapraví. Omítka se nanáší v tloušťce, kterou určí výrobce. Větší tloušťka by mohla způsobit odpadávání směsi během omítání. Po nanesení omítek následuje technologická pauza.
- Posledním krokem je provedení jemné štukové omítky (fajnová).
Obecně je známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou smíchanou na stavbě, než s pytlovanou omítkou zakoupenou v obchodě. Při volbě vhodného druhu omítky a její následné povrchové úpravě pro konkrétní stavbu jsou důležitými ukazateli mimo jiné požadavky na co nejdelší životnost, minimální údržbu, stabilizaci vnitřního klimatu budovy v zimě i v horkém létě, důležitý je také určitý podíl na snížení nákladů na vytápění, útlumu hluku a podobně. Kvalitu vnější omítky mohou snížit i nedostatky v projektové přípravě stavby, nejčastější chybou při realizaci je nevhodná kombinace podkladu a typu omítky, případně nerespektování technologických pokynů výrobce.
Moderní trendy a inovace
Potrpíte-li si na vzhled svého domu a klasická „hladká“ fasáda se vám zdá všední, výrobci vám nabízejí širokou škálu ztvárnění povrchu. Tenkovrstvá probarvená omítka Baumit CreativTop je určena k vytvoření plastických struktur nebo dalších originálních povrchových úprav se vzhledem betonu, dřeva nebo kovu. Výraznější plastičnosti a vytvoření zvláštních efektů je možné docílit v kombinaci se speciálními barvami Baumit Lasur, Baumit Metallic a Baumit Glitter.
Stále častější používání vysoce tepelněizolačních zdicích materiálů vede k volbě omítkových systémů v lehčené variantě, které mají nižší objemovou hmotnost, větší pružnost a paropropustnost. Svými vlastnostmi se tak blíží vlastnostem zdicích materiálů a jsou proto schopny lépe reagovat na objemové změny podkladu. Finální povrchovou úpravou pak mohou být vrchní jemné omítky opatřené fasádními nátěry či strukturální omítky zejména ve strukturách zatíraných nebo rýhovaných.
Tabulka: Typy omítek a jejich klíčové vlastnosti
| Typ omítky | Pojivo | Klíčové vlastnosti | Použití |
|---|---|---|---|
| Minerální | Cement, minerální pojiva | Vysoká paropropustnost, dlouhá životnost | Novostavby, rekonstrukce |
| Akrylátová | Umělá pryskyřice | Tvrdost, houževnatost, odolnost proti vodě, menší paropropustnost | Na neprodyšný polystyren, zvýšená odolnost proti plísním (s fungicidy) |
| Silikátová | Draselné vodní sklo | Vynikající paropropustnost, přirozená odolnost proti plísním a mechům | Všechny druhy zateplovacích systémů |
| Silikonová | Silikonová pryskyřice | Pružnost, vodoodpudivost, paropropustnost, nižší špinivost | Široké spektrum použití, vysoká kvalita |
| Sanační | Různé (s přísadami) | Porézní struktura, částečná hydrofobnost, odvod vlhkosti, akumulace solí | Vlhká a zasolená zdiva |
| Tepelně izolační | Různé (s příměsemi) | Nízká tepelná vodivost, zvýšení tepelného odporu | Zlepšení tepelně izolačních vlastností stěn |
| Fotokatalytická | Cement (s fotokatalyzátorem) | Samočisticí efekt, rozklad škodlivin (VOC, NOx), odolnost proti mikroorganismům | Zlepšení kvality ovzduší, snižování špinění fasád |
tags: #omítky #význam #a #funkce #pro #dům