Plasty mají velmi významné zastoupení především ve formě různých nátěrových hmot a lepidel. Nátěrová hmota je souhrnný název pro výrobky, jejichž plnidlem je obvykle organická filmotvorná látka. Jsou to tedy látky, které po nanesení na podklad utvoří v tenké vrstvě celistvý a přilnavý povlak. Nanáší se v tekutém nebo pastovitém stavu vhodnou nanášecí technikou, aby byl vytvořen nátěr požadovaných vlastností.
Základní pojmy
- Nátěr: je zaschlý povlak nátěrové hmoty nanesené na očištěný předmět. Může mít jednu nebo více vrstev.
- Nátěrový postup: je postup práce při nanášení nátěrové hmoty. Podle použití může být vnější a vnitřní. Vnější dobře odolává povětrnostním vlivům a vnitřní méně.
- Tmel: je nátěrová hmota s vysokým obsahem plnidel a pigmentů. Má pastovitou konzistenci, vyrovnávají se tím nerovnosti povrchu. Prstovité hmoty různého složení (olejové, syntetické, disperzní) se používají zejména pro vyrovnání ploch před nátěrem. Existují i tmely dvousložkové (polyesterové, epoxidové) používané především v autoopravárenství.
- Ředidlo: je směs různých rozpouštědel. Používá se k dosažení potřebné konzistence nátěrové hmoty. Ředidla jsou hořlavé kapaliny různých tříd nebezpečnosti. Tvoří je směs organických rozpouštědel. Používá se pro rozředění nátěrových hmot.
- Tužidlo: je složka nátěrové hmoty, která s ní reaguje a napomáhá vzniku nátěru s požadovanými vlastnostmi. U některých barev (například epoxidové, polyesterové nebo polyuretanové) vytvořily souvislý film a uschly, potřebují uskutečnit chemickou reakci a tu jim právě umožní tužidla, kterým se také někdy říká katalyzátory. Stejně fungují tužidla u tmelů. Jsou látky, potřebné k chemické reakci dvousložkových nátěrových hmot.
- Pojivo: je roztok pojiva. Pojivo je filmotvorná látka, nebo jejich směs, která udrží rozptýlené částice pigmentů a plnidel v zaschlém nátěru. Jsou hlavní složkou barev a v podstatě udržují pigmenty, plnidla a další látky pohromadě, aby vznikl požadovaný film. Většinou jde o organické materiály (např. fermeže), upravené přírodní látky (nitráty celulózy) nebo syntetické polymery.
- Filmotvorné látky: jsou schopny po nanesení v tenké vrstvě vytvořit film (přírodní a syntetické pryskyřice, oleje, deriváty celulózy, kaučuku, asfalty a tmely). Tvoří podstatu nátěrového filmu. Patří sem tuhnoucí a polotuhnoucí oleje, syntetické a přírodní pryskyřice, deriváty celulózy a kaučuku, asfalty a smoly. Na vzduchu tuhnoucí oleje, syntetické a přírodní pryskyřice, deriváty celulózy a kaučuku, asfalty nebo smoly jsou základní suroviny pro to, aby byly barvy tím, čím jsou - tedy souvislým filmem, který ochrání ošetřovaný předmět.
- Pigment: je práškovitý materiál, jehož částice mají vhodnou velikost a určité pigmentové vlastnosti. Je v pojivu nerozpustný, je tam jen rozptýlen. Jsou to částice, které dávají nátěrové hmotě barevný odstín. Můžeme si je představit jako jemně mleté nerozpustné látky, které se vyrábějí z přírodních (např. z hlinek) nebo umělých (např. kalcinací nebo oxidací) sloučenin a mohou být tekuté nebo práškové. Tvoří barevný odstín nátěru. Jsou ve formě jemně rozemletých neroz-pustných barevných látek. Dělíme je na přírodní a syntetické sloučeniny, kovové prášky a světélkující luminofory.
- Plnidla: je práškový materiál, nemá vlastnosti pigmentu, nekryje, nebarví. Slouží k úpravě vlastností nátěrové hmoty včetně zbarvení. Upravují technologické vlastnosti nátěrových hmot (barev a tmelů). Jako plnidel se používá např. křída, mastek a těživec. Rozhodují o mechanických vlastnostech barev a jsou to zpravidla minerální látky - například kaolin, křída, mastek vápenec a podobně.
