Věděli jste, že Česká republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě? Riziko ohrožení lidského zdraví radioaktivním plynem radonem je na většině území České republiky ve velké míře tzv. přechodné a vyskytují se poměrně rozsáhlé oblasti s rizikem převážně vysokým. Není divu, když i historicky první množství radioaktivního prvku radon izolovala Marie Skłodowská ze smolince nacházejícího se u Jáchymova. Radon je hned po kouření druhou nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny plic. Proto je ochrana proti radonu nedílnou součástí návrhu spodní stavby.
Co je radon a jak se dostává do budov?
Radon (Rn) je přírodní, všudypřítomný, radioaktivní plyn vznikající rozpadem uranu v podloží. Uran, vyskytující se v různé míře ve všech částech zemské kůry, se při rozpadu přeměňuje na radon. Ten se pak dále přeměňuje na další radioaktivní látky (např. olovo, bizmut či izotopy polonia), zejména krátkodobé. Ty po svém vzniku tvoří shluky s aerosolovými částicemi nebo například s vodní párou. Jak radon, tak i produkty jeho přeměny polonium 218Po a 214Po emitují při své radioaktivní přeměně částice alfa. Ty mohou díky své vysoké ionizační schopnosti způsobit porušení DNA. Špatná oprava DNA pak může zapříčinit nekontrolovatelné množení buněk.
Do budovy proniká netěsnostmi ve spodní stavbě - spárami, prostupy instalací, trhlinami v betonu nebo nedokonalostmi hydroizolace. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím komínového efektu či radonových mostů. Nejen starší objekty, ale i novostavby se špatně provedenou izolací základů se stávají hrozbou z hlediska výskytu radonu.
Radonové mosty a jejich eliminace
Radonový most je transportní cesta radonu spárou mezi perimetrovou tepelnou izolací a obvodovým základem, kterou radon proniká z podloží až do dutin ve zdivu. Ze zdiva pak proniká až do interiéru zejména instalačními prostupy, elektrickými zásuvkami, vypínači atd. Výskyt radonových mostů závisí na vzájemné poloze základu, obvodové stěny, tepelné izolace a protiradonové izolace v soklové partii domu. Konkrétní řešení, tedy způsob eliminace radonového mostu, záleží na detailu soklu. Obecně platí, že zmíněnou spáru je třeba přerušit, například celoplošným nalepením desek perimetrové tepelné izolace ke stěně/základu v úrovni hydroizolace, nebo zaizolováním povrchu zdiva, k němuž přiléhá perimetrová izolace asfaltovou stěrkou. Pata zdiva je běžně definována jako první 1 až 2 řady cihel, ukončena bývá vykonzolováním objektu.
K ochraně proti radonu se nejčastěji používá asfaltový pás, který zároveň funguje jako hydroizolace objektu. Radon nejčastěji proniká do konstrukce mezerou mezi základovým zdivem a tepelnou izolací. V kombinaci s častou chybou ukončení hydroizolace (asfaltového pásu) na úrovni terénu se tím otevírá cesta pro průnik radonu do interiéru objektu. Asfaltový pás je následně nutné přetáhnout i přes vykonzolovanou část zdiva. V praxi tak bude asfaltový pás vyveden mezi tepelnou izolací soklu a vykonzolovaného zdiva.
Čtěte také: Zdravé bydlení začíná u střechy: Rekonstrukce a odvětrávání
Spojitost izolace, neboli souvislé provedení izolační bariéry po celém povrchu konstrukcí, které jsou v kontaktu s podložím, je základní podmínkou dosažení potřebné účinnosti protiradonových izolací. Izolační povlak musí probíhat bez přerušení i pod nosnými konstrukcemi, tj. pod sloupy i stěnami. V těch místech konstrukce, kde je přestupováno dovolené namáhání izolace, se spojitost izolace zajišťuje pomocí tzv. hydroizolačních přepážek. Správně provedená spojitá protiradonová izolace musí eliminovat i radonové mosty, které se ale mohou vyskytovat i u lehkých sendvičových konstrukcí na bázi dřeva nebo oceli.
