Vyberte stránku

Napojení prosklené střechy nebo pergoly na fasádu domu je klíčovým krokem pro zajištění stability, funkčnosti a estetiky celé konstrukce. Správná volba materiálů a montážních postupů je zásadní pro dlouhodobou životnost a bezpečnost.

Kotvení pergoly na zateplenou fasádu

Při kotvení pergoly na zateplenou fasádu je nutné zohlednit specifické požadavky, které zajistí pevné a trvalé upevnění bez narušení izolačních vlastností budovy. Vzhledem k hmotnosti skla a zatížení pergoly je volba správného řešení kritická.

Možnosti kotvení

  • Vyříznutí izolace a vložení dřevěného opěrného hranolu: Tato metoda je vhodná pro vyšší zatížení. Izolace se v daných místech vyřízne a nahradí dřevěným opěrným hranolem, podobně jako u válce Hilti HIK. Následně je možné použít klasické závitové tyče M14-M16 (pevnost 8.8) zavrtané v páru nad sebou.
  • Montážní sety pro zateplené fasády: Například originální set Guttavordach Type-B od německého výrobce Gutta je určen přímo pro instalaci do betonu a jiných plných zdí se zateplením. Díky PVC podpěře se váha stříšky nebo pergoly opírá přímo o zdivo, ne o zateplení. Set je dimenzován na různou tloušťku izolace od 10 do 20 cm.
  • Závitové tyče s chemickou kotvou: Kotvení do zateplení lze provést také prostřednictvím závitových tyčí pomocí chemické kotvy, například systémem společnosti Fischer. Dostatečně dlouhé závitové tyče zajistí pevnou a trvalou fixaci do zdi domu. Důležité je postupovat opatrně při dotahování, aby nedošlo k narušení izolace.

Příklad realizace rohové pergoly

Pro rohovou pergolu s prosklenou střechou bylo použito následující řešení:

  1. Nejprve montážní tým vyřízl část zateplené fasády a nahradil ji dřevěným opěrným hranolem dle instrukcí technika.
  2. Na chemickou kotvu a dostatečně dlouhé závitové tyče byla na fasádu upevněna zdvojená pozednice.
  3. Přední stojiny pergoly byly kotveny na dvojitý betonový úchyt.

Povrchová úprava dřeva byla provedena třemi vrstvami lazurou Offenporig v odstínu teak.

Konstrukční řešení prosklených střech

Prosklené střešní konstrukce, jako například systém Glasoase, se vyznačují štíhlými profily krokví, které i přes svou schopnost unést značnou zátěž působí velmi lehce díky zaoblenému tvaru. Estetické provedení zahrnuje skryté spojovací materiály a odvod vody z okapu do vybraných sloupků.

Čtěte také: Správné napojení hydroizolace na dveře

Typy sloupků

  • Štíhlé, na vnější straně zaoblené sloupky.
  • Čtvercové sloupky s jemným zaoblením jedné hrany.

Upevnění sloupků je skryto pod podlahovými prkny nebo pod designovou krytkou, čímž se eliminuje viditelné kotvení.

Napojení na fasádu

Napojení střechy na fasádu domu musí být dokonale utěsněno. Hlavní konzole se kotví do stěny zpravidla závitovými tyčemi. Spára vzniklá mezi fasádou a konzolí je na horní straně pečlivě utěsněna, aby se zamezilo průniku vody. Spodní strana plní estetickou funkci a je vhodné ji překrýt hliníkovým profilem, pokud konzole nepřiléhá těsně.

Boční zasklení nedojíždí přímo ke stěně, ale k profilu, který je dokonale svislý a rovný. Tímto se dokáží skrýt případné nerovnosti stěny. Mezi fasádu a stěnový profil se umisťuje expanzní těsnění v odpovídající barvě.

Doplňky a vybavení

  • Integrované osvětlení: Na vybrané krokve lze nainstalovat světelný LED Design panel s bodovými LED světly, která lze plynule stmívat.
  • Infrazářiče: Infrazářiče jsou dostupné ve dvou stylech a lze je umístit na stěnu i na konstrukci zastřešené terasy s plynulou regulací intenzity.
  • Zapuštěné kolejničky: Pro volný pohyb osob je důležité, aby kolejničky posuvného zasklení nevytvářely vertikální práh. Jejich zapuštění je možné do různých typů a materiálů podlah.
  • Bezpečnostní prvky: Koncová skla mohou být vybavena minimalistickým madlem nebo zámkem na klíč.

Světlopropustné krytiny

Světlopropustné krytiny, včetně skleněných, umožňují pronikat přirozenému dennímu světlu do prostoru pod pergolou, čímž zajišťují světlé a příjemné prostředí. U pergol přiléhajících k domu přidávají přirozené světlo do přilehlých interiérových prostor, což snižuje potřebu umělého osvětlení a vytváří příjemnější atmosféru.

