Pokud střecha vašeho domu nemá izolaci mezi krokvemi, pod krokvemi nebo nad nimi, ztrácí se až 30 % energie z vytápění. Bez izolace střechy se navíc podkroví v létě přehřívá, v zimě je v něm chladno a za větrného a bouřlivého počasí obytným prostorem táhne. Zateplení šikmé střechy je klíčovým faktorem pro dosažení energetické efektivity a dlouhé životnosti střešní konstrukce. Správně navržená a realizovaná střešní izolace nejenže zajišťuje tepelný komfort a úsporu energie, ale také chrání konstrukci před vlivy počasí a kondenzací.
Proč je zateplení šikmé střechy klíčové?
Kvalitní zateplení chrání střechu před teplotními výkyvy a vlhkostí. Zateplení výrazně zvyšuje odolnost střechy vůči vysokým letním teplotám, zimě, dešti a vlhkosti. Spolu se střešní krytinou tvoří klíčovou ochranu celé konstrukce a přispívá ke komfortu v podkroví. Správná skladba střechy zabraňuje kondenzaci vodní páry. Při je zásadní eliminovat riziko kondenzace a zajistit, aby všechny vrstvy správně spolupůsobily. Účinná izolace pomáhá plnit požadavky na tepelný odpor. Dobře navržené řešení musí odpovídat aktuálním stavebním normám, včetně požadavků na tepelný odpor. Funkční tepelná izolace šetří energii, snižuje náklady na vytápění a současně přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů.
Kvalitní zateplení má kromě šetření životního prostředí a finančních nákladů také pozitivní vliv na zdravé vnitřní prostředí, tepelnou pohodu v interiéru, a dokonce i na zvýšení hodnoty nemovitosti. V případě plánovaného využití podstřešních místností k trvalému obývání je třeba zvážit především komfort prostředí, který si budeme chtít nastavit. Toho docílíme pouze pokud provedeme dostatečné zateplení a zamezíme pronikání vlhkosti z interiéru do střešní skladby. V opačném případě by došlo k rychlému vzniku plísní a až k tzv. „syndromu nemocné budovy“.
Zásady zateplení střechy
Typ izolace závisí především na konstrukci krovu. Při přípravě zvažte zejména dva body:
- Střecha musí umožňovat únik vlhkosti, tj. musí být difuzně otevřená. Pokud tomu tak není, například proto, že pod taškami je střešní lepenka, může dojít k poškození vlhkosti mezi touto vrstvou a střešní izolací. V takovém případě vám pomůže další větrací vrstva.
- Pokud nejsou krokve střechy dostatečně silné, aby udržely dostatek izolačního materiálu, zdvojte je hraněným dřevem ze strany interiéru. Tímto způsobem dosáhnete optimální hodnoty U (tepelného součinitele) s celkovou hustotou izolace nejméně 16 cm.
Obecně platí: čím nižší je hodnota U, tím lepší je izolace. Důležitá je volba správné skladby izolace - mezi, nad a pod krokvemi - a výběr vhodného materiálu včetně moderních řešení, jako je například systém nadkrokevní tepelné izolace BramacTherm. Význam má také z hlediska životnosti střechy a snížení emisí CO2.
Čtěte také: Nezateplená fasáda: podrobný průvodce
Skladba střešního pláště
Střešní plášť chrání budovu před vnějšími vlivy a pomáhá zajišťovat optimální vnitřní prostředí v budově. Skladba střešního pláště se navrhuje s ohledem na typ střechy, využití podstřešního prostoru a okolní podmínky. Obvykle se skládá z tepelněizolační, hydroizolační a parotěsné vrstvy. Některé vrstvy mohou ve střeše plnit více funkcí, např. parotěsná vrstva může zároveň plnit funkci vzduchotěsnou. Pro všechny funkce vrstvy musí být proveden komplexní návrh včetně napojení na související konstrukce.
