Těžba břidlice má v České republice bohatou historii, sahající hluboko do minulosti. Na Plzeňsku se nachází několik historicky významných lokalit spojených s těžbou tohoto cenného nerostu. Mezi nejznámější patří Hromnické jezírko a lomy u Rabštejna nad Střelou.
Hromnické jezírko: Pozůstatek těžby kyzových a kamenečných břidlic
Hromnické jezírko, někdy nazývané Červené kvůli svému zbarvení, je přírodní památkou na území obce Hromnice nedaleko Třemošné na severu Plzeňska. Jezero (zatopený jámový lom) při severovýchodním odklizu s doprovodnými štolami a haldami tvořenými hlušinou a odpadem po vyluhování je pozůstatkem těžby pyritem bohatých břidlic. Zatopením síranovou vodou vzniklo z odklizu jezírko.
Černé grafitoidní břidlice barrandienského proterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny vystupují v západní stěně odkryvu. Četné jsou výskyty druhotných síranů. Na lokalitě se těžilo v 19. století, bylo to nejrozsáhlejší ložisko kamenečných břidlic u nás k výrobě kyseliny sírové. Lokalita je chráněna jako technická památka. Hromnické jezírko je nejvýznamnější historická lokalita po těžbě kyzových a kamenečných břidlic. Jedná se o technickou a báňsko-historickou památku a nejrozsáhlejší pyritovou mineralizaci barrandienského proterozoika. Opuštěný odkliz a komplex hald jsou příkladem ovlivnění živých organismů chemismem hornin a vod. Vyhlášení ZCHÚ proběhlo ONV Plzeň-sever dne 7. března.
Geologické podmínky Hromnického jezírka
Podle Ambrože a Radische (1950) vrstvy břidlic severně a východně odklizu probíhají celkem pravidelně ve směru h 1-3 s úklonem 20-40º. Ve zbývající části okolí odklizu leží vrstvy téměř vodorovně, jsou silně zprohýbány a tektonicky porušeny. Směr a sklon vrstev se v této části neustále mění. Celková stavba ložiska v odklizu ukazuje na mírně zborcenou brachyantiklinálu, částečně tektonicky porušenou, jejíž osa směru h2-3 zapadá mírně pod obec Hromnice.
Kvalita ložiska byla posouzena z vrtu; průměrná koncentrace síry z hloubky 17-83 m, tj. asi 62 m mocnosti ložiska, činí 8 %, což odpovídá asi 16 % pyritu. Z vedlejších prvků je zajímavý zejména větší obsah vanadu v některých vzorcích. V západní stěně vycházejí místy na den černé břidlice, v jihozápadní části odklizu a průzkumné štole ve východní části odklizu jsou hojné výkvěty sekundárních síranů. Vzorky s pyritem se nacházejí vzácně, zůstal hlavně hlušinový a odpadový materiál po vyluhování.
Čtěte také: Pálená cihla: Stavební materiál s tradicí
Břidlice na výrobu kamence pro účely textilního průmyslu se v místě dnešního jezírka těžila už od 16. století. Začátkem 19. století se z této břidlice získávala kyselina sírová, taktéž nazývaná vitriol. Na hromnické výrobě byl tehdy závislý anglický a německý průmysl. V okamžiku, kdy byl objeven levnější syntetický způsob výroby kyseliny sírové, začala hromnická výroba upadat, až na konci 19. století těžba břidlice skončila úplně. Vzniklé Hromnické jezírko dnes vypadá jako pohádková kulisa. Nevelká vodní plocha s načervenalou barvou je obklopena vysokými skalními stěnami, které prakticky znemožňují přístup k vodě. Jezírko je sice krásné na pohled, ale ke koupání se kvůli svému původu nehodí.
V okolí Hromnického jezírka je přitom také leccos k vidění. Například sousoší svatých přímo v jeho těsné blízkosti, nebo pak také sakrální a historické památky v obci Hromnice.
Rabštejn nad Střelou: Lomy na pokrývačskou břidlici
Rabštejn nad Střelou se nachází nad pravým břehem řeky Střely na skalní vyvýšenině uprostřed přírodního parku Horní Střela. Patří mu jedno prvenství: je nejmenším městem v ČR a nejspíše i ve střední Evropě.
