Plísně a řasy jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném opadu a v půdě. Mohou růst v širokém rozmezí teplot, většinou rostou dobře při teplotě kolem 25 °C. Plísně však dokáží růst a rozmnožovat se i při teplotách pod 10 °C. Rozmnožují se rozrůstáním mycelia a sporami. Spory jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu spory na vlhké místo s živinami začne spora plísně klíčit, poté roste a vytváří reprodukční orgány. Z nich jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spory. Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti. Z povrchu fasád, na nichž se plísně rozmnožují, se uvolňuje do ovzduší velké množství spor. Spory se při větrání mohou dostat i do vnitřního prostředí bytů a domů.
Dopady plísní a řas na zdraví a vzhled budov
Plísně a řasy na fasádách jednoznačně ovlivňují alergie a řady infekčních onemocnění. Obecně lze říci, že alergici jsou k infekcím vnímavější a infekce u nich mohou mít těžší průběh. Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky. Některé druhy plísní mohou způsobit i velmi závažná onemocnění, např. po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami.
V posledních letech přibývá domů s šedými, zelenými, hnědými a černými útvary, které jsou výrazně viditelné právě na nových světlých fasádách. Barevné znehodnocení fasád je způsobeno rostoucími plísněmi a dalšími organismy, zejména řasami. Nejčastěji se objevují na fasádách zateplených domů v různých intervalech (většinou pět a více let) po realizaci. Znečištění fasády sice nesnižuje tepelně izolační vlastnosti systému, avšak vyvolává nepřijatelné vizuální jevy, které zároveň mohou být škodlivé lidskému zdraví.
Příčiny vzniku plísní a řas na fasádách
Sílící tlak na energetické úspory a ochranu životního prostředí vede k rozsáhlému zateplování stávajících budov, a tak lze očekávat, že se počet zateplených budov bude stále zvyšovat. Nezbytnou podmínkou pro růst a množení mikroorganismů na fasádách domů ve venkovním prostředí je vlhkost. Ke zvlhčování povrchu fasády pak dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce. Dotační vlhkosti kondenzací je poměrně nízká, ale za to neúprosně pravidelná.
Vliv zateplení (ETICS)
Významným faktorem, který podporuje dlouhodobý a nerovnoměrný výskyt vlhkosti následovaný růstem organismů na fasádách, je skutečnost, že povrchová vrstva zateplené budovy není ani trochu (oproti stavbám nezatepleným) zahřívána v podzimních, zimních a jarních měsících teplem unikajícím z objektu. K výskytu vlhkosti na povrchu fasádních systémů dochází vlivem kondenzace vzdušné vlhkosti. V případě zateplovacího systému ETICS je v důsledku jeho skladby pro růst řas situace specifická. Na tepelně izolačním materiálu je obvykle jen relativně tenká vrstva vnějšího omítkového souvrství. V důsledku izolačního účinku tepelně izolační vrstvy ETICS, umístěné bezprostředně pod tenkovrstvou fasádní omítkou, je omezen přístup tepla z interiéru na jejím povrchu. S narůstající oblibou a se stále rychleji rostoucím počtem zrealizovaných zateplovacích systémů velmi rychle narůstá i počet realizací, kde je povrch fasády zasažen poměrně masivním růstem mikroorganismů. Zvýšený výskyt řas a plísní na zateplovacích systémech ve většině případů není zapříčiněn nekvalitou použitých materiálů, špatně navrženou skladbou zateplovacího systému, nebo nekvalitou práce. Biotické napadení bývá zpravidla zapříčiněno jasně danými a velmi špatně ovlivnitelnými fyzikálními a přírodními vlivy a s kvalitou podkladu nemívá přímou souvislost.
Čtěte také: Vše o ochranných nátěrech na beton
Vliv klimatu a orientace domu
Podnebí a poloha domu hrají v boji proti plísním zásadní roli. Severní strany budov bývají chladnější a často zastíněné, takže se tam voda po dešti nebo ranní rose odpařuje pomaleji. Kombinace vlhkosti a nedostatku slunečního svitu vytváří ideální podmínky pro vznik plísní, mechů a řas. V oblastech s častými srážkami nebo vysokou vzdušnou vlhkostí se tyto problémy násobí, zejména u starších objektů, kde už ochranné vrstvy ztratily svou funkci. Napadení fasád řasami je často způsobeno nedostatkem dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů. Pokud se k tomuto faktoru přidá ještě hnaný déšť, tak jsou řasy a plísně na fasádách téměř jistotou.
