Vyberte stránku

Výběr správného cihlového obkladu pro váš dům je prvním krokem k dosažení požadovaného vzhledu. Stejně důležitá je ale samotná montáž obkladových pásků, která vyžaduje vysokou míru odbornosti a znalostí. Pro zajištění žádoucího efektu, funkčnosti a dlouhé bezúdržbové životnosti je nezbytné dodržet všechny technologické postupy. Proto byste tuto práci měli svěřit profesionálům.

Příprava podkladu

Obkladové cihelné pásky je možné lepit rovnou na nosné zdivo opatřené omítkou nebo stěrkou z lepidla (případně perlinkou), či na zateplovací systém (polystyren, minerální vlna). Povrch musí být vždy rovný, pevný a soudržný. Před lepením pásků doporučujeme plochu napenetrovat pro zpevnění podkladu a zmenšení nasákavosti tak, aby nanesené lepidlo dokonale přilnulo. Jistotou dokonalého výsledku je správné a přesné rozměření, rozkreslení a založení stavby.

Pro montáž se doporučuje použít soklové hliníkové lišty tloušťky minimálně 0,8 mm. Rozměry profilu soklové lišty musí odpovídat tloušťce desek tepelné izolace. Soklová lišta se kotví do podkladu pomocí zatloukacích hmoždinek. Hmoždinky jsou od sebe vzdáleny podle profilu lišty (tloušťka izolantu) a typu podkladu 300-500 mm. Nerovnosti podkladu lze kompenzovat vkládáním vymezovacích podložek pod lištu v místě kotvení hmoždinkou. K podélnému napojení lišt se používají plastové spojky. Je zakázáno napojovat soklovou lištu na nároží nebo v koutech.

Příprava zateplovacího systému

K zateplení se používají tepelně izolační desky z fasádního pěnového polystyrenu nebo fasádní desky z minerální vlny, v daném případě s kolmou orientací vlákna. K lepení izolantu použijeme tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo), kterou připravíme podle návodu na obalu. Vlivem vlastní hmotnosti obkladových pásků na líci ETICS, doporučujeme ve všech případech celoplošné lepení izolantu. Desky klademe na suchý penetrovaný podklad od soklové lišty vzestupně na vazbu v ploše i na nárožích. Je-li systém ETICS v kontaktu s terénem, a nebo méně než 200 mm nad přilehlým terénem, je nutno použít tepelněizolačních desek se sníženou nasákavostí (Perimetr, extrudovaný polystyren). Desky se lepí na těsný sraz. Spotřeba lepící malty pro lepení desek je 3-6 kg suché směsi na 1 m2 podle drsnosti a rovinnosti podkladu.

Minimální technologická pauza mezi nalepením desek izolantu a zahájením kotvení je 24 hodin. Talířová hmoždinka musí být vždy umístěna v místě nanesení lepicí hmoty, nesmí procházet dutinou (mezerou) mezi izolantem a podkladem. Maximální doba, po kterou mohou být instalované hmoždinky vystaveny klimatickým podmínkám bez zatření stěrkovou hmotou, nebo povrchovým obkladem, je 6 týdnů.

Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů

K vytvoření základní vrstvy použijeme tenkovrstvou cementovou maltu a sklovláknitou výztužnou tkaninu. Při použití cihelných pásků na zateplovací systém používáme silnější sklotextilní tkaniny s vyšší gramáží. Tato tkanina je „pancéřová“, to znamená, že časem nedochází k vytažení a uvolnění tkaniny. Základní vrstvu provádíme nanášením tenkovrstvé malty na suché a čisté izolační desky. Nejprve maltu rozetřeme rovnou stranou hladítka s důkladným zatřením do podkladu (důležité pro zajištění potřebné přídržnosti) a následně zajistíme rovnoměrné plošné množství malty zubovou stěrkou (obvykle se zubem 10 x 10 nebo 12 x 12 mm). Základní vrstva se vyztužuje vtlačením tkaniny ze skelných vláken do nanesené stěrkové hmoty v celé ploše až k okrajům. Výztužná tkanina musí být uložena bez záhybů a řádně vypnuta.

Kotvení izolačních desek

Izolační desky přikotvíme talířovou hmoždinkou nebo injektovanou kotvou, která zajistí přenos sil od sání a tlaku větru. Četnost, typ a rozmístění všech kotevních prvků (talířové hmoždinky, injektované kotevní prvky Spiral Anksys, rámové hmoždinky) určuje projekt, nebo statický výpočet (obvykle dle ČSN 73 2902 a souvisejících předpisů) v závislosti na konkrétních podmínkách (druh podkladu, druh izolantu, rozměry objektu, větrová oblast, umístění v terénu, plošná hmotnost použitého obkladu, příp. další faktory). Navržený druh talířových hmoždinek, nebo kotev Spiral Anksys, musí být při použití v certifikovaných systémech s daným izolantem v souladu s platnou ETA. V souladu se statickým návrhem kotvení může být současně s talířovými hmoždinkami, nebo kotvami Spiral Anksys, použito doplňkové mechanické kotvení, přenášející smykové zatížení dané hmotností použitého obkladu (např. rámové hmoždinky s roznášecím talířkem). Rámové hmoždinky se umisťují také přes armovací tkaninu, v pravidelném rastru, jehož rozměr je součástí statického návrhu kotvení. Konkrétní pokyny pro montáž talířových hmoždinek, kotev Spiral Anksys, nebo rámových hmoždinek je vždy dán konkrétním typem použitého kotvícího prvku.

Při upevňování tepelného izolantu kotvícími prvky, které jsou osazovány přes výztužnou síťovinu, tj. talíř hmoždinky je v poloze nad síťovinou, se hmoždinky osazují nejlépe tehdy, když stěrková hmota ještě nezatuhla. Zapuštěné talíře osazených hmoždinek se do nezaschlé hmoty zatřou do roviny vnějšího líce výztužné vrstvy používanou stěrkovou hmotou. Při instalaci kotvících prvků nesmí dojít k výraznému prohnutí armovací tkaniny, který by mohl způsobit posun tkaniny a snížit soudržnost armovacího souvrství.

Na obvodové zdivo nalepíme izolant (fasádní pěnový polystyren EPS 70F, EPS 100F nebo fasádní desky z minerální vlny s kolmou orientací vlákna) pomocí cementové malty ExcelMix TS SPECIAL. Izolační desky přikotvíme talířovými hmoždinkami fischer Termoz CS s kovovým šroubovacím trnem, které zajistí přenos sil od sání a tlaku větru. Minimální počet talířových hmoždinek nesmí klesnout pod 6 ks/m2. Na již zajištěné izolační souvrství aplikujeme tenkovrstvou cementovou maltu se silnější sklovláknitou (pancéřovou) tkaninu o vyšší gramáží. Tkanina se aplikuje s překrytím. Jelikož je hmotnost obkladových pásků větší než 25 kg/m2, je nutné přenos tohoto svislého zatížení zajistit dalším kotevním prvkem a tím je rámová hmoždinka fischer SXR nebo SXRL s rozšiřujícím talířkem (kotvíme skrz sklovláknitou tkaninu do čerstvé malty). Přesný typ, délku a kotevní schéma rozmístění talířových hmoždinek je nutné navrhnout dle vstupních údajů, jako je: typ použitého izolantu, výšky objektu, typ nosného podklad atd. Vše vyplyne ze statického výpočtu.

Lepení obkladových pásků

Lepení obkladů se provádí speciálním flexibilním lepidlem. Vždy je nutné řídit se technologickými postupy výrobce. Obzvláště pak musíme dbát na vhodné klimatické podmínky a v žádném případě nepřidávat do lepidla žádné příměsi. Lepidlo nanášíme po menších částech na stěnu a zároveň také namažeme každý jednotlivý pásek pro správné přilnutí obou ploch. Lepení je nutné provádět pouze na plochách takové velikosti, která umožní lepení do živé, nezatuhlé vrstvy lepidla. Bezprostředně po nanesení lepidla se obklad zatlačí do vrstvy lepidla a pásek se vyrovná.

Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?

Lícové pásky doporučujeme odebírat z několika palet najednou a promíchat je tak, aby nedocházelo k barevným nerovnostem. Při provádění obkladů doporučujeme dodržovat šířku spáry mezi pásky 8-12 mm. Tloušťka ideální spáry mezi pásky by měla být 10 mm, od oka přitom nelze rozeznat, pokud tuto mezeru plošně zmenšíme či zvětšíme o cca 2 mm.