Zdravotní rizika a legislativa
Dlouhodobá vystavení zvýšené koncentraci radonu představuje zdravotní riziko. Produkty rozpadu radonu se při vdechování zachycují v dýchacích cestách, kde se dále přeměňují. Při přeměně emitují částice alfa, které jsou schopné měnit DNA lidských buněk, a tak způsobit rakovinu. Rakovina vyvolaná radonem nevzniká okamžitě. Riziko rakoviny plic způsobené radonem v domě je úměrné celkové vdechnuté radioaktivitě, ta závisí nejen na koncentraci, ale i na délce pobytu. Pro krátkodobé pobyty v prostorech s velmi vysokými koncentracemi radonu je tedy riziko zanedbatelné. Dle dostupných údajů se odhaduje, že celoživotní pobyt člověka v domě s koncentrací radonu 400 Bq/m3 způsobí u 1 až 2 lidí ze sta rakovinu plic. Jiné zdroje uvádějí riziko již při koncentraci 150 Bq/m3, přičemž rostoucí koncentrace riziko úměrně zvyšuje. Na rakovinu plic u nás umírá přes 5000 lidí ročně.
Objemová aktivita radonu ve vnitřním prostředí by v České republice neměla přesáhnout hodnotu 200 Bq/m3. Jako referenční úroveň objemové aktivity radonu je v ČR od 1. 1. 2017 stanoveno průměrně 300 Bq/m3 při výměně vzduchu, která odpovídá běžnému užívání. Stavební zákon zrušil výjimku z preventivní ochrany pro stavby na pozemku s nízkým radonovým indexem. Měřením totiž bylo ověřeno, že i jako novostavby vznikají domy s vysokou koncentrací radonu, a to i na pozemcích s nízkým radonovým indexem. Odhadem je ve 2 % nových domů objemová aktivita radonu vyšší než 400 Bq/m3 a v některých převyšuje dokonce i 1000 Bq/m3. Nově tak například musí být chráněny všechny stavby, přestože jsou na pozemku s nízkým radonovým indexem.
Aktuálně jsou známy stovky právních sporů ohledně skutečného stavu nemovitosti deklarovaného při prodeji ve vztahu k prodejní ceně, ve kterých je riziko výskytu radonu charakterizováno jako tzv. skrytá vada. Tedy taková, na kterou měl prodejce prokazatelně kupce upozornit. Včas řešená problematika radonové zátěže v domě tak může prodejci ušetřit budoucí problém a poskytnout kupujícímu jistotu, že za své peníze nekupuje „zajíce v pytli i s radonem“.
Odvětrání radonu z podloží
Jedním z nejúčinnějších opatření je odvětrání podloží pod základovou deskou. Smyslem systému není pouze „odvést plyn ven“, jeho hlavním cílem je:
- vytvořit rovnoměrné podtlakové pole pod celou základovou deskou,
- snížit koncentraci radonu v půdním vzduchu,
- omezit jeho transport do interiéru.
Čtěte také: Vše o odvětrávání místností na střechu
Konstrukční skladba s odvětráním
Typická skladba spodní stavby s odvětráním zahrnuje:
- Zhutněné podloží
- Štěrková vrstva (obvykle frakce 16-32 mm, tloušťka cca 150-300 mm) - zde hraje klíčovou roli, protože umožňuje proudění vzduchu pod deskou.
- Perforované radonové potrubí uložené ve štěrku
- Radonová / hydroizolační fólie
- Základová deska
Schéma rozložení perforovaného potrubí
Správné rozložení perforovaného potrubí (v ČR se typicky používá průměr DN 100) pod základovou deskou je klíčové pro vytvoření rovnoměrného podtlakového pole. Nestačí umístit jednu větev a „odsát plyn z jednoho místa“. Cílem je zajistit, aby vzduch mohl proudit pod celou plochou základové konstrukce.
