Stavíte nový plot z dřevěných latěk? Pak správně tušíte, že jim musíte dopřát péči. A to ještě před tím, než je smontujete. Dřevo je nádherný materiál, který ale pořád pracuje.
Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Jak vybírat nátěrové hmoty na dřevo a jak se vyhnout problémům?
Proč je důležité natírat dřevěný plot?
Venkovní dřevo má vyšší požadavky na ochranu než nábytek v interiéru. Je totiž vystaveno především 4 hlavním nepřátelům: vlhkosti, UV záření, změně teplot a dřevokazným organismům. Ty výrazně snižují trvanlivost dřeva. Právě nátěr má za cíl tuto trvanlivost prodloužit a zajistit dřevu dlouhodobou ochranu.
Dřevo je hygroskopický materiál a obsah vody v něm závisí na okolní vlhkosti vzduchu. S obsahem vody se mění objem dřeva a dochází k sesychání a praskání, nebo naopak k bobtnání dřevěných bloků. Praskliny pak vytvářejí bránu pro vstup vody i škůdců. Pokud je obsah vody ve dřevě větší než 20 %, stává se atraktivním materiálem pro škůdce z rostlinné i živočišné říše. Póry na povrchu dřeva jsou pěkné, ale zároveň mohou představovat bránu pro vstup vody, pokud nejsou řádně ošetřeny.
Lignin jako pojivová složka dřeva obsahuje v molekule aromatické kruhy, které vlivem UV záření degradují a dochází k odhalování celulózových vláken a ztrátě soudržnosti. Pokud je dřevo užito jako konstrukční materiál, je třeba dodržovat určité zásady, jinak dochází k selhání i perfektně provedeného nátěru.
Čtěte také: Jak vybrat váleček na natírání plotu?
Příprava dřeva před natíráním
Důležitý je správně připravený povrch. Řezivo je třeba obrousit dohladka postupně brusným papírem zrnitosti 60 až 120. Je-li povrch ohoblovaný, je velmi hladký a měl by se lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému zakotvení nátěrových hmot. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a zvětšení pórovitosti. Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti. Neupravené dřevo v příčném směru přijímá tolik vlhkosti, že na něm může růst mech.
Smolnatá dřeva, jako je modřín nebo borovice, ale i smrk, mohou představovat problém, protože u nich dochází k výronům smůly nebo, v případě smolnaté borovice, ke ztrátě přilnavosti celého nátěru, který se pak v cárech odlupuje.
Při výrobě předmětů ze dřeva, které budou vystaveny povětrnosti, je třeba dodržovat některá doporučení, jež potvrdili největší výrobci nátěrových hmot. Potřebná tloušťka suché vrstvy musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, mají-li hrany zaoblení o poloměru minimálně 3 mm. Na ostrých hranách je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a dochází tam k průniku vody a selhaní nátěrů.
Pro dosažení plynulého odtékání vody z ploch musí být všechny plochy zešikmené nejméně pod úhlem 15°. Tato zásada je často opomíjena u konstrukcí pergol s vodorovnými trámy, ale také u rovně zaříznutých plotových latí. Pokud jsou latě po natření upevňovány na rám vruty nebo šrouby, měly by být otvory vyvrtány předem a opatřeny nátěrem, jinak v jejich okolí dojde brzy vlivem průniku vody k odlupování nátěru. Spojovací materiál by měl být alespoň pozinkovaný, nejlépe nerezový. Větší investice do nerezových šroubů se jistě vyplatí, protože ani pozinkované šrouby na povětrnosti nevydrží dlouho a stékající pramínek rezavé vody znehodnotí estetický dojem. Před montáží by měly být nátěry dostatečně zaschlé. Případné spoje, pokud jsou lepené, musí být slepeny vodovzdorným lepidlem zátěžové skupiny D3 a řádně utěsněny.
Venkovní obklady a jiné předměty, kde se požaduje dlouhá životnost, by měly být zhotoveny z prken (palubek) z jádrového dřeva dostatečné tloušťky. Dekorativní dlouhé letokruhy se po krátké době zvedají, nátěrový film se poruší a dochází k odhalení dřeva.
Čtěte také: Tipy pro natírání plotu
Výběr nátěrových hmot
Ať již zvolíme pro nátěry dřevěných výrobků systém vodou ředitelný nebo rozpouštědlový, pigmentovaný nátěr nebo lazuru, musí být první nátěr proveden vhodným napouštědlem s obsahem fungicidních i insekticidních látek, které proniká do hloubky, impregnuje vrchní vrstvu dřeva, zpevňuje ji a chrání dřevo před napadení houbami, plísněmi, škůdci z živočišné říše i před vlivy povětrnosti při lokálním poškození vrchního nátěru. Někdy se kombinuje nátěr vodným roztokem biocidních prostředků s následným nátěrem napouštědla, které má za úkol zpevnit vrchní vrstvu dřeva a zajistit dobrou přilnavost následného nátěru.