Postup lepení

Nejdůležitějším krokem při aplikaci obkladových pásek je správné rozměření jejich umístění. Cílem je rozměřit délky pásek a mezery mezi nimi tak, abychom při samotném lepení potřebovali co nejméně pásek zkrácených na atypický rozměr. Vždy začínáme založením a lepením rohových pásků kolem oken a na rozích RD. Tím se vyhneme zbytečným dořezům a kvantlíkům či nenavazující spáře.

Začínáme vždy nadpražím okna, resp. na ostění hned pod nadpražím, pásky zprvu lepíme pouze v místech, která nám pomohou rozměřit budoucí kladečský plán. Lepíme tedy právě na ostění oken, dveří či na nároží budovy. Pásky musíme proměřit ideálně tak, aby poslední řada vyšla ideálně vzhledem k výšce plánovaného terénu. Pokud bychom obklad skončili příliš brzy nad terénem, pak by celkový obklad neměl požadovaný efekt.

  1. Lepit začínáme v nadpraží oken či dveří, například v levé horní části špalety. Pásek lepíme v takové vzdálenosti od nadpraží, aby pásky nalepené na překlad zakryly šířku pásků nalepených v nadpraží, plus spára mezi řadami pásek.
  2. Vodováhou a zednickou šňůrou si zaměříme úroveň protilehlého pásku k nejbližší další špaletě či rohu budovy. Pásky v řadě nelepíme, nejprve si rozvrhneme ty okrajové v kritických místech geometrie objektu. Toto nám pomůže optimalizovat velikost spáry a správně rozvrhnout kladení jednotlivých řad.
  3. Lepidlo na pásku nanášíme pomocí zubového hladítka např. se zubem 8 mm. Nejvhodnějším způsobem je nanášení lepidla na samotný pásek. Pásek přitiskneme na místo a pohybem ruky párkrát posuneme mírně nahoru a dolů pro dokonalé usazení.
  4. Po nalepení obou protilehlých rohů můžeme začít lepit pásky v řadě. Dokonalé urovnání pásků provádíme až po nalepení celé řady. Teprve v tu chvíli vidíme rozestupy mezi jednotlivými pásky a můžeme spáry uzpůsobit pro co nejlepší efekt celku.
  5. Po nalepení protilehlého rohu (ev. i nalepení celé řady) přejdeme k rohovému pásku na protější straně otvoru, u kterého jsme začínali. Zde zakládáme delší nebo kratší pásek - tato délka závisí na rozměření pásků, které budou přilepeny nad nadpraží.
  6. Pásky zkracujeme úhlovou bruskou na požadovanou délku. Řezání pásků se pak nevyhneme zejména v místech průchodu fasádou - tj. kolem kohoutů na vodu, větracích potrubí, vývodů elektřiny ad.
  7. Po rozměření špalet, nadpraží a nalepení pásků na všechna rohová a koncová místa můžeme přejít k lepení pásků v řadách. Lepení řad je lepší provádět až poté, co máme všechna kritická místa připravená a rozměřená.
  8. Po rozměření pásků si tzv. brnkačkou uděláme pole vzdálená od sebe na výšku 4 řad obkladových pásků. Každou čtvrtou řadu tak založíme dle vyznačené řady, ostatní pásky vyskládáme do menší plochy dle řad již vyrovnaných.
  9. Pro lepení pásků si připravíme lepidlo spíše hustší konzistence, aby dobře drželo při nanášení na pásek a manipulaci s ním dle doporučení výrobce.
  10. Lepidlo můžeme nanášet na pásek i na stěnu. Pokud ovšem pracujeme v teplejším počasí, je vhodnější nanášet lepidlo na každý pásek těsně před jeho lepením. Pokud bychom nanášeli lepidlo na stěnu ve větší ploše, hrozí, že by začalo tvrdnout dříve, než bychom pásek nalepili - a ten by následně mohl odpadnout. Tím zabráníme i nechtěnému nanesení lepidla na místa, kde by nám pokládku ztížilo.
  11. Lepidlo naneseme ozubeným hladítkem na zadní stranu pásku, přitlačíme na stěnu domu a mírným tahem ruky pásek několikrát posuneme směrem nahoru a dolu pro dokonalé usazení.

