Způsob a technologie zateplení kamenných objektů, pokud nemají izolaci proti zemní vlhkosti a tím je zde i zvýšená vlhkost soklových konstrukcí, je nutno navrhovat na základě posouzení skutečného stavu vlhkosti (změření vlhkoměrem) a zjištěné salinity zdiva a omítek.
Stanovení tloušťky a typu tepelné izolace
Dále je nutno správně stanovit tloušťku tepelné izolace. Důležitější však v tomto případě je správná volba technologie zateplovacího systému, především s ohledem na vlhkost zdiva.
Pokud byla provedena dostatečná opatření ke snížení vlhkosti, lze použít vnější kontaktní zateplovací systém (VKZS). Izolant například na bázi kamenné nebo minerální vaty bude z hlediska prostupu vodní páry ke konstrukci šetrnější. Nemělo by se zapomenout na obložení soklu, kde se v kontaktu s terénem používají extrudované polystyrény, obvod stavby je nutno dobře odvodnit drenáží. Každopádně doporučuji předem změření vlhkosti a salinity zdiva pro ověření vhodnosti systému.
Při vyšších hodnotách vlhkosti a salinity lze použít systém „sanačního“ zateplení Baumit Open S.S. Jedná se o perforované izolační desky na bázi polystyrénu, která však díky otvorům jsou difuzně otevřené. Výrobce udává možnost použití i na do jisté míry vlhké stěny s tím, že systém částečně může zajistit i funkci sanační. Vhodnost použití musí posoudit technik výrobce na základě prohlídky konkrétního domu. Informace lze získat na webových stránkách www.baumit.cz. Vlastní montáž tohoto systému je obdobná provedení VKZS (vnější kontaktní zateplovaní systém).
Polystyrén se jako izolant v těchto případech však nedoporučuje. V případě že vlhkost zdiva přesahuje tolerované hodnoty (pro kontaktní zateplovaní systém je to 7,5%), je nutno před zateplením provést stavební opatření, které vlhkost sníží, neboli odvlhčení. Úspěch sanačního opatření je podmíněn správným návrhem. Zpravidla se navrhuje kombinace alespoň dvou opatření, aby byla vyšší jistota a dlouhodobá účinnost. Podkladem pro návrh je prohlídka stavby na místě, posouzení technického stavu a změření vlhkosti zdiva. Lepší návrh je schopen provést na dodavatelské firmě nezávislý specialista, protože nebude prosazovat jedno konkrétní řešení, ale posoudí komplexně situaci i z hlediska možností variant provedení.
Čtěte také: jak správně navrhnout mlatový povrch
V některých případech, kdy není ještě vlhkost příliš vysoká, postačí provedení takzvané provětrávané fasády, kdy tepelná izolace je vložena do roštu a před ní je odvětrávaná vzduchová mezera, která je vytvořena za předsazeným fasádním obkladem. Jako izolace se používají desky nebo rohože z minerální vaty, které mají dobrou difúzní propustnost a dobře se osazují do roštu, včetně optimálního přisazení k izolované zdi. Použít zde polystyrén se nedoporučuje. Jako fasádní obklad lze použít třeba dřevo, možno provést i přizdívku (nutný základ). Roli hraje i architektonická stránka - chalupě sluší hrubý nerovný povrch omítek, který se u výše zmíněných lepených VKZS nedosáhne.
Normativní požadavky na tepelné vlastnosti
Zateplovací systémy mají dané technologické a montážní předpisy, které stanovují, jaké vlastnosti a vlhkost má mít podklad. Doporučuji obrátit se na některého z výrobců těchto ucelených systémů, kteří zpravidla v rámci nabídky zpracují jak technický návrh, tak provedou i potřebná měření.
Pokud jde o tloušťku izolace - současná platná norma ČSN 73 0540-2/Z1 stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové 0,25 (W/m2.K).
Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby byla naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K). Platí to pro bytové stavby. To odpovídá požadované tloušťce tepelné izolace (například minerální vata o součiniteli tepelné vodivosti 0,044 W/m.K) cca 10 až 12 cm pro dosažení požadavku, resp. doporučení cca 14 až 16 cm, při tloušťce kamenného zdiva cca 60 cm.
Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla
Tepelný odpor R (m2·K/W) charakterizuje izolační schopnost konstrukční vrstvy o tloušťce d [m]: R = d/λ. R = R1 + R2 + R3 + ... Určitý tepelný odpor se projevuje i při površích konstrukce, na rozhraní s obklopujícím vzduchem, jako důsledek šíření tepla prouděním vzduchu a sálavé výměny tepla s obklopujícími povrchy (šíření tepla sáláním).
Čtěte také: Kamenivo a jeho role ve stavebnictví: detailní pohled
- a) nevětrané (uzavřené) považujeme za zvláštní vrstvu konstrukce. Kromě vedení tepla se zde projevuje proudění a sálání. Proto jsou hodnoty tepelného odporu této vrstvy závislé i na směru tepelného toku, tloušťce vrstvy a orientaci (svislé, vodorovné).
- b) větrané (otevřené), kde se předpokládá propojení s venkovním prostředím. Tím vzniká dvouplášťová (větraná) konstrukce. Zjednodušeně se předpokládá, že v dutině je stejná teplota jako venku.
