Správný návrh a provedení jednotlivých prvků střešní skladby je předpokladem toho, aby střecha mohla bez problémů sloužit a poskytovala očekávaný akustický komfort. Kvalita samotné střešní konstrukce je tedy nezbytným základem pro vaši bezvýhradnou spokojenost se střešním systémem. Jedním z prvních kroků k nové střeše je vypracování návrhu skladby střechy, který bude výsledkem zohlednění několika faktorů.
V tomto ohledu byste měli zvážit své požadavky a představy o využití půdního prostoru, vlastnosti a využití budovy a konečně vnější faktory vyplývající z místa, na kterém se budova nachází. Na konkrétním provedení střešní skladby závisí také to, pro jakou střešní krytinu se nakonec rozhodnete. Než začnete cokoli navrhovat, musíte si shrnout své požadavky.
Požadavky na půdní prostor a volba skladby střechy
Nejdůležitější je, k jakému účelu bude půdní prostor sloužit. Pokud neplánujete podkroví nijak využívat a prostor nebude zateplený, není třeba řešit složitou střešní konstrukci. V takovém případě nebude bezpodmínečně nutné použít difuzní fólii, i když její použití doporučujeme i v těchto případech.
V praxi se častěji setkáváme se střešní konstrukcí zatepleného podkroví, kterou lze nakonec využít i k bydlení. Těmto požadavkům je samozřejmě třeba přizpůsobit střešní konstrukci, zejména použitím vysoce propustné difuzní fólie, která je nezbytnou součástí střešní konstrukce. Bude-li podkroví neobydlené, tedy nevytápěné a nezateplené, není třeba řešit složitou střešní skladbu, ale je dobré použít kvalitní difúzní fólie, které jsou kontaktní a plně paropropustné, tzn. umožňují prostup vodních par min. 1200g/m2 za 24 hod.
Rozhodnete-li si v budoucnu takovýto střešní prostor změnit na obydlené podkroví, lze to díky takto zvolené folii provést bez větších problémů. Tato vrstva ve střeše plní několik funkcí a výrazně přispívá ke správné funkčnosti střešního pláště a zvyšuje jeho životnost. Nejdůležitější funkcí je samozřejmě tzv. pojistná hydroizolace - tedy sekundární vrstva, která dokáže odvést vodu.
Čtěte také: Průvodce zateplením střechy pro lepší energetickou efektivitu
Další nezbytnou funkcí je tzv. větrotěsnost, kdy difúzní fólie chrání tepelnou izolaci proti vnikání větru a následným tepelným ztrátám prouděním. Ochrana proti hmyzu a prachu jsou rovněž další funkce, které výrazně ovlivní životnost a funkčnost střešního pláště.
Typické skladby plechové střechy
Jako příklad typické skladby plechové střechy použijme nejběžnější typ, sedlovou střechu. Základem jsou krokve a přesně vyměřené kontralatě. V tomto bodě již umisťujeme kontaktní vysokodifuzní fólii, která je umístěna na krokvích a upevněna kontralatěmi. Slouží jako pojistná hydroizolace, která zajišťuje pronikání vodních par z podkroví a také odvod kondenzátu z prostoru pod krytinou.
Na kontralatě pod kontralatěmi je obvykle nalepena páska, která zajišťuje vodotěsnost spoje mezi kontralatěmi a fólií. Na střešní fólii se pak v intervalech stanovených výrobcem krytiny pokládají přesně vyměřené latě. Je třeba dodat, že požadované rozteče se mohou u jednotlivých variant střešní krytiny lišit, proto si tento údaj vždy ověřte. Od hřebene střechy až k okapu musí být mezi fólií a samotnou střešní krytinou vytvořena vzduchová mezera, aby bylo zajištěno dostatečné větrání. V tomto bodě nezapomeňte na větrací mřížku, která se montuje na okapovou hranu střechy. Na takto připravený základ můžeme začít s pokládkou střešní krytiny, opět přesně podle pokynů výrobce.
