Těžba břidlicové ropy, zejména v USA, zažila v posledních letech nebývalý boom, který proměnil globální ropný trh. Nicméně, tento novodobý fenomén s sebou nese i řadu negativních dopadů, ať už ekonomických, nebo ekologických. Současný pokles cen ropy výrazným způsobem zahýbe boomem těžby z břidlicových formací, který především v USA narostl do nevídaných rozměrů.
Ekonomická zranitelnost břidlicové těžby
Podle analytiků společnosti Sanford C. Bernstein při poklesu ceny ropy na trzích k 80 USD bude až třetina břidlicových těžařů v mínusu, respektive se stane neekonomickou. To znamená, že nejde jen o samotný zisk či ztrátu těžaře, ale o obecnou návratnost investice do něj. Analytici IEA poznamenávají, že břidlicová těžba je mnohem citlivější na obecný vývoj cen, protože vrty s touto technologií se mnohem rychleji vyčerpávají než v případě konvenční těžby. Při nízkých cenách ropy se tedy nevyplatí budovat nové vrty, které by nahradily těžbu z vrtů již vyčerpaných. Takový postup klade vysoké nároky na financování a dostatečný cash flow.
Dopady poklesu cen ropy na objem těžby
Při cenách kolem 80 USD by břidlicová produkce rostla pouze o 5% oproti dříve obvyklým cca 12%. Pro cenách kolem 75 USD za barel se růst těžby zbrzdí o plných 56% na pouhých 500 000 barelů. Při ceně 70 USD by se už růst zcela zastavil. Z pohledu břidlicových formací je hranice 80 USD klíčová pouze pro 4% z celkového objemu těžby. Podle odhadů, pokud by se ceny pohybovaly na úrovni 50 USD po celý jeden rok, tak by to z trhu vymetlo produkci v objemu cca 500 000 barelů denně. Břidlicoví těžaři mají v rukávu na obranu především snižující se náklady, které jen od roku 2012 poklesly v průměru o 30 USD na barel. Podle odhadů je pro většinu břidlicových těžařů klíčová hranice kolem 60-50 USD za barel nebo ještě níž.
Podle analytiků brokerské společnosti Marcquire Group letos propad cen způsobí, že břidlicoví těžaři poprvé od roku 2010 nezvýší meziročně svou produkci. Pokles cen ropy tedy sám o sobě není až tak smrtelný. Co by ale mohlo břidlicím srazit vaz, jsou očekávání návratnosti investic, které se podle odhadů vyšplhaly až na celkových cca 190 mld. USD. Čím nižší ceny budou, tím delší budou návratnosti investic, a může se stát, že tento "metr" bude mnohem ničivější než samotný cenový vývoj ropy.
Břidlicoví těžaři ropy ve Spojených státech, ale i kanadští těžaři ropných písků, zažívají doslova noční můru: hrozí jim rozsáhlé bankroty. Současná cena ropy se negativně a výrazně projevuje u břidlicových těžařů ropy ve Spojených státech, těžba se jim přestává vyplácet. Spojené státy se tak staly téměř soběstačnou ropnou zemí. Zatímco v polovině roku 2011 dosahovala produkce ropy 5,5 milionů barelů denně, tak v minulém roce podle Úřadu pro energetickou informaci (EIA) už byla na průměrných 9,33 milionu barelů denně. Situace se vinou poklesu cen ropy změnila a těžba výrazně klesá. Náklady na průzkum a samotnou těžbu jsou výrazně vyšší než je současná cena ropy: „Polovina břidlicových producentů už nemá být na trhu.“
Čtěte také: Nekonvenční zdroje ropy
Role OPEC a kanadští těžaři
Důvodem je také chování kartelu OPEC, který nechce snižovat cenu těžbu, na trhu je tak přebytek ropy. Tímto způsobem také můžou vyřadit břidlicovou konkurenci a výrazně znechutit další investice do tohoto oboru. Pokud by v budoucnu došlo k růstu cen ropy, tak se americkým podnikatelům už nebude chtít do břidlicové ropy investovat, protože by existovala hrozba, že by země OPECu znovu zaplavily trh levnou ropu a její cena by poklesla. Cílem OPECu, podle zprávy, kterou zpracoval, je především udržet svůj globální tržní podíl na produkci černého zlata.