- Barvivo: se v některých složkách plně rozpouští. Nátěrové hmotě dodává pouze barevný odstín, ne však krycí schopnost. Organická barviva dodávají barevný odstín k zabarvení bílých pigmentů nebo laků.
- Nátěrový systém: určuje jednotlivé nátěrové hmoty vzhled.
- Rozpouštědla: tvoří těkavé organické kapaliny (toluen, benzen, terpentýn a alkoholy). Jsou hořlavá a škodí zdraví.
- Aditivní míchání barev: Tři základní barvy (červená, zelená a modrá) se míchají tak, aby se odrazy světla jednotlivých barev sčítaly a ve výsledku vytvářely vždy novou barvu s intenzivnějším odrazem. Vrcholem je bílá. Opakem aditivního míchání je míchání subtraktivní, kdy se barvy odebírají.
- Lak: Jeho úkolem je vytvořit ochranný film odolný vůči vnějším vlivům a přitom výrazně nezměnit barvu nebo design ošetřovaného předmětu, proto je průhledný. Laky neobsahují pigment, jsou bezbarvé nebo jen mírně tónované. Laky a nátěrové oleje jsou materiály tvořící průhledný, tvrdý, ochranný nátěr především na dřevě, ale i na ostatních jiných materiálech. Vytvářejí po zaschnutí nebo vytvrdnutí pružný a průhledný ochranný film. Využívají se na povrchovou úpravu. Mají za úkol chránit dřevo před vlivem okolního prostředí, především před vlivem vlhkosti, nečistot, agresivních chemikálií a mechanického namáhání. Zkvalitňuje estetický a optický vzhled povrchu. Skládá se ze zasychajícího oleje, pryskyřice a ředidla nebo rozpouštědla. Většinou tvoří lesklý povrch, ale můžou i tvořit matný nebo pololesklý povrch, když se přidají zmatňující činidla. Jsou bezbarvé nebo jen málo zbarvené, jsou průhledné a neobsahují žádný pigment, na rozdíl od barev a mořidel. Lze je natírat přes mořidla jako konečný krok k získání lesklého a chránícího nátěru.
- Lazurovací: Jde o nátěrovou hmotu, která zcela nekryje, ale na druhou stranu není ani plně průhledná. Tím se liší od laku, který je průhledný. Když lazurou například přetřeme konkrétní svrchní barvu, změníme tím její barevný odstín a další charakteristiky, zejména pokud použijeme více vrstev. Od toho je odvozená činnost zvaná lazurování. Lazurovat lze i čisté dřevo - dáme mu tím jiný nádech a zároveň je ochráníme před vnějšími vlivy. Vyrábějí se také speciální lazury, které na rozdíl od běžných lazur nebo laků povrch neuzavřou, nýbrž dřevu umožní dýchat. Tenkovrstvou lazuru lze použít i jako napouštědlo.
- Napouštědla: Většinou tak označujeme hmoty, které obsahují látky chránící dřevo před dřevokaznými houbami, plísněmi, případně živočišnými škůdci.
- Penetrační: Barva proniká co nejhlouběji do podkladu, aby ho zpevnila, snížila jeho nasákavost a zvýšila přilnavost dalších nátěrů.
- Základní: Používáme je k prvním nátěrům, protože obsahují například penetrační přísady (pro natírání dřeva) nebo antikorozní látky (nátěry kovů).
Suroviny pro výrobu nátěrových hmot
Kromě hlavních složek obsahují nátěrové hmoty přísady upravující jejich vlastnosti.
- Filmotvorné složky: tvoří podstatu nátěrového filmu. Patří sem tuhnoucí a polotuhnoucí oleje, syntetické a přírodní pryskyřice, deriváty celulózy a kaučuku, asfalty a smoly.
- Pigmenty: tvoří barevný odstín nátěru. Jsou ve formě jemně rozemletých nerozpustných barevných látek. Dělíme je na přírodní a syntetické sloučeniny, kovové prášky a světélkující luminofory.
- Přírodní (zemité) hlinky: jsou různě zbarvené, dobývají se hornicky a mechanicky se zušlechťují (tříděním, plavením, sušením a mletím).
- Umělé anorganické pigmenty: se vyrábějí chemickými pochody (např. srážením, kalcinací nebo oxidací suroviny).
- Umělé organické pigmenty: se připravují podvojnou reakcí mezi organickým ve vodě rozpustným barvivem a anorganickou solí.
- Plnidla: upravují technologické vlastnosti nátěrových hmot (barev a tmelů). Jako plnidel se používá např. křída, mastek a těživec.
- Organická barviva: dodávají barevný odstín k zabarvení bílých pigmentů nebo laků.
- Rozpouštědla: tvoří těkavé organické kapaliny (toluen, benzen, terpentýn a alkoholy). Jsou hořlavá a škodí zdraví.
- Ředidla: se používají k úpravě konzistence nátěrových hmot před použitím. Tvoří je směs organických rozpouštědel.
Typy nátěrových hmot
Nátěrové hmoty jsou výrobky, které po nanesení v kapalném nebo těstovitém stavu zanechávají po zaschnutí pevný a souvislý povlak nátěrový film. Nátěr se může skládat z jedné nebo více vrstev. Nátěrové hmoty slouží k ochraně výrobků, prodlužují jejich životnost, dotvářejí vzhled a estetickou působivost a tím zvyšují prodejnost výrobků.
Nátěrové hmoty podle pořadí nanášení
Nejdříve se nanášejí nátěrové hmoty napouštěcí, pak základní, vyrovnávací, podkladové a nakonec vrchní, které tvoří poslední vrstvu.
Disperzní nátěrové hmoty
Výraz disperze se užívá jako synonymum slova rozptyl a u nátěrových hmot si tento pojem můžeme zjednodušeně vysvětlit jako rozptyl nejméně dvou látek, z nichž jedna je rozptýlená v druhé - konkrétně jde o polymer, který je rozptýlený ve vodě, a to za účasti dalších látek. Princip vytvoření krycího filmu je založen na odpařování vody, proto se výrazem disperzní obvykle obecně označují všechny barvy, které jsou ředitelné vodou. Disperzní nátěrové hmoty se používají k úpravě stavebních hmot a dřeva.
Čtěte také: Jak vybrat nátěr na betonovou podlahu
Nitrocelulózové nátěrové hmoty
Při jejich výrobě se používají nitrocelulózové pryskyřice, jejichž základem je takzvaná průmyslová nitrocelulóza (sloučenina, která působením kyseliny dusičné a dalších látek vznikne z buničiny). Různé typy nitrocelulózy umožňují vyrábět celou škálu barev od tvrdých laků až po elastické nátěry. Tyto barvy rychle schnou, ale obsahují větší množství hořlavých látek.
Nitrolaky
Lze je charakterizovat jako roztoky nitrocelulózy nebo acetylcelulózy v organických rozpouštědlech. Hodí se pro vnitřní vrchní nátěry, protože vnější prostředí jim příliš nesvědčí a dnes je lze často plně nahradit vodou ředitelnými laky.
Olejové nátěrové hmoty
Jsou vyráběny na bázi přírodních olejů, kombinovaných s různými druhy pryskyřic. Barvy obsahují pigmenty a plnidla. Olejové barvy mají dobrou odolnost povětrnostním vlivům, vyznačují se dlouhou životností. Olejové laky obsahují kromě pryskyřice tupnoucí oleje. Jsou určeny k povrchové úpravě dřeva a kovů, kde se vyžaduje barevný lesklý a rychle zasýchaný nátěr. Nátěrové oleje vyráběny na bázi přírodních olejů, kombinovaných s různými druhy pryskyřic. Obsahují pigmenty a plnidla. Olejové barvy se hodí k základním nátěrům venku a uvnitř a vrchním nátěrům uvnitř, ale velice dlouho schnou. Je nutné je nanášet ve velmi tenkých vrstvách a s další vrstvou počkat, až ta předchozí dokonale uschne, jinak se povrch zvrásní. Dnes jsou olejové barvy většinou nahrazovány alkydovými či polyuretanovými.