- c) jako slabě větrané se označují takové vrstvy, které mají částečné propojení s venkovním prostředím. Může se například jednat o průběžnou dutinu za venkovním režným zdivem, kde jsou záměrně ponechávány některé svislé spáry volné (nevyplněné maltou) pro zajištění odvodu pronikající vlhkosti a podporu vysychání zdiva.
Pokud jsou v konstrukci přítomny nepravidelnosti a jiná oslabení tepelněizolačních vrstev, musí se odpovídajícím způsobem hodnota součinitele prostupu tepla zvýšit.
Požadované hodnoty součinitele prostupu tepla se použijí pro základní hodnocení konstrukcí a jako vstupní údaj pro výpočet referenční budovy v hodnocení energetické náročnosti. Použití hodnot doporučených je vhodné všude tam, kde tomu nebrání technické, ekonomické nebo legislativní překážky. Hodnoty doporučené pro pasivní budovy se použijí zejména pro předběžný návrh konstrukcí takových budov. Požadavky na izolační kvalitu konstrukcí se v průběhu let postupně zpřísňovaly.
Součinitel tepelné vodivosti materiálu λ (lambda) vyjadřuje tepelnou vodivost jakéhokoli materiálu. Izolant by měl mít tepelnou vodivost co nejmenší a proto mají dobré izolační materiály číslo λ (lambda) velmi malé. Na základě znalosti součinitele tepelné vodivosti materiálu λ (lambda) můžete vypočítat tepelný odpor konstrukce (je-li konstrukce z více materiálů, musíte znát λ (lambdu) všech materiálů).
Zateplení stropu nad obytným prostorem a nevytápěnou půdou
Při návrhu zateplení stropu pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most).
Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace - požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Čtěte také: Vše o typech kameniva
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu nejvyšší pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Chceme-li se dostat na hodnotu doporučenou, kolem 0,20 (W/m2.K) (tomu odpovídá jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 5 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny cca 20 až 24 cm.
Betonová mazanina působí jako určitá parozábrana, zateplením se změní teplotně vlhkostní stav v konstrukci, riziko kondenzace bude v horní části skladby větší a to nám ohrožuje dřevo. Pokud se použije skladba nad stávající podlahou taková, která umožňuje odvod případné prostupující vlhkosti, včetně přiměřeného odvětrání půdy, jsou rizika kondenzace v oblasti trámů prakticky nulová. Pokud jde o detaily, zůstává určitý problém v uložení zhlaví, ale horním zateplením ani tady nijak zásadně nezhoršíme stávající stav detailu.
Obvykle se postupuje tak, že se na stávající podlahu provede křížový rošt z fošen (křížový pro omezení tepelného mostu) do něj se vkládá tepelná izolace z MV. Zaklopení nutno provést tak, aby skladba odvětrávala, tedy například z prken na sraz s malými mezerami. Pokud se použijí OSB desky, nutno ponechat pod OSB deskou větranou mezeru cca 4 cm.
Vůbec nejde o to jaká je minimální normou požadovaná tloušťka dodatečné tepelné izolace, na stěnu by stačilo 6-8 cm podle toho v jaké oblasti váš dům leží. Podstatné je, jaká tloušťka je optimální z hlediska dlouhodobé návratnosti vložených peněz, tepelného komfortu a pochopitelně, co lze technicky realizovat. Cena izolace se skládá z pevných, na tloušťce nezávislých nákladů (práce, lešení, tmel, omítka, hmoždinky, nátěr) a z nákladů závislých na tloušťce (cena izolačního materiálu). Doporučení je tedy použít 10-12 cm pěnového polystyrenu nebo minerální vaty - v případě plných cihel a při této tloušťce vyhoví PS i z hlediska kondenzace vlhkosti a snáze se s ním dělá a je i levnější.
Výpočet prostupu tepla a průběhu teplot
Výpočet prostupu tepla vícevrstvou neprůsvitnou konstrukcí umožňuje určit tepelný odpor a součinitel prostupu tepla konstrukce dle platných norem a výsledek porovnat s požadavky aktuální ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov - Část 2. Výpočet je naprogramován v souladu s ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody a ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce.
Do výpočtu lze zadávat konstrukce s tepelnou izolací proměnné tloušťky, konstrukce se systematickými tepelnými mosty, střechy s opačným pořadím vrstev. Nadm. Korekce uvedená pro obrácené střechy zohledňuje proudění dešťové vody mezi tepelnou izolací a hydroizolační vrstvou.
Součinitel tepelné vodivosti pro stavební materiály
Tuto tabulku není možné brát jako závazný dokument sloužící pro stanovení vlastností konstrukcí staveb. Aktuálně platný a rozšířený přehled tepelně technických vlastností dalších materiálů podle ČSN 73 0540, ČSN 73 0544 a ČSN 73 0549.
| Materiál | Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K] |
|---|---|
| Zdivo z plných cihel | 1,4 až 1,2 |
| Železobeton | 1,7 |
| Pěnový polystyren | 0,035 - 0,04 |
| Minerální vata | 0,035 - 0,044 |
| Zdivo z pórobetonových tvárnic o obj.hm. suché látky 100 kg/m3 | 0,06 - 0,1 |
tags: #nasyp #kameniva #na #strese #telny #odpor