Omítka je vrchní krycí vrstva stěn a zdí, která se nanáší na povrch stěn nebo stropů budov. Slouží k vytvoření hladké, rovnoměrné a dekorativní povrchové úpravy. Omítka má zásadní význam pro ochranu zdiva před povětrnostními podmínkami a zlepšuje tepelněizolační vlastnosti stěn. Nezanedbatelné je estetické hledisko, kdy omítka vyrovná nerovnosti zdiva a překryje případné instalace, jako jsou vodovodní či odpadní potrubí, elektroinstalace či jiné technologie zapuštěné přímo do zdiva. Navíc napomáhají odstraňování vlhkosti, čímž snižují riziko vzniku plísní jak venku, tak uvnitř. V neposlední řadě také usnadňují a urychlují finální úpravy stěn.
Typy omítek podle umístění
- Vnější omítky (fasádní omítky): Tyto omítky tvoří součást fasády nebo jako fasáda sama slouží. Musí dobře odolávat povětrnostním vlivům i změnám teplot.
- Vnitřní omítky (interiérové omítky): Tyto omítky se nanáší na stěny v interiéru. I když je vnější omítka někdy samotnou fasádou a ta vnitřní krytím stěn, často se obě dále zušlechťují, a to nátěrem, malbou nebo obkladem.
Složení a druhy omítek
Složení omítky může být různé, od hliněných až po průmyslově vyrobené. Materiálově se nejčastěji využívá písek, vápno, voda a případně je obohacena o cement. Dnes se už na přípravu omítky většinou používají předpřipravené omítkové směsi - minerální, akrylátové, silikátové, silikonové nebo disperzní. Omítka se také pojmenovává jako štuk (z italštiny).
Tradiční omítky a jejich složení
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.
Vápenná malta
- Použití: Hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
- Složení: Plnivem je kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky.
- Vlastnosti: Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost a po zaschnutí je bílá. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
- Spotřeba: Počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.
Štuková malta
- Složení: Hustší vápenná malta, směs vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
Vápenocementová malta
- Použití: Určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech vystavených většímu opotřebení (např. schodiště).
- Složení: Míchá se ze směsi vápna, cementu a písku. Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku.
- Vlastnosti: Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace. Cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat.“ Proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Cementová malta
- Použití: Pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek.
- Složení: Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku.
Moderní speciální omítky
Kromě tradičních omítek existují i moderní varianty s vylepšenými vlastnostmi:
Jádrová omítka
Omítky jsou zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Čtěte také: Kvalitní omítky: Nezbytnost moderního stavebnictví.
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Sanační omítky
- Použití: Používají se pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Jsou vhodné pro použití na vlhkých stěnách.
- Vlastnosti: Charakterizuje je porézní struktura a částečná hydrofobnost. Porézní struktura podporuje lepší odpařování a hydrofobní vlastnosti brání vzlínání vlhkosti. Jejich pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
Tepelně-izolační omítky
- Použití: Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
- Složení: Obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren) nebo příměsi materiálů s nízkou tepelnou vodivostí, jako je polystyren nebo perlit. Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
- Vlastnosti: Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Akustická omítka
Akustická omítka, jako jsou produkty SONASPRAY a SONACOUSTIC, nahrazuje klasické omítky a štuky. Dobrá prostorová akustika je nezbytná pro celkové vnímání a využití prostoru. Aplikace je super-rychlá na jakýkoliv povrch, beze-spárová, ohnivzdorná a především ekonomicky výhodná oproti standardnímu řešení prostorové akustiky. Produkty SONASPRAY a SONACOUSTIC spočívají v jedinečné kombinaci zvukově absorpční akustické omítky nebo akustického nástřiku v různých vrstvách a strukturách. Nahrazují tak klasické stavební materiály, které nemají na interiérovou akustiku dobrý vliv.