Fermežové nátěrové hmoty
Přesnější by asi bylo označení fermež, což je vžitý název pro lněný olej tepelně upravovaný tak, aby na vzduchu vysychal a vytvářel pevnou hmotu. Fermeže jsou rostlinné tupnoucí oleje, v nichž bylo tuhnutí upraveno oxidací vzduchem a přidáním sušidel. Čisté fermeže se vyrábějí pouze z tupnoucích olejů a sušidel. Napouštěcí fermeže obsahují ještě rozpouštědlo. Používají se na vrchní lesklé nátěry. Fermežové barvy se používají na podkladové antikorozní nátěry. Pigment je nositelem antikorozních vlastností, filmotvornou složkou je tupnoucí olej. Dnes se vyrábějí fermeže, které nejčastěji slouží k impregnaci pórovitých podkladů (dřeva, betonů, omítek) a obsahují proto rozpouštědla. Pod pojmem fermežová barva nebo fermežový lak lze tedy chápat olejové nátěrové hmoty, v nichž je použit lněný či jiný rostlinný olej.
Lihové nátěrové hmoty
Jsou roztoky přírodních nebo syntetických pryskyřic v alkoholu. Hlavní složkou rozpouštědla v těchto barvách je alkohol, čímž je zřejmá jedna důležitá vlastnost: Barvy velice rychle schnou, takže jsou někdy vidět i navazující tahy štětcem. Lihové barvy nejčastěji používáme k moření nebo lazurování dřeva.
Čtěte také: Jak vybrat správnou nátěrovou hmotu na beton?
Kyselinotvrdnoucí nátěrové hmoty
Jsou na bázi syntetických pryskyřic, které přechází do pevného stavu přídavkem látky kyselé povahy.
Polyesterové nátěrové hmoty
Jsou vyráběny z nenasycených polyesterových pryskyřic. Vytvrzují se pomocí urychlovače, indikátoru nebo působením ultrafialového záření. Základem jsou nenasycené polyesterové pryskyřice, které barvám dodávají požadované vlastnosti, zejména barevnou stálost při vyšších teplotách nebo při jejich častém střídání. Především vysokou odolnost ke všem vnějším vlivům, proto se také tyto nátěrové hmoty používají na střechy, velmi namáhané dřevěné i želené konstrukce nebo na betonové plochy vystavené odírání.
Práškové nátěrové hmoty
Jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a neobsahují žádná rozpouštědla. Nanášejí se elektrostatickým stříkáním a vypalují se při teplotách 150 - 200°C. Vyrábějí se s lesklým, matným a strukturálním povrchem. Podobají se prášku, protože neobsahují žádná rozpouštědla, nýbrž jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a dalších přísad. Na ošetřovaný podklad se nanášejí souvislým stříkáním, zpravidla v jedné vrstvě, a poté se vypalují při teplotách kolem 200 °C. Výsledkem jsou matné, lesklé nebo strukturované povrchy.
Akrylátové nátěrové hmoty
Tyto barvy obsahují akrylátové polymery (vyrábějí se polymerací esterů kyseliny akrylové a methakrylové) a mohou být ředěny vodou nebo organickými rozpouštědly, záleží na způsobu výroby. Barvy ředěné rozpouštědly lépe odolávají povětrnostním vlivům, disperzní jsou zase pružnější.
Akrylové nátěrové hmoty
Jde o vícesložkové barvy na bázi polyakrylových pryskyřic, jsou ředitelné vodou, ale po zaschnutí je nelze vodou smývat, lze je míchat mezi sebou a nejčastěji se používají při umělecké malbě, kde díky rychlému zasychání konkurují olejovým barvám.
Čtěte také: Použití epoxidových nátěrů
Alkydové nátěrové hmoty
Základem jsou alkydové pryskyřice (modifikované polymery kyselin a alkoholů), barvy tvrdnou chemickou reakcí prostřednictvím sikativ (látek urychlujících vysychání), a protože zasychají rychle a jsou odolné, nahrazují dnes čím dál více olejové barvy.
