Když se doma řeší chlad, vlhké rohy nebo plíseň, lidé často sáhnou po první „protiplísňové" barvě a doufají, že je po problému. Plíseň však není jen skvrna. Naopak, tepelný diskomfort a s ním spojené problémy s vlhkostí a plísněmi jsou často důsledkem nedostatečné odolnosti izolačního obalu za studena.
Principy tepelné izolace a její význam
Tepelný odpor R (m2·K/W) charakterizuje izolační schopnost konstrukční vrstvy o tloušťce d [m]: R = d/λ. Celkový tepelný odpor složené konstrukce je součtem odporů jednotlivých vrstev: R = R1 + R2 + R3 + .... Určitý tepelný odpor se projevuje i při površích konstrukce, na rozhraní s obklopujícím vzduchem, jako důsledek šíření tepla prouděním vzduchu a sálavé výměny tepla s obklopujícími povrchy (sálání tepla).
Dutiny v konstrukcích se považují za zvláštní vrstvu. Kromě vedení tepla se zde projevuje proudění a sálání. Proto jsou hodnoty tepelného odporu této vrstvy závislé i na směru tepelného toku, tloušťce vrstvy a orientaci (svislé, vodorovné). Rozlišujeme:
- Nevětrané (uzavřené) dutiny.
- Větrané (otevřené) dutiny, kde se předpokládá propojení s venkovním prostředím. Zjednodušeně se předpokládá, že v dutině je stejná teplota jako venku.
- Slabě větrané vrstvy, které mají částečné propojení s venkovním prostředím. Může se například jednat o průběžnou dutinu za venkovním režným zdivem, kde jsou záměrně ponechávány některé svislé spáry volné pro zajištění odvodu pronikající vlhkosti a podporu vysychání zdiva.
Pokud jsou v konstrukci přítomny nepravidelnosti a jiná oslabení tepelněizolačních vrstev, musí se odpovídajícím způsobem hodnota součinitele prostupu tepla zvýšit. Požadavky na izolační kvalitu konstrukcí se v průběhu let postupně zpřísňovaly.
Součinitel prostupu tepla (U)
Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor). Následující tabulka ilustruje rozdíly v izolačních vlastnostech běžných materiálů:
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
| Typ stěny | Tloušťka | Součinitel prostupu tepla U (W.m-2.K-1) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Kamenná stěna | 1 m | 1,86 | Stará konstrukce, nevyhovuje normě |
| Plná pálená cihla | 80 cm | 0,81 | Stará konstrukce, nevyhovuje normě |
| Norma (ČSN 73 0540) | N/A | 0,3 | Požadovaná hodnota pro obvodovou stěnu |
| Pěnový polystyren | 16 cm | 0,24 | Samotná izolace, splňuje normu |
Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.
Problém plísní a chladných povrchů
Plíseň nevzniká náhodou. Ve většině domácností se objevuje tehdy, když se dlouhodobě potkají tři věci: vlhkost ve vzduchu, chladný povrch (typicky tepelný most) a slabé proudění vzduchu. Chemické přípravky obvykle fungují jako rychlá první pomoc: dokážou plíseň na povrchu zničit nebo výrazně potlačit. Navíc je třeba počítat s tím, že plíseň se může nacházet i hlouběji v podkladu (např. v omítce), a pouhé povrchové ošetření ji neodstraní „do posledního výtrusu".
Přetření plísně běžnou malířskou barvou je nejčastější důvod, proč se problém vrací. Rozsah nátěru je pro výsledek často stejně důležitý jako volba produktu. Doporučuje se natřít nejen „fleky“, ale i širší okolí - rohy, ostění, pás kolem okna, prostor za nábytkem. Odvlhčovač umí snížit vlhkost v místnosti - to je užitečné a v některých situacích i velmi vhodné. V takových místech může kondenzace vznikat i tehdy, když je průměrná vlhkost v místnosti „relativně rozumná".
Role izolace v různých stavebních konstrukcích
Obvodové stěny zpravidla tvoří největší plochu obálky budovy a uniká jimi nejvíce tepla.
Staré kamenné a cihelné zdi
Kámen má poměrně velkou tepelnou vodivost. Proto ani součinitel prostupu tepla kamenných stěn nevyhovuje současným nárokům bez ohledu na tloušťku stěny. Při tloušťce 60 cm je R = 0,4 m2.K/W a díky tomu je povrchová teplota kolem 8°C. Při této teplotě již může docházet ke kondenzaci vlhkosti na stěně, což je velmi nepříjemné.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Kamenná stěna má díky své dobré tepelné vodivosti a velké objemové hmotnosti obrovskou akumulační schopnost. V zimě nám ovšem vysoká akumulační schopnost této stěny přináší spíše problémy než užitek. Důvodem je nízká povrchová teplota. Po několika hodinách vytápění nebude teplota stěn o moc vyšší a začne se nám na nich srážet vlhkost.