Konstrukční a materiálové nedostatky
Na rozvoji plísní se často podílejí i chyby v samotné konstrukci domu. Netěsné spoje, špatně provedená izolace nebo nedostatečně odvětrané vrstvy vytvářejí prostředí, kde vlhkost zůstává uvězněná pod povrchem. Takto zadržovaná voda podporuje růst mikroorganismů, ale také postupně narušuje omítku, spoje i střešní krytinu. I v případě nepříliš velkých a zdánlivě neškodných poškození fasády v klíčových místech, jako je střešní římsa, okenní parapety a dalších extrémně exponovaná místa je vždy nezbytné tyto poškození neprodleně odstranit. Pokud se voda dostává do omítky fasády - fasádu hloubkově narušuje. Navlhlá fasádní omítka je podstatně náchylnější k opadávání a daleko snadněji podléhá teplotním a povětrnostním vlivům (zvláště v zimních měsících dochází k popraskání fasádního pláště).
Velký vliv na výskyt mikroorganismů na fasádě má i prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pokud je v blízkosti lesní porost, stromy, husté keře, nebo vodní plocha, je podstatně větší předpoklad výskytu biotického napadení fasády. Důležitá je i volba materiálu, která může ovlivnit rychlost nástupu napadení fasády mikroorganismy. Plísně působí na povrch zateplovacích systémů zejména odpadními látkami vznikajícími při metabolické přeměně (jedná se především o slabé organické kyseliny a cukry), ale také vrůstáním do štěrbin materiálů, kde potom objemovými změnami mohou působit degradaci povrchové úpravy.
Ochranné nátěry proti plísním: řešení pro fasády
Protiplísňové nátěry tvoří tenkou, ale velmi účinnou ochrannou vrstvu, která brání pronikání vlhkosti a růstu mikroorganismů. Jejich síla spočívá v kombinaci fyzikálních a chemických vlastností, kdy povrch efektivně odpuzuje vodu, ale zároveň zůstává prodyšný. Moderní nátěrové systémy využívají biocidní nebo bioaktivní složky, které ničí plísně dřív, než se stihnou rozrůst. Kromě toho zpevňují povrch a zlepšují přilnavost dalších vrstev. Preventivní opatření proti růstu řas je velmi důležitým prvkem preventivní ochrany, která dokáže nástup růstu řas výrazně oddálit či zpomalit avšak ne zcela zastavit. Z hlediska mechanické odolnosti je doporučeno volit zejména omítky a barvy na bázi silikonů, které svými hydrofobními vlastnostmi výrazně snižují vlhkostní namáhání fasády a díky svým difusním schopnostem umožňují snadný odchod par z konstrukce.
Typy protiplísňových nátěrů
Ne všechny protiplísňové nátěry fungují stejně. Jednotlivé typy se liší složením, účelem i způsobem, jakým chrání povrch. Správný výběr typu závisí na prostředí, konstrukci budovy i požadavcích na životnost povrchu.
Čtěte také: Betonový ochranný nátěr
- Vodoodpudivé a paropropustné nátěry: Tento typ uplatňujeme hlavně při rekonstrukci fasád. Povrch po ošetření snadno odvádí dešťovou vodu a zároveň umožňuje přirozený únik vlhkosti z podkladu. Tím se zabraňuje hromadění vody pod omítkou a vzniku výkvětů. Tyto nátěry zanechávají fasádu suchou a čistou i po letech bez nutnosti časté obnovy.
- Antibakteriální a bioaktivní nátěry proti plísním: U těchto protiplísňových nátěrů nejde jen o estetiku, ale především o zdraví a hygienu prostředí. Bioaktivní nátěry obsahují přísady, které narušují buněčnou strukturu mikroorganismů a brání jejich dalšímu množení. Jsou vhodné pro natírání střech nebo fasád v oblastech s vyšší vlhkostí, v blízkosti lesa nebo vodních ploch, kde bývá napadení povrchu častější.
- Elastické nátěry pro střechy a spoje: Pružné nátěry přebírají úlohu mechanické ochrany. Přizpůsobují se teplotním změnám a drobným pohybům materiálu, takže na povrchu nepraskají. Díky tomu zůstává konstrukce těsná a odolná vůči zatékání. Tento typ se využívá především pro nátěry plechových střech nebo betonové krytiny, které jsou nejvíce vystavené teplotním výkyvům a UV záření.