Ještě vážnější problémy zažívají kanadští těžaři. V zemi jsou totiž jedny z nejvyšších zásob ropy na světě, které je možné získat z takzvaných „ropných písků“. Těžba této ropy je však energeticky a především finančně velmi nákladná, hovoří se o tom, že těžba začíná být rentabilní od 80 dolarů za barel. Podle reportu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by se měla cena ropy zvedat již od příštího roku a v roce 2020 má dosáhnout 70 dolarů. Až v roce 2040 dosáhne cena ropy 95 dolarů. Ani tento scénář však Kanadě nepomůže. Zaprvé to nijak současné problémy neřeší a tyto dlouhodobé predikce jsou velmi nejisté, například kvůli pravděpodobnému technologickému pokroku či rozvoji elektromobilů. Za tuto dobu však také vzroste cenová hladina, náklady na těžbu tak budou vinou inflace vyšší, těžba tak stále nebude rentabilní. Navíc vše může být brzy jinak, někteří analytici totiž očekávají, že cena ropy bude nadále klesat s tím, že některé předpovědi dokonce hovoří i o ceně 10 dolarů za barel.
| Cena ropy (USD/barel) | Dopad na břidlicovou produkci | Komentář |
|---|---|---|
| > 80 | Růst o cca 12% (dříve obvyklé) | Ekonomicky rentabilní pro většinu |
| 80 | Až třetina těžařů v mínusu | Klíčová hranice pro 4% celkové těžby |
| 75 | Růst o 5% | Růst těžby zbržděn o 56% na 500 000 barelů |
| 70 | Růst se zcela zastaví | Další pokles dramaticky ovlivňuje investice |
| 60-50 | Hranice rentability pro většinu těžařů | Klíčová hranice pro přežití |
| 50 (po dobu 1 roku) | Vymetení 500 000 barelů denně z trhu | Zásadní dopad na nabídku |
| 10 | Extrémní pokles, hromadné bankroty | Pesimistické predikce analytiků |
Ekologické obavy z frakování
Způsob těžby z břidlicových hornin zvaný hydraulické štěpení neboli frakování s sebou nese možná rizika podobná těm, jaká šlo v minulosti pozorovat u vědeckých a technických inovací, jako byly azbest, tabák či škodlivá látka thalidomid. Frakování se používá především ve Spojených státech k těžbě plynu či ropy v břidličných horninách hluboko pod zemí.
Potenciální dopady na životní prostředí a zdraví
Ekologičtí aktivisté ale varují, že tento způsob těžby ohrožuje zásoby podzemní vody nad ložisky. Někteří se obávají, že by mohl zvýšit těžkou nákladní dopravu v zemědělských oblastech či urychlit globální oteplování. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vydala prohlášení, že těžba ropy i hydraulické štěpení představují druhé největší odvětví, které se podílí na emisi skleníkových plynů. EPA se také věnuje studiu dopadů frakování na zdroje pitné vody ve Spojených státech. V průběhu hydraulického štěpení dochází nejen ke znečišťování pitných zdrojů, ale i k rozsáhlému ničení plodin, flóry a fauny. Walport ve své studii uvádí příklady inovací, které byly přijaty ukvapeně a měly negativní vliv na životní prostředí a na zdraví. Jsou jimi třeba azbest, mnoho pesticidů, rtuť, tabák nebo thalidomid, což je látka, která se v 50. a 60. letech používala jako sedativum.
Známý a vlivný intelektuál Noam Chomsky na americkém zpravodajském webu Huffingtonpost naopak tvrdí, že v souvislosti s dobýváním „posledních kapek“ fosilních paliv existuje mezi americkou vládou, oběma významnými politickými stranami v USA a mezinárodním tiskem vzácná názorová shoda týkající se pozitivního pohledu na hydraulické štěpení. Podle Chomskyho k tomu ale dochází na úkor fatálních změn klimatu a udržitelného života na modré planetě. Chomsky druhým dechem dodává, že takzvané „primitivní“ země, jako je třeba Ekvádor, naopak schvalují zákony o tom, aby fosilní paliva zůstala v zemi, kde mají své místo, protože jejich těžba je pro planetu příliš škodlivá. Obdobné názory na těžbu ropy, počítaje v to hydraulické štěpení, sdílí spousta novinářů a výzkumníků, kteří se tímto tématem profesionálně zabývají. Podle nich bude při hydraulickém štěpení za dvacet let metan - plyn, který se při frakování dostává do atmosféry - 72 krát škodlivější, než je v současnosti oxid uhličitý.