Parozábrana
Parozábrana omezuje nebo zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do střešního pláště. Navrhuje se z materiálu s vysokým faktorem difuzního odporu a vždy se umisťuje co nejblíže k interiéru (k vytápěnému prostoru - pod krovem). Lze použít asfaltové pásy, syntetické fólie, kovové plechy nebo nátěry a nástřiky. Svými materiálovými a konstrukčními vlastnostmi obvykle také plní funkci vzduchotěsnou. Funkce parozábrany a vzduchotěsné vrstvy ve skladbě střešního pláště je nezbytná pro zajištění funkčnosti a trvanlivosti materiálu zabudovaných ve střeše. Vhodným návrhem parozábrany do skladby střešního pláště je třívrstvá parotěsná fólie Membran 100 2S, která je tvořena polypropylenovou netkanou textilií s hliníkovou vrstvou. Hliníková vrstva zajišťuje vysoký stupeň paronepropustnosti. Fólie je opatřena dvěma samolepicími pruhy pro zajištění homogenního spoje. Používá se volně na krokve, pod krokve, na celoplošné bednění a také pod nadkrokevní tepelnou izolaci BramacTherm.
Tepelná izolace střechy
Hlavní funkce tepelné izolace ve skladbě střešního pláště je zamezit úniku tepla z interiéru do exteriéru. Tím se redukují tepelné ztráty a uspoří se peníze za vytápění. Další funkcí je zajistit optimální vnitřní povrchovou teplotu střešního pláště tak, aby nedocházelo na povrchu pláště ke kondenzaci vlhkosti nebo k růstu plísní. Při izolaci se ujistěte, že zvolený izolační materiál patří do skupiny tepelné vodivosti 035 až 040.
Materiály pro tepelnou izolaci
Nejběžnějšími materiály pro izolaci jsou izolační pásy ze skelné nebo kamenné vlny a desky XPS nebo EPS. Ekologickou alternativou jsou obnovitelné izolační materiály, jako je konopí a bavlna. Výroba těchto materiálů stojí méně energie, takže jsou šetrnější k životnímu prostředí. Vhodný výběr izolačních materiálů, jako jsou minerální vata, polystyren nebo moderní materiály jako PIR a Resol, je nezbytný pro optimální výkon a dlouhodobou funkčnost střechy. Izolační desky ROCKTON PREMIUM, SUPERROCK PREMIUM, ROCKTON SUPER, SUPERROCK, ROCKMIN PLUS, ROCKMIN nebo role TOPROCK PREMIUM, TOPROCK SUPER, TOPROCK PLUS jsou doporučeny pro mezikrokevní izolaci.
Pro nadkrokevní zateplení se nadkrokevní námětky přiřezávají z extrudovaného polystyrenu URSA XPS. Minerální izolace URSA PUREONE i URSA GLASSWOOL mají čistě přírodní složení. Využívají obnovitelné zdroje, především písek a recyklované sklo. Minerální izolace URSA ušetří za dobu jejich životnosti několiksetkrát více energie, než kolik je třeba na jejich výrobu. Konkrétně minerální izolace URSA disponují nejlepší třídou zvukové pohltivosti „A“. To znamená, že vyřeší vzduchovou neprůzvučnost, která zamezuje šíření hluku vzduchem, typicky mezi místnostmi v objektu nebo mezi venkovním prostorem a vnitřní místností. Mezi materiály vhodné pro aplikaci do šikmé střechy patří například URSA PUREONE USF 31/ SF 31, URSA PUREONE SF 34, URSA PUREONE DF 39, URSA SF 35, URSA DF 38 nebo URSA DF 32H.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Způsoby umístění tepelné izolace
Výběr tepelné izolace závisí převážně na tepelně-technickém návrhu střešního pláště a na umístění izolace v rámci skladby. Tepelná izolace se umisťuje pod krokve, mezi krokve, nad krokve nebo se zvolí kombinace zmíněných způsobů.
