Provětrávaná fasáda, někdy nazývaná také odvětrávaná fasáda, je typ fasády, který efektivně odvádí vlhkost ze stěn a snižuje tepelnou zátěž v letních měsících způsobenou slunečním zářením. Tento systém je v dnešní době stále populárnější díky svým technickým možnostem a estetické flexibilitě. Životnost těchto fasád je ovlivněna nejen použitými materiály, ale i bezchybnými detaily.
Souvrství provětrávané fasády
Princip odvětrávaných nekontaktních fasád spočívá v nosné konstrukci s tepelnou izolací, která je oddělena od pohledové fasádní vrstvy vzduchovou mezerou. Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který zaručuje cirkulaci vzduchu. Tím je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu. Provětrávaný zateplovací systém se skládá z fasádních desek, nosného roštu, kotevních prvků a tepelné izolace. Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády.
Z hlediska formy můžeme rozdělit fasády do dvou systémů. Buď se jedná o ochranný systém, kdy je souvrství provedeno bez tepelné izolace, nebo jde o tepelně izolační systém. V oblasti stavební fyziky a tepelně izolačních vlastností se fasáda posuzuje jako celek až k provětrávané mezeře. Při posuzování nesmíme zapomenout uvažovat s vlivem tepelných mostů, což kompenzujeme větší tloušťkou tepelné izolace.
Nosná konstrukce
Nosná konstrukce zajišťuje přenos všech účinků zatížení (vlastní hmotnost, účinky větru, povětrnostní namáhání,…) z plochy obkladu do vnitřní vrstvy obvodové stěny. Kromě nosné funkce plní i funkci vyrovnávací a distanční. Volba materiálu se odvíjí od zvoleného obložení. Používají se prvky z hliníku, ušlechtilé slitiny nebo oceli s nejrůznější úpravou, především v závislosti na požadované odolnosti proti korozi. Nosný rošt se montuje k nosné konstrukci svisle či vodorovně. U sloupkové dřevostavby se rošty dělají nejčastěji z latí 40x60 mm a kopírují rastr sloupků tedy 418 až 625 mm. Pro klasické dřevěné fasádní palubky je to naprosto dostačující.
Připevňovací, spojovací a kotevní prvky
Tyto prvky slouží k uchycení obkladu k spodní nosné konstrukci, ke vzájemnému spojování jednotlivých částí celého systému a k ukotvení prvků k vnitřní obvodové stěně. Kotvící prvky mohou být skryté nebo viditelné. V tomto případě se často volí kotvy barvené do barvy obkladových desek. Díky tomu, že budou (hlavně v případě dřevěných fasád) spojovací prostředky použité v exteriéru a vystavené povětrnostním vlivům, používají se vruty z nerez oceli. Ty mají obecně menší pevnost, jsou dražší, ale nereznou a nenechávají na fasádě skvrny nebo linky.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Tepelná izolace
Pro zajištění tepelně izolačních vlastností se používá hydrofobizovaná minerální vata nebo vata z celulózových vláken. Do větrané fasády se používají středně tuhé desky většinou čedičové izolace, například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Izolační desky jsou k podkladu kotveny min. Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby byly splněny normové podmínky, a navíc konstrukce správně fungovala s ohledem na rozložení teploty v konstrukci a prostup vodní páry. Použití difuzních fólií na tepelnou izolaci je doporučené u větraných stěn, kde vrchní plášť fasády není celistvý a hrozí zafoukání vody či sněhu do prostoru větrané mezery.
Provětrávaná mezera
Z hlediska správného fungování celého fasádního systému má navržení a především realizace provětrávané mezery zásadní vliv na životnost fasády, neboť tato vrstva udržuje v systému příznivé mikroklima. Provětrávání fasády zajišťuje vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami. Provětrávaná mezera se běžně navrhuje v tloušťce od 20 do 50 mm. Pro správné fungování provětrání je nutné zajistit mezeru tl. min 30-40 mm a to po celé výšce fasády. U ostění, nadpraží a dalších dílčích částí konstrukce do výšky jednoho patra (max. 3,05 m) lze uvažovat s mezerou min. 20 mm. Otvory pro přívod a odvod vzduchu musí mít průřezovou plochu min. 50 cm2/m. Pro bezproblémové fungování fasády je nutné zajistit proudění vzduchu. Vzduch se v provětrávané mezeře ohřívá od vnějšího pláště a stoupá po celé výšce vzhůru. Díky rychlosti 0,5-1,0 m/s dochází k laminárnímu proudění. Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal. Prostor provětrávané fasády není lákavý pouze pro proudící vzduch, ale také jako prostor pro nejrůznější hlodavce a kuny.