Klíčové aktivní složky protiplísňových nátěrů
V níže uvedené tabulce jsou přehledně popsány nejčastější aktivní složky protiplísňových nátěrů a jejich funkce:
| Aktivní složka | Funkce | Použití |
|---|---|---|
| Biocidy | Ničí mikroorganismy | Univerzální použití |
| Ionty stříbra | Zabraňují růstu bakterií | Hygienické fasády |
| Silikonové pryskyřice | Odpuzují vodu | Paropropustné fasády |
| Nanočástice TiO₂ | Samočisticí efekt | Moderní systémy (fotokatalytické) |
Fotokatalytické samočisticí povrchy (FN®)
Na základě současných poznatků je nutné konstatovat, že možnost biotického napadení není možno v rámci základní biotické redukční ochrany stoprocentně vyloučit. 100% účinnost trvale čisté fasády bez nutnosti opakovaného čištění a údržby dokáží zajistit již otestované a patentně registrované fotokatalytické samočistící povrchy. Jedná se o dražší ochranné systémy, avšak z hlediska dlouhodobé údržby mohou být ekonomicky výhodné.
Počátek fotokatalýzy sahá do šedesátých let minulého století. První zmínka o teorii fotokatalýzy přišla od profesora Michaela Graetzela, působícího na Technické universitě v Lausanne ve Švýcarsku. Teorií fotokatalýzy ověřovanou v praxi se zabýval chemik Akira Fujishima, který pod vedením profesora Kenichiho Hondy na Tokijské univerzitě zpracovával roku 1967 svou disertační práci. Elektrodu z oxidu titaničitého, umístěnou ve vodě, vystavoval silnému světlu. Zjistil, že na elektrodě se začínají vyvíjet drobné bublinky kyslíku, na druhé elektrodě z platiny pak vznikal vodík. Jednalo se tedy o rozklad vody. Po vypnutí světla, vznik bublinek ustal.
Na trh s novou generací fotokatalytických nátěrových hmot, označovanou jako FN®, přichází inovativní systémy, které vytváří vysoce účinné fotokatalytické povrchy (až stokrát účinnější než u první generace). Podstatou vynálezu je použití zcela nového typu pojiva, které nepotlačuje fotokatalýzu nanočástic oxidu titaničitého ve vytvořené vrstvě. Tyto systémy dosahují absolutní, tedy stoprocentní fotokatalytické účinnosti, která je shodná s fotokatalytickou účinností testovací plochy pokryté čistými nanočásticemi oxidu titaničitého. Pro představu je nutno uvést, že například fotokatalytické nátěry a barvy první generace, založené na silikátových pojivech, dosahují maximálně tří procent fotokatalytické účinnosti. Zelenání fasád a bujení plísní na povrchu a v povrchu fasád je 100% zastavena díky stoprocentní fotokatalytické účinnosti a fotokatalytické reakci, kdy fotokatalyzátor (polovodič) absorbuje foton (UV záření).
Výsledkem přechodu elektronů je tvorba děr ve valenčním pásu (volné místo po elektronu), došlo tedy k rozdělení náboje elektron - díra. V této reakci jsou pár elektron - díra silnými redukujícími a oxidačními prostředky. Základní fotochemické jevy - oxidace a superhydrofilita, čištění vzduchu, samočištění a antibakteriální účinek, všechny tyto vlastnosti lze přičíst dvěma základním fotochemickým jevům, vyskytujícím se na povrchu katalyzátorů za přítomnosti ultrafialového záření, které je součástí nejen přímého slunečního svitu, ale v menší míře i denního světla v interiérech. Jedná se o oxidaci absorbovaných látek - usazených organických sloučenin a mikroorganismů, plynných škodlivin.
Čtěte také: Recenze ochranných nátěrů na venkovní beton
Aplikace a údržba ochranných nátěrů
Impregnace fasád proti plísním se provádí na všech druzích fasád a ze všech druhů materiálů, se specializací na fixativní zpevňující exteriérové impregnace. Vedoucí pracovník je povinen zahájit práce ve smluveném čase. V případě zpoždění je povinen minimálně 20 minut předem klienta informovat o zpoždění. Každý pracovník je povinen sdělit klientovi své jméno a řádně se představit. Impregnace fasády proti plísním je ve většině případů akce na jeden den a lze někdy očekávat i na více dnů. Je velice důležité říci, že kalkulovaný předběžný počet hodin vychází z dlouholetých zkušeností a ve většině případech se daří avizované časové rozmezí dodržet.
Příprava fasády a revize
Před samotnou aplikací přípravku je třeba povrch fasády vyčistit od nárůstu řas, mechů, lišejníků a plísní. K vyčištění lze použít více možností, např. mechanicky okartáčováním, tlakovou vodou nebo pomocí chemikálií. Vyčištěný povrch v případě potřeby opravíme a necháme vyschnout.