Spárování obkladových pásků

Mezi lepením a spárováním pásků dodržíme 24hodinovou technologickou přestávku. Po nalepení obkladu přichází na řadu spárování. Jedná se také o velice důležitou věc, nejenom v kvalitě provedení, ale i výběru barvy spárovací hmoty. Spárovací hmota tvoří plochu cca 12%, tudíž je zvolení barvy velice důležité. Spárování obkladových pásků se provádí tzv. mokrou nebo suchou metodou. Pro spárování používáme pouze výrobcem doporučený typ spárovací hmoty. Spárovat začínáme ideálně až ve chvíli, kdy máme kompletně obloženou celou stěnu. Voda použitá pro rozdělávání spárovací malty musí být čistá.

Metody spárování

  • Mokrá metoda: Při mokré metodě použijeme spárovací pytlík (je nezbytné odhadnout správný poměr vody). Pro mokré spárování využíváme řidší konzistence spárovací hmoty a tu nanášíme spárovacím pytlíkem přímo do spáry, necháme lehce vyschnout, pak proškrábneme a lehce očistíme. Spárování je pro laiky obtížnější a hrozí zašpinění fasády.
  • Suchá metoda: Při suché metodě se polosuchá směs aplikuje pomocí lopatky a nástroje zvaného “spárovačka”. Suché spárování využívá polosuchou směs, při které nehrozí ušpinění pásky. Při tomto způsobu je ideální vodorovné spáry spárovat pomocí hmoty nanesené na rovné ploše (například hladítku), odkud nabíráme a vtlačujeme do mezery, zatímco u svislých spár je třeba rukou umístit hmotu na spárovací špachtli a následně vmáčknout do svislé spáry.

Po zavadnutí (suchá i mokrá metoda) maltu ve spáře vytvarujeme (např. profilovanou stěrkou, plastovou hadicí, či pomocí dřevěného kolíku). Hmotu necháme přibližně 30 minut vytvrdnout. Konečné očištění provedeme ometením, pomocí smetáčku. Dokonalé vytvrdnutí malty nastane při běžných podmínkách (cca 20 °C, 50% rel. vlhkosti) ve 3 - 10 dnech. Po tuto dobu je nutné chránit zdivo před vlivem klimatických podmínek. Víte, že spárovací malta tvoří více jak 13 % celkové plochy? Tento fakt může zásadně ovlivnit celkovou barvu a dojem cihlové fasády. Fasáda je kabát domu.

Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru

Nejčastější problémy neodborné montáže

Skutečně tak dbejte na to, aby vám montáž obkladových pásků provedla zkušená firma! Vyvarujete se tak nejčastějším problémům neodborné montáže, mezi které patří:

  • dořezávky obkladových pásků v ploše nebo kolem otvorů - tzv. kvantlíky
  • výkvěty vzniklé používáním příměsí nebo nesprávné maltové směsi a špatným technologickým postupem
  • nenavazující spáry ze špatného rozměření nebo nekvalitně provedené, flekaté spáry
  • špinavé a umazané lícové pásky od spárovací hmoty
  • špatné namíchání obkladových pásků a cihel z palet - tím vznikne jiný konečný pohledový efekt
  • nadměrný odpad z materiálu
  • neodborná montáž stavbu prodlužuje a tím vznikají vícenáklady

Charakteristika lícových cihel a obkladových pásků

Lícové zdivo se vyrábí v několika modifikacích. Základním stavebním formátem jsou cihly pro tzv. provětrávané fasády, kde tvoří nejen zdobný prvek celého objektu, ale zároveň plní účel udržení tepelné rovnováhy uvnitř domu. Lícové cihly a cihlové obkladové pásky stále častěji nacházejí své uplatnění jak při výstavbě rodinných domů, tak i u staveb pro soukromý či veřejný sektor. Při výstavbě rodinných domů jsou tyto přírodní keramické materiály využívány zejména k realizaci fasád, provádění podezdívek plotů, stavbě hlav komínů, obkladům těles krbů či dekorativním úpravám stěn interiérů. Lícové cihly v klasické podobě s hrubým dekorem se vyrábí ražením hlíny do formy a následným vypalováním při vysokých teplotách.

