Nejčastějším materiálem, ze kterého jsou v současné době vytvářeny základy budov, je beton. Základy jsou důležitou součástí každé stavby, protože přenášejí zatížení stavby do základové půdy. Pro drobné stavby tvoří konstrukci základů betonové základové pásy nebo patky, které se dělají z prostého betonu, železobetonu nebo betonu prokládaného kamenem. Do základů lze tedy využít kameny, čímž ušetříte náklady na množství betonu.
Optimální podmínky pro betonování
Nejoptimálnější dobou pro betonování jsou jarní, letní a podzimní měsíce s teplotami mezi 20 a 25 °C. Pod 15 °C už se procesy začínají zpomalovat a 7-5 °C je limitem pro průběh všech požadovaných procesů. Je tedy vhodné, abychom všechny betonovací práce stihli ukončit (včetně vytvrzení) za příznivých tepelných podmínek.
Co dělat, když se betonování protáhne do zimy
Pokud se ovšem stane, že by se betonování posunulo, protáhlo nebo se z nějakého důvodu dramaticky změnilo počasí, samozřejmě existují metody, jak vybetonované plochy ochránit a zachránit. Vše se samozřejmě řídí terénem, zeminou a stavem, v jakém se základy v době příchodu zimy nachází.
Ideální stav před zimou je takový, kdy naše základová deska je nejen vytvrzená, ale i napenetrovaná, ošetřená hydroizolací. Pokud jsme ovšem hydroizolaci nestihli, bude stačit alespoň zakrytí plachtou, která základ ochrání před sněhem a deštěm. Základ zakrýváme plachtou s přesahem, kterou důkladně přitížíme na krajích i v ploše.
Pokud jsme nestihli desku vylít a nemáme beton na cestě na parcelu, je vhodnější betonáž odložit na teplejší jarní měsíce. Pokud již máme připravené základové pásy, ztracené bednění, rozvody kanalizace, takto připravenou stavbu vlastně není třeba nijak zvlášť pečlivě chránit, protože velkou spoustu práce za nás udělá sama zemina. Povrch konstrukcí, který může být vystaven venkovním podmínkám, je to tlačená oblast, u které drobné poškození povrchu nebude v dalších stavebních pracích vadit. Samozřejmě se ale nesmí jednat o čerstvě vybetonované konstrukce nebo konstrukce, které ještě nedokončily zrání! V takovém případě musíme k situaci přistupovat jinak! A samozřejmě: pokud jsme nestihli ani základové pasy a stojíme pouze u prázdných výkopů, bude lepší odložit na jaro vše a nepouštět se do betonování bezhlavě!
Čtěte také: Základy plotu: Vyhněte se problémům s mrazem.
Nezámrzná hloubka: Klíčový faktor pro stabilitu základů
Proč je zmíněná nezámrzná hloubka tak důležitá? Hloubka založení základů pod obvodovými zdmi (nezámrzná hloubka) by měla dosáhnout minimálně 80 centimetrů u písčitých, štěrkovitých a hlinitopísčitých zemin a 100 až 120 centimetrů u hlinitých a jílovitých zemin. Zmíněných 80 až 140 centimetrů je závislých na podnebí, nadmořské výšce a podloží, které se v lokalitě parcely nachází. Samozřejmě čím jsou okolní podmínky méně příznivé a čím je zemina nasákavější, musíme kopat hlouběji. U stanovení nezámrzné hloubky vždy záleží na lokalitě, nadmořské výšce, na druhu zeminy, na hladině spodní vody, na agresivitě spodní vody.
Dodržením parametrů nezámrzné hloubky předejdete poruchám (nadzdvižení či vyboulení) základů při promrznutí půdy. Proniká-li do základů podzemní voda, je třeba výkop ještě prohloubit, případně vysypat pod základový pás štěrkopískovou vrstvu, jejíž výška se odvíjí od množství pronikající vlhkosti (alespoň 20 - 30 centimetrů). Méně zatížené konstrukce, jako například základy zídek, podezdívek plotů a drobnějších staveb lze zakládat v menší hloubce.
Chcete-li zabránit promrzání zeminy za vnitřním lícem základové konstrukce u nepodsklepených objektů, doporučuje se nahradit zhruba metr zeminy od vnějšího líce vrstvou šterkopísku, nebo směsí hlíny a štěrkopísku. Celý vnější povrch základové konstrukce je rovněž možné opatřit tepelnou izolací (polystyren, nástřik PUR pěnou).
Šířka základů a bednění
Šířka základů musí odpovídat zatížení, přenášenému do základů ze stavby a z vlastností zeminy, v níž je stavba založena. U novostavby stanovuje šířku autor projektu, u svépomocných rekonstrukcí postačí respektovat pravidlo, že základ na každé straně přesahuje o deset centimetrů šířku nadzákladového zdiva. Rýha výkopu by se neměla shora dolů zužovat, ale spíše rozšiřovat.