Revize fasád se doporučují provádět nejlépe jednou za dva roky vždy po zimním období, jejich účelem je aktuální zhodnocení stavu a zjištění závad na fasádě. Pokud při revizi fasády zjistíme jakoukoli závadu, po konzultaci se zákazníkem se navrhne optimální řešení a způsob realizace opravy fasády. Ve většině případů se doporučuje problém odstranit neprodleně, neboť zanedbáním drobných závad mohou vzniknout poškození daleko většího rozsahu. Zanedbaná péče o fasádu, střešní krytinu a okapový systém má za následek časté havarijní situace. Impregnace proti plísním se volí dle druhu a rozsahu fasády a typu fasády.
Metody aplikace
Celková příprava fasády a případné zvolení rozsahu a druhu zásahu do fasády je z časového hlediska velmi těžko specifikovatelnou záležitostí. Na takto připravený povrch fasády se nanese přípravek. Samotný nátěr proti tvorbě nového nárůstu mikroorganismů se provede válečkem, štětcem nebo nástřikem v závislosti na struktuře fasády. Důležité je dbát na rovnoměrnost a plošné pokrytí. V případě nanášení válečkem nebo štětcem se doporučuje nanášet odspodu stěny směrem nahoru.
Dříve běžné penetrování štětkou je nyní z velké části nahrazováno válečkem a stále častěji také moderním způsobem aplikace penetrování formou vysokotlakého stříkání. Stříkací zařízení technologie airless dnes již patří ke standardnímu vybavení profesionálních malířů a fasádních firem. Airless je bezvzduché stříkání za vysokého tlaku několika set atmosfér. Technologie airless je ideální pro větší plochy, například při malování fasád, velkých hal, skladů, nátěru střech, podlah a ocelových konstrukcí. Výhody airless oproti klasickému malování jsou jednoznačné.
Příklady konkrétních produktů a jejich použití
ANSILVER® - T
ANSILVER® - T se pro aplikaci na fasády dodává buď ve formě aplikační koncentrace, která se používá v dodané formě, nebo ve formě koncentrátu. Koncentrát se ředí s čistou vodou v poměru 1 díl koncentrátu : 4 díly vody. Před aplikací je nutno přípravek důkladně rozmíchat. Přípravek není rozpustný ve vodě a usadí se na dně nádoby, což však není na závadu. Při rozmíchávání přípravku používejte výhradně plastové nádoby a nekovové míchadlo. Vydatnost je cca 10 m²/litr aplikační suspenze, t.j. cca 50 m² z 5 kg balení aplikační koncentrace nebo 250 m² z 5 kg balení koncentrátu. Koncentrace ve vodní suspenzi nesmí přesáhnout 0,1 % hmotnostního! V této koncentraci se dodává ve formě aplikačního roztoku nebo se na ni naředí s čistou vodou z koncentrátu. Pozor! Nedoporučujeme překračovat maximální doporučenou koncentraci přípravku ve vodní suspenzi, protože zvýšený obsah zpravidla vede k výskytu nepravidelných bílých nebo barevných skvrn, které znehodnotí estetický vzhled fasády. Pro prodloužení životnosti nátěru se doporučuje fasádu po jejím vyschnutí natřít hydrofobizačním prostředkem, který zajistí ochranu naneseného přípravku ANSILVER® - T vůči vyplavování dešťovou vodou. Tím se prodlouží i účinnost ochrany. Jako odzkoušený a vhodný hydrofobizační přípravek se doporučuje LUKOFOB DxL nebo LUKOFOB ELX rozředěný vodou v poměru 1:10, případně Lukofob 39 rozředěný vodou v poměru 1:20. Při dodržení správného dávkování a technologického postupu aplikace je pro sanaci zaručena minimální doba účinnosti přípravku 3 roky ode dne aplikace.
Bezpečnost při práci s ANSILVER® - T: Během práce nejíst, nepít, nekouřit. Znečištěnou pokožku omýt mýdlem a vodou, oči vypláchnout vodou. V případě požití vypít cca 0,5 litru teplé vody a vyvolat zvracení a případně zajistit odborné lékařské ošetření. Skladovat pouze v původní nádobě na tmavém, suchém a čistém místě bez agresivních chemických výparů. Rozlitý materiál nebo jeho případné zbytky mohou být zlikvidovány jako netoxický odpad. Prázdné obaly lze recyklovat.
Fasádní ochrana prevent
Fasádní ochrana prevent je transparentní hloubkový nátěr s preventivním účinkem proti růstu biologických nečistot (řas a plísní) na fasádách a střechách. Je určen k použití v exteriéru na stěny, omítky, střechy a jiné stavební materiály. Lze ho také použít jako samostatný bezbarvý finální nátěr s dlouhodobou ochranou ošetřovaných stavebních materiálů proti růstu biologických nečistot (řasy, plísně). Díky jedinečnému složení zároveň zpevňuje povrch a zvyšuje jeho vodoodpudivost, čímž prodlužuje životnost ošetřených stavebních materiálů. Ředí se 1:3 s vodou (1 díl koncentrátu + 3 díly vody). Před použitím je přípravek i aplikační roztok potřebné důkladně promíchat. Všechny nenatírané plochy je nutné důkladně zakrýt. Skladovat 36 měsíců od data výroby v původních dokonale uzavřených obalech při teplotě od +5°C do +25°C, odděleně od potravin, nápojů a krmiv. Chránit před mrazem. Přepravovat je možné pouze při teplotách od +5°C do +35°C.
Bezpečnost práce s Fasádní ochranou prevent: Před započetím práce věnujte pozornost pokynům pro ochranu zdraví a životního prostředí, které jsou uvedené na obalech výrobků nebo v bezpečnostních listech. Pečlivě si přečtěte všechny pokyny a řiďte se jimi. Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. Při práci s výrobkem nejezte, nepijte, nekuřte a používejte předepsané ochranné pracovní pomůcky. Používejte biocidy bezpečně. Likvidace odpadů probíhá podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění.
Bochemit Proti plísním
Plíseň před postřikem neodstraňujte, aby nedošlo k rozptýlení nebezpečných výtrusů. Místa nastříkejte Bochemitem Proti plísním ze vzdálenosti 10-15 cm a nechte působit. Po několika minutách ošetřené místo opláchněte vodou nebo přípravek nechte zaschnout. V případě potřeby postup několikrát zopakujte. Skladování: -10 až +25 °C. Neskladovat společně s kyselinami a s látkami kyselé povahy. Bochemit proti plísním uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami. Nepoužívat pro kovy ani lakované dřevo. Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí s dlouhodobými účinky. Uchovávejte mimo dosah dětí. Zamezte vdechování mlhy. Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle a obličejový štít. Při styku s kůží opláchněte kůži vodou [nebo osprchujte]. Při zasažení očí několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. Okamžitě volejte lékaře. Při vdechnutí dopravte postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. Při dýchacích potížích volejte toxikologické informační středisko nebo lékaře. Při požití vypít 0,5 litru chladné pitné vody, nevyvolávat zvracení, zajistit rychlou lékařskou pomoc. Jedná se o nebezpečný odpad. Zbytky přípravku a znečištěné materiály likvidovat jako nebezpečný odpad. Používejte biocidy bezpečným způsobem.
Výhody protiplísňových nátěrů a jejich životnost
Kvalitní nátěry proti plísním přinášejí víc než jen čistý povrch. Působí jako dlouhodobá ochrana, která zlepšuje funkčnost, vzhled i celkový komfort užívání budovy.
- Zdravější prostředí - protiplísňové nátěry omezují růst mikroorganismů a brání šíření alergenů do vnitřních prostor.
- Dlouhodobě čistý vzhled budovy - povrch zůstává déle bez tmavých skvrn a usazenin, takže fasáda i střecha si udrží svěží, jednotný odstín.
- Vyšší odolnost konstrukce - ochranná vrstva snižuje opotřebení materiálu a chrání omítku i střešní krytinu před poškozením.
- Nižší náklady na údržbu - díky méně časté potřebě opakovaných nátěrů jsou opravy méně časté, čímž se snižují i výdaje investované do nemovitosti.
Aby protiplísňové nátěry plnily svou funkci co nejdéle, vyplatí se jim věnovat minimální, ale pravidelnou péči. V praxi stačí nechat povrch alespoň jednou za 3 až 4 roky vizuálně zkontrolovat, ideálně na jaře po zimním období, kdy dochází k největšímu zatížení vlivem mrazu, vlhkosti a střídání teplot. Menší znečištění lze snadno odstranit, čímž prodloužíte životnost ochranné vrstvy. Průměrná životnost kvalitního nátěru se pohybuje kolem 20ti let, podle typu produktu a klimatických podmínek. Když se však objeví první známky opotřebení, je lepší reagovat včas. Typickým signálem, že povrch potřebuje obnovu, bývá:
- Ztráta sytosti barvy
- Zhoršená vodoodpudivost
- Vznik drobných tmavých skvrn nebo povrchových map
tags: #ochranny #nater #proti #plisnim #na #fasadu