Nosná zeď je klíčovým prvkem každé stavby, neboť nese zatížení z vyšších podlaží a stropních konstrukcí. Často se objevují otázky ohledně dostatečné tloušťky a nosnosti cihlových zdí, zejména u starších staveb nebo při použití tenčích profilů, jako je 90mm cihlová zeď. V tomto článku se podrobně podíváme na vlastnosti cihelného zdiva, jeho nosnost a další důležité aspekty spojené s výstavbou a údržbou.
Charakteristika a vývoj cihel
Cihla patří mezi nejstarší stavební prvky, který se využívá v různých formách tisíce let. Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století.
Klasická pálená cihla a její parametry Existuje celá řada velikostí, tvarů a formátů pálených cihel či tvárnic. Tradiční pálená cihla vyrobená formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci. Tyto cihly se nazývají klasickými cihlami velkého formátu a státní norma (ČSN 72 2601, 05, 10) určuje i jejich rozměr (290 × 140 × 65 mm), což usnadní výpočty spotřeby a následný nákup.
Klasická plná pálená cihla P20:
- Rozměr: 290 x 140 x 65 mm
- Pevnost: min 20 N/mm2
- Váha: 1776 kg/m3
- Nasákavost: 13%
- Reakce na oheň: A1
- Počet ks na paletě: 250 (1150kg)
Klasická plná pálená cihla je materiál s dobrou požární odolností, vzduchovou neprůzvučností a výbornou schopností akumulace tepla.
| Tloušťka zdi | Spotřeba cihel (ks/m²) |
|---|---|
| 290 mm | 89 |
| 140 mm | 45 |
| 65 mm | 22 |
Cihla váží zhruba 4 kg a její cena se v současné době na trhu stavebnin pohybuje nejčastěji od 7 do 10 korun za 1 kus včetně DPH, přičemž můžete narazit i na výhodnější ceny pro druhou jakost, množstevní slevy, ale i na prémiové cihly zvonivky, jejichž cena přesahuje 20 korun za kus. Ty se používají zejména na pohledové zdivo bez dalších povrchových úprav, stavbu krbů, plotových sloupků, nebo jako cihlová dlažba.
Čtěte také: Betonová patka: Důležité aspekty
„Vynikající vlastnosti předurčují tyto cihly zejména pro stavbu nosných neomítaných zdí u vinných sklípků nebo neomítaných zdí s vysokou odolností vůči klimatickým vlivům. Hlavní výhodou těchto cihel je jejich vynikající odolnost proti erozi. Dokladem jsou neomítané stěny domů, odolávají povětrnostním vlivům mnohdy déle než sto let,“ uvádí například cihelna v Šitbořicích na Brněnsku, která klasické zvonivky vyrábí.
Výhody a nevýhody pálených cihel
Z páleného cihlového zdiva lze postavit až osmipatrové budovy, v dnešní době se však klasické plné cihly používají zejména ke stavbě obezdívek komínů, podezdívek plotů a dalších dekoračních prvků. Nacházejí využití i při rekonstrukcích některých historických budov a mohou posloužit i při rekonstrukcích či dostavbách venkovských domů včetně rekreačních chalup, kde byl tento materiál použit i v původní konstrukci stavby. Stejně jako každý jiný stavební materiál mají i klasické pálené cihly své výhody a nevýhody. Pracnost cihlové stavby výrazně zvýší cenu práce ve srovnání s jinými materiály víceméně shodných parametrů, proto zvláště při dodavatelském způsobu stavění příliš nedává smysl. Jiná věc je samozřejmě stavba menšího rozsahu svépomocí, zvláště když připadá v úvahu i použití recyklovaných očištěných cihel. Ty se dají podle kvality a míry znečištění pořídit i za odvoz nebo za cenu od jedné do tří korun za kus.
Cihla je oproti pórobetonu sice pevnější, ale vzhledem k tuzemským seismologickým podmínkám to nemá až tak zásadní význam. Podstatnější jsou zejména pro majitele chalup příznivé schopnosti pálených cihel vyrovnávat se s vlhkostí.
Vazba zdiva: Základ úspěšného zdění
Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.
Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky. Popis jednotlivých vazeb může na laika působit na první pohled složitě, ale kombinace cihel v nich má poměrně jednoduchou logiku. Nejlépe si však jednotlivá schémata osvojíte podle obrázků.
Čtěte také: Správný výběr hmoždinek pro sádrokarton
Základní typy vazeb
- Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
- Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
- Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
- Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
- Gotická vazba: Rovněž nazývána polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.
Postup zdění z cihel
Zdění se vždy provádí na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás. U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou. Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící. Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna. Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající. Dodržování vodorovných a svislých rovin je alfou a omegou úspěšného zdění z klasických cihel. Tradiční cihelné zdivo sluší i venkovním kuchyním či krbům.
Mokrý vs. suchý způsob zdění
Mokrý způsob zdění je zatím nejpoužívanější způsob zdění. Jde o klasické promaltování ložných, popř. styčných spár, zdicích prvků. Pro promaltování je používána malta o předepsaném složení, která je na styčnou plochu nanášená zednickou lžící, válcem nebo vozíkem pro celoplošné nanášení. Zeď vyzděná mokrým způsobem může být zatížena až po technologické pauze, po vyzrání a zaschnutí malty (není únosná ihned).
Suchý způsob zdění je moderním způsobem zdění u broušených tvárnic. Zdicí pěna je nanášena pomocí aplikační pistole z dózy ve dvou nebo ve třech pásech. Odpadá tak nutnost míchání zdicí malty na stavbě. Výhoda tohoto způsoby je především v rychlosti provedení, úspora práce je až 50 %. Další výhody jsou jednoduché zpracování, extrémně silná lepivost pěny a zpracovatelnost při teplotách do -5 °C. Zeď vyzděná suchým způsobem zdění je ihned únosná.
Další druhy cihel a tvárnic
Kromě celých cihel se používají také v různých odvozených rozměrech:
Čtěte také: Jak vybrat hmoždinky do sádrokartonu?
- „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
- „půlka “ - 1/2 cihly
- „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
- „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce
Normalformat (NF)
Normalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
Waalformat (WF)
Waalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
Lícové cihly ražené
Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek nejčastěji realizujeme oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %.
Cihly klinker
Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká.
Moderní cihly a tvárnice
Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.
Typy tvárnic
- Nosné - jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
- Nenosné - vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
- Soklové - jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
- Dekorativní - pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.
Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž.
Další typy tvárnic
- Betonové tvárnice - tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
- Vápenopískové tvárnice - mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
- Štěpkocementové tvárnice - na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
- Skleněné tvárnice - vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.
Vývoj tepelně technických parametrů cihel
| Období | Charakteristika |
|---|---|
| Do roku 1949 | První norma zabývající se tepelně technickými vlastnostmi. |
| 1949-1964 | Hodnoty tepelného odporu stěn vycházely z etalonu stěny z plných pálených cihel. |
| 1946-1960 | Přechod k příčně děrovaným cihlám typu CDm. |
| 1961-1980 | Objevuje se typ cihly CDK a CD Týn (velkoformátové cihelné bloky). |
| 90. léta | Cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. Broušené cihly v Německu. |
| Současnost | Cihelné bloky o šířce 500 mm (v Německu 490 mm) s U < 0,16 W/(m2‧K). |
S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. V současnosti hodnotu U = 0,25 W/(m2‧K), která odpovídá doporučené hodnotě podle normy ČSN 73 0540-2:2007 pro vnější těžké stěny, bez problémů splňuje jednovrstvé zdivo z cihelných bloků typu Therm o šířce 440 mm. Zdivo tloušťky 440 mm dosahuje součinitele prostupu tepla kolem hodnoty U = 0,21 W/(m2‧K) případně i nižší.
Budoucnost cihel
Jedna oblast bude řešena neustále, a tou je vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době je vývoj zaměřen na snižování tepelné vodivosti střepu při zachování maximální možné pevnosti. Další podmnožinou tohoto směru vývoje je používání surovin, zejména charakteru odpadních hmot, které jednak zlepšují vlastnosti střepu (např. tvorbou pórů svým vyhoříváním při vypalování), snižují energetické nároky na výpal, zlepšují proces sušení apod.
Další oblast vývoje spočívá v hledání nových možností vytváření samotné geometrie cihelných bloků potlačující přenos tepla. Po dokončení hydroizolace spodní stavby přichází na řadu další, časově náročnější etapa stavby - zdění obvodových nosných stěn. Stěna dává domu tvar, utváří tak jeho vzhled a plní nosnou funkci. Vedle nosné funkce ale můžeme zmínit spoustu jiných vlastností, které napomáhají vytvořit zdravé a příjemné domácí prostředí.
Nejstarším stavebním prvkem, který zná asi každý je cihla plná pálená (CPP). Tu člověk využívá ve stavebnictví celá staletí. Je vyráběná z cihlářské hlíny a dalších příměsí, které určují její vlastnosti. Její rozměry jsou 290/140/65 mm a pevnost je od 5 do 15 Mpa. Zdění z cihly pálené je však zdlouhavé, neekonomické a navíc zeď z cihel nemá dobré tepelně technické vlastnosti. Proto se od používání CPP ustoupilo a přechází se ke zdění z keramických nebo pórobetonových tvárnic. Existuje mnoho dalších způsobů zhotovení obvodových zdí jako je ztracené bednění, železobetonové panely, betonové tvárnice atd., ale oproti keramickým a pórobetonovým tvárnicím se používají zřídka. Čas také šetří nahrazení klasické promaltované styčné spáry spárou typu pero/drážka, což také přispívá ke snížení stavební vlhkosti.
Vlastnosti cihel a tvárnic
Vlastnosti cihel a tvárnic jsou důležité informace, ke kterým je nutno přihlížet při volbě zdícího systému. Ty musí splňovat požadavky na stavební dílo, jako je tepelný odpor, zdravé mikroklima, akumulace tepla ad. Mechanické vlastnosti zdiva popisují především jeho pevnost v tlaku, změny tvaru, deformace, smršťování a objemovou hmotnost. Prioritní je především pevnost v tlaku. Tepelně technické vlastnosti zdiva jsou jedním z faktorů, který ovlivňuje mikroklima budovy. Aby stěna vyhovovala normám, byla únosná a stabilní, musí se během zdění dodržovat především pokyny výrobce. Co se týká klimatických podmínek, nemělo by se zdít při teplotách pod +5 °C (v případě suchého zdění -5°C) a za deštivého počasí, aby nedoházelo k vymývání pojiva. Při samotném zdění se musí dodržovat tloušťka spár, tvárnice musí být v rovině a slícovány se spodní řadou, zdivo musí být řádně provázáno, neboť vazba zdiva je jeden z faktorů ovlivňující celkovou pevnost a prostorovou tuhost konstrukce.
Výpočet spotřeby cihel
Každá budova, ať už jde o dům, venkovskou chatu, vilu nebo garáž, vyžaduje správný výpočet materiálů, zejména množství cihel ve zdi na 1 m2. To umožní co nejvíce optimalizovat náklady. Po dokončení výpočtů si lze koupit stavební cihlu pro výstavbu celého objektu a pokud možno bez plýtvání. Při výpočtu je třeba vzít v úvahu procentuální podíl vadného nebo poškozeného materiálu. Obvykle činí 7 %. Kromě toho je třeba určit tloušťku stěn. To závisí na klimatických podmínkách terénu, ve kterém je budova umístěna. Cihla, která má normální formát a je označena značkou NF, je charakterizována rozměry 25 x 12 x 6,5 cm. Podle standardu je plocha 25 x 12 cm nazývána lůžkem. Pro hrubou orientaci o spotřebě cihel je možno použít následující postup: Základem výpočtů je standardní množství 480 kusů cihel o rozměrech 250 x 120 x 65 mm na 1 m3. Všechny výpočty pro výstavbu různých budov jsou provedeny na základě tohoto ukazatele a způsobu pokládky. Chcete-li zjistit počet cihel v 1m2 zdivo, potřebujete 480 děleno 4 (délka výrobku 25 cm, 4 kusy na 1 metr). Dostáváme 120 kusů. Cena fasádních cihel činí obvykle pouze 1,5 až 3 % celkových nákladů na stavbu. Ať už si vyberete nejlevnější cihly nebo některý z dražších typů, náklady na zdivo, maltu, lešení atd. Jedna cihla je 228 mm dlouhá, 108 mm široká a 54 mm vysoká, spáry jsou obvykle 12 mm široké. Výška a délka všech fasádních stěn domu se vynásobí a od celkového součtu se odečtou plochy dveří a oken. U volně stojících plných cihelných stěn (šířka 228 mm) se plocha počítá pro obě strany.
Plocha fasády domu s cihlovými štítovými trojúhelníky
Výška x délka fasády A + výška x délka fasády B, + šířka x výška fasády Štít A, + výška štítu x šířka štítového trojúhelníku A:2 + Výška štítu x šířka Štítový trojúhelník B:2 : Plocha oken a dveří.
Porovnání s jinými typy zdí
Při stavbě domu nebo jiné budovy se kladou mnohé otázky, a jednou z nich je výběr typu zdi. Existuje mnoho různých typů zdí, ale nejoblíbenější jsou kamenné zdi, betonové zdi a zdi z cihel.
Kamenné zdi
Kamenné zdi jsou nejstarší a nejtradičnější typ zdi. Vyrábějí se ze surovin, které se vyskytují v přírodě, jako je kámen, pískovec, žula atd. Kamenné zdi se vyznačují vysokou pevností a odolností vůči povětrnostním podmínkám. Hlavní výhodou kamenných zdí je jejich vysoká pevnost a odolnost vůči vnějším vlivům. Nevýhody kamenných zdí zahrnují vysokou cenu, obtížnost instalace, vysokou hmotnost, chybějící izolační vlastnosti a menší flexibilitu.
Betonové zdi
Betonové zdi jsou další možností pro stavbu zdí. Jsou velmi odolné a vyžadují minimální údržbu, což z nich činí oblíbenou volbu pro mnoho lidí. Betonové zdi jsou také velmi cenově dostupné, což je další důvod, proč jsou oblíbenou volbou pro mnoho lidí. Betonové zdi jsou extrémně odolné a odolají větru, dešti a dalším nepříznivým povětrnostním podmínkám. Beton má podobné tepelné vlastnosti jako kámen, proto se betonové stěny dnes používají jen ve spojení s tepelnou izolací. Stěny postavené ze stavebního systému THERMOMUR mají malou využitelnou tepelnou kapacitu, protože beton je od vnitřního prostředí oddělen vrstvou pěnového polystyrénu.
Cihlové zdi
Cihlové zdi jsou velmi populární a tradiční. Cihly jsou vyrobeny ze směsi hlíny a písku, která se peče v pecích a vytváří pevné a odolné bloky. Cihlové zdi jsou velmi pevné a odolné. Jsou schopny odolat nárazům a otřesům a jsou také velmi odolné proti ohni a požárům. Cihlové zdi mají také vysokou tepelnou kapacitu, což znamená, že dokážou udržovat teplo a chlad v interiéru a regulovat tak teplotu v místnosti. Nevýhody cihlových zdí zahrnují náročnou výrobu a omezené zdroje hlíny, což zvyšuje náklady. Cihlové zdi jsou také relativně těžké a mohou být náročné na instalaci. Plná cihla má sice skoro 3x menší tepelnou vodivost než kámen, ale opět nelze při rozumné tloušťce splnit požadavek normy na součinitel prostupu tepla. Akumulační schopnost stěny je o něco menší než u stěny kamenné. Při zaizolování z vnější strany je situace analogická jako u stěny kamenné.
Doporučení pro nosné zdi
V případě nosné příčky o tloušťce 14 cm z dutých cihel typu porotherm je důležité zohlednit několik faktorů. I když se zedníkovi může zdát tloušťka nedostatečná, praxe ukazuje, že i tenčí zdi mohou být nosné, pokud jsou správně provedené a konstrukce je celkově stabilní. V popsaném případě je příčka přerušena průchodem a komínem, což snižuje její celkovou délku. Důležité je, že stropní nosníky Miako končí na této příčce, což potvrzuje její nosnou funkci. Betonový pás pod stropem místo poslední řady cihel dále zvyšuje pevnost konstrukce.
I když se nikde neobjevují praskliny, je vždy doporučeno konzultovat situaci se statikem, zvláště pokud máte pochybnosti o nosnosti zdi, která nese strop a další podlaží. Statik provede podrobné posouzení a v případě potřeby navrhne vhodná opatření.
Požadavku na dostatečnou izolační schopnost (při rozumné tloušťce) jen stěží vyhoví zeď z jakýchkoli cihel či tvárnic. Proto je rozumné dimenzovat nosné zdivo jen podle statických požadavků a doplnit izolaci podle potřeby. Izolace může být provedena jako vnější kontaktní zateplení se stěrkovou omítkou. Případně může být vložena do prostoru mezi vnitřní zdí a venkovní přizdívkou, nebo mezi lehkou vnější fasádou. U rodinných domů je často používaným řešením nosná dřevěná konstrukce, vyplňovaná izolací libovolné síly. Hmota pro akumulaci tepla je tvořena masivními podlahami a vnitřními příčkami a rovněž poměrně tenkou přizdívkou obvodových stěn z plných cihel (někdy nepálených).
Doplnění
Při výběru mezi kamennými, betonovými a cihlovými zdmi by měla být první otázkou, pro jaký účel je zdí určena. Pokud hledáte estetické řešení, mohou být kamenné nebo cihlové zdi vhodnější volbou. Pokud hledáte nízkou údržbu a vysokou odolnost, může být lepší volba betonová zeď. Důležité je také zvážit vaše finanční možnosti, protože každý typ zdi bude stát jinou částku. Pokud hledáte cenově dostupné řešení, betonová zeď může být nejlepší volbou. Při výběru je důležité také zvážit geografické podmínky a klimatické podmínky, protože různé typy zdí jsou vhodné pro různé podmínky. Pokud se nacházíte v oblasti s vyšší vlhkostí, mohou být cihlové zdi náchylnější k plísním a mechu.
tags: #nosnost #90mm #cihlova #zed #informace