Výkopy pro základy se obvykle nebední. Bednění se však nevyhneme v případě příliš sypké a nesoudržné zeminy. Pak je nutné rozšířit výkop o dalších 20 až 30 centimetrů na každou stranu pro instalaci bednění. Dno výkopu musí být vodorovné. Toto pravidlo je třeba dodržet i v případě, že kopeme základy do svahu. Pak je nutné výkop hloubit systémem stupňů při dodržení doporučené nezámrzné hloubky.
Čtěte také: Průvodce hloubkou zakopání sloupků
Betonování základů: Důležité kroky a postupy
Pokud budeme potřebovat větší množství betonu, stojí za úvahu varianta zakoupení hotového betonu v nejbližší betonárce. Beton má spolehlivě standardní kvalitu a můžeme si vybrat druh podle naší potřeby. Jinak si můžeme vyrobit beton z již hotové zakoupené suché směsi nebo jej míchat sami. Při používání suchých směsí je vždy nutné přečíst a dodržet návod zpracovaný výrobcem. Při betonování základových pásů je třeba beton ukládat po vrstvách tloušťky 15 - 20 cm a hutnit.
Obecně doporučovaný poměr kvalitní betonové směsi je 2 - 3 díly kameniva (směsi tzv. říčního písku a štěrku) k jednomu dílu cementu. Voda se pak přidává podle toho, jakou konzistenci betonové směsi požadujete. Často udávané poměry 6 ku jedné, či 4 ku jedné jsou podle odborníků k dosažení betonu o správné tvrdosti a bezprašnosti nedostatečné.
Dobrý beton by se měl v míchačce převalovat, měl by vytvořit kužel při vysypání do stavebního kolečka a neměl by po uložení odlučovat vodu. Řídké betony, které vodu odlučují jsou po vytvrdnutí prašné, tvoří se v nich trhliny a drolí se. Navíc je takovýto beton po zatvrdnutí velmi nasákavý, což snižuje jeho odolnost proti mrazu.
Mrazuvzdorný beton musí být buď dokonale hutný, nebo musí být hmota betonu prostoupena malými vzduchovými póry. Toho lze dosáhnout přidáním speciálních přísad, ale také saponátu (například Jar), v množství zhruba jedné polévkové lžíce na míchačku.
V případě míchání předem připravené směsi není třeba hlídat žádné poměry - jen to, aby se beton takzvaně neutopil, tedy nebyl příliš řídký. Tomu zabráníte, když do nádoby, ve které budete beton míchat, nalijete nejprve menší množství vody a postupně přimícháváte sypkou směs. Množství vody tak odhadnete mnohem lépe.
Čtěte také: Životnost plotu a hloubka základů
Výrazného zpevnění konstrukce dosáhneme použitím železobetonu. Jde o beton, do nějž se vkládají různé ocelové prvky. Vloženou výztuží se zesiluje konstrukce především v tahové zóně. Jedno z pravidel říká, že je nutné výztuž uložit do betonu tak, aby byla minimálně 5 cm pod povrchem betonu. Abychom eliminovali tahové síly, které by mohly poškodit základ, je dobré uložit minimálně jednu vrstvu ocelové výztuže již nad dno základu, druhou pak pod horní ukončení základu.
Pozor na počasí při betonování
Hrubý základový beton musí být především velmi pevný, aby nepraskal. Základový beton musí po zpracování několik týdnů tvrdnout. Tato doba se dá zkrátit při použití složek pro lepší tvrdnutí.
Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, když se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotách vyšších je třeba beton rychleji zpracovat, protože rychleji tvrdne a zabránit odpaření vody z povrchu betonu přikrytím PE fólií. Při teplotách betonové směsi pod pět stupňů se zastavuje chemický proces tvrdnutí betonu, z betonu se většinou vypaří voda (odpařuje se i při nízkých teplotách) a dojde ke znehodnocení betonu.
Betonovou směs je třeba ukládat do výkopu základů tak, abychom ji neházeli z výšky a neoddělila se cementová malta od kameniva. Směs hutníme buď ručními pěchy nebo vibrační deskou. Při přerušení práce ukončujeme beton stupňovitě a na stupně uložíme čisté kameny nebo odřezky betonářské oceli.
Při navazování hotový beton pokropíme a pro dobré napojení nejdříve klademe zhruba pět centimetrů vydatnější a řidší směsi. Používáme-li k prokládání betonu kamenivo, je třeba dbát na to, aby byly kameny očištěné od hlíny a zrna štěrku v betonu nebyla větší než tři centimetry. Množství kamene by nemělo přesáhnout čyřicet procent celkového objemu betonu a největší kameny by neměly přesáhnout rozměr poloviny tloušťky základu.
Betonování plotových sloupků: Jak na to správně
Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu, tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků. Než se pustíte do práce, promyslete si materiál, pletivo, obvod plotu, postup práce i to, že betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout, protože zmrzlá voda by beton roztrhala.