Vnější plášť (fasádní obklad)
Celkový vzhled objektu utváří vnější plášť, který lze vytvořit rozmanitými způsoby skladby. Desky se používají v nejrůznějších tvarech, velikostech, barvách a strukturách. Od zvoleného typu pláště se odvíjí volba nosného systému provětrávané fasády. Současné technické možnosti umožňují použití nejrůznějších materiálových variant, technologických postupů i architektonicky zajímavých tvarů.
Typy obkladových materiálů:
- Cementovláknité desky: Mají poměrně dlouhou životnost a v dnešní době představují celkem moderní řešení.
- Masivní dřevo: Nejčastějším typem nekontaktní fasády. Jednotlivé prvky musí být předem vytříděné a pečlivě opatřené impregnačními a jinými ochrannými prostředky. Na nepohledové straně bývají vyfrézovány drážky, aby se eliminovalo kroucení profilů. Profily jsou napojovány způsobem pero-drážka, mají spáry kryté latěmi, nebo jsou jednotlivé profily různými způsoby překládány přes sebe.
- Laťové fasády: Jednotlivé latě se šroubují na rošty, které následně tvoří fasádu. Mají mezi sebou přiznané mezery, kterými lze prohlédnout na tepelně-izolační vrstvu. Ta bývá natřena jednolitým, nejčastěji černým nátěrem.
Montáž konstrukce nabízí časovou flexibilitu. Obkladové desky lze upravit do nejrůznějších oblouků a křivek, čímž můžeme vyhovět i nejnáročnějším architektonickým požadavkům. Díky nosnému systému fasády je možné snadněji vyrovnat nerovnosti podkladních ploch. Fasádu lze snadno čistit. V dnešní době se již prodávají desky se samočistící schopností.
Montáž provětrávané fasády: krok za krokem
Tato fasáda je montovaná, a tak se jedná o suchý proces výstavby, který není tolik závislý na rozmaru počasí. Pro odvětrávanou fasádu se rozhodujeme mimo jiné i tehdy, když dodatečně zateplujeme starší objekt, kde předpokládáme větší vlhkost ve stávající stěně.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Základní rastr
Abychom mohli začít s obkládáním, je třeba nejprve vyrobit na stěnu základní rastr, přičemž by výška dřeva měla odpovídat síle izolace. Samotný rastr začínáme vytvářet odspoda. Určíme si výšku terénu, nad terén potom odměříme 10 cm a tady teprve nasadíme fasádu. Odstup je nutný, protože do odvětrávané fasády by měl vzduch opravdu proudit. Naznačíme si první svislou linii a na ni do třech míst našroubujeme pomocné L profily. První umístíme nahoru, druhý doprostřed a třetí do spodní úrovně. Takto připravíme první a poslední svislý rastr. Je třeba zajistit perfektní svislici, pomůžeme si laserem anebo hezky postaru provázkem s olovnicí či vodováhou. Latě uchytíme pomocí konstrukčních vrutů do L profilu. Podle vyznačení připevníme všechny potřebné svislé části rastru.
Fasádní izolace
Nyní do vzniklých mezer usadíme izolaci. Tam, kde rozměry nesedí, upravíme formát jednoduše dlouhým úzkým nožem na izolaci. A abychom řezali přesně, použijeme jako vodítko delší lať nebo dlouhou vodováhu. Izolací pečlivě vyplníme všechny škvíry. Materiál se řeže celkem snadno, proto se nemusíme bát ani menších kousků. Do nejmenších škvír vyskládáme i vše, co odpadlo při řezání větších kusů.
Difuzní fólie
Na izolaci ještě přiložíme vrstvu difuzní fólie. Je propustná a zároveň i pogumovaná, což znamená, že působí jako ochranná hydroizolace. Tato fólie se používá pro odvětrávané fasády, jejichž fasádní prvky mají přiznané mezery. U klasických fólií by UV záření způsobilo degradaci samotné fólie a jejích funkce. Fólie se na izolaci umísťuje v horizontálním směru, vždy ale začínáme odspoda. První pás přitlučeme k izolaci. Přiložíme druhý pás, opět jej přitlučeme k izolaci a odstraníme pásku, která doposud překrývala lepenku. Vrchní pás fólie přilepíme ke spodnímu a důkladně přitlačíme, aby dobře těsnila.
Kontralatě a nosný rošt
Pro takzvané kontralatě můžeme použít zbytky, které jsme odřízli od fošen pro rastr anebo nové, 3 cm silné latě. Ty našroubujeme pomocí konstrukčních vrutů na spodní rastr. Nyní můžeme konečně začít přidávat rošt, jenž ponese fasádní prkna. Na rošt použijeme egalizované (vysušené latě) 60×40 mm, které jsou zárukou toho, že na fasádě nezačnou pracovat a nezkroutí se.
Fasádní prkna
Na fasádu si připravíme kvalitní prkna. Ideální spára mezi prkny je 3 až 5 mm a abychom ji dodrželi, použijeme distanční podložky. Na montáž použijeme nerezové konstrukční terasové vruty, které zaručí, že se dřevo nebude štípat. Ještě ale dřív, než se pustíme do samotného svislého opláštění, spasujeme si první rohové prkno, jemuž jsme zkosili hranu. Důležité je, ihned k němu napasovat z protistrany druhé, také se zkosenou hranou, abychom měli záruku perfektního rohu. V místě, kde se prkno dotýká nosné latě, je přichytíme vždy dvěma vruty zhruba 1 cm od hrany.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Dokončení a ochrana proti hmyzu
Při opláštění se dostaneme také k oknům, respektive špaletám. I tento prostor je třeba vyřešit. Pomocí protahovačky si prkno ztenčíme, aby nám pěkně vyplnilo otvor. Prkno seřízneme na požadovanou výšku a opět přišroubujeme na místo. Na spodní hranu fasády těsně nad zemí nesmíme zapomenout umístit větrací mřížku, která zabrání v přístupu do izolace ptákům a většímu hmyzu. Nakonec dořešíme a začistíme i detaily na hranách, a přidáme parapety na okno. V případě, že máte provětrávanou mezeru fasády spojenou s provětrávanou mezerou na střeše a není tam prostor, kudy by mohli hlodavci vniknout, stačí vám ochrana spodní hrany.
Chybná řešení fasád v praxi
U již zrealizovaných provětrávaných fasád se nejčastěji můžeme setkat s chybným řešením detailů. Největším kámen úrazu bývá nedodržení minimálních ploch větracích otvorů nebo jejich úplná absence. Často se chyby objevují v takových místech, jakými jsou parapety, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Na první pohled se však zdá být vše v pořádku, nehledě na to, že vzduch se do konstrukce fasády může dostat i jinými otvory.
Lze se setkat i s případy, kdy nedojde ke vzájemné koordinaci řemesel na stavbě. Vina pak nespočívá na fasádní firmě, ale na nedostatečně poučených subdodavatelích a stavebních mistrech. Např. u balkonů se stává, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. V extrémních případech snaživí dělníci zasilikonují i spáry mezi soklem a fasádní deskou.
V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, je potřeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách z tmavých obkladových desek. U těchto fasád mohou povrchové teploty v letních měsících dosáhnout až 70 °C, což klade velké nároky především na používané lepící hmoty. Na začátku vznikají nenápadné trhlinky, do kterých zatéká srážková voda. Ta pak urychluje především v zimních měsících destrukci desky, která v konečné fázi může vyvrcholit odlepením desky od podkladu. Pád materiálu z několikametrové výšky již představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také v důsledku nevhodně zvolené technologie.
Mezi pochybení při realizaci provětrávaných fasád lze ještě zařadit nekvalitní materiál. Příkladem mohou být nedostatečně ošetřené keramické prvky, které se vyznačují vysokou nasákavostí. Po několika zmrazovacích cyklech dochází k typickému poškození - odprýsknutí vrchní části prvku. V zimních měsících může dokonce na povrchu vykrystalizovat posypová sůl. Především přírodní materiály jako je např. dřevo je nutné pravidelně ošetřovat.
Soklová část fasády
Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Často, hlavně při rekonstrukcích a renovacích fasád, jí není věnována dostatečná pozornost. Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Je namáhán především odstřikující srážkovou vodou, sněhem, ale také mechanicky pohybem osob. U starších staveb, které nemají dostatečné hydroizolace je soklová část stavby exponována též vzlínáním vody z podzákladí. Voda stékající z fasády musí být odváděna od stavby správnou úpravou přilehlého terénu nebo pomocí drenážního systému.
