Panoramatická střecha, někdy označovaná jako panoramatické střešní okno, je prosklená část střechy vozidla, která nahrazuje klasický plechový povrch. Podobné konstrukce se využívají i v architektuře, například u zimních zahrad nebo teras. Přestože prosklená střecha přináší řadu výhod, jako je více světla, moderní design a pocit většího prostoru, je důležité znát i její potenciální nevýhody.
Nevýhody prosklených střech u automobilů
Jedním z hlavních mínusů prosklené střechy u automobilů je vyšší pořizovací cena. Auta s panoramatickou střechou bývají dražší a zároveň je potřeba počítat i s vyššími náklady na servis. S tím souvisí také vyšší hmotnost vozu, což může ovlivnit spotřebu paliva.
Teplotní komfort a izolace
Nevýhodou může být i větší zahřívání interiéru v letních měsících. Pokud auto stojí na přímém slunci, skleněná střecha propouští více tepla, což může zvýšit teplotu uvnitř vozu. Naopak v zimě může panoramatická střecha znamenat horší tepelnou izolaci. Při parkování venku na ni dopadá sníh a led, což klade vyšší nároky na těsnění i údržbu. Střešní okna také bývají v zimě velmi studená a může déle trvat, než se auto vyhřejete. I když se dnes už dělají skla tónovaná a s roletkou, v létě stále hrozí extrémní rozpálení vozu.
Bezpečnostní rizika a praskání skla
Problémem ovšem je, že sklo je náchylnější k poškození než standardní plechová střecha, a tak představuje riziko zejména při nehodě. Sklo se může také roztříštit, doslova explodovat a vysypat se na hlavy cestujících, a to bez jakékoli zpozorovatelné příčiny. K tomuto problému skutečně dochází, a to stále častěji. Například data společnosti Transport Canada prokazují nárůst počtu roztříštěných prosklených střech. Dle Consumer Reports dorazilo ve Státech k institutu NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration) od roku 1995 859 stížností týkajících se praskání prosklených střech, přičemž 71 procent z tohoto množství dorazilo od roku 2011. Všechny případy měly společného jmenovatele - k roztříštění skla došlo zcela náhodně a bez zjevných příčin.
Jasnou příčinu, proč se tak děje, není nikdo přesně schopen určit. Podle odborníků jich bude více a zřejmě nelze přesně určit, co bylo pravým důvodem v tom či onom případě. Lidé z firem zabývajících se opravami prosklených střech zmiňují například to, že při temperování, jež probíhá kvůli zesílení, se mohou do skla dostat nečistoty. Při velké námaze a teplotních rozdílech pak sklo může snadno prasknout, navíc díky onomu temperování se rovnou roztříští. Jen to ale všechny případy nevysvětluje.
Čtěte také: environmentální dopady břidlicové ropy
Nutno také připomenout již výše vzpomínaný nárůst velikosti a hlavně fakt, že se sklo začalo přizpůsobovat tvaru střechy. Je tak mnohem zaoblenější či vytvarovanější. V takové chvíli stačí třeba jen ťukanec od malého kamínku na okraji střechy, a ta se vlivem dalších faktorů - od namáhání materiálu při zatáčení až třeba po otřesy způsobené jízdou po horším povrchu - snadno změní v tříšť.
Níže naleznete seznam deseti nejčastěji zmiňovaných vozů, jež na samovolné praskání trpí dle Transport Canada:
| Pořadí | Model vozu |
|---|---|
| 1. | Hyundai Elantra |
| ... | ... |
Agentura Transport Canada přitom není jedinou, která daný problém eviduje. NHTSA jmenuje Hyundai Veloster, Kiu Sorento, Nissan Murano a Kiu Optima jako nejohroženější. I když nad celou záležitostí nelze jen tak mávnout rukou, rostoucí počet případů explodujících střech má svou logiku - roste také počet prodaných aut s nimi. Riziko, že se něco podobného stane i vám, přesto existuje a sami zvažte, jak moc jej chcete podstupovat.
Údržba a poruchy mechanismu
U otevíratelných panoramatických střech se často setkáte s poruchou mechanismu, například zadrháváním při otevírání nebo úplnou nefunkčností. Společným rizikem pro oba typy střech (pevné i otevíratelné) je zatékání vody. To bývá nejčastěji způsobeno opotřebeným nebo poškozeným těsněním. Průhledné střechy se rychle pokryjí prachem, takže se musí čistit záviděníhodnou pravidelností. To je pro konstrukční řešení obtížný úkol.
Nevýhody prosklených střech u budov
Stejně jako u automobilů, i u prosklených střech budov existují specifické nevýhody. Přes svou odolnost a krásný vzhled mají skleněné střechy své nevýhody.
Čtěte také: Detaily napojení prosklené střechy
Tepelná vodivost a izolace
Hlavní nevýhodou panoramatické střechy je zvýšená tepelná vodivost. Z důvodu takové střechy v místnosti bude vždy horké, zejména v letní sezóně. Bez kvalitní izolace budovy před přímým slunečním zářením a instalace klimatizace nebude snadné udržet v místnosti s takovou střechou pohodlné mikroklima. Součinitel prostupu tepla prosklené střechy se se zvyšujícím se náklonem značně zvyšuje (zhoršuje), a to až do vodorovné polohy, kdy vykazuje nejvyšší hodnoty. Na tuto skutečnost má majoritní vliv navýšení podílu přenosu tepla prouděním v zasklívací jednotce.
Netěsnosti a údržba
Panoramatická skleněná střecha se zpravidla nemůže chlubit dostatečnou hydroizolací mezi jednotlivými prvky střechy. Švy, které se nacházejí na panoramatické konstrukci, musí být ošetřeny vysoce kvalitním tmelem, ale ani tak nelze zajistit dostatečně spolehlivou izolaci konstrukce. Častými problémy jsou:
- Nedostatečný sklon proskleného střešního pláště: Sklon střechy, který je menší než 5°, není bezpečným sklonem pro prosklenou střešní krytinu. Důsledkem malého sklonu je ohrožena nejen těsnost spojů a spár zasklívacích jednotek, ale dochází vlivem pomalého odtoku srážkové vody ze střešní plochy k nadměrnému hromadění nečistot na zasklívacích jednotkách, především v okolí zasklívacích spár a krycích lišt.
- Netěsnost spádových systémových lišt: Lištované spoje jsou zpracovány z odpovídajícího materiálu, jeho zabudování je provedeno v rozporu s technickými zásadami montáže spádových lišt, přímým kotvením.
- Netěsnost prostupujících konstrukcí a v napojení oplechování: Opracování prostupů vykazuje netěsnosti a je často utěsněno chybně provedeným tmelením. V napojení střešního pláště na oplechování je podklad oplechování nestabilní, tím neumožňuje plynulý odtok vody.
- Zanesení doplňkového systému odvodnění nečistotami: Způsobené dlouhodobým působením prachových částic. Doplňkový hydroizolační systém je nutné za určité časové období vyčistit, a to bez ohledu na sklon střešních rovin.
Poruchy zasklívacích jednotek
Dalším problémem jsou poruchy zasklívacích jednotek s poškozenou skleněnou vnější tabulí z tepelně tvrzeného skla vlivem samoexploze, jejíž iniciace je patrná charakteristickým místem, kde se sloučenina NiS nacházela. Příčinou samoexploze jsou kulovité vměstky minerálu síranu nikelnatého. Sloučenina NiS prochází během kalení změnou krystalické mřížky, a někdy zůstává v nestabilní formě. Součinitel tepelné roztažnosti NiS je větší než součinitel tepelné roztažnosti skla. Tato kombinace je příčinou samovolného zničení tepelně tvrzeného skla bez zjevné příčiny. Samoexploze nastává někdy ihned, a jindy po určité, i značně dlouhé době. Charakteristický lom rozbitého skla v důsledku příměsí NiS vytváří tzv. "motýlí křídla".
Konstrukční omezení a normy
Požadavky na sklon těchto střech jsou považovány za velmi přísné. Sklon prosklených střech je tvořen především sklonem konstrukce střechy. Obecně lze říci, že jednoduchý tvar a dostatečný sklon přispívají k bezpečnému a plynulému odtoku vody ze střechy a jsou základem spolehlivé funkce střešního pláště. Pro prosklené střešní systémy jednotliví výrobci prosklených systémů deklarují minimální sklon v rozmezí 5° až 7° podle typu systému.
V současné době není zpracována platná ČSN pro navrhování prosklených střešních plášťů, lze se proto řídit výše uvedenými normami. Pro návrh i realizaci spolehlivých a trvanlivých prosklených střešních plášťů je to situace nejen obtížná, ale i nepřehledná. Požadavek na součinitel prostupu tepla prosklených střech však norma ČSN 73 0540 - 2 nezmiňuje. Není tak pro tento druh konstrukce ani jasně určena referenční hodnota pro stanovování požadavků na energetickou náročnost budov.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Alternativy a doporučení
Pokud hledáte dobrou alternativu ke sklu, měli byste preferovat polykarbonát. Polykarbonátové střechy umístěné na hliníkovém rámu je levným a praktickým řešením pro otevřené (a částečně otevřené) terasy. Mezi nevýhody takového řešení patří jeho praskání při vystavení nízkým teplotám. Navíc se celý polykarbonátový povrch může v průběhu let poškodit, což přispívá k nevzhlednému vzhledu zastřešení. Tuto variantu je třeba pravidelně odklízet od sněhu.
Je důležité dbát na kvalitní materiály, které jsou odolné proti povětrnostním vlivům a mají delší životnost. Profesionální montáží a následným pečlivým zacházením se zajistí, že pergola vydrží dlouholeté užívání.
tags: #nevýhody #prosklené #střechy