Skladba pro falcované plechové střechy
Střecha z falcovaného plechu vyžaduje poněkud odlišnou skladbu, což je dáno tím, že střešní krytina se v podstatě skládá z falcovaných plechových pásů, které mohou být velmi dlouhé, a proto musí mít při instalaci na střechu dostatečnou oporu. U falcované střešní krytiny se důrazně doporučuje vytvořit palubky z dřevěných desek dostatečné tloušťky. Platí totéž, co ve výše popsaném případě, ale s tím rozdílem, že krytina se nekotví k laťování, ale k podkladovým prknům. Aby dřevěná prkna spolehlivě plnila svou funkci, měla by být chemicky ošetřena, dostatečně vysušena a měla by mít tloušťku alespoň 24 mm. Zároveň je nejlepší, když je šířka prken 80 - 140 mm. K prkennému bednění máme ještě jednu radu. V praxi se setkáváme i se záměrem použít na bednění OSB desky.
V případě, že se majitel domu rozhodne pro falcovanou plechovou krytinu, je provětraná skladba střechy podobná jako u profilovaných střešních krytin.
Čtěte také: Nezateplená fasáda: podrobný průvodce
Větrání střechy
Ať už bude folie ležet na bednění, nebo přímo na tepelné izolaci, je vždy nutné dostatečně provětrat prostor mezi difúzní folií a krytinou. V místě okapové hran je nutné difúzní folie ukončit okapním plechem, tak aby případný kondenzát nestékal např. do podhledu, nebo bednění. Návrh způsobu větrání šikmých střech je individuální záležitostí každého projektu. Dostatečné větrání se uskutečňuje pomocí vzduchové mezery mezi krytinou a difuzní folií, která je vytvořena kontralatí o minimálním průřezu 40 x 60mm.
Takto vzniklé nasávací otvory opatříme v místě okapové hrany ochrannou větrací mřížkou a ochranným větracím pásem, který zabrání vniknutí ptactva, hmyzu, listí atd. „Cílem větrání je odvádění vlhkosti z podstřešního prostoru a zamezení kondenzace vodní páry ve střešním plášti, vyrovnání teploty ve střešním plášti, to je důležité z hlediska rovnoměrného tání sněhu a odstranění problému vzniku ledových bariér u okapové hrany a naopak odvádění nahromaděného tepla v střešním plášti vlivem slunečního záření," říká Marek Dítě produktový manažer společnosti Lindab.
Přiváděcí větrací otvory u okapové hrany se navrhují o ploše nejméně 200 cm2/bm okapu. Plocha odváděcích větracích otvorů se oproti přiváděcím zvětšuje z pravidla nejméně o 10%. Vždy je nutné počítat se snížením kapacity větracích otvorů při osazení ochranného větracího pásu, a to až o polovinu. Platí pravidlo, že čím větší bude vzdálenost mezi okapovou hranou a hřebenem, tím větší by měla být větrací mezera mezi krytinou a difuzní folií, která je vytvořena kontralatí. Velikost větrací mezery je závislá také na sklonu střechy. Z tohoto důvodu je vhodné u střech, které mají délku krokví větší než 10m, zvětšit výšku větrací mezery např. osazením kontralatě s vyšším průřezem.
Správně odvětraný hřeben je nezbytnou součástí větrané střechy. Právě přes větraný hřeben dochází k odvodu vlhkosti z podstřešních prostor. K tomuto jevu dochází za ideálních podmínek díky rozdílnému tlaku v oblasti okapové hrany a hřebene a tak vzniká přirozené větrání (komínový efekt). V případech, kdy je sklon střechy menší než 20°, nebo délka od hřebene k okapu je větší než 10m, je dobré střechu přivětrat zvětšením větrací mezery (osazení vyšší kontralatě), případně pomocí větrací tašky. Větrání hřebene je možno provést několika způsoby, vždy však musíme větrací otvory opatřit ochranou proti vniknutí ptactva, drobných hlodavců, či nečistot. Při použití kulatého hřebenáče lze použít větrací pás hřebene (nutno použít hřebenovou lať). Hřeben lze také odvětrat pomocí atypicky tvarovaného hřebenáče, kde nám jako ochranný prvek poslouží perforovaný plech a těsnění. Tento způsob odvětrání je zvláště vhodný ve vyšších sněhových oblastech, nebo v místech s vyšším náporem větru.
Použití OSB desek v konstrukci střech
OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. OSB desky jsou oblíbené ve stavebnictví díky své flexibilitě a dobré ceně. Vyrobeny jsou z dřevěných třísek spojených pryskyřicemi a vosky. Díky tomu je materiál pevný a stabilní, což ho činí vhodným pro mnoho použití.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
OSB desky mají skvělé vlastnosti oproti jiným materiálům. Hodí se i jako střešní materiál kvůli odolnosti proti vlhkosti. Jsou také skvělé pro podlahy, stěny a podkrovní prostory kvůli svým konstrukčním vlastnostem. Existují různé typy OSB desek, lišící se tloušťkou a účelem. Mezi ně patří OSB/1, OSB/2, OSB/3 a OSB/4. Každý typ je speciálně upravený pro jisté stavební potřeby.
Typy OSB desek a jejich vlastnosti
| Typ OSB desky | Vlastnosti | Univerzální využití OSB desek |
|---|---|---|
| OSB/1 | Vhodné pro suché prostředí | Nábytek, interiérové aplikace |
| OSB/2 | Strukturální použití v suchém prostředí | Nosné stěny, podlahy |
| OSB/3 | Vhodné pro vlhké prostředí | Střechy, exteriérové aplikace |
| OSB/4 | Vysoce odolné ve vlhkém prostředí | Velmi nosné konstrukce, střechy |
OSB desky jsou vysoce ceněné nejen pro jejich mnohostranné použití. Mají pozitivní dopad na ekologii díky využití odpadového dřeva. To snižuje dopad na životní prostředí. Zároveň je jejich montáž snadná a rychlá, co ocení každý, od profesionálů po domácí kutily. Při použití OSB desek jako bednění volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat.
Doporučená tloušťka OSB desek pro střechu kůlny
| Typ konstrukce | Doporučená tloušťka (mm) |
|---|---|
| Lehké střešní krytiny (např. asfaltové šindele) | 12-15 mm |
| Střešní krytiny (např. dřevěné šindele, tašky) | 15-18 mm |
| Silně zatěžované střechy | 18 mm a více |
Volba správné tloušťky OSB desek je klíčová při stavbě kůlny. Zohlednit musíte pevnost, izolační vlastnosti a norem pro střešní konstrukce. Desky o tloušťce 12 mm až 18 mm jsou ideální pro střechy kůlen. Vybrat správnou tloušťku je důležité. Sledujte normy pro střešní konstrukce a rady výrobců OSB desek. Správný výběr tloušťky prodlouží životnost střechy a zajistí její bezpečnost.
| Velikost střechy (m2) | Doporučená tloušťka OSB desky (mm) | Usměrnění |
|---|---|---|
| Do 10 | 12-15 | Lehké zatížení, menší kůlny |
| 10-20 | 15-18 | Střední zatížení, středně velké kůlny |
| Nad 20 | 18-22 | Silné zatížení, velké kůlny |
Při výběru OSB desek na střechu nezapomínejte na počasí v vaší oblasti. Správná tloušťka zajistí, že střecha bude dlouho v dobrém stavu a bude vyžadovat málo údržby.
Zásady pro montáž OSB desek na nosnou konstrukci střech
Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. Proto je třeba dbát na rovinnost nosné konstrukce krokví. OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. OSB desky se tedy kladou delší hranou kolmo na směr krokví. Rozestup krokví je z důvodu zachování celistvosti a co možná nejmenšího prořezu OSB desek vhodné volit v osové vzdálenosti 833 nebo 625 mm (třetina a čtvrtina délky OSB desky 2 500 mm). V případě jiného rozestupu krokví nebo v případě horší rovinnosti krokví se může provést dodatečný podélný rošt z latí nebo prken šířky 80 až 100 mm.
Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Pro rychlejší kladení a snazší vytvoření dilatačních spar můžeme na horní hranu desek osadit ocelové H - spony. Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo. Hřebíky délky 2,5 x tl. desky, tj. délky 50 až 75 mm, ideálně spirálové nebo konvexní, pozinkované nebo z nerezové oceli, o průměru větším jak 3 mm. Vruby délky 2,5 x tl. desky.
Problémy spojené s použitím OSB desek ve střešních konstrukcích
Střecha je nejsložitější součástí pláště budovy. Její souvrství musí odolávat vysokým rozdílům teplot, vlhkosti z deště i z interiéru. Chybné použití jedné vrstvy může mít fatální následky. Projektant zaměnil standardně užívané prkenné bednění za OSB desku, aniž výpočtem ověřil její kotvení nebo kotvení následných vrstev střechy. Pokud chtěl navrhnout vrstvu z OSB měl navrhnout také jiné kotvení, použity však byly běžné hřebíky, jako pro prkna. To nebyl jediný problém, který použití OSB desky způsobilo.
Deska měla značně sníženou pevnost a po pěti letech od zabudování ve stavbě nebyla v dobré kondici. Při ohledání byla zjištěna skladba střechy. Krytina je provedena celokovová, z profilovaných pásů stříbrné barvy kotvená na odvětrané latění. Pod latěním je dřevoštěpková deska 22 mm OSB/3 na pero a drážku (P+D) ve funkci zavětrování a bednění pro krytinu. Soudní znalec zaměřil pozornost na odvětrání podstřešního prostoru, tedy prostoru nad tepelnou izolací mezi střešními vazníky. V projektu chyběly informace o dimenzi nasávacích i výdechových otvorů. Nebyly vypočítány. Na stavbě bylo zjištěno pouze odvětrání spárami nad pozedním věncem, odvětrání v ploše střechy nebo ve vrcholu chybělo, což je v bezvětří nedostatečné. A zde přispěla k problému opět OSB deska. Ta je neprodyšná.
Tvoří souvislou vrstvu beze spár, narozdíl od prkenného bednění, které má mezi prkny a v nárožích mezery a vlhkost se tedy odvětrává (mezery se zvětší při sesychání prken). Navržený půdní prostor byl prakticky zcela uzavřený a zásobovaný kondenzátem vody z budovy bez možnosti odvětrání. Vlhkost kondenzovala na spodním okraji desky. OSB deska byla tedy degradována houbami. Jak bylo později zjištěno ve spolupráci s mykologem jednalo se o nebezpečnou trámovku trámovou. OSB deska byla dle ohledání stavby znalcem značně degradovaná dřevokaznou houbou.
Soudní znalec dle šetření konstatoval, že střecha byla stavební firmou zhotovena bez významných odchylek od prováděcího projektu vypracovaného projektantem. Projektant obviňuje z chyby realizační firmu, že měla odmítnout kotvit vrstvy střechy do OSB desky, která ale byla předepsána realizačním projektem. O odvětrání se projektant vyjadřuje, že v projektu je zahrnuto a nebylo vybudováno. Ilustrační obrázek z jiné stavby, kde koniofora za 8 let pod OSB deskou dokázala v místě tepelné izolace zničit i nosné konstrukce - krokve. OSB nejsou plevy ale opravdu dřevěnné štěpky, které jsou technologicky upravené a ošetřené proti působení vody. To je to značení 2-4 podle odolnosti vodě.
Alternativy k OSB deskám
Z OSB 4 (egger) mám udělanou celou skladbu v podkroví. Rozdíl mezi OSB 3 je pouze v tom, že nejsou modré (takže je máme i jako finální podlahu), mají lepší povrchovou úpravu a jsou o něco pevnější. Rozdíl v životnosti v exteriéru bude podle mě zanedbatelný. Do exteriéru jsem dal DHF desky. Zbytky DHF desek mám poházené kolem baráku, abych nechodil v bahně. 2 roky na ně prší, sněží, svítí a pořád jsou ve skvělé kondici. Jo a navíc je ta DHF deska difuzně otevřená, což se může taky hodit.
Akustika plechových střech
Otázka akustiky plechových střešních krytin je v přípravné fázi projektu velmi častým tématem konzultací a diskusí. „Hlučnost plechových střech je nejčastějším mýtem, s nímž jsou plechové střechy neprávem spojovány. Hluk u plechu jako materiálu je způsoben jeho vibracemi. Možnost vzniku vibrací (a tím i hluku) je zase způsobena okolními vlivy - zejména větrem (sáním či podfukováním), deštěm nebo kroupami. Správně zvolená profilace krytiny ve spojitosti s dobře zvolenou střešní skladbou zajistí dokonalou akustickou neprůzvučnost. Každý druh plechové krytiny - od profilovaných po falcované - má totiž své specifické vlastnosti a svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči působení větru,“ komentuje Petr Kulhavý. Když se návrh ještě spojí s precizní montáží, není žádný důvod, aby plech rezonoval a obtěžoval tak svým hlukem.
Podle Petra Kulhavého je tak mnohem pravděpodobnější, že uslyšíte bubnování dešťových kapek na střešních oknech nebo okenních parapetech, než na střeše. „Je třeba vzít v úvahu, že u profilovaných střešních krytin je plech silně zpevněný už samotným profilováním - a když je správně ukotven, jsou vibrace prakticky nulové.“
Úprava podbití střechy polystyrenem s omítkovým souvrstvím
Podbití střechy není jen estetickou součástí domu. Pokud chcete, aby byla fasáda dokonale provedená a finální omítka spolehlivě držela bez prasklin, je důležité věnovat podbití správnou pozornost. Při rekonstrukci nebo novostavbě je nutné si uvědomit, že přímo na OSB desku není vhodné aplikovat armovací vrstvu a omítku. OSB materiál pracuje - nasákavost, roztažnost a pohyb způsobují trhliny v omítce a její odpadávání. Proto se na OSB desku lepí fasádní polystyren.
Postup úpravy podbití
- Práce začíná odstraněním původního podbití (např. palubek) až na nosnou konstrukci krovu. Na tento rošt montujeme OSB desku.
- Zateplení fasády (např. EPS 160 mm) protahujeme nad oblast podbití o cca 20-30 cm, aby se napojilo na stropní izolaci a vznikl spojený tepelněizolační plášť.
- Lepení fasádního EPS (2-3 cm) přímo na OSB desku pomocí lepící pěny na polystyren ZOFITHERM PROFI PU FIX.
- Mechanické kotvení pomocí přítlačného talířku ZOFITHERM PTI60 v kombinaci s vrutem do dřevěného podkladu.
- Pro napojení plochy podbití s plochou fasády použijeme Ukončovací lištu omítky LIKOV LC-L.
- U rozsáhlejších ploch podbití vždy vytváříme dilatační mezeru mezi podbitím a fasádní plochou.
Skladba podbití
- Střešní krokev
- Dřevěná pomocná konstrukce ze střešních latí
- OSB deska 15 mm
- Fasádní polystyren
- Přítlačný talířek izolace ZOFITHERM PTI 60
Důležité zásady: Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny k...
tags: #nezateplena #plechova #strecha #s #osb #informace