Obklad fasády z tvrdho dřeva: Nejlepší tipy a triky pro dokonalý vzhled vašeho domu!

Dřevěné fasády skvěle vypadají, dobře slouží a jsou čím dál oblíbenější. Dodávají stavbě přirozený a elegantní vzhled, skvěle zapadají do okolní přírody a zároveň poskytují výborné technické vlastnosti. Dřevěný obklad je ideální pro fasádu dřevostavby, má však své uplatnění i praktické výhody i na zděném domě. Kromě krásného vzhledu přispívá i k lepším tepelněizolačním vlastnostem v zimě. V létě oddálí průnik tepla, v zimě zbrzdí chlad. Schopnost dřeva dobře pracovat s vlhkostí je další přidanou hodnotou. Kvalitně navržená a realizovaná dřevěná fasáda je univerzální a vkusně doplní tradiční i moderní architekturu.

Výběr dřeva pro fasádu

Základní otázka při plánování dřevěné fasády je, jaké dřevo použít. Při výběru dřeva na fasádu je důležité zvolit materiál, který vydrží dlouhá léta bez nutnosti složité údržby.

Měkké a tvrdé dřeviny

Nejlevnější variantou jsou měkké dřeviny - klasický smrk, severský smrk, sibiřský nebo domácí modřín.
Z domácích tvrdých dřevin je populární hlavně akát.
Pro exteriérové dřevěné obklady se využívá nejčastěji masivní dřevo modřínu, smrku, douglasky či dubu, ale i odolnějších druhů.
V posledních letech se stále více začínají prosazovat i exotické dřeviny jako například bangkirai, ipe, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra, které vynikají velkou tvrdostí a odolností. Tyto vlastnosti jsou ovšem na druhou stranu vykoupeny podstatně vyšší cenou.

Sibiřský modřín

Jestliže nechcete fasádu natírat, doporučuji využít dřevo sibiřského modřínu, které má vysokou hustotu a specifické složení pryskyřice, která odpuzuje vodu a zamezuje růstu dřevokazných hub. To mu zajišťuje dlouhou životnost i v extrémních podmínkách. Funguje vlastně jako taková přírodní impregnace. Sibiřský modřín je velmi trvanlivou dřevinou a díky hustším letokruhům se ve srovnání s domácím modřínem tolik nekroutí. Modřín je nejtvrdším z měkkých dřevin. Svou hustotou a tvrdostí se přibližuje dokonce k dubovému dřevu.

Tepelně upravené dřevo (ThermoWood)

Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny a tepelně upravené dřeviny (thermowood), nejčastěji sibiřský smrk, borovice nebo jasan. Tepelná úprava dřeva na průmyslové úrovni pod obchodním označením ThermoWood® byla rozvinuta v devadesátých letech 20. století ve finském výzkumném centru VTT ve spolupráci s finským dřevařským průmyslem. Dřevo vyráběné tímto tepelným procesem má oproti běžným i exotickým dřevinám nesporné výhody. U materiálu ThermoWood® dochází vlivem tepelné úpravy k tepelné degradaci celulózy, ligninu a hemicelulózy (řetězců cukrů). Upravené dřevo má vynikající odolnost proti hnilobě i proti dřevokaznému hmyzu. Rozkladem hemicelulózy se navíc zlikvidují látky vyživující dřevokazné houby. Díky odstranění těchto vyluhovatelných složek má ThermoWood lepší tepelněizolační vlastnosti. Tvrdost dřeva při tepelné úpravě mírně stoupá, avšak jeho pevnost se naopak mírně snižuje. Má lepší rozměrovou a tvarovou stálost, která je dosažena snížením nasákavosti dřeva o 30-50 %. Bez povrchové úpravy můžete použít v exteriéru i thermoborovici. Pro zlepšení jejích přirozených vlastností prošlo dřevo tepelnou úpravou při teplotách vyšších než 200 °C - dřevo se vodní párou zahřívá na teplotu přesahující jeho samovolné vznícení. Úprava probíhá bez jakýchkoliv chemických přísad, dřevo tak zůstává ryze přírodní. Thermory dřevo je speciálně tepelně upravené dřevo, které prochází procesem zahřívání na vysoké teploty (195 - 212° °C). Vlivem přítomnosti vodní páry se zlepšují vlastnoti dřeva, dřevo je stabilnější, odolnější vůči povětrnostním podmínkám, houbám a škůdcům a má dlouhou dobu životnosti.

Impregnovaná borovice

Pro zákazníky, kteří hledají kvalitní fasádní obklad za skvělou cenu, máme v nabídce také Impregnovanou borovici. Díky speciální impregnaci získává lepší odolnost proti povětrnostním vlivům a biologickému napadení.

Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů

Dřevěné obložení podle způsobu sušení

Obložení vyrobené ze dřeva sušeného v sušárně se upřednostňuje pro svoji konzistenci, stabilitu, snadné natírání a celkovou charakteristiku. Tyto výrobky se při výrobě suší na obsah vlhkosti 12-18 %. Ze všech obložení jsou tyto výrobky nejlépe připraveny k okamžitému použití. Pokud obložení během dopravy na stavbu nenavlhlo, může se okamžitě montovat, a to s výjimkou horkého a suchého prostředí, kde se obvykle vyžaduje jeho uskladnění v dobře větraném prostředí po dobu 3 až 5 dnů. Některé druhy obložení jsou vysušeny na vzduchu nebo v sušárně na obsah vlhkosti cca 19%. Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáme svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů. Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva, které nebylo před dodávkou vysušeno vyžaduje delší čas pro aklimatizaci než obložení z vyzrálého dřeva. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větraného suchého prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle. Při koupi nevyzrálého obložení doporučujeme profily jako například rýhovaný, fasetovaný nebo lištový, u nichž se počítá s jejich seschnutím.

Montáž dřevěné fasády

Příprava podkladu a konstrukce

Montáž dřevěného obkladu začíná důkladnou přípravou podkladu. Bez správného základu nebude obklad nikdy dobře držet a může dojít k jeho poškození. Dřevěné obložení musí být bezpečně připevněno vruty nebo hřebíky k příslušným dílům kostry, k laťování v omítce nebo k podkladu mezi díly kostry.

Postup přípravy:

Očistěte fasádu - odstraňte nečistoty, prach, staré nátěry nebo omítku, která by mohla bránit uchycení roštu.
Zkontrolujte rovinnost - pomocí vodováhy nebo laseru ověřte, zda je stěna rovná. Nerovnosti je třeba vyrovnat.
Instalujte rošt - rošt tvoří základní nosnou konstrukci. Používá se nejčastěji z impregnovaných latí (např. 40×60 mm). Latě se připevňují svisle nebo vodorovně podle směru obkladu. Správná montáž je klíčem k úspěchu i k dlouhé životnosti dřevěné fasády. Doporučujeme montáž na konstrukční hranoly, které zajišťují správnou ventilaci a stabilitu obkladu. Spodní konstrukci je nutno dimenzovat podle statických hledisek.
Větrací mezera - mezi obkladem a izolací musí být ponechána mezera (min. 20 mm) pro odvětrávání vlhkosti.
Parozábrana a izolace - pokud je obklad součástí zateplení, je nutné správně nainstalovat parozábranu a tepelnou izolaci (např. minerální vata). Izolační vrstva proti výparům namontovaná na teplé straně stěny zabraňuje pohybu výparů, avšak není dokonalá. Zbytkovým výparům musí být umožněno uniknout ven. Fólie namontovaná na vnější straně obložení pomáhá zabránit dešti a sněhu v pronikání zdmi, avšak umožňuje unikání výparů.

Spojovací materiál

Hřebíky, vruty nebo příchytky? Pro jaký spojovací materiál se rozhodnout? Dlouhodobá antikorozní ochrana spojovacích prvků je bezpodmínečně nutná. Ochrání dřevo před nežádoucím zbarvením, které je způsobeno korodujícími kovovými částmi nebo chemickou reakcí látek obsažených v jádře (například u dubu). Pro jádrové dřeviny, například dub nebo modřín, by měly být používány pouze spojovací prvky z ušlechtilé oceli. U povrchově ošetřených spojovacích prvků (např. galvanické pozinkování) je pak při montáži nutno počítat s porušením ochranné vrstvy.

Zápustný vrut je vhodné použít křížový nebo ještě raději torx. Vždy však musí jít o vruty s částečným závitem.
Vruty s vrtným hrotem a frézovacími drážkami na hlavě snižují riziko rozštípnutí dřevomateriálu, díky čemuž mohou být umístěny blíže ke kraji.
K uchycení tvrdých dřevin je pro hřebíky a vruty nutné předvrtání, aby se zabránilo popraskání dřeva. Výjimkou jsou vruty s vrtným hrotem.
Na kotvicích systémech se nevyplatí šetřit. Lze zvolit buď způsob se skrytým kotvením, nebo s přiznanými vruty skrz prkna. Dále je potřeba zvolit nekorodující pevnostní vruty.
Pro upevňování jsou nejlepší volbou nerezové spojovací materiály a to obzvláště v případě, kdy budete obložení natírat průhledným nebo poloprůhledným mořidlem. Ostatní druhy upevnění včetně elektrolyticky pokovených a mechanicky pozinkovaných se nedoporučují. Mohou zkorodovat a rozpadnout se a také nepříznivě reagovat s přírodními konzervačními látkami přítomnými ve dřevě, což by mohlo mít za následek skvrny a šmouhy.
Pro obklady ze sibiřského modřínu se doporučuje použití vrutů. Připevňování pomocí hřebíků není u sibiřského modřínu vhodné.

Potřebné množství spojovacího materiálu

Kolik hřebíků či vrutů je potřeba použít? To záleží zejména na rozměrech prken. Na délku prkna by měla být mezi spojovacími prvky vzdálenost maximálně 100 cm. Vzdálenost od kraje kolmo na vlákna by měla být minimálně 1,5 cm. V podélném směru vlákna by měla být dodržena vzdálenost od kraje minimálně 5 cm. Při použití vrutů s vrtným hrotem může být tato vzdálenost v závislosti na dřevině redukována. Obložení je třeba připevnit ke každému sloupku nebo podkladu pomocí hřebíků nebo vrutů umístěných maximálně 60 cm od středu. Velikost vrutů či hřebíků, které je třeba použít, závisí na druhu a tloušťce obložení.

Odvětrání

Odvětrání představuje ze stavebně fyzikálního hlediska dodatečně zajištění, a proto jej jednoznačně doporučujeme. Jako minimum je nutno počítat na jeden metr konstrukční výšky podlaží 1 cm odvětrání, 4 cm jsou v každém případě dostačující. Větrací otvory musí být zakryty ochranou mřížkou proti drobným zvířatům (vzdálenost ok je vhodná minimálně 3 mm a maximálně 5 mm). Dřevěná fasáda je ke zdi připevněna na nosném roštu a díky tomu vzniká mezi zdí a dřevěným obkladem vzduchová mezera, která výborně slouží k odvětrání hlavně v případě, když ve stěně dojde ke zvýšení vlhkosti. Kromě toho funguje jako izolační vrstva, která reguluje teplotu v objektu v zimě i v létě. Protože dřevěnou fasádu nemůžeme nikdy označit jako stoprocentně těsnící, je nutno pamatovat na druhou rovinu odvádějící vodu, například formou difúzní odvětrávací šachty. Má-li dřevěná fasáda otevřené spáry, musí být šachta vedoucí za nimi dostatečně rezistentní proti UV záření.

Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?

Typy obkladových prken

Pro dřevěnou fasádu se nabízí nepřeberná škála typů a profilů obkladových palubek, prken, latí a hranolků. Uspořádání fasádních palubek, prken může být různé - od svislého přes vodorovné či šikmé až po složené do různých obrazců. Pro všechny tyto možnosti existuje i další řada profilování, tudíž může být každá fasáda v podstatě originálem.

Svislé nebo vodorovné uspořádání: U této volby hraje roli hlavně váš vkus. Životnost silnějších obkladů uložených svisle může být až dvojnásobná v porovnání s tenčími palubkami orientovanými vodorovně.
Palubky s perem a drážkou: Obložení z palubek s perem a drážkou lze montovat vodorovně nebo svisle.
Rohy: Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka. Rohy s pokosem nabízejí profesionální úpravu. Používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení (např. zkosené obložení). Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu. Rohová prkna jsou oblíbenou a snadnější alternativou rohů s pokosem. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení. Nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Navrhování střech s převislými okapy, které chrání rohy před povětrnostními vlivy, také napomáhá tvorbě bezproblémových spojů. Pokud vám zkušenosti či jiné okolnosti neumožňují použít techniku pokosené hrany, je možné obložení ve vnitřních rozích dokončit pomocí latě 5x5 cm. Může být připevněno i k přilehlým zdem a to pomocí latě, která zakrývá spoj. Jestliže připevňujete obložení v rozích pomocí latě, seřízněte okraje pod úhlem 45 stupňů a vytvořte tak spoj s přesahem. Toto je důležité obzvláště v případě, že obložení pokládáte svisle.

Doporučený postup montáže

Začněte odspodu - první prkno je klíčové. Musí být dokonale rovné, protože určuje směr celé fasády.
Uchycení prken - prkna se připevňují vruty do roštu. Pro estetický výsledek doporučujeme skryté uchycení pomocí klipů. Obložení z cedru a ThermoWoodu o šířce až 15 centimetrů můžete přibíjet skrytě tak, že hlavičky hřebíků nebo vrutů nebudou vidět, avšak obložení musíte připevnit vždy k nosnému sloupku. Hřebík musí procházet každou patou drážky. Širší obložení lze připevňovat pomocí dvou hřebíků na jeden díl. Spojovací hřebíky nebo vruty musí procházet 3 cm do podkladního hranolu.
Dodržujte dilatační mezery - mezi prkny ponechte mezeru cca 2-5 mm kvůli roztažnosti dřeva.
Kontrolujte rovinu - každých několik prken ověřte vodováhou, že obklad drží správný směr.
Ošetření hran - řezy a konce prken ošetřete ochranným nátěrem, aby nedocházelo k nasákání vlhkosti. Naneste svrchní nátěr co nejdříve!
Dokončení detailů - věnujte pozornost rohům, okenním a dveřním otvorům. Použijte lišty nebo speciální profily.

Uskladnění materiálu před montáží

Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži.

Ochrana a údržba dřevěné fasády

Ošetření nátěrem

Aby dřevěná fasáda dlouho vydržela, je nutné dřevo chránit především před vlhkostí a před povětrnostními vlivy (změnami teplot a UV zářením), které působí negativně samy o sobě a zároveň zesilují destruktivní účinky vlhkosti a připravují podmínky pro napadení škůdci. Určité ochrany lze dosáhnout konstrukčními úpravami, jimiž lze zajistit stékání vody z konstrukce a její neustálé provětrávání. Potřebná tloušťka nátěru musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, pokud mají hrany zaoblení o poloměru minimálně 2-3 mm.

Typy nátěrů

Pokud si přejete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musíte jej v pravidelných intervalech opakovaně natírat podle typu a kvality použité nátěrové hmoty a dřeviny, obvykle po třech až deseti letech.
V případě, že chcete zachovat kresbu dřeva, jsou lazury vhodné jak pro první nátěry nových dřevěných fasád, tak pro renovaci. Počet vrstev přitom záleží na savosti dřeva.
Lazury jsou vodou ředitelné i rozpouštědlové. Vodou ředitelné jsou tenkovrstvé i silnovrstvé podle metody nanášení (tenkovrstvé se nanášejí štětcem nebo válečkem, silnovrstvé obvykle vysokotlakým stříkáním) a mohou být akrylátové nebo alkydové.
Alkydové tenkovrstvé, podobně jako klasický Luxol, se vsakují do podkladu a vlivem povětrnosti degradují na povrchu, takže při obnovovacích nátěrech stačí povrch jen očistit a lehce přebrousit.
Alkydové silnovrstvé jsou tixotropní nestékavé lazury, které se mohou nanášet i štětcem nebo válečkem.
Pokud chcete povrch sjednotit a překrýt strukturu, kresbu dřeva i její nepravidelnost, lze zvolit krycí barvu. I zde se můžete rozhodnout pro rozpouštědlový nebo vodou ředitelný typ barev akrylátových nebo alkydových. Alkydové se lépe aplikují štětcem nebo válečkem, akrylátové mají větší odolnost na povětrnosti.

Doporučení pro nátěr

Bez ohledu na použitou barvu je třeba dřevo napustit nebo natřít i z druhé strany, jinak vzhledem k rozdílné vlhkosti z obou stran dojde na té osluněné k prohnutí.
Před montáží (na stavbě) se doporučuje nanést svrchní nátěr na všechny povrchy (včetně koncových částí). Druh nátěru se určí v závislosti na požadovaném vzhledu. Všechny řezy musí být bez ohledu na to, v jakém ročním období se montáž provádí, ošetřeny nátěrem.
Vlákna na konci všech dřevěných výrobků absorbují kapaliny 250x rychleji než ostatní dřevěné strany.
Stoprocentní akrylovolatexové základní nátěry jsou přípustné, jsou-li podle svého výrobce schopny poskytnout příslušné ošetření.
Tam, kde teploty klesají pod 10 °C, ať už během aplikace nebo během tuhnutí, použijte k ošetření koncových vláken obnažených v důsledku řezů provedených při montáži alkydový olejový základní nátěr na dřevo. Uříznuté díly ošetřené na koncích alkydovým olejovým základním nátěrem mohou být namontovány před zaschnutím, aniž by se tím narušila účinnost ochrany.

Životnost a údržba

Aby mohla fasáda dlouhodobě plnit svou funkci, potřebují nátěry pravidelnou péči a údržbu. Minimálně jednou ročně doporučujeme pečlivou kontrolu - u celé fasády prověřte poškození povrchové úpravy, jako jsou trhliny, mechanické narušení, stopy po krupobití, zabarvení, odloupávání, zamodrání a tak dále. Zjistíte tak, zda je údržba či renovace fasády žádoucí.

Neošetřené fasády: U neošetřených fasád nevyhnutelně dojde k zašednutí dřeva. Zabránit se tomu dá pouze vhodnou povrchovou úpravou. Pokud se však rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch nebude šednout rovnoměrně, a to v závislosti na povětrnostních vlivech, poloze a členitosti povrchu. Místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou degradována (zešedlá) méně. Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější.
Péče (údržba): Péče (údržba) ochranným nátěrem je na místě po předcházejících úpravách, jako je čištění či broušení. Údržba musí být prováděna v pravidelných intervalech na ještě neporušených plochách, dříve než se objeví viditelná poškození. Intervaly údržby závisí na způsobu povrchové úpravy a na intenzitě povětrnostních vlivů. Povrchy, které byly ošetřeny lazurou, po ochranném nátěru ztmavnou. Zesvětlení těchto ploch je možné pouze krycím nátěrem.
Čištění: Znečištěnou plochu lze omýt tlakovou vodou. Nepouštějte proud tlakové vody jen na jedno místo a v žádném případě nepoužívejte rotační tlakovou trysku, ale rozptýlený vodní paprsek.

Životnost dřevěných fasád

Životnost dřevěné fasády ovlivňuje řada faktorů. Nejen ty zřejmé, jako je druh použitého dřeva, ale i zdánlivé maličkosti, jako je orientace obkladu. Zjednodušeně se dá říci, že neošetřené měkké dřevo vydrží na fasádě asi 10-15 let, tepelně upravené termodřevo přibližně 30 let a velmi odolná exotická dřevina bez jakékoli úpravy 40-60 let. Správně udržovaná dřevěná fasáda může vydržet 20-40 let v závislosti na typu dřeva a klimatických podmínkách.

Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru

Tabulka: Předpokládaná životnost různých typů dřevěných fasád

Typ dřeva	Povrchová úprava	Předpokládaná životnost
Měkké dřevo	Neošetřené	10-15 let
Tepelně upravené dřevo (ThermoWood)	Bez úpravy	Přibližně 30 let
Exotické dřeviny	Bez úpravy	40-60 let
Všechny typy dřeva	Pravidelně udržované	20-40 let

Renovace

Při renovaci se odstraní stávající poškození, a obnoví se tak funkčnost povrchu. K tomu jsou zapotřebí nákladnější práce než při údržbě. Lazurou ošetřené plochy musí být renovovány velkoplošně, aby se zabránilo barevným rozdílům. U krycích nátěrů jsou možné také opravy menších ploch. V každém případě je k renovaci třeba přistoupit včas ve chvíli, kdy začíná degradace, praskání a odlupování krycích nátěrů nebo šednutí ploch u olejů či lazur. Nátěry nikdy nedegradují rovnoměrně.

Rozpraskané a odlupující se nátěry musíme kompletně obrousit, okartáčovat mosazným kartáčem, který nezanechává rýhy v měkkém dřevě, nebo odstranit horkovzdušnou pistolí.
Z nepoškozených nátěrů je třeba odstranit prach a nečistoty a povrch jen lehce přebrousit, aby se odstranila vrchní degradovaná vrstva a zvýšila se přilnavost nových nátěrů.
Zašedlé plochy degradovaného dřeva lze ošetřit odšeďovačem dřeva. Pokud se vám šedá barva omrzí, nestačí dřevěnou fasádu pouze natřít, ale je třeba odstranit vrchní degradovanou vrstvu chemicky (odšeďovač dřeva) nebo mechanicky až na zdravé žluté dřevo.
Po úpravě povrchu aplikujeme vždy impregnaci, ať již vodou ředitelnou, nebo rozpouštědlovou, a potom použijeme zvolený vrchní nátěr v počtu vrstev a množství nánosu barvy doporučovaném výrobcem.
Některé firmy nabízejí speciální silnovrstvou krycí barvu na dřevo, která je zvláště vhodná pro renovaci starých nátěrů bez jejich odstranění a má dobrou přilnavost téměř na každém povrchu. Je doporučována pro renovaci dřevěných povrchů natřených alkydovými barvami a na termálně upravená dřeva. Barva je vyrobená z alkydového a akrylátového pojiva, je určená na venkovní dřevěné povrchy a vytváří vodoodpudivý, pružný a mimořádně odolný povrch.

Alternativní obkladové materiály

Pokud vás ani předchozí řádky nepřesvědčily o trvanlivosti dřeva, ale jeho vzhled se vám líbí, můžete zvážit alternativní obkladové materiály.

Dřevoplast: Kompozitní materiál vyrobený z dřevěné moučky a plastu, který dřevo imituje. Dřevoplast tedy nabízí vzhled dřeva s odolností PVC, je mechanicky odolným, trvanlivým a rozměrově stálým materiálem, odolá počasí, hnilobě, hmyzu a UV záření, je bezúdržbový a nabízí se ve velké škále textur i barevných odstínů.
Kovové obklady: Zinek, titanzinek, hliník nebo předlakovaný ocelový plech. Oba materiály jsou lehké a odolné proti korozi, prakticky nerozbitné a bezúdržbové bez nutnosti povrchového ošetření a nabízejí jedinečnou estetiku, především jako kontrast s jiným materiálem. Hliníkové fasádní obklady mají dlouhou životnost a jsou zcela bezúdržbové, protože hliník nekoroduje a nejsou tedy třeba žádné nátěry. Díky integrovanému systému odvětrávání fasáda dýchá a nevlhne, zároveň je chráněna před nepříznivými vlivy počasí.
Kámen a umělý kámen: Malá nasákavost, mrazuvzdornost a trvanlivost. Tradiční přírodní materiál je ale těžký, proto je často nahrazován umělou variantou, dokonale imitující třeba štípané skalní úlomky či pískovec.
Keramické fasádní obklady: Odolné vůči střídání teplot, dokonale mrazuvzdorné, pevné, barevně stálé a dlouhověké.
Cihlové obklady: Dokonalá imitace tradiční pálené cihly.
Betonový obklad: Dokáže věrně imitovat různé povrchy, je voděodolný i mrazu a žáruvzdorný.
Vláknocementové či cementotřískové desky: Aktuálně populární především mezi architekty. Jejich oblíbenost je dána dlouhou životností, rychlou montáží, skvělými tepelně i zvukově izolačními vlastnostmi. Používají se jako podkladový materiál pro jiný obklad, ale díky přírodnímu vzhledu se používají často i jako obklad sám. Vyrábějí se lisováním směsi dřevěných třísek, cementu, vody a hydratačních přísad. Slučují tak výhody dřeva a cementu a vynikají vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům. Desky pojené cementem jsou vhodné na odvětrávané fasády, rychle a snadno se montují, jsou nehořlavé a téměř bezúdržbové.

tags: #obklad #fasady #tvrdeho #dreva #informace

Obklad fasády z tvrdého dřeva: komplexní průvodce