Základní pravidla rozložení:
- Síťové (rastrové) uspořádání
Perforované potrubí (typicky průměr DN 100) se ukládá do štěrkové vrstvy v pravidelných rozestupech. Větve jsou napojeny na centrální sběrnou trubku. Každá větev je ukončena drenážní zátkou anebo mřížkou.- U nízkého radonového indexu postačí rozestupy cca 4 m.
- U vysokého radonového indexu se rozestupy zmenšují na 1-2 m.
- Napojení na centrální potrubí
Všechny perforované větve musí mít mírný sklon směrem k obvodovým zdem a napojují se na jednu centrální sběrnou trubku. Centrální trubka má stejný průměr jako jednotlivé větve (typicky DN 100), je rovněž perforovaná v ploše pod deskou a následně přechází do plného potrubí (například KG trubky) při svislém i horizontálním vývodu. Musí být konstrukčně stabilní a rovněž mít jednotný mírný sklon směrem k obvodové části objektu. V případě potřeby centrální trubky rovněž zakončíte drenážní zátkou anebo mřížkou. - Umístění vývodu - horizontální nebo vertikální
Odvětrání radonu může být vyvedeno dvěma způsoby - záleží na konkrétním návrhu a typu systému.- Horizontální - potrubí je vyvedeno přes obvodovou konstrukci například do zahrady, kde ústí mimo objekt.
- Vertikální - potrubí je vyvedeno nad úroveň střechy, čímž se využívá komínového efektu (zejména u pasivního systému).
- Zásady správného návrhu
Aby systém fungoval dlouhodobě a bez problémů, je nutné dodržet několik konstrukčních zásad:- Jednotný mírný sklon všech větví (cca 0,5-1 %) směrem k obvodovým zdem objektu.
- Potrubí musí být uloženo ve štěrku, nikoliv přímo v zemině.
- Síť musí pokrýt celou plochu základové desky.
- Při vyšším zatížení použít vysokozátěžové drenážní potrubí.
Shrnutí principu rozložení: Perforované větve → napojení na centrální sběrnou trubku → horizontální odvod radonu na zahradu nebo vertikální vyústění nad střechu (pasivní) nebo napojení ventilátoru (aktivní). Čím vyšší radonový index, tím hustší síť a tím větší důraz na rovnoměrné rozložení.
Hustota rozvodu podle radonového indexu
Rozdíl mezi nízkým a vysokým radonovým indexem spočívá především v hustotě potrubní sítě.
| Radonový index | Charakteristika | Rozestupy větví | Počet větví | Typ odvětrání |
|---|---|---|---|---|
| Nízký 🟢 | Běžné riziko | cca 4 metry | 1-2 větve | Pasivní (často dostačující) |
| Vysoký 🔴 | Zvýšené riziko | cca 1-2 metry | Hustá rastrová síť | Aktivní (doporučený ventilátor) |
Cílem není odsát radon z jednoho bodu, ale vytvořit rovnoměrné podmínky pod celou deskou.
Čtěte také: Použití asfaltových pásů v protiradonové izolaci
Spád potrubí - důležitý detail
Drenážní potrubí pro odvod radonu odvádí plyn, nikoliv vodu. Přesto se může v potrubí tvořit kondenzát vlivem rozdílu teplot mezi podložím a exteriérem, zimního provozu aktivního systému nebo proudění vlhkého vzduchu. A právě kvůli kondenzátu je spád důležitý.
Správně by mělo být:
- Perforované větve by měly mít malý, ale jednotný sklon (cca 0,5-1 %) směrem k obvodové části konstrukce. Ne proto, že by odváděly vodu jako drenáž, ale proto, aby případný kondenzát nezůstával stát v potrubí.
- Centrální sběrná větev by měla mít také mírný, jednoznačný sklon ke kraji objektu.
Volba potrubí
Volba potrubí závisí na konstrukčním zatížení a hloubce založení.
- Standardní řešení: Perforované potrubí Korudrain SN4 je vhodné pro běžné rodinné domy, standardní hloubku založení a běžné zatížení zásypem. Je cenově dostupné a pro většinu objektů dostatečné.
- Vysokozátěžové řešení: V případě větší hloubky založení nebo vyššího konstrukčního zatížení je vhodné použít vysokozátěžové potrubí - StormPipe SN8. Používá se u hlubších základových konstrukcí, při větším zásypu a v náročnějších podmínkách. Potrubí musí zůstat tvarově stabilní - deformace by mohla omezit proudění vzduchu a snížit účinnost systému. Vzhledem k požadavku na tvarovou stabilitu potrubí se v poslední době často používá vysokozátěžové drenážní potrubí StormPipe SN8, které tento požadavek na 100 % plní. Zároveň se s tyčovými drenážními trubkami mnohem snáze dosahuje požadovaného spádu.
Napojení systému
Perforované větve se napojují pomocí odboček na centrální potrubí. Centrální potrubí je perforované v ploše pod deskou, následně přechází do plné trubky (doporučujeme KG potrubí) a je vyvedeno nad střechu nebo do zahrady. Velmi důležité pravidlo: Potrubí pro odvětrání radonu nesmí být napojeno na drenážní systém odvodu vody ani na kanalizaci. Pro spolehlivé napojení skrze hydroizolaci/izolaci proti radonu využijete prostupy spodní stavbou DN110, DN125 a DN160. Vodotěsné řešení se zvýšenou těsností proti radonu pro novostavby i rekonstrukce.
Pasivní vs. aktivní odvětrání
Existují dvě varianty vlastního odvětrání:
- Pasivní systém: Funguje na principu komínového efektu. Používá se typicky u vertikálního odvodu nad střechu. Svislá trubka má větší průměr než sběrné potrubí a nevyužívá ventilátor. Výhody jsou bezúdržbové řešení, bez spotřeby elektrické energie a dlouhodobá stabilita. Nevýhodou je závislost na klimatických podmínkách.
- Aktivní systém: Součástí je ventilátor. Lze použít pro horizontální i vertikální odvětrání. Průměr trubky je shodný se sběrným potrubím. Podtlak je řízený a stabilní. Výhody jsou vyšší účinnost, nezávislost na počasí a vhodnost pro vyšší radonový index.
Správně navržené odvětrání radonu vytváří rovnoměrný podtlak pod celou deskou a má hustotu potrubí podle radonového indexu (cca 4 m vs. 1-2 m).
Odvětrání radonu pomocí řízeného větrání
Snížit lidskému zdraví nebezpečné koncentrace lze větráním. K tomu však nestačí někdy až nehygienicky nízké, v praxi zjištěné intenzity větrání blížící se 0,1 (veškerý objem vzduchu v domě se vymění za 10 hodin). Takto nízká intenzita větrání domu snad může postačit pro obměnu vydýchaného vzduchu, pokud je i nízké obsazení domu lidmi. Studie Státního ústavu radiační ochrany SÚRO poukazuje na případy poměrně významného nárůstu koncentrace radonu přes noc, kdy je omezeno větrání. Následný a nutný rychlý pokles koncentrace lze dosáhnout ranním, velmi intenzívním provětráním. V tepelně sanovaných domech s utěsněným obvodovým pláštěm a novými těsnými okny bývá častou příčinou zvýšené koncentrace radonu nízká intenzita větrání, která v řadě případů nedosahuje ani hodnoty 0,1 h−1.
Nucené větrání je vhodným způsobem ke snížení tohoto rizika. Obsah radonu v podloží v České republice znamená zvýšené riziko výskytu onkologických chorob. Ve velké míře lze negativní působení radonu omezit jeho nuceným odváděním prostřednictvím řízeného větrání. Moderní větrací jednotky, jako například Ventbox 300 a Ventbox 400 vybavené programovým řízením provozu, lze k tomuto účelu využít v běžně velkých rodinných domech. Odvětrání radonu bude spojeno s trvale větší intenzitou větrání a v otopné sezóně by bylo zdrojem významné ztráty tepla, a tedy zvýšených provozních nákladů. Proto je pro novostavbu a celkové komplexní řešení optimální centrální větrání s rekuperací tepla.
Nasávání čerstvého vzduchu je doporučeno volit výše nad okolním terénem, aby nebyl do domu přiváděn vzduch kontaminovaný radonem unikajícím z povrchu okolního terénu. Při zahájení větrání, čas = 0, klesá koncentrace nežádoucího plynu ve vzduchu v místnosti zprvu rychle, ale postupně se pokles zpomaluje. Proto nelze při větrání počítat se 100% účinností. Velmi pozorně je nutné zvážit otázku použití, či nastavení by-passu, tedy vracení části odváděného vzduchu obtokem okolo výměníku, případně i přes výměník do domu zpět. Tento provoz některé větrací jednotky umožňují především pro snížení tepelné ztráty.
Měření ukázala, jak významně může pomoci řešení v podobě instalace centrálního řízeného větrání. Odvětrání radonu pomocí instalace řízeného větrání (se správným zaregulováním odbornou firmou) může opravdu výrazně snížit koncentraci radonu. Nemluvě pak o zvýšeném komfortu vnitřního prostředí, vyšší kvalitě vzduchu, snížení hodnot CO2 a mimo jiné zlepšení kvality spánku, průběžném odvětrávání dalších škodlivých látek (VOC) vznikajících při běžné činnosti domácnosti a úspory tepla za vytápění. Z grafu po instalaci řízeného větrání (hodnoty měřené po dobu 6 dní) je zároveň vidět, že plyn (radon) se z podloží do domu nedostává konstantně. Dům nasává radon nejvíce v noci, ranních hodinách a topném období v zimě. Tato proměnlivost může být ovlivněna změnami v množství radonu v podloží, meteorologickými podmínkami a samozřejmě pak i frekvencí větrání.
Účinnost větrání na snížení koncentrace radonu
Přirozeným větráním lze zvýšenou koncentraci radonu snížit maximálně na polovinu, při nuceném větrání na čtvrtinu.
| Typ větrání | Snížení koncentrace radonu | Poznámka |
|---|---|---|
| Přirozené větrání | Maximálně na polovinu | Intenzita je velmi proměnlivá |
| Nucené větrání | Na čtvrtinu | Řízené a stabilní |
Bude-li tedy v domě koncentrace radonu do 800 Bq/m3, s pomocí větracích systémů se ji může podařit snížit pod 200 Bq/m3.
Důležité prvky větrací jednotky
Srdcem větrací jednotky má být úsporný, ale výkonný, a přitom tichý ventilátor zajišťující oběh vzduchu. Na obrázku je příklad, jde o špičkový radiální ventilátor fy EBM PAPST použitý ve větracích jednotkách Ventbox 300 a Ventbox 400, výrobce ThermWet - Korado. Ventilátor je upevněn na víku z PS s vysokou hustotou, které je, stejně jako další díly těchto jednotek, vyfrézováno počítačem řízenou 2D frézou s vysokou přesností.
Při správnou činnost větrací jednotky i z pohledu odvodu radonu je zásadní její těsnost, která se ověřuje u autorizované osoby - zkušebny, na výrobci nezávislé. Jde o těsnost mezi vnitřním prostředím jednotky a okolním vnějším prostředím a těsnění mezi prostorem přiváděného a odváděného vzduchu, jehož součástí je výměník. Příkladem uvedeným na obrázku je řešení těsnění výměníku větracích jednotek Ventbox 300 a Ventbox 400. Použita jsou standardní gumová těsnění nalepená na hranách výměníku, která se společně s výměníkem zasunují do upevňovacích a současně těsnicích lůžek s velkou těsnicí plochou.