Plánovaný obvod plotu vytyčte kolíky a napnutým provázkem. Nejen, že později při hloubení děr neuhnete z přímky, budete moci „nanečisto“ zhlédnout, kudy plot povede, ale hlavně zjistíte, jestli se nechystáte pletivo mezi sloupky instalovat na nerovném terénu. Chystáte-li se udělat plot z klasického drátěného pletiva v rolích, doporučujeme sloupky zabetonovat ve vzdálenosti cca 2,5 m, maximálně 3 m od sebe. Pokud bude oplocení panelové, nebo plánujete pod čtyřhranné drátěné pletivo pokládat podhrabové desky, musí být sloupky v přesné vzdálenosti podle šířky panelu či betonové desky. Místa sloupků při vyměřování provázkem vyznačte značkovacím sprejem, nebo vytyčte kolíkem.
Jak hluboko plotové sloupky betonovat
V ideálním případě byste se měli prokopat do nezámrzné hloubky, tedy kolem 70 až 80 cm. Pokud by totiž v betonu zamrzla voda, mohla by tato pevná hmota popraskat. Z délky sloupku se do betonu zapouští asi 50 cm. Průměr otvoru pro sloupek by měl být 20-30 cm podle toho, jak je sloupek široký nebo silný.
Hloubení menšího počtu děr nebo kopání v tvrdé kamenité půdě se dá zvládnout s rýčem a lopatou, pro větší plochu oplocení se vyplatí motorový nebo ruční vrták. S výběrem hlíny z děr pomůže ruční bagr. Při míchání betonu se držte pokynů, které uvádí na obalu výrobce, nebo použijte pytlový beton. Než do vyhloubené díry vsypete první lopatu, dejte na spodek trošku štěrku a polijte ho vodou. Podle výšky díry pak buď vhazujte jednotlivé vrstvy a udusávejte betonový základ, nebo do něj rovnou vložte sloupek a obhazujte ho betonem. I v tomto případě platí, že je dobré tvrdou kulatinou, například násadou od pracovního náčiní, beton postupně udusávat. Sloupky fixujte do plánované výšky plotu. Poslední vrstvu uhlaďte zednickou lžící.
Nezapomínejte na kontrolu usazení sloupku vodováhou, ve ztuhlé hmotě už byste křivý sloupek nenarovnali. Pozor dejte také na to, aby byly sloupky zabetonované do stejné výšky nad zemí. Po dokončení je nutné zabezpečit čerstvě zalité díry proti tomu, aby do betonu kdokoli šlápnul nebo ho jinak poškodil.
Tabulka: Doporučené hloubky pro betonování sloupků v závislosti na typu zeminy
| Typ zeminy | Doporučená hloubka (cm) |
|---|---|
| Písčité a štěrkovité | 80 |
| Hlinité a jílovité | 100-120 |
Sloupkový beton: Rychlé řešení pro kutily i profesionály
Sloupkový beton je připravená suchá betonová směs, která je vhodná pro rychlé betonářské práce jako je zabetonování nejrůznějších sloupků (např. nového plotu), sušáků na prádlo, zahradních svítidel, poštovních schránek apod. Pro své snadné zpracování si jej oblíbili hlavně kutilové. Touto betonovou směsí je možné rychle vyspravit/vyplnit různé díry nebo prostupy, které vznikají na stavbě. V tomto případě se ovšem liší zpracování sloupkového betonu.
V našich podmínkách se říká, že nezámrzná hloubka v zemi je zhruba 80 cm. No a to je přesně ta hloubka u které budeme mít jistotu, že sloupek vydrží bez poruchy dlouhou dobu. Řekněme, že běžný sloupek má průměr 5 cm. Na každé straně od sloupku bychom měli mít alespoň 20 cm betonové vrstvy. To znamená, že ideální rozměr díry bude minimálně 45 x 45 cm a do hloubky 80 cm. Máme-li připravenou díru, tak provedeme první vrstvu betonu. Nejprve zem navlhčíme a jakmile se voda vsákne, nasypeme první 10 cm vrstvu betonu, kterou zalijeme vodou. Pozor ne žádnou hadicí. Nejlépe kropením. Budeme potřebovat jen takové množství vody, dokud se do směsi bude vsakovat. Počkáme pár minut než dojde k vytvrdnutí. Teprve nyní vložíme do díry sloupek, ideálně zafixujeme jeho polohu, pokud ho nechceme celou dobu držet. Nasypeme vrstvu 10 cm směsi a zalijeme. Postupujeme takto až nahoru, vždy po 10 cm. Poslední vrstvu provedeme tak, aby měla malý spád - čili aby měla tvar kužele (jehlanu). Jde o to, aby voda nestékala směrem k trubce, a aby se na ní nedržela.
tags: #nezamrzna #hloubka #betonu