Čtěte také: jak se dříve těžila břidlice na Plzeňsku
Kritika a alternativy
Některé evropské země včetně České republiky na využívání frakování uvalily moratorium. Negativními dopady hydraulického štěpení se detailně zabývají investigativní žurnalisté, jako jsou blogger v New York Times Andrew Revkin, který pravidelně informuje o dopadech těžby břidlicového plynu na zdraví obyčejných lidí, dále pak Tom Wilber, autor publikace Under the Surface pojednávající o těžebních aktivitách koncernu Marcellus Shale Corporation, Bryan Walsh z časopisu Time a další. Ožehavému tématu frakování se rovněž věnuje celá řada nezávislých či alternativních sdělovacích prostředků, jež nejsou napojené na ropnou lobby a mohou si dovolit kritičtější způsob práce. Přicházejí též s alternativními způsoby, jak řešit, či aspoň redukovat nezdravou závislost ekonomicky vyspělých zemí na fosilních palivech. Onu alternativu spatřují v zelených technologiích; fotovoltaice, solárně-termálních elektrárnách, větrné energii atd.
Britská královská akademie inženýrství ve své studii před dvěma lety dospěla k závěru, že řádně regulované frakování by mohlo být bezpečné. David Blackmon, který v ropném průmyslu působí 33 let, upozorňuje, že některé informační zdroje veřejnost cíleně dezinformují, co se nebezpečí hydraulického štěpení týče, a dodává, že při frakování nedochází ke kontaminaci vody, jak tvrdí odpůrci této metody.
Důsledky pro americkou ekonomiku a energetickou bezpečnost
Od roku 2009 se díky nové technologii horizontálních vrtů začal v USA těžit zemní plyn uložený v menších kapslích břidlicových hornin. Rostoucí objem těžby vedl k převisu nabídky nad poptávkou a prudkému zlevnění zemního plynu. Nástup nového tisíciletí pak znamenal pokračování trendu poklesu americké produkce v důsledku vyčerpávání konvenčních nalezišť, který nezastavil ani rozmach nákladných projektů podmořské těžby v Mexickém zálivu. Zatímco tak domácí spotřeba ropy a ropných produktů dále rostla nad hranici 20 mil. barelů denně, domácí těžba poklesla v roce 2008 až na 5 mil. barelů denně. Tato nerovnováha pochopitelně zvyšovala americkou závislost na dovozu ropy ze zahraničí (importy ropy a ropných produktů dosáhly vrcholu v roce 2005 na úrovni 12,5 mil. barelů denně), což otevíralo palčivou otázku americké energetické bezpečnosti, především v souvislosti se zahraničními geopolitickými zájmy.
Mezi lety 2003-2008 navíc cena ropy dramaticky rostla, což dále prodražovalo její dovozy ze zahraničí. Z hranice 30 dolarů za barel se v předvečer světové finanční krize nominální cena ropy Brent vyšplhala až na historické maximum 145 USD/barel. Právě vysoké ceny ropy lze přitom považovat za jeden z faktorů, který stimuloval až nečekaně rychlý a mohutný rozmach těžby břidlicové ropy ve Spojených státech. Ta následně zcela zásadním způsobem proměnila nejen domácí ropný sektor a jeho produkční možnosti, ale i samotný globální ropný trh. Počátek břidlicové revoluce se datuje do poloviny minulé dekády, kdy se technologie horizontálních vrtů a hydraulického štěpení, tzv. frakování, začala masivně využívat v ropném průmyslu.
Americká energetická agentura odhaduje, že do roku 2035 budou Spojené státy americké energeticky soběstačné. Ba co víc, z hlavního dovozce ropy by se mohl za několik let stát významný světový exportér ropy a především zkapalněného (LNG) nebo stlačeného (CNG) zemního plynu. Díky levnější ropě zažije průmysl USA renesanci. Právě vysoké ceny ropy lze přitom považovat za jeden z faktorů, který stimuloval až nečekaně rychlý a mohutný rozmach těžby břidlicové ropy ve Spojených státech. Ta následně zcela zásadním způsobem proměnila nejen domácí ropný sektor a jeho produkční možnosti, ale i samotný globální ropný trh.
Čtěte také: Vývoj těžby a výroby cementu v ČR
tags: #negativa #tezby #bridlicove #ropy