Mezikrokevní izolace
Tyto materiály (skelná nebo kamenná vlna) se nejčastěji navrhují jako mezikrokevní izolace díky jejich tvárnosti a těsnosti přilehnutí k zabudovaným prvkům. Skelné pásy díky měkké struktuře dokonale dorovnají každou nerovnost a minimalizují tak vznik tepelných mostů. V tomto případě je však nutné počítat s šířkou o 1-2 cm větší. Pevné desky však nedotěsní všechny nerovnosti, což může být určitou nevýhodou. Izolace z kamenné vlny se vkládá nejprve mezi dřevěnou konstrukci krovu a posléze i pod ni. Aby byly splněny požadavky na tepelněizolační vlastnosti konstrukce, izolace se pokládá ve dvou nebo i více vrstvách. Při návrhu mezikrokevní tepelné izolace je nutné počítat s tím, že některé prvky střešní konstrukce, jako jsou krokve, představují významné liniové tepelné mosty. Jejich tepelná vodivost je přibližně čtyřikrát vyšší než u běžně používané tepelné izolace a pokrývají přibližně 20 % plochy střechy. V současné době izolace mezi krokve dle současných platných norem, ale i z ekonomického hlediska již nestačí a proto se doplňuje také izolací pod krokvemi. Nejběžnější způsob zateplení podkroví šikmé střechy je mezi a pod krokvemi. Izolaci skelnou vatou snadno provedete sami, a ušetříte energii, uzavřete tepelné mosty a zlepšíte vnitřní klima.
Podkrokevní izolace
Přidání souvislé vrstvy pod krokvemi eliminuje účinek mostů a podstatně zlepšuje celkovou energetickou bilanci střechy. V případě výrazného vlivu tepelných mostů se do konstrukcí přidává další vrstva izolace. Zbývá doplnění spodní vrstvy TI, která zamezí vzniku systematických tepelných mostů. Pro tyto účely jsou vhodnější desky z kamenné izolace, které lépe drží tvar a umožňují snadnou montáž. Rozteč latí se volí podle typu podhledu.
Nadkrokevní tepelná izolace
Naopak pro izolaci umístěnou nad krokve je požadována vyšší pevnost s ohledem na vyšší zatížení. Výhodou je, že díky pokládce celoplošně na krokve se zabrání vzniku tepelných mostů. Volí se deskové materiály z PIR pěny (polyisokyanurátové pěny) na bázi polyuretanu nebo z tvrzené fenolické pěny označované také jako Resol. Nadkrokevní izolace z tvrzené fenolické pěny má, v rámci všech deskových izolantů, nejlepší tepelně izolační vlastnosti. Je vhodná jak pro zateplení novostaveb, tak i rekonstruovaných objektů. Nadkrokevní izolace výrazně snižuje tepelné mosty. Izolace nad krokvemi zajišťuje celistvé zateplení bez přerušení. Díky umístění nad celou konstrukcí krovu vzniká souvislá vrstva bez prostupů, což je výhodné z hlediska tepelné i akustické izolace. Zvenku aplikovaná nadkrokevní izolace umožňuje provádět práce bez nutnosti zasahovat do interiéru. To ocení zejména majitelé rekonstruovaných domů. Změna vzhledu střechy a zapuštění vikýřů je třeba zohlednit. Nadkrokevní izolace zvyšuje výšku střešního pláště, což může ovlivnit vzhled budovy celé střechy a způsobit zapuštění vikýřů či jiných prvků střechy.
Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm (materiál PIR i RESOL) je tvořena pěnovým materiálem s uzavřenou strukturou s velmi malými buňkami a velmi tenkými buněčnými stěnami. Tím je výrazně omezen transport tepla a docíleno nejlepších tepelně-izolačních schopností (nejnižší hodnota součinitele prostupu tepla U). Pro rekonstrukce je vhodný BramacTherm Kompakt, pro novostavby BramacTherm Top. Na zateplení střech komplikovaných tvarů či na ploché střechy použijte BramacTherm Basic. BramacTherm Clima Comfort je vyroben z tvrzené fenolické pěny a je vhodný pro zateplení všech typů objektů.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Kombinace izolací
Posledním způsobem zateplení střešního pláště je kombinace mezi a nad krokvemi. Toto řešení se hodí zejména při rekonstrukcích střešního pláště. Zateplení se aplikuje mezi krokve a současně nad krokve z horní strany. U novostavby je vhodné aplikovat izolaci mezi krokvemi a pod krokvemi, aby se přerušily tepelné mosty krokví, a pak také do instalační předstěny. Kombinace různých metod zateplení, jako jsou izolace mezi, nad a pod krokvemi, umožňuje efektivní minimalizaci tepelných mostů a dosažení vysoké úrovně tepelné ochrany.
Hydroizolační vrstva
Hydroizolační vrstva je vodotěsná vrstva s dominantní hydroizolační funkcí. Chrání vnitřní prostor a ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, technologickou a provozní vodou. Podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střešním plášti se specifikuje jako např. hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková hydroizolace. Hydroizolační vrstva se provádí jako povlaková nebo skládaná.
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Doplňková hydroizolační vrstva chrání skladbu střešního pláště před podfouknutým deštěm a sněhem. Dále chrání před kondenzátem, který se může vytvořit na vnitřní straně krytiny. V případě poškození střešního pláště přejímá jeho ochrannou funkci proti dešti. Ve skladbě střešního pláště je tvořena střešními fóliemi a podle hodnoty difuzní tloušťky Sd se rozdělují na fólie difuzní a nedifuzní. DHV se vytváří z vhodných syntetických fólií, z asfaltových pásů nebo z různých stavebních desek. Způsob provedení doplňkové hydroizolační vrstvy závisí na sklonu střechy, počtu zvýšených požadavků, kterým je střecha vystavena, a na typu (modelu) skládané krytiny. Čím více zvýšených požadavků působí na střechu, tím těsnější proti možnému průniku vody musí být provedení DHV.
Difuzní fólie
Vytváří doplňkovou hydroizolační vrstvu provětrávaných šikmých střech. Její hodnota difuzní tloušťky Sd je ≥ 0,3 m. Pokládají se přímo na tepelnou izolaci nebo na bednění. Portfolio BMI BRAMAC nabízí širokou paletu difúzních fólií včetně kompletní příslušenství pro pokládku a použití fólií. Difuzní fólie s označením RESISTANT spolehlivě chrání nejen před zatečením vody v místě probití fólie hřebíkem, ale jsou i odolné vůči impregnaci používané na střešní konstrukci.
Nedifuzní fólie
Nedifuzní fólie představují dodatečnou hydroizolační vrstvu pro tříplášťové střechy, kde pomáhají zvyšovat odolnost dřevěných prvků vůči chemickým prostředkům. Nedifuzní folie VELTITECH, z portfolia BMI BRAMAC, je určená k položení přímo na konstrukci střechy a není vhodná pro pokládání na bednění ani na tepelnou izolaci. K dosažení nejlepších výsledků je vhodné dodržovat doporučený sklon střechy. Záleží na konkrétním typu střešní krytiny, ale obecně se doporučují sklony mezi 22° až 30°.
Vnější vrstva
Jedná se o část střešního pláště, která je nad vzduchovou mezerou. Vnější vrstva je obvykle tvořena latěmi, kontralatěmi a následně střešní krytinou.
Střešní latě
Střešní latě se připevňují ke kontralatím a slouží k pokládce skládané krytiny. Vzdálenost střešních latí závisí na modelu střešní tašky, sklonu střechy a na min. délkovém překrytí dle technických podkladů od výrobce. Před připevnění latí ke kontralatím je nutné provést rozměření střechy pomocí tzv. horizontálního šňůrování.
Kontralatě
Kontralatě se umisťují souběžně na krokve, v úrovni pod střešními latěmi a nad doplňkovou hydroizolační vrstvou. Jejich výška se odvíjí od navržené velikosti větrací mezery. Nejčastěji se kontralatě navrhují výšky 40 mm. Šířka kontralatí se musí navrhnout tak, aby umožňovala bezpečné připevnění k podkladu (tj. dimenze šířky musí odpovídat velikosti navržených spojovacích prostředků). Nejběžněji se navrhuje profil 40x60 mm.
Větrací mezera
Větrací vzduchová mezera se obvykle umisťuje mezi střešní krytinu a střešní fólii (doplňkovou hydroizolační vrstvu). Její hlavní funkce je odvádět vlhkost, která se do skladby může dostat přes střešní tašky z vnějšího prostředí nebo z interiéru přes tepelnou izolaci. Dále pak odvádí zabudovanou vlhkost v dřevěné konstrukci krovu nebo vlhkost vzniklou z chyb a nedostatků v provedení detailů. V létě vzduchová mezera odvádí teplo vzniklé absorpcí slunečního záření krytinou a přispívá tak ke zlepšení tepelné pohody budovy. Podmínkou pro spolehlivou funkci provětrávané vzduchové mezery je nutné zajistit dostatečnou výšku vzduchové mezery a dostatečnou plochu přiváděcích větracích otvorů v okapní hraně a odváděcích otvorů v hřebeni. Vzduchová mezera se musí provést bez překážek a přerušení ve směru od okapu k hřebeni. Výška provětrávané vzduchové mezery je dána výškou kontralatí. Větraná skladba je problematická u střech se složitými průniky střešních rovin, dále u střech s větším počtem prostupů, střešních oken, vikýřů apod. Vhodnost provětrávané skladby zvládne posoudit projektant, který bere v úvahu další okrajové podmínky, jako je množství sněhových srážek, teplotní oblast a nadmořská výška, ve které se objekt nachází a vlhkostní namáhání ze strany interiéru. Pokud je ve skladbě umístěna větraná vzduchová mezera, pak tato mezera dělí skladbu na dvě části tzv. pláště, jedná se o střechu dvouplášťovou. Nejčastější konstrukce šikmé střechy je klasická dvouplášťová skladba.
Střešní krytina
Střešní krytina tvoří vnější povrch střechy, který chrání střešní konstrukci a budovu před vnějšími vlivy jako je vítr, déšť, sníh, slunečné záření, atd. Zároveň plní funkci architektonickou. Střešní krytina šikmé střechy se navrhuje buď jako lehká nebo těžká. Mezi lehké střešní krytiny řadíme ty, které mají plošnou hmotnost do 25 kg/m², jsou to například plechové střešní krytiny, asfaltové šindele, atd. Těžké střešní krytiny mají plošnou hmotnost nad 25 kg/m² a řadíme sem betonové a keramické (pálené) krytiny.
- Betonové tašky Bramac se vyznačují vysokou trvanlivostí, odolností proti mechanickému poškození, oděru, tlaku a dalším deformacím. Vyrábí se z vysoce kvalitních surovin: písku, vody, portlandského cementu a pigmentů oxidu železa.
- Keramické pálené tašky Bramac představují tradiční střešní krytinu vyráběnou z prvotřídního jílu. Jsou vhodné pro novostavby, rekonstrukce i pro památkově chráněné budovy.
Postup zateplení střechy
Zateplení šikmé střechy lze provést dvěma způsoby - zateplení zdola a zateplení shora.
Zateplení zdola (mezi a pod krokvemi)
Jde o standardní osvědčenou metodu, která má několik výhod. Je možné ji realizovat za jakéhokoliv počasí a není třeba manipulovat s těžkými konstrukčními díly. Postup je vcelku snadný i bez podrobného zaškolení, pozitivem je i relativně nízká cena.
- Instalace izolace mezi krokvemi: Izolace z kamenné vlny se vkládá nejprve mezi dřevěnou konstrukci krovu. Skelné pásy naopak díky měkké struktuře dokonale dorovnají každou nerovnost a minimalizují tak vznik tepelných mostů. V tomto případě je však nutné počítat s šířkou o 1-2 cm větší. V případě aplikace materiálu z kamenné izolace není třeba vkládat desku o výrazně větší šířce, a to díky jeho vyšší pevnosti. Postačí přesah např. 0,5 cm.
- Instalace parotěsné fólie: Následně se pod tepelnou izolaci ze spodní strany krokví aplikuje parotěsná fólie, a to pomocí sponkovačky. Je třeba klást důraz na přelepení všech perforací pomocí pásky Isover Vario XtraTape a slepení všech přesahů, které se překládají o 100 mm. Po řádném provedení včetně všech detailů se dále kotví dřevěný rošt pro spodní vrstvu izolace. Pomocí roštu se vymezí prostor pro vzduchovou mezeru mezi parozábranou a sádrokartonovými deskami. Vzduchová mezera může sloužit pro protažení elektroinstalace.
- Řešení prostupů: Při řešení prostupů je nejvhodnější variantou použití samostatného límce z parotěsné fólie, který se následně v daném detailu utěsní pomocí speciální pásky Isover Vario Multitape SL.
- Napojení na stěnu: Napojení na stěnu se provádí nalepením přesahu v šířce min. 50 mm pomocí speciálního tmelu Isover Vario XtraFIt. Tento detail je velmi zásadní pro celkovou funkci parobrzdy a výrazně ovlivňuje životnost celé střechy.
- Doplnění spodní vrstvy tepelné izolace: Zbývá doplnění spodní vrstvy TI, která zamezí vzniku systematických tepelných mostů. Pro tyto účely jsou vhodnější desky z kamenné izolace, které lépe drží tvar a umožňují snadnou montáž. Rozteč latí se volí podle typu podhledu.
Zateplení shora (nadkrokevní zateplení)
Zateplení šikmých střech shora se neprovádí tak často jako zateplení zdola. Zateplení shora neboli nadkrokevní zateplení konstrukce se využívá především z estetických důvodů, protože umožňuje v interiéru přiznávat krokve, nebo když mají domy malou světlou výšku podkroví a není možné dovolit si jít moc dolů s podhledem. Pokud je ve stávající konstrukci funkční parotěsnící vrstva, není pro rekonstrukci nutná demontáž původních nižších vrstev střechy. Další výhodou zateplení shora je možnost variability vzhledu interiéru nebo vysoká tolerance k tvarové přesnosti nosné konstrukce. Toto řešení přináší jasné výhody v podobě tenkého střešního pláště. Investor tedy získá větší prostor v obytném podkroví a lepší osvětlení podkrovních prostorů díky subtilnímu ostění střešních oken. V případě aplikace nadkrokevní izolace je však nutné počítat se změnou vzhledu střechy a zapuštěním vikýřů, protože se zvyšuje výška střešního pláště.
Tabulka doporučených tlouštěk izolací
Doporučené tloušťky izolací, které vycházejí z normy ČSN 73 0540-2, jsou spočítány pro běžné stavební konstrukce a zaokrouhleny na nejbližší vyráběnou tloušťku izolace.
| Typ izolace | Minimální doporučená tloušťka (cm) |
|---|---|
| Mezikrokevní (skelná/kamenná vlna) | 16 |
| Podkrokevní (doplňková) | Dle tepelné studie |
| Nadkrokevní (PIR/Resol) | Dle tepelné studie |
| Kombinovaná | Dle tepelné studie |
*Uvedené tloušťky jsou orientační a vždy je nutné provést detailní tepelně-technický návrh pro konkrétní objekt.
Novinky v legislativě a vliv na zateplování
Se začátkem letošního roku vstoupila v platnost nová legislativní pravidla, která mají zásadní vliv na výstavbu domů a bytů. Hlavním cílem je výrazně snížit energetickou náročnost budov a jejich negativní vliv na životní prostředí. Vzhledem k současné situaci přispějí tyto změny legislativy a jejich následná aplikace také k větší soběstačnosti Česka v oblasti spotřeby tepelných zdrojů jako je například plyn. Novinky v legislativě se týkají novostaveb, je tedy potřeba na jejich zapracování myslet už při pořizování pozemku a přípravě projektu domu. Na úspornost domu má vliv už samotný pozemek - konkrétně je to orientace pozemku, na kterém bude dům stát, dále jsou to povětrnostní poměry a morfologie terénu pozemku, tedy například jestli se nachází na horách nebo v nížině. Energetických úspor a dodržení nových legislativních pravidel lze dosáhnout správným zateplením celé budovy.
tags: #nezateplena #strecha #skladba