Zemědělský půdní fond (ZPF) je podle zákona o ochraně půdního fondu základním přírodním bohatstvím naší země a nenahraditelným výrobním prostředkem. Je jednou z hlavních složek životního prostředí. Proto je jeho ochrana klíčová a proces odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je přísně regulován. V některých případech lze docílit vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu, a to buď dočasně, anebo trvale. Tento proces je však poměrně složitý a zdlouhavý.
Co tvoří zemědělský půdní fond?
Půdní fond tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a také půda, která pouze dočasně není obdělávaná. Patří tam i rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a půda k zajišťování zemědělské výroby, jako jsou polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové nádrže, odvodňovací příkopy a další.
Pokud je v katastru nemovitostí pozemek evidován jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad nebo trvalý travní porost, není možné na něj umístit stavbu, pokud není pozemek vyjmut ze zemědělského půdního fondu.
Proč je odnětí půdy ze ZPF tak důležité?
Půda je zákonem plošně chráněna. Je třeba zmínit, že zemědělské půdy je omezené množství, nelze ji vyrobit a stále jí ubývá. Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Pokud je nezbytné půdu odejmout, přednostně se odnímá zemědělská půda na zastavitelných plochách a ta méně kvalitní. Kvalitu půdy poznáte dle bonitovaných půdně ekologických jednotek neboli BPEJ. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Při odnětí půdy je třeba co nejméně narušit organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. Je třeba odnímat jen nejnutnější plochu. Po ukončení nezemědělského využití je třeba provést rekultivaci a upřednostnit opětné zemědělské využití půdy.
Kdy je třeba souhlas s odnětím půdy ze ZPF a kdy ne?
K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí. "Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy," stojí v § 9 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Souhlas orgánu zemědělského půdního fondu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda v těchto případech:
- V zastavěném území pro stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo pro veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.
- Pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m².
- Přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m² a větrných jam.
- Záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1000 m².
- Základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m².
- Pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků.
- K nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15.
- Pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím.
- Pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona, je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu.
- Pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu a změny od roku 2024
O vynětí půdy z půdního fondu podle zákona rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu. "Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je obecní úřad obce s rozšířenou působností (odnětí půdy do 1 ha výměry), krajský úřad (nad 1 ha do 10 ha), Ministerstvo životního prostředí (uděluje souhlasy s odnětím půdy o výměře nad 10 ha)." Při stavbě rodinného domu tedy o vynětí nejčastěji rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud má být dotčena zemědělská půda o výměře nad 10 ha, příslušné je Ministerstvo životního prostředí.
Změna v roce 2024! Od července 2024 přebírá veškeré rozhodování o vynětí půdy z půdního fondu stavební úřad, namísto dosavadních orgánů ochrany ZPF. U záměrů vyžadující povolení stavebního úřadu se podává žádost o odnětí půdy ze ZPF jako součást žádosti o jednotné environmentální stanovisko.
Postup pro vynětí pozemku ze ZPF
Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude plocha rekultivována, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
Žádost o souhlas s odnětím podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít. Žádat o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu může vlastník pozemku.
Kde podat žádost:
Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti příslušné Ministerstvo životního prostředí.
Čtěte také: Lepená zámková dlažba – návod
Podání žádosti je možné písemně na podatelně úřadu, zasláním poštou, případně podáním žádosti opatřené zaručeným elektronickým podpisem na elektronickou podatelnu. Poplatek za vyřízení se neplatí.
Náležitosti žádosti o odnětí ze ZPF:
Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat:
- Účel zamýšleného odnětí.
- Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
- Zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější.
- Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu.
K žádosti je nutné připojit následující dokumenty:
- Údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence.
- Vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit.
- Výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví.
- Plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy.
- Předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití.
- Vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2.
- Výsledky pedologického průzkumu.
- Údaje o odvodnění a závlahách.
- Údaje o protierozních opatřeních.
- Zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany.
- Informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem.
- Vyjádření podle § 7 odst. 3, jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí.
Podání žádosti není zákonem stanoven žádný závazný formulář.
Kolik stojí vyjmutí ze ZPF?
Cena za odnětí půdy se odvíjí od její kvality, určené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídy ochrany pozemku. K vypočtení ceny je nutné znát číslo BPEJ a třídu ochrany, které zjistíte v katastru nemovitostí. Cena se pak vypočítá na základě přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb.
Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky. Dále pak zjistí a vyhodnotí, jestli bude vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněno životní prostředí - a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. Základní cenu zemědělské vyjímané půdy vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí. Odvody za trvale odnímanou půdu se platí jednorázově. Odvody za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za trvalé odnětí půdy se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu.
Čtěte také: Spárování zámkové dlažby krok za krokem
Třídy ochrany a koeficienty:
Zařazení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je vymezeno ve vyhlášce č. 48/2001 Sb. Nejméně kvalitní zemědělské půdy jsou zařazené do V. třídy ochrany a nejkvalitnější půdy jsou zařazené do I. třídy ochrany.
| Třída ochrany | Koeficient |
|---|---|
| 1. třída | 11 |
| 2. třída | 8 |
| 3. třída | 5 |
| 4. třída | 4 |
| 5. třída | 4 |
Výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF:
- Zjistí se základní cenový údaj za 1 m² zemědělské půdy v Kč podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou zastoupeny na odnímaném pozemku, stanovený oceňovací vyhláškou.
- Zjistí se, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B (viz níže), a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění.
- Základní hodnotový ukazatel půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí nebo součtem těchto vah (bod 2.).
- Zjistí se, přichází-li v úvahu některý z důvodů ke snížení stanovené základní sazby odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu, které jsou vyjmenovány v části C (viz níže), a v návaznosti na to určí odpovídající koeficient tohoto snížení.
- Základní sazbu odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.) vynásobí koeficientem důvodu ke snížení této sazby (bod 4.). Při více důvodech ke snížení základní sazby odvodů výsledek vynásobí postupně dalšími koeficienty jednotlivých důvodů tohoto snížení.
- Základní sazbu odvodů za odnětí 1 ha půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.) nebo sníženou sazbu odvodů za toto odnětí (bod 5.) vynásobí výměrou půdy, která má být odňata ze zemědělského půdního fondu.
- Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 6.
Charakteristika faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze ZPF (Ekologická váha vlivu):
Tyto faktory se zjistí např. z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popř. z účelového měření.
Skupina A:
- Národní parky - I. zóna, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky: 20
- Národní parky - II. zóna, chráněné krajinné oblasti - I. zóna, přírodní rezervace a přírodní památky: 15
- Národní parky - III. zóna, chráněné krajinné oblasti - II. zóna, územní systémy ekologické stability: 10
- Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti - III. zóna a významné krajinné prvky: 5
Skupina B:
- Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně: 10
- Ochranná pásma léčivých zdrojů a minerálních vod stolních vně ochranných pásem I. stupně: 5
Důvody ke snížení základní sazby odvodů (Koeficient):
Tyto důvody se zjistí např. z uživatelské příručky „Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití“ a ze související mapové dokumentace.
- Zemědělská půda poškozená:
- spady z průmyslových exhalací: 0,8
- úniky pevných nebo tekutých toxických látek: 0,4
- ropnými látkami: 0,7
- vodní nebo větrnou erozí: 0,6
- Zemědělská půda nalézající se v současně zastavěném území sídelních útvarů (obcí): 0,2
- Zemědělská půda v ekonomicky zaostávajících územích a v pohraničních územích vymezených usnesením vlády České republiky: 0,2
Sankce za neoprávněné odnětí půdy ze ZPF
Za užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu (s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba) hrozí fyzické osobě sankce až 1 000 000 Kč. Právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání je možno za odnětí zemědělské půdy bez souhlasu orgánu ochrany ZPF uložit podle § 20 zákona ČNR č. 334/1992 Sb. pokutu až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem. Pokuty jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem orgánu, který pokutu uložil.
Související legislativa
- Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
- Vyhláška č. 48/2001 Sb., o kategorizaci zemědělského půdního fondu a o určení hodnoty půdy.
Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů. Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Souhlas s odnětím půdy pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů.
Na řízení podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3 a § 9 odst. 6 se vztahuje správní řád, s výjimkou ustanovení o zahájení řízení, o podkladech pro vydání rozhodnutí, o zjišťování stanovisek dotčených orgánů, o rozhodnutí, o odvolání a o přezkoumání rozhodnutí. Na vydání souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, proto se přímo odvolat nelze. Proti vydanému souhlasu (nesouhlasu) je možno se odvolat v rámci řízení podle zvláštních předpisů (stavebního zákona).
tags: #odenti #ze #zpf #zamkove #dlazby #informace