Požadavky na skleněné prvky a střechy

Pro správnou funkci a ekonomicky efektivní provoz stavební konstrukce se skleněnými prvky je nezbytné zohlednit řadu faktorů již ve fázi návrhu. Technický standard ČKAIT stanovuje technické požadavky na návrh skleněných prvků pozemních staveb ve vnitřním i vnějším prostředí.

Čtěte také: Dokonalé spojení betonů

Definice

  • Izolační sklo: Jednotka složená ze dvou nebo více tabulí skla s meziskelní dutinou, hermeticky utěsněná pro lepší tepelnou a zvukovou izolaci (ČSN EN 13119, ČSN EN 1279-5).
  • Ploché sklo: Průhledné, čiré nebo zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo (ČSN EN 572-1+A1).
  • Bezpečnostní zasklení: Zasklení se zvýšenou odolností proti rozbití nebo s vlastností, která zvyšuje jeho neškodnost v případě překročení mezního stavu. Charakter lomu je obvykle kategorizován jako B a C podle ČSN EN 12600.

Teplotní zatížení a dilatace

Skleněné prvky musí odolat předpokládaným teplotním zatížením, která mohou nastat během výstavby a užívání. Důležité je posouzení nerovnoměrného zahřátí skleněného prvku, které může vést k trvalému poškození z důvodu teplotního šoku.

Vždy je nutné posoudit dilatační podmínky skleněných prvků. Vypočtenou dilataci skla je doporučeno zvětšit minimálně o 30 %.

Při návrhu izolačního skla se má přihlížet k průhybu skla vyvolaného změnami atmosférického tlaku, teplot a působením větru.

Vodorovné a šikmé zasklení

Podélně či bodově uložené vodorovné a šikmé zasklení musí být navrženo z vrstveného bezpečnostního skla. Použití jednovrstvého skla pro tyto aplikace není přípustné.

Skleněný prvek má být navržen tak, aby během své návrhové životnosti nepřesáhl průhyb L/150, kde L je vzdálenost mezi podporami prvku. U vícestranného uložení je L délkou nejkratší strany.

Čtěte také: Jak napojit na beton

Prosklené střešní plochy, světlíky a přístřešky, u kterých se předpokládá zatížení klimatickými vlivy, musí být spolehlivě odvodněny. Minimální navržený sklon má být 10° v příčném nebo podélném směru. Tento sklon zohledňuje toleranci 1,5° pro provádění, za minimální sklon při provádění se uvažuje 8,5°.

Bezpečnost osob a majetku

Je doporučeno zpracovat analýzu rizik zohledňující vliv případné poruchy navržených skleněných prvků na ohrožení života a zdraví osob a zvířat a k ohrožení majetku. Zvláštní důraz má být kladen při použití skleněných prvků nad plochami s pohybem osob a nad shromažďovacími prostory.

Ochrana hran

Horní hrana celoskleněného zábradlí má být chráněna proti mechanickému poškození a proti působení klimatických vlivů. Doporučuje se použití průběžného ochranného profilu pro účinnější redistribuci statického zatížení.

V bezprostřední blízkosti vnější pěší komunikace či zpevněných ploch má být sklo do výšky minimálně 2 000 mm, respektive 3 000 mm u staveb se shromažďovacími prostory, ze skla odpovídající bezpečnostní kategorii P2A nebo vyšší podle ČSN EN 356. Veškeré vodorovné i svislé hrany skla mají být chráněny.

Skladování a montáž světlopropustných krytin

  • Skladování: Krytiny je vhodné skladovat na rovné ploše (např. na dřevěných paletách) a překrýt je neprůhlednou fólií. Uskladnění by mělo být na stinném místě bez dopadu přímého slunce a teplota by neměla překročit 60°C, aby se zabránilo deformaci nebo samovznícení. Krytinu chraňte před deštěm a větrem a nepokládejte ji na trávu či tmavší plochy.
  • Dělení: Doporučuje se ruční pilka s jemnými zuby (na kov) nebo kotoučová vysokootáčková úhlová bruska. Krytina musí být při řezání z obou stran dobře upevněna a řez proveden najednou. Nezpracovávejte krytinu při teplotách nižších než 10°C, mohla by se štípat.
  • Vrtání: Lze použít běžné vrtáky. Deska musí být řádně upevněna. Minimální vzdálenost otvoru od kraje se doporučuje 50 mm.
  • Montáž: Sklon střechy by měl být vyšší než 10°. Nosnou konstrukci je vhodné natřít bílou barvou nebo na ni nalepit hliníkovou pásku, aby se zabránilo absorpci tepla. Mezi nosný profil a krytinu se doporučuje nalepit samolepící gumovou podložku. Výrobci zásadně nedoporučují používat tmely nebo lepidla.
  • Dilatace: U fasády je nutné ponechat dilatační mezery (zakončení desek u fasády). Přechod na fasádu se realizuje pomocí klempířského prvku.
  • Čištění: Světlopropustné plastové krytiny se čistí pouze vodou s obyčejným mýdlem. Nesmí přijít do kontaktu s rozpouštědly nebo chemikáliemi.