Tyto cihly se odlišují způsobem výroby. Cihly ražené většinou mají osobitý vzhled, každý kus je svým způsobem unikát a ve výsledném celku vytváří nezaměnitelnou mozaiku na jakékoli ploše každého domu. Oproti tomu cihly vyráběné tzv. tažením působí jednolitě a čistě. Lícové cihly tažené se vyrábějí tažením hlíny ze šnekového lisu a řezáním na jednotlivé kusy. Touto formou výroby vznikají cihly s přesnými rozměry a pravidelnými tvary. Jejich povrch je hladký nebo s jemným reliéfem. Vyrábí se děrované nebo plné a mají tři pohledové strany. Právě kvůli způsobu výroby mají vyšší pevnost v tlaku a nižší nasákavost (6-12 %).

Speciálním typem jsou potom tzv. obkladové pásky. Obkladové pásky jsou nejrozšířenější a nejjednodušší variantou, jak dosáhnout vzhledu pravé cihlové fasády. Jsou skvělou variantou pro povrchovou úpravu zateplovacího systému. Vyrábějí se řezáním z lícových cihel, tudíž jsou totožné se sortimentem cihel. Rozměry, vzhledem i vlastnostmi jsou stejné jako ražené lícové cihly, vyrábějí se totiž jejich řezáním na tloušťku 20-25 mm. Jde o postup, který zlevňuje klasické lícové zdivo i pro investory s nižšími rozpočty. Obkladové pásky Klinker se vyrábějí strojově, tažením keramické hmoty a odřezáváním na jednotlivé kusy. Pásky jsou proto rozměrově přesné a jejich tloušťka je pouhých 9 nebo 14 mm.

Výhody a vlastnosti lícových obkladů

Lícové cihly i obklady řešíte jen jednou. Mezi nesporné výhody patří vysoká pevnost, mrazuvzdornost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Díky těmto vlastnostem se fasáda stává téměř bezúdržbovou a Vy tak máte na několik desítek let o starost méně. Lícové zdivo i obkladové pásky najdete v nespočtu barev, rozměrů a různých struktur. Jejich použití je všestranné, hodí se nejen na fasádu domu nebo plot, ale také k obezdění krbu, do interiéru a neposlední řadě k vytvoření originálního zahradního díla. Originalita a jedinečný vzhled jsou další vlastnosti, které lícovým cihlám nelze upřít. V nabídce je široká škála barev a druhů, které nám umožní vytvořit unikátní fasádu domu, krb, plot či zahradní zídku. Skvěle se dají kombinovat s dalšími prvky a materiály jako jsou dřevo, omítka nebo kámen. Navíc se jedná o stoprocentně přírodní materiál bez chemických přísad a barviv, takže nehrozí, že by cihly časem „ztratily“ svou barvu nebo byly ekologicky závadné. Různá barevnost cihel se dosáhne pouze použitím speciálních písků a jílů.

V sortimentu jedinečných cihlových výrobků nesmíme opomenout cihlovou dlažbu. Ta je stejně jako lícové cihly mrazuvzdorná, takže je ideální na terasy, chodníky, příjezdové cesty. Vysoká pevnost je další z jejich nesčetných vlastností, proto je vhodná pro pojezdové plochy, příjezdové cesty a před garáže. Cihlová dlažba se pokládá do písku, aby voda mohla odtéci podložím a dlažba zůstala rozebíratelná.

Tabulka níže shrnuje klíčové vlastnosti různých typů lícových cihel a obkladových pásků:

Typ materiálu Způsob výroby Vzhled Rozměry a tvary Nasákavost Použití
Ražené lícové cihly Ražení hlíny do formy, vypalování Osobitý, unikátní, hrubý dekor Různé, nepravidelné Vyšší Provětrávané fasády, zdi, ploty
Tažené lícové cihly (Klinkery) Tažení hlíny ze šnekového lisu, řezání Jednolitý, čistý, hladký nebo s jemným reliéfem Přesné, pravidelné 6-12 % (nižší) Provětrávané fasády, zdi, ploty
Obkladové pásky (řezané z cihel) Řezání z ražených lícových cihel Stejný jako ražené cihly Tloušťka 20-25 mm Stejná jako ražené cihly Cihlové fasády, zateplovací systémy, interiéry
Obkladové pásky Klinker (strojově) Tažení keramické hmoty, odřezávání Jednolitý, čistý Přesné, tloušťka 9 nebo 14 mm Nízká Cihlové fasády, zateplovací systémy, interiéry

tags: #montáž #obkladových #lícových #panelů #pro #venkovní

Oblíbené příspěvky: