Nezámrzná hloubka základů plotu: Klíč k pevné a odolné stavbě!

Nejen nový rodinný dům, ale i dřevěná chatka, kůlna na nářadí, garáž, skleník i plot, zkrátka každá stavba a stavbička vyžaduje základy. Určitě nezapomeňte na dostatečně hluboké základy, pokud plánujete kudy kam, ale hlavně jak postavíte plot!

Proč jsou hluboké základy pro plot důležité?

Bez pevných základů by plot mohl časem klesnout, vychýlit se nebo dokonce spadnout. Základy tvoří pevnou oporu pro celý plot, ať už jde o jeho dřevěné, kovové nebo betonové provedení. Základy musejí sahat do takové hloubky, kam nepronikne mráz - hovoříme o tzv. nezámrzné hloubce.

Co je to nezámrzná hloubka?

Nezámrzná hloubka přitom není všude stejná - záleží na podnebí, na nadmořské výšce i na struktuře podloží, protože každá zemina promrzá do rozdílné hloubky. Přesná nezámrzná hloubka se v jednotlivých lokalitách určuje geodetickým průzkumem, při němž se provedou vrty a zjistí se přesné složení zeminy pod plánovanou stavbou. Může se i stát, že geologické poměry budou pod jednou stranou domu jiné než pod opačnou, zemina není na území pozemku stejnorodá.

V mírném podnebním pásu, kam spadá i Česká republika, je nezámrzná hloubka stanovena na 80 až 140 centimetrů. Hloubka 80 cm obvykle postačí u běžných hlinitopísčitých a písčitohlinitých půd, v případě jílovitohlinitých půd musíme jít do hloubky zhruba jednoho metru. Přesnější číslo nám určí složení substrátu. Základy vytápěných staveb jsou ovlivňovány i teplem unikajícím podlahou směrem dolů. Čím hůře máte zateplenou podlahu, tím tepleji bude i v základech, takže nebudou muset být přehnaně hluboké.

Jak hluboké základy pro plot?

Výkop je nutný do hloubky minimálně 60 až 80, případně 90 cm pod povrchem. Toto je hloubka, ve které již půda nezamrzá a nedojde zde k poničení stavby mrazem. Šířka základového pásu by měla mít minimálně 40 cm, často se nicméně hloubí širší, aby bylo možné v základové jámě pracovat.

Čtěte také: Beton a mráz

Typy základů pro plot

Bodové základy - tento typ se používá především u lehčích plotů, jako jsou drátěné nebo dřevěné ploty.
Pásové základy - jsou vhodné pro těžší ploty, například betonové či kovové.
Prefabrikované základy - jsou moderní možností, na místo jednoduše dovezou a nainstalují.

Lehké ploty s patkami či zabetonovanými sloupky

Pro lehké ploty pletivové není třeba takové základy budovat a stačí vykopat jámy pro betonové patky, do kterých se následně zapouští sloupky pletivového plotu. Nicméně i pletivové ploty jsou různé a podle použitého materiálu a terénu je nutné zvolit vzdálenost mezi patkami, respektive sloupky. Obvykle je možné umístit patky ve vzdálenosti 2 až 2,5 m od sebe, při nerovném terénu může být nutné i tuto vzdálenost zkrátit na 1,5 m. Na druhou stranu u vysoce napínavého pletiva mohou být vzdálenosti sloupků větší, ale ne víc než 3 m. Sloupky je ideální rozpočítat do pravidelných rozestupů.

Pro betonové patky stačí vykopat či vyrýt dostatečně hluboké a široké jámy v rozpočítaných rozestupech. I v tomto případě platí, že hloubka by měla být 70 až 80 cm, minimálně 50 až 60 v teplejších oblastech. Šířka jámy musí být alespoň 20 cm větší, než je šířka patky. I tuto betonovou patku je vhodné podsypat a kolem dokola zasypat jemným štěrkem pro lepší drenáž. Betonová patka by měla vyčnívat 5 až 10 cm na úroveň okolí, čímž se zajistí delší životnost kovového sloupku a tím i celého plotu.

Sloupky je ale také možné rovnou zabetonovat do děr. V tom případě si dejte pozor na spodní držák drátu, který nesmíte v betonu utopit, ale musí zůstat nízko nad povrchem, aby držel spodní stranu vypnutého drátěného plotu.

Stavba plotu svépomocí

Pokud potřebujete postavit plot na zahradě nebo třeba kolem domu, musíte se rozhodnout pro vhodný materiál a typ konstrukce. Pamatujte, že stavba plotů je částečně specifická podle druhu plotu a použitých materiálů či terénu. Těch existuje nespočet a liší se od sebe vzhledem, životností, pevností, náročností montáže a samozřejmě i cenou.

Stavba pletivového plotu

Nejprve si spočítejte, kolik materiálu budete pro realizaci pletivového plotu potřebovat. Změřte obvod pozemku a podle něj určete požadovanou metráž pletiva, nosného drátu a počet sloupků (měly by být od sebe cca 2,5 metru). Místa, kde mají stát nosné sloupky, si vytyčte pomocí kolíků. Pro každý sloupek vykopejte díru o délce strany kolem 30 cm, a to do nezámrzné hloubky, která se pohybuje kolem 80 cm (dle lokality a typu zeminy). Do betonu zapíchněte plotový sloupek a vyrovnejte jej pomocí vodováhy. Dejte si pozor na to, aby se spodní držák pro napínací drát vždy nacházel nad zemí a byl u všech sloupků ve stejné výšce. Beton upěchujte. U počátečních nebo rohových sloupků nezapomeňte na vzpěry, které zajistí dostatečnou oporu.

Čtěte také: Průvodce hloubkou zakopání sloupků

Až beton vytvrdne, je potřeba mezi jednotlivé sloupky napnout nosné dráty. Ty se umísťují do horní, středové a spodní části sloupku. Naměřte si potřebnou délku napínacího drátu a počítejte s rezervou kolem 10 až 15 cm. Na počátečním sloupku umístěte drát do napínacího trnu, u mezisloupků pak do držáků. Až budete mít připravené nosné dráty, pusťte se do zavěšení pletiva. Částečně jej odrolujte a k prvnímu sloupku připevněte vázacím drátem. Postupně rozvíjejte pletivo a připevňujte jej jak k hornímu, tak dolnímu nosnému drátu.

Stavba zděného plotu z betonových tvarovek

Podobně jako při realizaci pletivového plotu je i v případě těch zděných nezbytné nejprve zaměřit pozemek a připravit betonové základy. Betonové tvarovky se ukládají na suchý betonový základ, jehož ideální šířka závisí na celkové hmotnosti plotu a typu podloží. V případě nižších zděných plotů je 20cm šířka základů zpravidla dostačující. I v tomto případě je nezbytné jámy vykopat do nezámrzné hloubky, tedy přibližně 80 cm. Do základu vkládejte ocelové pruty tak, aby vyčnívaly ze základu cca 30 cm. Pokud je základ na úrovni okolní zeminy, umístěte izolaci před založením první řady. Ta se provádí nejčastěji s využitím hydroizolačních nátěrů nebo asfaltových pásů.

Je-li betonový základ pod úrovní zeminy, pokládá se první řada přímo na něj. Na připravený betonový základ s ocelovými pruty se v dalším kroku pokládají betonové tvárnice, které se k základu i na sebe spojují vhodným typem zdicí malty. Běžné typy tvarovek se musí vyspárovat, a to ideálně už v průběhu zdění. Pokud se chcete spárování vyhnout, pořiďte si betonové tvarovky s fazetkami. U nich je pohledová spára tvořena jen pravoúhlými nebo zkosenými hranami. Kontrolujte rovinatost pomocí vodováhy a umístění tvarovek upravte s využitím gumové paličky. Pro zvýšení stability a pevnosti se mohou tvarovky vyplňovat betonem. Během betonování je třeba materiál hutnit ocelovou tyčí. Po dokončení všech řad je potřeba na betonový plot osadit zákrytové desky, stříšky nebo jiné prvky, které plní estetickou i ochrannou funkci.

Plot ze ztraceného bednění

Ztracené bednění, to jsou vlastně šalovací tvárnice, které vyplňujeme betonem a armaturou a skládáme na sebe. Vyhloubíme rýhu do nezámrzné hloubky (cca 60 cm až 80 cm pod povrch). Šířku spáry pro klasický plot ze ztraceného bednění kopeme 65 cm až 70 cm, v případě opěrné zdi to musí být 85 cm až 90 cm. Do vykopané spáry nasypeme cca 10 cm vrstvu štěrku a zhutníme. Poté vybetonujeme do naprosté roviny 5 až 10 cm silnou betonovou desku a na ni začneme ukládat šalovací tvárnice, tedy jejich první řadu, která tak bude součástí základů.

Po vytvrdnutí betonu základů ve spáře můžeme začít skládat ztracené bednění. Nejprve je však třeba zajistit hydroizolaci, aby základy byly odděleny od samotného plotu. Při zdění plotu se začíná v rozích stavby, kde se používají dělitelné tvárnice. Betonáž je možné provádět průběžně po řadách, což znamená, že uložíme jednu řadu tvárnic, vybetonujeme do poloviny a poté až ukládáme druhou řadu a opět vybetonujeme do poloviny výšky tvárnic. Po dokončení stavby a zatvrdnutí betonu je třeba svrchní řadu tvárnic zakrýt zákrytovými deskami, které vytvoří čisté ukončení stěny.

Čtěte také: Životnost plotu a hloubka základů

Hotový plot lze nakonec omítnout a nebo obložit, použít však lze i pohledové betonové šalovací tvárnice, které již nevyžadují žádnou povrchovou úpravu.

Betonování plotových sloupků

Betonování by mělo probíhat až do nezámrzné hloubky, jinak hrozí, že přes zimu promrzne zemina kolem betonu. Určitě jste již viděli různě vychýlené nebo nakloněné sloupky. Abyste tomu zabránili, doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén u standardních zemin, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Reálně se proto ploty zakládají do děr o hloubce okolo 50 až 60 cm. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).