Lehké obvodové pláště (LOP)

U prosklených fasád se z legislativního hlediska jedná o výrobek specifikovaný technickou harmonizovanou normou EN 13830. Takový výrobek se skládá ze systémových profilů, konstrukčních spojů, systému zasklení a kotvení do stavby.

Typy systémů LOP

Systémy LOP se nejčastěji realizují z hliníkových profilů, které nepodléhají korozi a umožňují aplikaci vysoce odolných a trvanlivých práškových vypalovaných laků, případně eloxovaných povrchů.

Sloupkopříčkové (rastrové) systémy

Skládají se z předvyrobených svislých a vodorovných prvků (profilů) nesoucích průhledné nebo plné výplně. Umožňují realizovat i prostorově složitější fasády. Jsou obvykle konstrukčně jednodušší a levnější. Sestavují se přímo na stavbě, což vyžaduje delší čas na montáž a instalaci vnějšího lešení.

Modulové (elementové nebo blokové) systémy

Skládají se z předem vyrobených fasádních dílců, obvykle na výšku jednoho podlaží, které se zavěšují na nosný skelet. Jednotlivé dílce jsou zkompletovány včetně vnějších a vnitřních obkladů a stínění. Montáž se provádí jeřábem a je obvykle rychlejší. Jsou technicky složitější a výrobně dražší, ale tato cena je vyvážena rychlejší realizací a vyšší kvalitou díky většímu podílu kompletace v továrních podmínkách.

Skleněné terčové fasády

Jsou tvořeny tabulemi skla (jednoduchého nebo izolačního skla) upevněnými na nosnou konstrukci systémem bodových úchytů. Používají se jako pláště velkoprostorových hal, atrií nebo jako předsazené fasády.

Požadavky na LOP

Tepelněizolační vlastnosti

Součinitel prostupu tepla proskleného LOP je závislý na dosažitelném součiniteli prostupu tepla izolačního skla (v případě trojskla nejméně 0,5 W/m²K) a na velikosti polí, respektive na množství profilů na plochu (lineární tepelné vazby profilů zvyšují tepelné ztráty). Tepelná setrvačnost LOP je výrazně nižší než u těžkých konstrukcí.

Akustické vlastnosti

LOP tvoří celou vnější stěnu chráněné místnosti. Požadovaná vážená stavební neprůzvučnost R´w je rovna laboratorní neprůzvučnosti Rw. Maximální vážená vzduchová neprůzvučnost prosklených LOP je přibližně 52 dB (s faktorem přizpůsobení spektru CTR pak okolo 46 dB).

Důležitý je také tzv. „flanking“, což je prostup zvuku připojovací spárou mezi pláštěm budovy a stropní deskou nebo svislou dělící příčkou. Tento prostup je u LOP nezanedbatelný a lze jej ověřit pouze měřením.

Požární bezpečnost

Požadavky na požární bezpečnost obvodových stěn definují normy skupiny ČSN 73 08… Budova je obvykle rozdělena na požární úseky po patrech. V případě nutnosti realizace požárních pásů v obvodové stěně je možné integrovat do rastrové konstrukce části s požadovanou požární odolností. Modulové konstrukce jsou znevýhodněny propojenými dutinami a obvykle nejsou dodávány se specifikací požární odolnosti.

Zatížení

U LOP se uvažují tři základní zatížení:

  • Zatížení větrem: (ČSN EN 1991-1-4) Posuzuje se kotvení LOP a svislé a vodorovné profily.
  • Užitné vodorovné zatížení: Lineární a bodové zatížení se přenáší do kotvení a hlavních profilů, a samozřejmě do prosklených výplní, pokud plní funkci zábrany proti pádu (ČSN 74 3305).
  • Zatížení od vlastní tíhy: Dáno především hmotností výplní a doplňkových obkladů a stínících prvků. Přenáší se do kotvení a hlavních nosných profilů.

Skleněné výplně na vnějším líci LOP musí odolat definovanému zatížení větrem bez poškození, musí být posouzeny z hlediska tepelného šoku a odolat nárazu při údržbě.