Pokud stěnu z vnější strany zaizolujeme, situace se dramaticky změní. Tepelný odpor 15 cm minerální vlny je 9x větší než tepelný odpor původní kamenné stěny a prakticky skoro celý teplotní spád je na vrstvě minerální vlny. Teplota kamenné stěny je na vnitřním povrchu skoro 21°C a na vnější straně je skoro 19°C. Větší část tohoto akumulovaného tepla je tedy využitelná pro temperování místnosti při přerušení vytápění. Vidíme, že teprve díky dostatečně silné vrstvě tepelné izolace na vnější straně lze velkou akumulační schopnost kamenné stěny využít. Hlavní význam má akumulační schopnost v takzvaných pasivních domech, kde zabraňuje přehřívání a slouží k ukládání tepla ze slunečního záření do druhého dne.
Beton má podobné tepelné vlastnosti jako výše zmíněný kámen, proto se betonové stěny dnes používají jen ve spojení s tepelnou izolací. Plná cihla má sice skoro 3x menší tepelnou vodivost než kámen, ale opět nelze při rozumné tloušťce splnit požadavek normy na součinitel prostupu tepla.
Moderní stavební materiály
Tak, jak se v průběhu času zvyšovaly ceny energie a nároky na tepelný komfort, začaly se používat děrované cihly nebo tvárnice s dutinami. Podstatně vyšší tepelný odpor takovéto cihly je dán tím, že průřez materiálu, který teplo vede je podstatně menší a dráha, po níž je teplo vedeno (účinná tloušťka), je mnohem delší. V dutinách se teplo přenáší ze stěny do vzduchu a ze vzduchu do stěny a díky malým rozměrům dutin je zde konvekční přenos málo účinný. Tepelný odpor takové cihly je přibližně R = 3,5 při tloušťce 44 cm a povrchová teplota takové stěny je téměř 19°C při teplotě 20°C v místnosti.
U těchto tzv. dutinkových cihel jsou v konfliktu požadavek na izolační schopnost a na pevnost v tlaku (únosnost). Platí, že čím více je v cihle vzduchu, tím lépe izoluje, ale současně tím nižší je její pevnost. Pórobeton je homogenní materiál s malými póry, s malou objemovou hmotností a poměrně nízkým součinitelem tepelné vodivosti. V případě pórobetonu je jasné, že s rostoucím podílem dutinek bude klesat tepelná vodivost materiálu (což je dobré), ale současně bude klesat jeho pevnost (což je špatné).
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Dřevo je výborný stavební materiál, který v sobě spojuje dobrou pevnost a poměrně nízkou tepelnou vodivost (při toku tepla kolmo k vláknům je = 0,18). Moderní dřevěné stěny s tepelnou izolací uvnitř mají při dané tloušťce stěny příznivější součinitel prostupu tepla než ostatní druhy stěn a proto se s oblibou používají v takzvaných nízkoenergetických domech. Na rozdíl od všech předchozích stěn je u dřevěné stěny možný únik tepla nejenom vedením, ale také infiltrací tj. prouděním vzduchu netěsnostmi.
Stropy a podlahy
Stropy představují zvláště u přízemních budov poměrně velkou plochu pro únik tepla a je proto dobré jim věnovat náležitou pozornost. Současná norma požaduje pro stropní konstrukce ještě lepší (nižší) hodnotu součinitele prostupu tepla než pro obvodové stěny. Podlaha je často podceňovanou částí obálky budovy. Je-li v podlaze topení s teplotou 30 až 40°C, je třeba podlahu izolovat o to důkladněji. Těsně u okraje domu může být teplota pod podlahou i pod nulou. Proto pro podlahy v pásu 1 m od rozhraní s venkovním vzduchem předepisuje ČSN 73 0540 stejné hodnoty jako pro obvodovou zeď.
Časté mýty o zateplování
Zateplování budov je klíčové pro dosažení energetických úspor a zlepšení tepelného komfortu. Kolem zateplení však koluje řada mýtů, které je důležité vyjasnit:
- Mýtus: Po zateplení dojde k utěsnění a dům přestane dýchat.
Fakt: Těsná obálka budovy je důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát. I přesto je nezbytné zajistit dostatečné větrání, které přivádí čerstvý vzduch pro obyvatele domu a odvádí nežádoucí škodliviny a vlhkost obsažené ve vzduchu. Lepším řešením je systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperace).
- Mýtus: Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní.
