Zimní období je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku majetkové i nemajetkové újmy v důsledku nepříznivého počasí. S příchodem zimy a sněhu dochází k výkyvům teplot, což vede k pádům sněhu, ledu nebo rampouchů ze střech budov na chodníky, silnice a zaparkovaná auta. Stejně tak se může uvolnit i střešní krytina, okap, římsa či jiný stavební prvek z budovy. V takových případech je klíčové vědět, vůči komu uplatnit škodu a jak postupovat.
1. Právní úprava odpovědnosti za škodu
Obecná odpovědnost za škodu (stará úprava)
Podle dřívější právní úpravy v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (SOZ), byla odpovědnost za újmu způsobenou spadlým sněhem ze střech budov dovozována podle ustanovení § 415 SOZ ve spojení s § 420 odst. 1 SOZ. Ten stanovil, že "Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti." Aby bylo možné uplatnit nárok na náhradu škody, bylo nutné porušení nějaké povinnosti.
Podle § 415 SOZ platilo: "Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí." Poškozený tak tvrdil, že osoba odpovídající za škodu porušila právě tuto povinnost, protože kdyby si počínala odpovídajícím způsobem a včas nános sněhu odstranila, tak by ke škodě nedošlo.
Osoba odpovídající za škodu se ale mohla zprostit odpovědnosti, pokud prokázala, že škodu nezavinila. Podle ust. § 420 odst. 3 SOZ totiž platilo: "Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil." Důkazní břemeno bylo na ní. Obecně lze uvést, že pokud daná osoba sníh na střeše ignorovala, své odpovědnosti se sotva zprostila. Pokud ale např. prokázala, že byla vánice, silný vítr a během 30 minut napadl na střechu sníh, který ještě během té vánice spadl a nebylo možné pro povětrnostní podmínky sníh ze střechy odstranit, mohla se ze své odpovědnosti vyvinit. Opět ale záleželo na okolnostech a na tom, jestli se udělalo dost pro to, aby ke škodě nedošlo.
Nový občanský zákoník a objektivní odpovědnost
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), v platném znění, pro tyto případy přinesl oproti SOZ novou zvláštní právní úpravu. Obecně na újmu způsobenou pádem sněhu ze střechy bude dopadat ustanovení § 2937 OZ, podle kterého:
Čtěte také: Jak SIKO přispívá společnosti
- „(1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
Nový občanský zákoník zavedl s účinností od roku 2014 zpřísněnou odpovědnost vlastníků budov za újmu způsobenou zřícením budovy nebo odloučením její části nejen v důsledku nedostatečné údržby, ale i vady budovy, a to bez ohledu na to, zda ji vůbec měli a mohli zjistit. Například když dojde k uvolnění střešní krytiny, okapu, římsy či jiného stavebního prvku z budovy v důsledku vadně provedené práce. Podobné je to i v případě, kdy například rampouch nebo sníh ze střechy spadne na vozidlo zde zaparkované nebo dokonce zraní chodce na chodníku.
Je však otázkou, který z odstavců citovaného ustanovení se na tuto konkrétní situaci aplikuje. Nabízí se aplikace odstavce 1, jelikož pád sněhu je vyvolán vlastnostmi samotné budovy, jejíž konstrukce umožňuje, aby se na její střeše mohl sníh nashromáždit a následně spadnout, což obdobně platí i o tvorbě a pádu rampouchů. V úvahu však přichází i posouzení podle odstavce 2, jelikož samotný sníh naplňuje znaky věci movité, která může způsobit škodu pádem.
Předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy podle ustanovení § 2937 odst. 1 OZ jsou:
- (i) samovolné působení věci,
- (ii) vznik újmy a
- (iii) příčinná souvislost mezi nimi.
Důkazní břemeno ohledně těchto předpokladů nese poškozený. Osoba povinná k náhradě újmy podle ustanovení § 2937 odst. 1 OZ se této povinnosti zprostí, pokud prokáže, že nezanedbala náležitý dohled nad věcí. Nejvyšší soud a Ústavní soud se ve svých nedávných rozhodnutích přiklonil k závěru, že jde v tomto případě o objektivní odpovědnost a možnost zproštění se povinnosti k náhradě újmy podle věty druhé ustanovení § 2937 odst. 1 OZ představuje liberační důvod. Lze tedy v tomto ohledu uzavřít, že v případě újmy způsobené věcí podle ustanovení § 2937 odst. 1 OZ se jedná o objektivní odpovědnost.