Největší tři lomy na pokrývačskou břidlici se nacházejí přímo pod Rabštejnským zámkem v Rabštejně nad Střelou, na jižním svahu skalnatého ostrohu. Nejrychlejší přístup k lomům je po naučné stezce (proti směru značení) od východiště cest u malého parkoviště u kláštera, po cestě kolem starého židovského hřbitova. Tyto opuštěné lomy na pokrývačskou břidlici jsou součástí PR Střela. Lokalita je součástí PR Střela, vyhlášená MK ČSR, 28. 4. 1976.
Charakteristika Rabštejnských lomů
Největší lom je asi 50 × 50 m velký stěnově-jámový lom s výškou stěny alespoň 20 m. Větší část stěny je ohraničená výraznými puklinami a je převislá, dole jsou spadlé bloky až 4 m velké. Z lomu vede zbytek odvodňovacího kanálu, který odvodňoval lom o cca 5 m níž pod dolní hranou. Asi o 70 m dál na západ, oddělen malým předělem, se nachází další, zřejmě starší lom o velikosti cca 50 × 20 × 15 m. Pod oběma lomy jsou zarůstající odvaly odpadní břidlice; halda s menším lomem je i na protějším břehu Střely.
Čtěte také: Plastová okna: historie a vývoj
Petrograficky je pokrývačská břidlice chlorit-sericitický fylit s podřízeným až akcesorickým biotitem. Příhodné vlastnosti pokrývačské břidlice mu dává hlavně nepřítomnost křemenných sekrecí a rovnoplochá foliace, podle které se dá hornina štípat na tenké desky. Foliace je rovná a strmá a udržuje směr SSV-JJZ, lineace je subhorizontální nebo mírně zapadá k SSV. Podle výsledků terénní gamaspektrometrie fylit obsahuje 3,05 % K, 2,3 ppm U a 10,9 ppm Th; magnetická susceptibilita se pohybuje v rozmezí 0,25-0,36 (10-3 SI). Rentgenografickou práškovou analýzou byl identifikován křemen, albit, chlorit a muskovit, což dobře koresponduje s mikroskopií, kde ještě přistupují biotit a ilmenit.
První zmínky o lámání břidlice pocházejí z počátku 16. století. Kromě běžného místního použití jako střešní krytina byla použita i na větších stavbách - zámek v Chyši a Manětíně, kostel v Jáchymově, na Karlštejně. Východně od obce se nachází v několika pruzích s proměnlivou délkou i mocností (x - 100 m) pruhů. Jižně od Rabštejna probíhají dvě největší polohy pokrývačských břidlic o mocnosti 80 - 100 m. Jsou odděleny drobami a břidlicemi se špatnou štípatelností.
Přehled významných geologických lokalit
Následující tabulka sumarizuje informace o významných geologických lokalitách zmíněných v textu:
| Lokalita | Kód AOPK ČR | Popis | Vyhlášení ZCHÚ | Odkaz (Databáze ČGS) |
|---|---|---|---|---|
| Hromnické jezírko | 619 | Nejvýznamnější historická lokalita po těžbě kyzových a kamenečných břidlic. Technická a báňsko - historická památka, nejrozsáhlejší pyritová mineralizace barrandienského proterozoika. | ONV Plzeň-sever, 7. 3. | 1164 |
| Střela (Rabštejn nad Střelou) | 627 | Historické lomy, těžba pokrývačských břidlic. Lokalita je součístí PR Střela. | MK ČSR, 28. 4. 1976 | 3816 |
Břidlice jako stavební materiál a regionální význam
Tradice těžby břidlice má v České republice hluboké kořeny. V Čechách patří k nejznámějším oblastem těžby okolí řeky Střely u Rabštejna, Železný Brod v Jizerských horách, Kraslice v Krušných horách a východní Krkonoše. Na Moravě a ve Slezsku se pak břidlice těžily nejčastěji v Nízkém Jeseníku, tedy v moravskoslezském kulmu. Ve všech těchto lokalitách jsou počátky i vrcholná období těžby spjaté s působností místního německy mluvícího obyvatelstva.
Břidlice není jen materiál - je to přírodní produkt s dlouhou životností, který se pyšní vysokou odolností a krásou. V minulosti se břidlice hojně používala jako stavební materiál, zejména na střechy a podlahy. Břidlice se vyznačuje nejen přírodním půvabem, ale také praktickými výhodami. Přírodní barva a textura každé desky dodávají jakémukoli prostoru jedinečnost a charakter. Díky svým vlastnostem odolává břidlice mechanickému opotřebení i teplotním výkyvům. Když si vybíráte břidlici, volíte nejen materiál, ale také kousek české přírody a historie.
Čtěte také: Současné trendy v základech rodinných domů
tags: #historie #tezby #bridlice #plzensko