Výměník větrací jednotky má být na vstupech vzduchu chráněn filtry. Řešení ukazuje příklad jednotek Ventbox 300 a Ventbox 400. Objemnější filtr s velkou kapacitou na vstupu vzduchu z venkovního prostoru (vlevo) a menší filtr před vstupem do výměníku na straně odvodu vzduchu. Filtry jsou snadno vyměnitelné.
Pokud by provozovatel počítal z nejrůznějších důvodů s útlumem větrání přes noc, víkend atp., pak by instalovaná větrací jednotka měla umožnit krátkodobě intenzívnější provětrání intenzitou 1 h−1 a spíše i vyšší. Pokud jako příklad vezmeme rodinný dům s plochou okolo 120 m2, tak půlnásobná intenzita větrání vyžaduje okolo 150 m3 vzduchu za hodinu.
Jak postupovat v případě radonu?
Z informací, které jsme zmínili výše, je jasně patrné, že radonové riziko je dobré nepodceňovat. Možná si ale říkáte, že zrovna u Vás je to určitě v pohodě, nebo že máte protiradonovou izolační fólii, tak není co řešit. Ale přeci jen, nechtěli byste si tuto informaci ověřit? Pokud Vás zajímají hodnoty radonu ve Vašem domě, můžete si na měření objednat specializovanou firmu. Pokud Vás hodnoty zajímají jen orientačně nebo chcete vědět více o průběžných koncentracích, můžete si na toto měření objednat technika, který je vybaven měřičem radonu, tzv. „radonovým okem“. Tímto způsobem lze hodnoty monitorovat i několik dní.
Řešení radonové situace se bude pravděpodobně lišit podle toho, jaký typ objektu máte a v jaké je fázi (projekt, hrubá stavba, rekonstrukce, obydlený dům či byt). Návrh protiradonových opatření v případě naměřené vysoké koncentrace radonu navrhne Váš projektant. V zásadě však jsou 2 možnosti - odizolování a odvětrávání. Nejčastějším řešením v případě projektu pro novostavbu je určitě použití protiradonové izolační fólie. Jedná se o krok, který nelze udělat dodatečně. Pokud však má být k obývání používán i částečně podzemní prostor, jde o oblast se středním a vyšším rizikem, pak je nutné provádět i další opatření. Prevenci již bohužel nelze provést ve stávajících objektech. Tam je nutné řešit následky a ty se zpravidla bez zásahů do stavební konstrukce neobejdou. Nejjednodušším opatřením pro snížení rizika poškození zdraví, rakoviny plic, je dodatečně instalovat řízené větrání.
Odvětrání radonu je možné řešit sofistikovaně - pomocí automatického centrálního řízeného větrání. Ochranu svého zdraví ale můžete i tak ještě podpořit nebo vyřešit instalací centrálního řízeného větrání. Pokud si nejste 100% jisti, zda se pro takové řešení rozhodnete, určitě doporučujeme jej zpočátku alespoň nezávazně poptat, případně ve fázi hrubé stavby udělat přípravu. Nicméně máme zkušenosti i s instalací do novostaveb i hotových zabydlených domů. Pokud si není uživatel domu jistý, jak na tom s radonem je, může kontaktovat Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, veřejnou výzkumnou instituci a domluvit se na změření. V každém případě je žádoucí kontaktovat i odborníky na větrání, aby následně navrhli nutnou intenzitu větrání. Pokud v případě nuceného větrání pro řešení radonové zátěže lze využít lokální větrací jednotky, ale to spíše jen jako výjimečné, nouzové řešení.
Věděli jste, že ve chvíli, kdy stát vyhlásí výzvu je možné na objekty splňující požadavky požádat o finanční příspěvek (dotaci) na protiradonové opatření pro stávající objekty?
tags: #odvetravani #radonu #pres #sokl