Odpovědnou za újmu podle ustanovení § 2937 odst. 1 OZ je primárně osoba, která nad věcí měla mít dohled. Tou může být kdokoli, kdo měl v době škodní události věc ve své faktické moci bez ohledu na její právní důvod. Pro případ, že nelze takovou osobu určit, je zde stanovena nevyvratitelná právní domněnka, že jí je vlastník věci. V případě aplikace ustanovení § 2937 odst. 2 OZ by pak osobou povinnou k náhradě újmy byla také osoba, která místnost nebo podobné místo, odkud věc spadla nebo byla vyhozena, užívá, a to společně a nerozdílně s osobou určenou podle odstavce 1.
Čtěte také: Použití OSB desek na střechu
Spoluúčast poškozeného
Rozsah odpovědnosti osoby určené podle citovaného ustanovení však bude v konkrétních případech záviset také na tom, zda vznik škody alespoň z části nezapříčiní sám poškozený. V případech, kdy bude poškozený např. upozorněn na riziko hrozící újmy pomocí cedule varující před hrozícím nebezpečím, lze uvažovat nad spoluúčastí na způsobené škodě na základě ustanovení § 2903 odst. 1, podle kterého „nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého“ nebo § 2918 OZ, podle kterého: „vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.“
Pokud by příčinou vzniku újmy byla pouze vichřice a střecha jinak byla v bezvadném stavu, za škodu, kterou by případně spadlé plechy způsobily, by vlastník neodpovídal. Pokud by k tomu ale přispěl špatný stav střechy, byla by situace zcela jiná.
2. Kdo za škodu odpovídá
Za škodu odpovídá vlastníku auta (poškozenému) vlastník příslušné nemovitosti (budovy), ze které sníh spadl. Nejvhodnější je proto zjistit vlastníka budovy z katastru nemovitostí a toho kontaktovat s uplatněním nároku. Pokud se jedná o dům s bytovými jednotkami ve vlastnictví jednotlivých vlastníků, je nejefektivnější kontaktovat příslušné SVJ. To sice není vlastníkem příslušného domu, ale ve věcech správy společných prostor za vlastníky jedná.
3. Jak se škoda uplatňuje
Pokud ráno přijdete k autu a to je poškozené spadlým sněhem nebo ledem, je důležité nejprve pořídit vlastní fotodokumentaci, případně zjistit svědky, kteří to viděli (pokud jsou). Pokud máte na vozidlo sjednané havarijní pojištění a budete škodu primárně uplatňovat ze svého havarijního pojištění, je nutné to oznámit pojišťovně, aby se na auto přijel likvidátor podívat.
Až do pořízení fotodokumentace a pokud je auto po poškození nepojízdné, je vhodné s autem nejezdit, případně s ním nejezdit vůbec a nechat jej odtáhnout do servisu, jak je, aby bylo možno i později zadokumentovat rozsah poškození. Rozhodně nelze doporučit odstraňovat rozsah poškození, dokud není pořízená fotodokumentace a zápis o poškození, můžete se pak dostat do důkazní nouze ohledně rozsahu poškození. Pokud je poškození takového charakteru, že s autem jezdit lze, není problém s ním jezdit, ale fotodokumentaci na místě je nutné pořídit vždy.
Čtěte také: Test střešních nosičů kol
Samotný nárok vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, je vhodné uplatnit bez prodlení a písemnou formou. Vlastníci domu mají zpravidla sjednané odpovědnostní pojištění, takže vás odkážou na svou pojišťovnu, jejíž likvidátor se na auto přijde podívat a pořídí si vlastní dokumentaci rozsahu poškození. V každém případě by ale korespondence měla probíhat vždy s vlastníkem, protože poškozený nemá, není-li tak sjednáno v pojistné smlouvě, přímý nárok proti pojišťovně.
Po zadokumentování a opravě pak předložte vlastníkovi domu fakturu za opravu a ten je povinen jí v rozsahu skutečné škody proplatit.
4. Jak vysoká je náhrada škody?
Je nutné nezapomínat, že při určování výše škody se vychází z ceny v době poškození (§ 443 občanského zákoníku). To znamená, že pokud spadne sníh na 10 let staré auto, tak nemáte nárok na úhradu plné ceny opravy, ale pouze na úhradu ceny opravy mínus opotřebení (amortizaci), protože poškozené díly nebyly v době poškození nové, ale už použité a jejich cena tedy není cena nových dílů. U 10 let starých aut může být taková amortizace klidně 50 %, každopádně ale u starších aut nepočítejte s tím, že vám bude uhrazena celá cena opravy, ale pouze tzv. skutečná škoda.