Rozpouštědlová napouštědla jsou výhodnější, protože pronikají do hloubky až několika milimetrů, zatímco částice vodou ředitelných disperzí s velikostí 40 až 150 nm zůstávají na povrchu, protože velikost pórů dřeva je v jednotkách nm. Po zaschnutí napouštědla je třeba povrch lehce přebrousit, aby se odstranila vztyčená dřevní vlákna.
V první řadě je třeba posoudit, zda chceme zachovat původní barvu a vzhled dřeva, tj. aby dřevo i dále působilo jako přírodní, ničím neošetřený materiál. Taková bezbarvá povrchová úprava by ovšem měla odolávat působení všech povětrnostních vlivů, neměla by být náchylná k praskání v důsledku vnitřního pnutí a neměla by být atraktivní pro dřevokazný hmyz. Nátěrová hmota, která by splnila tyto požadavky, patří do oblasti sci-fi a patřit asi vždycky bude.
UV záření, které na dřevo dopadá, způsobuje žloutnutí, degradaci ligninu, a tím ztrátu soudržnosti dřevní hmoty. Zabránit přístupu UV záření k povrchu dřeva u transparentního bezbarvého laku je možné jedině absorpcí této složky slunečního světla pojivem nátěru. Energie pohlcená v laku však zároveň zapříčiňuje degradaci pojiva a kompletní ztrátu jeho ochranných vlastností. Další možností je použití UV stabilizátorů a UV absorbérů u pojiv, která sama neabsorbují UV záření, jako např. akryláty. Tyto sloučeniny však v potřebném množství představují nárůst ceny laku o 150 až 250 Kč na 1 kg. Ani v tomto případě však nátěr nezabrání praskání dřeva vlivem vnitřního pnutí a objemových změn způsobených absorpcí vody, což představuje vstupní bránu pro devastující působení povětrnostních vlivů a dřevokazného hmyzu.
I nejlepší nátěry na bázi rozpouštědlových systémů pronikají do hloubky pouhých několika milimetrů, zatímco vznikající praskliny jsou mnohem hlubší. K dokonalé ochraně by bylo tedy nutné obnovovat nátěr každý rok, použít přitom výše uvedenou velmi drahou barvu a ošetřovaný dřevěný objekt by bylo třeba do laku máčet, aby se barva dostala i do prasklin, což u větších dřevěných předmětů může znamenat spotřebu laku i několik desítek až stovek kilogramů.
Čtěte také: Natírání OSB desek krok za krokem
Pokud připustíme změnu odstínu dřeva, můžeme pro povrchovou úpravu dřevěných výrobků použít pigmentované nátěrové hmoty jak rozpouštědlové, tak vodou ředitelné. Každý typ má své přednosti i nedostatky. Vodou ředitelné lazury na bázi akrylátových disperzí mají vyšší odolnost proti UV záření, a tedy vůči degradaci, ale často dochází k jejich praskání a odlupování, zvláště při nedostatečné vrstvě nátěrů. Jejich obnova je pracná, protože popraskaný nátěr je třeba obrousit, a to u akrylátů není jednoduché, protože při broušení měknou a zalepují brusný papír.
Rozpouštědlové lazury, jako je známý Luxol nebo analogické hmoty, penetrují hluboko do dřeva a na povrchu nevytvářejí žádný nebo jen slabý film. Jsou na bázi alkydových pryskyřic nebo směsí alkydů a olejů, degradují postupně bez odlupování a po uplynutí doby životnosti stačí nátěr po očištění přetřít. V současné době jsou moderní olejové lazury připravené z obnovitelných zdrojů. Nutno poznamenat, že i alkydy jsou vyrobeny z přírodních olejů, kterých obsahují v sušině 60 až 90 %. Označení alkydové lazury jako olejová tedy není daleko od pravdy a podle výsledků provedených analýz je tato praxe běžná.
Životnost bezbarvé čistě olejové lazury je několik měsíců, pigmentované je asi jeden rok, životnost pigmentované alkydové je 3 až 5 let a u lazur na bázi speciálních alkydů s UV absorbéry je to i více než 10 let. Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok. Nátěry provedené lazurou je třeba kontrolovat a s renovačními nátěry začít včas. Pokud je nátěr zcela degradovaný a na dřevě se začnou objevovat praskliny, je nejvyšší čas.
Na zahradní nábytek se často používají různé oleje, jako je například teakový, jehož název pochází z cílového použití, nikoliv ze zdroje, protože strom teak nemá žádná semena. Rychle zasychají, nezapáchají, jen dosažení perfektně slitého povrchu při aplikaci štětcem je obtížnější.