Fakt: Naopak zateplení objektu výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par a vzniku plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených staveb. Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplením je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci a ke vzniku plísní nedochází.
- Mýtus: U starého domu jsou dostatečně silné stěny, které již není potřeba zateplovat.
Fakt: Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě. Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla U. Jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.
- Mýtus: Je jedno, jakou tloušťkou zateplím.
Fakt: Z hlediska úspor hraje významnou roli energetické hodnocení budovy, které navrhne optimální tloušťku izolací pro jednotlivé konstrukce. Z ekonomického hlediska je tloušťka izolace vzhledem k celkové ceně zateplení zanedbatelná, jelikož do výdajů vstupuje mnoho dalších položek.
- Mýtus: Pěnový polystyren v konstrukcích po časech "mizí".
Fakt: Tento mýtus se zakládá na technických a fyzikálních vlastnostech pěnového polystyrenu, který ztrácí svou stabilitu při dlouhodobém vystavení teplotám vyšším než 70 °C a také při kontaktu s organickými rozpouštědly. Optimálním zabudováním pěnového polystyrenu, navrženým projektantem, lze však snadno těmto nepříznivým vlivům předejít.
- Mýtus: Na zateplovací systémy lze použít klasické omítky, jsou-li v dostatečné tloušťce.
Fakt: Finální povrch zateplovaných konstrukcí je během roku vystaven velkým teplotním rozdílům. S ohledem na barvu fasády se mohou teploty pohybovat v rozmezí + 60 °C až - 30 °C. Vystavení takto rozdílným teplotám má za následek tepelné rozpínání materiálu, což vyžaduje speciální omítkové systémy.
ABAMAL: Řešení pro tepelný komfort a prevenci plísní
ABAMAL tepelně izolační je nátěr pro ty, kdo řeší hlavně tepelný komfort a spotřebu energií. Je vhodný především tam, kde domácnost trápí tepelný diskomfort, tedy například studené obvodové stěny, pocit „chladu od zdi", dlouhé vytápění místnosti nebo vysoká spotřeba energie na vytápění. ABAMAL Proti plísním je určený pro situace, kdy už se v domácnosti plíseň vyskytuje, případně se pravidelně vrací. Tato varianta má vyšší podíl disperze a mikrosfér, a tedy lépe pracuje na rizikových plochách a má lepší přilnavost i v náročnějších podmínkách.
Jak ABAMAL funguje?
Nátěry ABAMAL fungují na jednoduchém fyzikálním principu - pohlcují tepelné záření a vrací ho zpět do prostoru. Právě díky mikrosférám má ABAMAL své unikátní izolační a ochranné vlastnosti. Mikrosféry jsou drobné duté kuličky ze skla nebo keramiky, velké jen několik mikronů - tedy mnohem menší než zrnko prachu. Uvnitř mají vakuum, díky čemuž výborně izolují teplo a zároveň jsou velmi lehké.
Aplikace a zkušenosti zákazníků
Nátěry ABAMAL jsou určené pro interiéry domů, bytů, chat i chalup. Nanáší se na vnitřní stěny - jednoduše válečkem nebo štětcem, bez nutnosti odborné pomoci. Nátěrové hmoty ABAMAL lze tónovat vodou ředitelným pigmentem.
Zkušenosti zákazníků potvrzují účinnost nátěrů ABAMAL:
- Po aplikaci zmizely studené rohy, a tím i plísně. Dlouhodobě ukáže čas, ale už teď vidím výrazné změny - rohy jsou suché a plíseň se netvoří.
- Teplota nátěru je opravdu znatelně odlišná oproti zdi bez nátěru.
- Po použití protiplísňového nátěru a následně termoizolačního ABAMALu jsou zdi opravdu znatelně teplejší. Velká spokojenost.
- Nátěr by měl v létě bránit přehřívání místnosti a v zimě úniku tepla přes střechu. Jsem velmi zvědav na dlouhodobé výsledky, ale už teď vím, že jsem udělal správnou volbu.
- Měl jsem problém s chladnými zdmi v ložnici a tento nátěr mi byl doporučen. Již po několika dnech jsem si všiml, že se teplota v místnosti zvýšila a zmizel pocit chladu.
- Konečně se zbavuji plísně a dům je na dotek i pocitově mnohem teplejší. Účinek je viditelný a opravdu splnil všechna moje očekávání, dokonce je i předčil.
- Nátěr splnil očekávání, teplota v pokoji se zvýšila. Použil jsem ho pouze na venkovní stěnu, která je po aplikaci opravdu na omak teplá. I přes vyšší cenu doporučuji!
tags: #odolnost #izolacniho #obalu #za #studena