Asfaltové nátěrové hmoty
Jde o ropný produkt, který slouží k penetraci betonu, cihel nebo kovů. Používají se jako laky k ochranným nátěrům kovových předmětů, cihlových a betonových podkladů. Dodává se ve třech modifikacích:
- jako penetrační lak obsahující organická rozpouštědla (odb. rozpustidla), která umožňují pronikání laku do pórů v podkladu a která se poté odpaří a hmota pevně přilne (rozpouštědla jsou toxická, proto laky nelze používat v uzavřených místnostech);
- jako emulze nebo suspenze, které nepronikají do podkladu, nýbrž zůstávají navrchu, na druhou stranu se ale k jejich ředění používají takové přísady, které při usychání vypařují pouze vodní páru;
- horký asfalt pokládaný v horkém stavu (dnes se využívá jen výjimečně).
Epoxidové nátěrové hmoty
Jde o nezreagované epoxidy, epoxid je ether reaktivnější než jiné ethery. Nejčastěji je známe jako dvousložkové laky nebo tmely. Aby ztvrdly, potřebují další látku - tvrdidlo nebo tužidlo. Právě tyto látky jsou toxické, samotné epoxidové barvy ne. Epoxidové pryskyřice však mají různou podobu a mohou v oblasti barev posloužit k výrobě různých hmot - například práškových nátěrových hmot, pojiv, rozpouštědel, zmíněných dvousložkových nátěrových hmot, vypalovacích laků, penetrací či vodou ředitelných barev a laků.
Chlorkaučukové nátěrové hmoty
Chlorkaučuk je látka, která vzniká chlorací kaučuku (sycením kaučuku chlorem, tj. zaváděním atomu chloru do molekuly kaučuku) a používá se pro výrobu nehořlavých barev odolávajících vodě, kyselinám a louhům, ale ne ropným látkám, mastným kyselinám nebo rozpouštědlům. Nesnášejí rovněž vyšší teploty. Obohacují sortiment svojí nehořlavostí a odolností proti chemickým látkám v kovových a betonových nádržích.
Jednovrstvé nátěrové hmoty
Označení pro barvu, jejíž složení umožňuje vytvořit silnější souvislou vrstvu, aniž by se hmota roztékala a aniž by byl potřeba další nátěr stejné barvy. Užívá se také výraz samozákladující.
Latexové nátěrové hmoty
Slovo latex má několik významů, mimo jiné označuje bílou tekutinu, která vytéká z některých rostlin při poranění (např. z kaučukovníků), ale s latexovými barvami nesouvisí. Latex je v tomto případě obecný obchodní název pro syntetickou nátěrovou hmotu vyrobenou na bázi polyvinilacetátů. Barvy jsou ředitelné vodou, nehořlavé, rychle zasychají a používají se nejčastěji na savé podklady. Mají filmotvornou složku z polyvinylacetátů (PVAc) nebo polyvinylakrylátů. Jejich velkou předností je nehořlavost, rychlé zasýchání, trvanlivost a ředitelnost vodou. Jsou určeny k nátěru všech savých podkladů. K vyrovnání nerovností slouží latexové tmely.
Silikonové nátěrové hmoty
Označují se tak barvy, jejichž základním pojivem je silikon, tedy anorganicko-organický plast, který může být v různém skupenství, ale hlavně jej lze využívat k různým účelům. Do barev se přidává zejména kvůli tomu, aby dobře propouštěly páru, odolávaly vlhku a vysokým teplotám a neodíraly se. Jde o silikonové fasádní barvy a rovněž o silikonové vypalovací barvy, které snesou vyšší teploty a používají se například pro kouřovody nebo automobilové výfuky. Bezrozpouštědlová vodní barva na bázi silikonové pryskyřice, umělopryskyřičné disperze a minerálních přísad.
Syntetické nátěrové hmoty
Vznikají jako roztoky syntetických pryskyřic v organických rozpouštědlech s přísadou sušidel. Používají se pryskyřice alkydové, fenolické i polymerátové. Používá se např. na dveřní rámy, spodní díly karoserie vozidel. Nanáší se výhradně štětcem. Zaschlý nátěr odolává vlhku, vodě, benzínu, naftě a olejům. U barev lze přívlastek syntetické chápat jako uměle vzniklé, ale také jako vzniklé syntézou - tedy podle postupu, kterým byla barva vyrobena. Množina syntetických barev je široká a spadají do ní například skupiny barev alkydových, epoxidových, akrylátových i polyesterových a podobně.
Nátěrové hmoty podle obchodního označení
Většina barev nese od výrobce obchodní kód, podle kterého poznáme, o jakou barvu jde. Písmeno znamená složení a první číslice v čtyřmístné řadě udává druh nátěrové hmoty. Za tímto kódem obvykle následuje slovní pojmenování. Zavedené označení nátěrových hmot začíná počátečním písmenem základní suroviny výrobku:
| Písmeno | Typ nátěrové hmoty |
|---|---|
| A | asfaltové nátěrové hmoty |
| B | bezrozpouštědlové nátěrové hmoty |
| C | celulózové nátěrové hmoty |
| H | chlórkaučukové nátěrové hmoty |
| K | silikonové nátěrové hmoty |
| L | lihové nátěrové hmoty |
| O | olejové nátěrové hmoty |
| S | syntetické nátěrové hmoty |
| U | polyuretanové nátěrové hmoty |
| V | vodové a disperzní nátěrové hmoty |
| P | pomocné přípravky |
Za písmenem se vždy uvádí čtyřmístné číslo. První číslice udává druh nátěrové hmoty:
- 1000 - fermeže nebo transparentní obarvené laky
- 2000 - nátěrové hmoty pigmentované
- 3000 - pasty
- 5000 - tmely
- 6000 - ředidla
- 8000 - pomocné přípravky
Za tímto číslem je uveden název nátěrové hmoty (např. O 1000 fermež napouštěcí).
Přípravky na malování interiérů
Obchod nabízí hotové mateřské hlinky pro okamžité použití k nátěrům stěn. Vyrábějí se jako směsi anorganických plnidel (hlinek, kaolínu a křídy) a pigmentů s pojivy (klih). Pojivo se musí dokonale rozpouštět ve studené vodě. Před použitím se hlinky nechají nabobtnat a kašovitá hmota se ředí vodou. Přibarvování se provádí práškovými pigmenty, tónovacími pastami nebo tekutými mateřskými barvami. K válečkování a linkování se používají mateřské lesky.
Nanášení nátěrových hmot
Nanášení nátěrových hmot se provádí nejčastěji štětcem případně válečkem a stříkáním stlačeným vzduchem. Pro různé typy stříkacích zařízení je doporučováno i určité rozmezí konzistence nátěrové hmoty, vyjadřované jako výtoková doba z pohárku podle ČSN 67 3013.
Balení a skladování nátěrových hmot
K balení se používá plechových krabic z bílého plechu nebo plechových konví, pro velká množství jsou vhodné železné sudy. Pro drobné opravy je mezi spotřebiteli oblíbené malé aerosolové balení. Nátěrové hmoty se skladují v suchých a dobře větratelných místnostech při teplotách od 5 do 25 °C. Větší množství nátěrových hmot se skladuje v polootevřených skladech.
Likvidace zbytků nátěrových hmot
Rozdělují se na vodou ředitelné nátěrové hmoty, při kterých nejsou vyloučeny nebezpečné vlastnosti a na vodou ředitelné nátěrové hmoty s vyloučenými nebezpečnými vlastnostmi. Při likvidaci zbytků nátěrových hmot, ředidel a jejich odpadů je nutno postupovat podle zákona o odpadech. Obal s nějakým zbytkem nátěrové hmoty se považuje za nebezpečný odpad, a proto je dobré obal vyprázdnit. Každý má za povinnost zjistit, zda osoba, které předává odpad, má k jeho převzetí oprávnění podle zákona. Nebezpečí odpadu z plastů je pro životní prostředí dané úrovní nakládání s ním. Recyklovatelné plasty se zpracovávají podle potřeby konkrétního odběratele, jiné směsné plasty se drtí a materiálově zhodnocují ve stavebnictví. Recyklované plasty z hygienických důvodů již není možné používat na výrobky, které přicházejí přímo do styku s potravinami. Je možné zpracovávat i smíšené a znečištěné plastové obaly - nahrazují těžké topné oleje při výrobě cementu či železa, nebezpečné je však, že se při tom do ovzduší dostává hodně nečistot a jedovatých látek.
tags: #naterove #hmoty #prehled