Z hlediska správné ochranné funkce nátěru dřeva vystaveného povětrnosti je důležitá celková tloušťka nátěru. U nátěrů oken a jiných předmětů akrylátovou silnovrstvou lazurou by nátěrový systém jako celek měl mít minimální tloušťku suché vrstvy 100 µm a neměl by zásadně překračovat maximální tloušťku 150 µm. U vrstev větších tlouštěk je ohrožena potřebná schopnost difuze vodních par nátěrovým filmem a může dojít ke vzniku puchýřů nebo k odloupnutí nátěru. U tenkovrstvých vodou ředitelných lazur je minimální tloušťka asi 75 µm, což představuje alespoň tři dobře provedené nátěry.
Často výrobci v rámci konkurenčního boje doporučují jeden až dva nátěry štětcem, což je z hlediska dosažené tloušťky nátěru naprosto nedostatečné, protože to odpovídá tloušťce 20 až 40 µm. Spolehlivější bývá údaj o doporučované spotřebě hmoty na 1 m2. Je-li tedy na plechovce uvedena spotřeba tenkovrstvé vodou ředitelné lazury 10 m2 na 1 kg nebo 1 litr (u lazur je to stejné) a sušina lazury je 30 %, znamená to, že pokud naneseme 100 ml na každý m2, získáme suchou tloušťku 30 µm a budeme potřebovat tři takové nánosy, aby celková tloušťka byla minimálně 75 µm.
Další důležitá věc při nátěru dřevěných obkladů je, aby tloušťka vrstvy na venkovní straně nebyla větší než na straně vnitřní. Často jsou obklady natírány pouze z venkovní strany, což vždy vede k deformaci palubek. Podle stupně degradace zde nebyla dostatečná tloušťka z venkovní strany a prohnutí svědčí o chybějícím nátěru na straně vnitřní. I při správně provedeném nátěru palubek lazurou se nevyhneme problémům na povrchu suků, které získávají světlejší odstín díky pronikání smůly ze suků na povrch nátěru. Řešení tohoto problému zatím nenalezli ani přední světoví výrobci barev.
Alternativou olejových lazur jsou speciálně upravené oleje, které je možné ředit vodou. Takové oleje po odpaření vody pronikají hluboko do dřeva. Specifický problém může nastat u dřevin s velkými otevřenými póry, jako je např. dub nebo meranti. Pokud používáme vodou ředitelný systém, je třeba po penetraci a přebroušení povrchu aplikovat tzv. plnič pórů, který díky speciálnímu složení tyto „dutinky“ obalí a vyplní.
Jak postupovat při renovaci starého plotu
Pak vás čeká práce navíc, protože je potřeba nejdříve odstranit veškerou starou barvu. S tím vám pomůže ruční drátěný kartáč. Nakonec povrch ještě dočistíte brusnou houbičkou a dřevo je připravené na nový nátěr. Jestli se barva na dřevě drží zuby nehty, pomůže vám odstraňovač nátěrů.
Stav plotu kontrolujte každý rok, ať vše podchytíte včas. Pak je obnova nátěru mnohem jednodušší.
Kdy natírat plot
Natírání dřevěného plotu je nejlepší provádět za suchého a bezvětrného počasí, aby barva mohla důkladně zaschnout. Naplánujte práce ideálně na jaro nebo léto, kdy je příznivá teplota a nízká vlhkost.
Praktické tipy a doporučení
Před natíráním musíte dřevo důkladně očistit, aby nátěr pořádně a rovnoměrně vsáknul. Jako první vrstva přijde impregnace dřeva, po zaschnutí není nutné přebroušení. Až laťky natřete zepředu i ze stran, necháte je uschnout potřebný počet hodin. Po zaschnutí uděláte mezibrus, laťky otočíte a stejným způsobem je natřete z druhé strany. Stejným způsobem natřete laťky druhou vrstvou - buď zůstanete u produktu 3v1, nebo po impregnaci použijete klasickou lazuru nebo barvu. Nakonec přichází poslední ochranná vrstva, u které postupujeme úplně stejně.
- Impregnace: Ochranná vrstva, kterou se dřevo napustí před ostatními nátěry.
- Oleje: Přírodní oleje (např. lněné, konopné) jsou ekologické, dřevo pod nimi dýchá, ale trochu mění svou barvu.
- Lazury: Používají se pro hlavní nátěr. Lazury kresbu dřeva plně barevně nepřekryjí, ale pouze zvýrazní.
- Laky: Jsou bezbarvé a slouží k závěrečné ochraně.
Pro povrchy v exteriéru vybírejte nátěr s UV ochranou, aby vám rychle nevybledl. Zatímco na lazuru můžete použít lak, obráceně to nejde. Vyplatí se investovat do kvalitních nátěrových hmot, protože se nemusí obměňovat tak často a ušetříte tím čas i peníze.
Závěrem
Péče o dřevěný plot je důležitá pro jeho dlouhou životnost a estetický vzhled. Správná příprava, výběr kvalitních nátěrových hmot a pravidelná údržba jsou klíčové pro dosažení profesionálního výsledku. Nezapomeňte na impregnaci, lazury a ochranné nátěry, které zajistí, že váš plot bude odolný vůči povětrnostním vlivům a škůdcům.
tags: #natirani #dreveneho #plotu #postup