Akustická omítka má všechny potřebné certifikace pro použití ve veřejných prostorách a také všechny vrstvy a druhy mají protokoly o měření zvukové pohltivosti (hodnoty až NRC = 1; αw = 1). Najdou uplatnění jak při rekonstrukcích - například průmyslových prostor a objektů na kanceláře atp., tak při výstavbě nových objektů - např. na chodby a vstupní prostory k omezení šíření hluku. Akustická omítka také reguluje kondenzaci a přispívá k tepelné izolaci interiéru.
- Sonaspray®: Je povrchový materiál, který se aplikuje nástřikem v prostorách, kde je žádoucí snížení doby dozvuku, snížení hluku a zlepšení akustiky. Sonaspray® se přizpůsobí každému typu stropu nebo stěny.
- Sonacoustic®: Je velice dekorativní a zvukově absorpční materiál pro povrchové úpravy stropů a stěn s finálním provedením povrchu od hrubšího až po extra hladký. Produkt patří ke špičce ve své třídě. Struktura systému Sonacoustic® se skládá z kombinace různých tlouštěk deskového materiálu Sonaboards® a vrstev nástřiku. Vzhledem k široké škále vnější struktury povrchů si může každý vybrat finální design dle svého přání.
Magnetická omítka
- Složení: Obsahuje kovové částečky, například kovové písky, spojené vhodným pojivem.
Aplikační proces omítání
I laik se může do realizace jádrových omítek pustit svépomocí, zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Proces omítání zahrnuje aplikaci směsi omítkového materiálu na připravený povrch. Tato směs může obsahovat vápno, cement, písek a další přísady, které zajišťují správnou konzistenci a vlastnosti omítky.
Postup při omítání
- Příprava podkladu: Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Navlhčení a podhoz: Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Cementový postřik, známý též jako "špric", je aplikován s cílem zvýšit hrubost povrchu.
- Použití omítníků: Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Nahazování a stahování omítky: Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Odstranění omítníků a finální úpravy: Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
- Zrání omítky: Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Specifika omítání stropu
Pro omítku stropu se připraví lešení tak, aby zedník dosáhl stropu, když na lešení stojí a má pěst zaťatou nad hlavou. Ideální výška lešení minimalizuje namáhání zedníka. Laik obvykle míchá maltu hustší, domnívaje se, že tak méně spadne. Avšak ve skutečnosti je potřeba mít maltu řidší. Obecně je známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou smíchanou na stavbě, než s pytlovanou omítkou zakoupenou v obchodě.
Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru
Spotřeba materiálu
Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Přehled tradičních omítek
Vnitřní omítky
- Vápenná hrubá omítka: Jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
- Vápenná hladká omítka: Nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
- Štuková omítka s přísadou sádry: Do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor. Vrchní vrstvou vnitřní omítky je pak jemná štuková malta, která vyhlazuje povrch a připravuje ho pro nátěry, malbu nebo tapety. Pokud se plánuje obklad keramickými obkladačkami, štukování není potřeba.
- Sádrová omítka: Dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.
- Vápenocementová a cementová zatřená omítka: Jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.
- Cementová hladká omítka: Stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.
- Cementová pálená omítka: Jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).
- Stěrková omítka: Používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.
Vnější omítky
Venkovní omítka je v podstatě synonymum pro fasádu. Musí být odolná vůči změnám teplot a povětrnostním podmínkám. Zatímco jádrová omítka je podobná omítce určené pro interiérové použití, vrchní štuková vrstva obsahuje vyšší podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Samočisticí fasáda je poslední vrstva na fasádě, které fasádě dodá jedinečné vlastnosti.
- Hrubá vápenná omítka: Jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.
- Hladká vápenná omítka: Provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod.
- Štuková omítka: Dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm a štukem o tloušťce 3-5 mm. Povrch se uhladí plstěnými hladítky.
- Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit): Dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.
- Cementová omítka: Jednovrstvá omítka v tloušťce 15-20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.
- Umělý kámen: Je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození, odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15-20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí.
Čtěte také: Článek o Vladimíru Šiškovi a Sboru dobrovolných hasičů Doubravy
tags: #co #jsou #omitky #mika #hlas