Na ochranu dřevěné fasády od spodní vlhkosti nebo většího zatížení u základů stavby lze použít následující řešení: dřevěná fasáda končí zhruba půl metru nad zemí. A na stejném roštu, na kterém jsou namontovány desky je položena cetris deska opatřená nátěrem. Pořád je zde odvětraná vzduchová mezera. Pomáhá to tomu, aby spodní část stavby tolik netrpěla.
Případová studie: Dřevěná modřínová fasáda
Fasáda z odolného moravského modřínu je i bez ošetření nátěrem stále ve velmi dobrém stavu. Na tomto záběru jde vidět odvětraná modřínová fasáda. Zajímavé na této větší dřevostavbě je širší modřínový profil, než bývá obvyklé. Šířkou profilu 17 cm a tloušťkou téměř 3 cm se dostáváme k takovémuto atypickému provedení, protože obvykle bývá profil tenčí a užší. Fasádu jsme realizovali před 1,5 rokem a vidíme, že dřevo drží na svém místě - nejsou zde žádné známky popraskání, kroucení či jiné degradace. Znamená to, že během vzduchosušení (1 až 2 roky venku sušené dřevo proložené v hraních) dojde k hlavním tvarovým změnám.
Vliv orientace ke světovým stranám
Fasáda není ošetřena žádným nátěrem a na jihovýchodní straně, kde se svítí hlavně slunce, modřín ztmavl a zatím nešedne (odstín je tmavší a tmavší). Na tuto stranu stavby se dostává minimální množství vody a vidíme, že kotvící materiál, který je zde pouze pozinkovaný nerezaví. Je tady opravdu velký rozdíl stavu fasády s ohledem na orientaci světových stran.
Na severozápadní stranu, na kterou se dostává i voda, už vidíme mírný rozdíl. Na tuto stranu se již dostává více vody, zvláště na spodní část pod okny. Už to začíná trochu chytat nádech do šedé a také spojovací materiál začíná nechávat fleky kolem vrutů. Takže vidíme, jak by to případně na rodinném domě vypadalo, pokud bychom nepoužili nerezový kotvící materiál. Prkna ale drží pěkně, nijak se nekroutí ani nepraskají, takže po 1,5 roce pořád velká spokojenost. Modřín je známý svou trvanlivostí a odolností a nátěr už pak plní většinou estetickou funkci. Pokud se nám nelíbí povrch, jak časem zachází do šedé, lze to řešit nějakým tím nátěrem.
Detaily rohů a hran
Zde ještě vidíme detail odvětrané fasády - mezi prkny je vzduchová mezera a to dokonce i v rohu. Takže kolem prkna může proudit vzduch. Pokud jde o životnost, je to ideální řešení. Nevznikají totiž žádné plochy, kde by se mohla držet voda. I tyto hrany jsou seřezány na nějakých 22° až 30°, ať případná voda nebo nafoukaný sníh, který tam vytaje, mohl pěkně vytéct.
| Část fasády | Minimální tloušťka mezery |
|---|---|
| Celá výška fasády | 30-40 mm |
| Ostění, nadpraží, dílčí části (do 3,05 m) | 20 mm |
Ochranný nátěr dřevěné fasády
Aby obkladová prkna co nejdéle vydržela v pěkném přirozeném odstínu a časem vlivem deště, slunce a větru nešlo k zbarvení došeda, použijeme k finálnímu dokončení ochranný nátěr olejem. Tento olej na ekologické bázi lněných a slunečnicových olejů je zcela bez biocidů a s minimálními přídavky syntetiky a rozpouštědel. Běžně se kromě fasády používá i na terasy a venkovní nábytek, kterým poskytuje vysokou ochranu vůči UV záření. Olej jednoduše a lehce naneseme štětcem na fasádu a necháme zaschnout. Je ale dobré si uvědomit, kolik nás ještě nakonec bude fasáda stát, protože pro udržení pěkného vzhledu, musíme nátěr samozřejmě obnovovat. Když si vezmeme cenu a životnost fasády bez nátěru… je dobré myslet na dodatečné náklady.
tags: #odvetravana #fasada #spodni #stavba #detaily