Před betonováním nalijte do děr trochu vody. Poté umístěte do díry sloupek, na který použijte magnetickou vodováhu. Ještě lépe se vám bude pracovat s dvěma vodováhami, abyste jednu nemuseli nestále přendavat po obvodu sloupku. Přihoďte pár lopat betonu tak, aby sloupek bez pomoci držel ve svislé poloze. Vsypaný beton uhutněte pomocí topůrka, kulatiny, latě apod. Následně podle vodováhy sloupek vyrovnejte do kolma se zemí, dosypte beton do zbytku díry a opět dobře uhutněte. Vždy nekolikrát zkontrolujte vyrovnání sloupku podle vodováhy!

Po dokončení posledního sloupku nechte beton minimálně 4 dny vytvrdnout před napínáním napínacího drátu. V opačném případě by se mohl sloupek v betonu pohnout.

Zemní vruty jako alternativa k betonu

Zemní vruty nemusí nutně sloužit jen jako základy pro pergoly, zakradní domky, prolézačky či jiné dřevostavby. Dají se použít i místo betonu u plotových sloupků. Je opravdu třeba betonovat? Odpověď na tuto otázku vám poskytne typ půdy na vašem pozemku. Zemní vruty jsou vhodnější spíše do pevnějších a tvrdších půd. Čím měkkčí zemina je, tím delší vruty je třeba použít. Na plotové sloupky jsou však plně dostačující vruty o délce 550 nebo 650 mm. Jediným typem půdy, kde byste je používat neměli, je zavážka.

Důležité upozornění pro pojezdové brány

Nosné sloupy pro vjezdové brány a vstupní branky usazujte minimálně do tzv. nezámrzné hloubky. Ta se udává např. pro Liberec a Jablonec nad Nisou v rozmezí 90 - 100 cm.

Pokud jste se rozhodli realizovat oplocení vašeho pozemku svépomocí, jednou z aktivit, která vás čeká, je betonování plotových sloupků. Již při vyměřování oplocení je nutné vzít ohled na nerovnosti terénu. Doporučujeme budoucí plot vytyčit provázkem ve výšce spodního napínacího drátu a označit kolíkem nebo značkovacím sprejem místa, kde bude sloupek. Dosáhnete tím toho, že sloupky budou vůči sobě v zákrytu a dráha plotu povede rovně. Vzdálenost mezi jednotlivými sloupky přitom měříme tak, aby byla v rozmezí 2,5 až 3 metry. Pokud chcete mít plot pevnější, volte raději kratší rozestupy.

U čtyřhranného nebo pletiva nebo svařovaných sítí není třeba precizně měřit vzdálenost mezi sloupky, pokud nebudete používat podhrabové desky. Betonování by mělo probíhat až do nezámrzné hloubky, jinak hrozí, že přes zimu promrzne zemina kolem betonu. Určitě jste již viděli různě vychýlené nebo nakloněné sloupky. Abyste tomu zabránili, doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén u standardních zemin, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Reálně se proto ploty zakládají do děr o hloubce okolo 50 až 60 cm. O potřebné hloubce jsme si již řekli. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).

Způsob výkopu děr záleží na skladbě zeminy a počtu děr, které potřebujete udělat. Na větší počet děr bude vhodný motorový vrták, který je možné si zapůjčit téměř ve všech půjčovnách nářadí. Usnadní vám práci v hlintých až jílovitých půdách. Další možností je ruční vrták. Pokud jste zastáncem poctivé ruční práce, zvládnete díry vykopat pomocí krumpáče, štycharu, rýče a lopaty (případně pomocí ručního bagru). Při samotném betonování zvažte podle počtu sloupků a vašich dovedností, zda si beton namícháte sami, nebo necháte dovést z betonárky. Spotřebu betonu spočítáte přibližně pomocí vzorce pro objem válce (či kužele - záleží na tvaru děr). Pro zjednodušení použijeme objem válce V = π * r² * v, kdy π je 3,14, r² poloměr díry na druhou a v je hloubka díry. Typická díra pro sloupek má průměr 0,3 m (poloměr tedy 0,15 m) a hloubku 0,6 m. V našem ukázkovém případě V = 3,14 * 0,152 * 0,6 = 0,04239 m3 betonu na jednu díru.

Pokud se do míchání vrhnete sami, dodržte poměr kameniva (písku), vody a cementu podle návodu výrobce. Další možností je koupit pytlovaný beton. Tato varianta je dražší než vlastní míchání z cementu, ale za to méně pracná. Postačí vám standardní betonový potěr B20 (C16/20). Na sloupky je však nejvhodnější takzvaný "RAPID" beton, který má zrychlené počáteční tuhnutí a umožní realizovat oplocení během jednoho dne. Beton lze koupit také v betonárce, kde se cena pohybuje okolo 2500 až 3000 Kč za m3 v závilosti na dodavateli, lokalitě apod.) bez dovozu. S takto dovezeným betonem se velmi dobře pracuje, má optimální konzistenci a nevyžaduje žádnou další úpravu.