Odvodnění fasády a střech

Odvodnění je klíčové pro dlouhou životnost budovy a pohodlí jejích uživatelů. Na nepropustných otevřených střechách a terasách se voda snadno hromadí a pokud nemá kam rychle odtéct, hrozí poškození podkladu i střechy, obzvláště při nízkých teplotách.

Požadavky na odvodňovací systémy

  • Odolnost: Odvodňovací prvky musí odolat slunci, mrazu, dešti a chemickým látkám. Odolnost proti korozi a povětrnostním vlivům je základ.
  • Šířka: Odtokový systém by měl mít konstrukční šířku více než 15 cm, pokud se odstřikující voda neomezí například částečným zastřešením.
  • Výška napojení hydroizolace: Na svislé konstrukční prvky by měla být minimálně 15 cm nad úrovní finální povrchové vrstvy nebo štěrkového zásypu.
  • Nízká montážní výška: A technicky správná instalace jsou často velmi důležité pro dlouhodobou funkčnost systému.
  • Bez překážek: Kolem vstupů a fasád nebo na terasách je nutné, aby odvodňovací prvky neomezovaly pohyb osob.

Speciální řešení odvodnění fasád

Existují řešení na míru i pro speciální odvodnění fasád, například pro provětrávané dřevěné fasády, žlaby do oblouku nebo žlaby s odnímatelnou boční stěnou (snadná výměna tabule při poškození prosklené fasády). Příkladem je kvalitní německá značka HAURATON.

Hydroizolace

Příprava podkladu je naprosto zásadní pro finální vzhled a životnost použitého nátěru. Podklad musí být čistý, pevný, prostý znečištění a nesoudržných částí. Maximální vlhkost nesmí překročit 6 %. Pevnost podkladu v tlaku musí být min. 25 MPa, tahová pevnost min. 1,5 MPa. Staré nátěry, olejové a tukové skvrny, organická kontaminace i prach musí být odstraněny, např. bruskou.

Postup aplikace hydroizolace (např. systém Weberdry)

  1. WEBERPRIM EP 2K - transparentní epoxidová penetrace

    • Míchání: Složky A a B se promíchají elektrickým míchadlem po dobu 3-5 minut. Směs se před aplikací přelije do jiné nádoby a ředí se s 15-25 % vody.
    • Natírání: Aplikace se provádí štětkou nebo válečkem po celém povrchu konstrukce. Optimální teplota pro aplikaci je +10 °C až +25 °C.
  2. WEBERDRY PUR SEAL - elastický polyuretanový nátěr a WEBERDRY FABRIC - výztužná netkaná PES geotextilie

    • Natírání: Nátěr se provádí na připravený napenetrovaný podklad, nejdříve za 12 hod. (ne déle než 24 hod.) po aplikaci penetrace, která musí být ještě lepivá.
    • Aplikace ve 3 vrstvách: Technologická přestávka mezi jednotlivými vrstvami je 12-18 hodin. Do 1. vrstvy se vloží geotextilie o šíři 20 cm, která se nechá zcela nasáknout materiálem weberdry PUR seal. Po 12 hodinách se vložená geotextilie přetře 2. vrstvou. Do natřené 2. vrstvy se aplikuje pískový vsyp křemičitým pískem. Jakmile nátěr uschne, odstraní se zbytky neukotveného písku a pokračuje se aplikací 3. vrstvy.
  3. Povrchová úprava

    Vodotěsný povlak weberdry PUR seal je pochozí a nevyžaduje dodatečnou povrchovou úpravu pro běžné využití. V případě potřeby barevného ztvárnění nebo zvýšení povrchové ochrany se aplikuje ochranný polyuretanový nátěr.

  4. WEBERDRY PUR COAT - ochranný polyuretanový nátěr

    • Aplikace: Aplikace se provádí 12 hod. po provedení povlaku weberdry PUR seal, a to ve 2 vrstvách pomocí válečku, štětce nebo airless stříkáním. Technologická přestávka mezi jednotlivými vrstvami je 3-6 hod.

Optimální aplikační teplota pro všechny kroky je mezi +10 °C až +25 °C.

Charakteristické hodnoty maximálního přípustného teplotního rozdílu pro různé typy skla (orientační)
Typ skla Maximální přípustný teplotní rozdíl (°C)
Chlazené sklo 30 - 40
Tepelně zpevněné sklo 60 - 70
Tepelně tvrzené sklo 150 - 200

Poznámka: Hodnoty jsou pouze orientační a nezohledňují způsob uložení, polohu skla, jeho opracování, typ rámu či typ zatížení.

tags: #napojeni #prosklene #strechhy #na #fasadu

Oblíbené příspěvky: