Účelem této normy je stanovit zásady pro provádění značení vodičů barvami, popř. číslicemi, použitých v elektrických zařízeních a rozvodech, včetně vývodů elektrických předmětů, jsou-li provedeny vodiči. Tato norma platí pro označení holých a izolovaných vodičů barvami, upřesňuje a doplňuje základní ustanovení uvedené v ČSN IEC 446.
Základní principy a normy pro značení vodičů
Pro bezpečnou orientaci a bezpečný provoz tyto vodiče označujeme barevně nebo číselně. Tato norma je podle § 3 zákona 142/1991 Sb., o československých technických normách závazná v rozsahu pravomoci Českého úřadu bezpečnosti práce a Slovenského úradu bezpečnosti práce na základě jejich požadavku.
Normy pro značení vodičů
- ČSN EN 60446 (33 0165) Základní a bezpečnostní zásady při obsluze strojních zařízení - Značení vodičů barvami nebo číslicemi (idt EN 60446:1999; idt IEC 60446:1999) (vydání - prosinec 2000) Tato norma poskytuje všeobecné zásady pro použití určitých barev nebo číselného značení k identifikaci vodičů s cílem vyhnout se nejasnostem a zajistit bezpečný provoz.
- ČSN 33 0165 Elektrotechnické předpisy - Značení vodičů barvami nebo číslicemi - Prováděcí ustanovení (vydání - říjen 1992) Tato norma platí pro značení holých a izolovaných vodičů barvami, upřesňuje a doplňuje základní ustanovení uvedené v ČSN EN 60446.
- ČSN 33 0166 ed. 2 Označování žil kabelů a ohebných šňůr (idt HD 308 S2:2001) (vydání - červenec 2002) Tato norma platí pro identifikaci žil pevných a ohebných kabelů a šňůr, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje horní mez napěťového pásma II.
Značení holých vodičů
Pro značení holých vodičů platí: Holé vodiče (s výjimkou vodičů venkovních nebo trakčních vedení nebo vedení podobného charakteru) se k vzájemnému rozlišení označují poznávacími barvami podle čl.2.1.1 až 2.1.4 a těmito barvami musí být označeny všude tam, kde to vyžaduje provoz zařízení nebo bezpečnost osob a věcí.
Holé vodiče stejnosměrné soustavy
Konkrétně čl.2.1.1 uvádí: Holé vodiče a přípojnice stejnosměrné soustavy se značí barvami podle tabulky 1.
Tabulka 1 - Stejnosměrná soustava
Čtěte také: Akrylové barvy pro beton
| Vodič, přípojnice | Poznávací barva |
|---|---|
| kladný pól | tmavěčervená |
| záporný pól | tmavěmodrá |
| střední | světlemodrá |
| ochranný | zelená/žlutá |
Holé vodiče trojfázové soustavy
Holé vodiče a přípojnice trojfázové soustavy se značí barvami podle tabulky 2.
Tabulka 2 - Trojfázová soustava
| Vodič, přípojnice | Poznávací barva |
|---|---|
| 1. fáze | oranžová (popř. s doplňkovým označením) |
| 2. fáze | |
| 3. fáze | |
| střední | světlemodrá |
| ochranný | zelená/žlutá |
Trakční zařízení
Dále v čl.2.1.3 se uvádí: Elektrická trakční zařízení provozovaná stejnosměrným proudem, mají holé vodiče a přípojnice označeny barvami podle tabulky 1 a zařízení, provozovaná jednofázovým proudem, podle tabulky 3.
Tabulka 3 - Trakční zařízení
| Vodič, přípojnice | Poznávací barva |
|---|---|
| vodič připojený ke kolejovému vedení (odváděcí vedení) | žlutá |
| vodič připojený k trolejovému vedení (napájecí vedení) | fialová |
Čl.2.1.4 se týká značení vodičů, měnících polaritu nebo fázi.
Čtěte také: Použití barev na beton
Značení izolovaných vodičů a kabelů
Pro značení izolovaných vodičů a kabelů platí, pro značení barvami zásada, že se běžně použije poznávacích barev podle tabulky 4. Norma obsahuje dále údaje pro kodové značení, značení vývodů elektrických předmětů a další. V příloze jsou normalizovány odstíny poznávacích barev. ČSN 33 0165 byla vydána v říjnu 1992.
Tabulka 4 - Běžné poznávací barvy
| Vodič, žíla | Poznávací barva |
|---|---|
| fázový nebo krajní | černá, hnědá |
| ochranný | zelená/žlutá |
| střední | světlemodrá |
Harmonizace barevného značení vodičů
Dosavadní sjednocování barev vodičů je záležitostí, která bezpečnost přímo neohrožuje, která ale může práci elektrotechniků buď usnadnit, nebo naopak zkomplikovat. Jistě všichni známe technické normy, které se k této otázce vztahují, a pokud nepatříme mezi nejmladší, víme, že zásady barevného značení prošly dlouholetým vývojem. Zároveň v nás převládá představa, že pokud se barevného značení vodičů, alespoň v silových elektrických instalacích, týká, situace se postupně, po drobných krocích zlepšuje, a pokud se nezlepšuje tak rychle, jak bychom byli rádi, je to daň za to, že budeme mít jednou jednotné barevné značení vodičů v celé Evropě.
Přijetí mezinárodních norem v ČR
Na tomto místě si můžeme říci, že jsme zřejmě byli jednou z mála zemí, která zásady barevného značení přijaté na mezinárodní úrovni přijala nejen do svých norem, ale i do své praxe téměř bezezbytku. To bylo poznat takřka ihned po sametové revoluci, když se k nám začaly dodávat stroje z vyspělé ciziny. Najednou jsme zjistili, že modrá barva není vlastně barvou středního (podle staronové terminologie nulového) vodiče, ale že se jedná o barvu fázového vodiče. K tomu, aby toto značení mohlo být použito, se využilo nenápadného ustanovení, spíše výjimky, v evropské normě EN 60446 (která je totožná s mezinárodní, tedy celosvětovou normou IEC 60446), totiž, že pokud žíla vícežilového kabelu označená světlemodrou barvou není použita jako neutrální nebo střední (nulový) vodič, může být tato žíla použita i pro jiné účely (ne však jako ochranný vodič).
Uvedené ustanovení je známo již od počátku sedmdesátých let. Nejprve bylo zavedeno v ČSN 34 0165, později samozřejmě v ČSN IEC 446 a také v ČSN 33 0165 a nyní v ČSN EN 60446. Totiž, že pokud v kabelu s fázovými vodiči není veden zároveň střední (nulový) vodič, použije se vždy vodič s modrou barvou izolace jako jeden z fázových vodičů. Takže pokud šlo o strojní zařízení, stalo se pravidlem, že v něm byly fázové vodiče značeny barvami černá, hnědá, modrá. Bylo to možné proto, že ve strojních zařízeních se podle dříve platných přísnějších zásad střední (nulový) vodič nepoužíval.
Čtěte také: Jak renovovat lamino křídovou barvou
Další barva pro fázové vodiče - šedá
Představme si, že ještě v polovině devadesátých let minulého století Velká Británie nepřistoupila na barevné značení vodičů v elektrických instalacích, které bylo, jak jsme se již zmínili, mezinárodně zavedeno a k němuž jsme také my bez prodlení přistoupili již v polovině sedmdesátých let. Přijetí se po celou tu dobu bránila a zdůvodňovala to tím, že po několik předchozích generací elektrikářů se v Británii pro označení středního (nulového) vodiče využívalo vodiče s černou barvou izolace, přičemž uvedené značení bylo považováno za značení vodiče z hlediska bezpečnosti (předpokládalo se, že uvedený vodič černé barvy izolace je obvykle bez napětí).
Ústupek od tohoto značení považovala za ohrožení bezpečnosti těch, kteří na elektrických instalacích pracují a byli zvyklí na určité podmínky práce, mezi něž patřilo i označení nulového vodiče černou barvou izolace. Po jednáních a přemlouvání ze strany ostatních členů CENELEC byla Britská delegace ochotna od svého tradičního značení ustoupit, ale pod podmínkou, že se doplní barevné značení třetího fázového vodiče. Prozatím, jak víme, existovaly (a stále se užívají) pro značení fázových vodičů pouze dvě barvy - černá a hnědá - a pokud se jich chce využít k označení pořadí fází, musí také uvedené barvy jít v určeném pořadí, což v případě, že v kabelu, v němž jsou jenom fázové vodiče, ani nelze splnit.
Takže z uvedeného důvodu se v Evropě (rozumí se v rámci CENELEC) přistoupilo i k přijetí další barvy pro značení fázového vodiče. Vedle barvy černé a hnědé se třetí fáze bude značit ještě barvou šedou. Tímto způsobem, jak se předpokládá, bude v nových instalacích vyřešen problém rozlišení fázových žil, aniž by bylo nutné další orientační rozlišení těchto žil jejich pořadím vzhledem k žilám světle modré a hnědé, resp. zelené/žluté a modré, jak se to provádělo a doposud provádí v ČR. Takže již nebude nutné ze strany západoevropských států (jak ony to vlastně zdůvodňovaly) uplatňovat pro barevné rozlišení fázových vodičů kromě barev černé a hnědé ještě barvu světle modrou, což je podle čl. 3.2.2 ČSN EN 60446 povoleno v případech, kdy v instalaci nebo zařízení není nulový (jinak též neutrální nebo střední vodič) použit. Nově přijaté značení je uvedeno v HD 308 S2:2001 a v ČR je zavedeno normou ČSN 33 0166:2002. Uvedený výsledek (přes nebezpečí záměny s šedými vodiči ve starších instalacích) je možno považovat za přínos.
Dvoužilové kabely a kontroverze barevného značení
Na druhé straně však na základě nově zavedeného HD 308 S2:2001 hodlají kabelovny do naší elektroinstalační praxe zavést další nesrovnalost. Při využití možnosti, kterou mezinárodní a evropská norma dává - použít modrou barvu izolace tam, kde není použit střední (nulový) vodič - namísto tří provedení dvoužilových kabelů, zavádějí výrobu jenom jednoho provedení. Doposud se podle ČSN 33 0165 vyrábějí a dodávají dvoužilové kabely s žilami černá a hnědá, zelená/žlutá a černá, modrá a černá. Namísto těchto dvoužilových kabelů předpokládají, že pro veškerá uplatnění kabelů s dvěma žilami postačí na základě HD 308 S2:2001 jediné provedení, a to s barvami žil modrá a hnědá.
Takže ruší výrobu dvoužilových kabelů, jejichž žíly jsou označeny barvami černou a hnědou, které se používají k jednopólovým spínačům. To opět odporuje zásadám pro značení vodičů podle EN 60446. Dokonce i v návrhu evropského harmonizačního dokumentu prHD 60364-5-51:2005 se v čl. 414.3Z2 opět připouští možnost použít vodič modré barvy i pro jiné účely než pro označení středního (nulového) vodiče a jako příklad se uvádí použití pro část obvodu mezi spínačem a spotřebičem.
Prozatím v ČR nadále platí ČSN 33 0165:1992 se změnou Z2:2002. Tato norma stále uvádí barevné označení žil vodičů a kabelů umožňující plné rozlišení ochranných, středních (nulových) a fázových vodičů v instalacích, a to i u dvoužilových kabelů vedených k vypínačům (užívány barvy žil černá a hnědá). Z projednání dané otázky v rámci TNK 22 pro elektrotechnické předpisy vyplývá, že v dané otázce není třeba činit další kroky. Kabelovny mohou nadále na vyžádání dodávat kabely s dosavadním značením vodičů, které se opírá o ČSN 33 0165. Na druhou stranu je však možné používat pro dvoužilové vedení s oběma pracovními žilami i kabelu s žilami v barvách modrá a hnědá podle výše uvedeného harmonizačního dokumentu. Připravované dokumenty CENELEC tuto možnost připouštějí. Přitom se neuvádí požadavek na přeznačování konců modrého vodiče. Podle našeho názoru není uvedené řešení úplně v pořádku, nicméně je zřejmě v souladu s tím, co je uplatňováno v ostatních státech Evropy. Vedení pro pevné uložení s vodiči v barvách modrá a hnědá by se kromě v otázce uvedeného případu odbočky do vypínače pro světla mohlo používat snad jenom v síti TT pro napájení jednofázových spotřebičů, jejichž neživé části by byly uzemněny pomocí samostatného ochranného vodiče.
Dopad změn na elektrotechnickou veřejnost
I kdyby to však byla pravda, na řadě případů dovozů zařízení ze západoevropských zemí je patrné, že uvedené povolené odchylky od zásad barevného značení působí našim elektrotechnikům potíže (konce vodičů se přeznačují apod.). Pokud se týká otázky, zda některá značení žil vodičů, kabelů a šňůr, které uvádí ČSN 33 0165:1992 (včetně již zmíněné změny této normy) a která jsou v této normě navíc oproti značením podle uvedeného HD 308 S2:2001, nebude považováno za rozpor vůči tomuto dokumentu, tak na tu lze zřejmě odpovědět, že nikoliv. Harmonizační dokument nemůže bránit dalším provedením kabelů, které praxe vyžaduje. To také některé kabelovny berou na vědomí, když uvádějí informaci, že další provedení jsou ochotny dodat jen na zvláštní objednávku (a také zřejmě za zvláštní příplatek). V rámci TNK 22 pro elektrotechnické předpisy se nedošlo k závěru, že by bylo třeba proti uvedeným změnám nějak zasahovat. Názory na tuto otázku se pohybovaly od těch odmítavých zejména vůči jedinému provedení dvoužilového vodiče nebo kabelu (barvy hnědá a modrá) až k těm vstřícným vůči novému způsobu značení.
Značení specifických vodičů
Ochranné vodiče
Ochranné vodiče musí být označeny barevnou kombinací barev zelená/žlutá a tato kombinace nesmí být použita pro žádný jiný účel. ZELENÁ-ŽLUTÁ je jediná barevná kombinace uznaná pouze pro identifikaci ochranného vodiče. Barevná kombinace ZELENÁ-ŽLUTÁ se musí provést tak, aby na každých 15 mm délky vodiče, kde se použije barevné kódování, jedna z těchto barev pokrývala alespoň 30 % a ne více než 70 % povrchu vodiče, a druhá barva pokryla zbytek tohoto povrchu. Pokud jsou holé vodiče použité jako ochranné vodiče označeny barvou, musejí být po celé délce každého vodiče, nebo v každé jednotce nebo krytu (v každém poli nebo sekci), nebo v každé přístupné poloze obarveny kombinací ZELENÁ-ŽLUTÁ. Jestliže se použije lepicí páska, musí to být pouze dvoubarevná páska ZELENÁ-ŽLUTÁ. Tam, kde je ochranný vodič snadno identifikovatelný podle tvaru, konstrukce nebo polohy, například koncentrický vodič, barevné označení po celé délce není nutné, avšak konce vodičů nebo přístupná místa se mají zřetelně označit grafickou značkou „Ochranné uzemnění; ochranná zem" nebo dvoubarevnou kombinací ZELENÁ-ŽLUTÁ nebo písmeno-číslicovým zápisem PE.
Vodič PEN, PEM a PEL
Pro vodiče PEN, PEM a PEL jsou dodatečné požadavky uvedeny dále. Vodič PEN, pokud je instalován, musí být označen barevnou kombinací barev zelená/žlutá po celé délce vodiče a navíc modrým označením na koncích. Toto označení již řešila ČSN EN 60446 a z hlediska praxe je rozlišení vodičů PEN a PE v rozváděči velice účinné a vede zejména k větší přehlednosti rozdělení soustavy TN-C na TN-C-S. Norma uvádí ještě možnost značit vodič PEN modrou barvou po celé jeho délce a navíc na koncích jej označit barevnou kombinací barvy zeleno/žluté. Jak je to s barvou u věčně diskutovaného vodiče PEN? Vydáním ČSN EN 60446 ed. 2 bylo toto značení upřesněno.
Nulový vodič nebo vodič středního bodu
Pokud obvod obsahuje nulový vodič nebo vodič středního bodu označený barvou, barva použitá pro tento účel musí být MODRÁ. Aby nedošlo k záměně s jinými barvami, doporučuje se použít nesytou MODROU barvu, často nazývanou „světlá modrá". MODRÁ nesmí být použita k identifikaci jakéhokoliv jiného vodiče, kde by tím mohlo dojít k záměně. Pokud se v systému nulový vodič nebo vodič středního bodu nevyskytuje, může být vodič označený v celém systému barvou MODRÁ použit pro jiné účely, s výjimkou použití jako ochranný vodič. Pokud se používá identifikace podle barev, potom holé vodiče použité jako nulové nebo vodiče středního bodu, musí být v každé jednotce nebo krytu (v každém poli nebo sekci) a v každé přístupné poloze obarveny pruhem MODRÁ šířky 15 mm až 100 mm, nebo musí být zbarveny barvou MODRÁ po celé své délce.
Vodič pracovního uzemnění
Pro barevné značení vodič pracovního uzemnění je preferovanou barvou RŮŽOVÁ.
Elektrické instalace budov - výběr a stavba elektrických zařízení
Tato norma se zabývá zejména výběrem a zařizováním elektrického zařízení, která musí být volena a zřizována v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci pro určené užití v instalaci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům. Tato norma v podstatě navazuje na ČSN 33 2000-3 (kapitola 32) z hlediska určování vnějších vlivů. Jistící přístroje musí být uspořádány a označeny tak, aby jištěné obvody bylo možno snadno rozeznat. Rozváděče musí být chráněny proti teplu. Kovové konstr. materiály, pokud nejsou korozně odolné, musí mít vhodnou povrchovou ochranu. Minimální stupeň ochrany krytem je IP 21. Rozváděče musí být chráněny proti kapající vodě (kropení, déšť) stříškou nebo zapuštěním do zdi apod.
Stručný seznam vnějších vlivů (informativní příloha A) obsahuje seznam všech vnějších vlivů s jejich velmi stručnou charakteristikou.
tags: #barvy #izolace #vodičů #střídavé #rozvodné #soustavy