Pokud by vám škodu hradil přímo vlastník domu, tak ten to nutně vědět nemusí, ale počítejte s tím, že jeho pojišťovna amortizaci započítá, takže se to přes ni určitě dozví. Pamatujte také na to, že vám sice za škodu odpovídá přímo poškozený, ale výše náhrady škody a plnění od pojišťovny (odhlížím od spoluúčastí apod.) by měla být zásadně stejná. Samozřejmě vést spory přes znalce o tom, kolik je skutečná škoda, lze a s ohledem na postup pojišťoven, které škodu podsazují, se do takového sporu můžete dostat velmi snadno.
Likvidace přes havarijní pojištění
Jiným řešením je likvidace přes vlastní havarijní pojištění. To s sebou sice nese zpravidla úhradu spoluúčasti, kterou obvykle nelze uplatnit vůči viníkovi, nicméně pokud je spoluúčast nízká, může to být finančně zajímavější než likvidace přes viníka, kdy poškozený dostane „jen“ skutečnou škodu. V havarijním pojištění se totiž likviduje z ceny opravy, pouze po odečtení spoluúčasti. Nevýhodou může být ztráta bonusu, nicméně tam, kde si to pojišťovny mohou zregresovat vůči odpovědnostní pojišťovně viníka, tak na bonusy zpravidla nesahají. To je ale nutné si s vlastní pojišťovnou předem vyjasnit.
5. Pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti
Pokud by vlastník nemovitosti neměl sjednané pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, musel by škodu hradit ze svého. Každý vlastník nemovitosti by tedy rozhodně měl kvalitní pojištění odpovědnosti zvážit. Kvalitní pojištění odpovědnosti za újmu zpravidla automaticky zahrnuje i úhradu nákladů právní ochrany. Jde o náklady řízení o náhradě újmy před příslušným orgánem, náklady právního zastoupení klienta v tomto řízení či na jeho obhajobu v trestním řízení před soudem ve všech stupních.
6. Klíčové kroky a důkazy
V každém případě je nejdůležitějším krokem zajištění dostatku důkazů o vzniku a rozsahu škody, neboť právě v tom se dělá nejvíce chyb. K úspěšnému uplatnění náhrady škody je nezbytné postupovat rychle a důsledně.
- Dokumentace: Pořiďte detailní fotografie poškozených věcí, místa pádu sněhu/ledu i okolí. Pokud zasahovali hasiči nebo policie, požádejte je o vyhotovení oficiální zprávy.
- Zjištění vlastníka: Zjistěte, komu budova patří. V případě bytového domu kontaktujte SVJ.
- Písemná výzva: Samotný nárok vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, je vhodné uplatnit bez prodlení a písemnou formou. Ve výzvě popište událost, přiložte fotodokumentaci a doložte odhad nebo fakturu za opravu.
- Pojištění: Pokud máte havarijní pojištění, nahlaste škodu své pojišťovně. Pokud má viník pojištění odpovědnosti, odkáže vás na svou pojišťovnu.
- Právní pomoc: Pokud vlastník odmítá odpovědnost, pojišťovna zamítne plnění, nebo pokud je škoda rozsáhlá a složitá na prokázání, obraťte se na právníka.
Promlčecí lhůta činí tři roky od chvíle, kdy jste se o škodě a odpovědné osobě dozvěděli, nejpozději však deset let od vzniku škody. Proto se nevyplatí čekat.
| Typ odpovědnosti | Právní předpis | Podstata | Zproštění odpovědnosti (Liberace/Exkulpce) |
|---|---|---|---|
| Obecná odpovědnost za škodu (stará úprava) | § 420 odst. 1 SOZ | Porušení právní povinnosti (např. § 415 SOZ - prevenční povinnost) | Prokázání, že škodu nezavinil (exkulpce) |
| Objektivní odpovědnost za věc (nová úprava) | § 2937 odst. 1 OZ | Škoda způsobená věcí sama od sebe (např. pád sněhu z budovy) | Prokázání, že nezanedbal náležitý dohled (liberace) |
tags: #právní #odpovednost #za #spadlou #strechu