Možnosti použití parobrzdy, parozábrany nebo vzduchotěsné vrstvy jsou v přírodním stavitelství citlivým tématem, na rozdíl od konvenčního stavitelství, kde se to tolik neřeší. V přírodním stavitelství si někdy můžeme pomoci omítkami, například u slaměných domů jsou to hliněné omítky. U jiných domů si můžeme pomoci parobrzdnou fólií na bázi papíru, která však musí mít určité vlastnosti, nejde o čistý papír.
Nadkrokevní izolace: Výzvy a řešení
Příklad, kde se toto řeší opravdu velmi těžce, jsou nadkrokevní izolace. Pokud máme střechu, která není rovná, je na ní krov a na to položíme pohledový záklop. Primárně se však bavíme o střeše s nadkrokevní izolací, ať už je to zděný slaměný dům, srub, roubenka nebo rámová konstrukce.
V reálném provedení se udělají krovy, na které se dá pohledový záklop. Pokud se chce použít papírová parobrzda, vyvstává otázka, jak ji nepoškodit při provádění dalších prací na střeše v úhlu 45°. Následuje další konstrukce pro izolaci a poté nějaké laťování nebo záklop. Člověk se na střeše hodně nachodí. Jedním z řešení je dát pohledový dřevěný záklop, na něj OSB desku a tu přelepit. Tím je vyřešena parobrzdná i vzduchotěsná vrstva. Poté se může pokračovat s dalšími pracemi, aniž by se vrstva poškodila. Toto řešení má vliv na funkčnost, rychlost a nakonec i na cenu.
Někdy, když sdílíme dílčí věci, je pro někoho trnem v oku, že je zde najednou OSB deska. Avšak bez kontextu celé stavby, systému a dalších priorit - nutnosti větrat stavbu, vlivu na interiérové klima a možnosti vytápění - nelze k tomu jednoduše a zkratkovitě přistoupit. Proto sdílíme tuto zkušenost a postup, který je jedním z řešení v celé stavbě, ale je důležité pochopit ho v širším kontextu.
PIR izolace a normové požadavky
Aplikace nadkrokevních tepelných izolačních desek PIR (tvrdá polyuretanová pěna na bázi izokyanurátu) se stále rozšiřuje a s tímto trendem se zvyšuje i konkurence výrobců a dovozců PUR a PIR izolantů.
Čtěte také: Průvodce kotvením komínu v nadkrokevní izolaci
Pro splnění současných normových požadavků je nutné skladby šikmých střech řešit a provádět z minerální izolace vložené mezi krokve a nad či pod krokvemi. Na straně interiéru se aplikují parozábrany lehkého typu, které vykazují vysoký stupeň difúzního odporu, a na straně exteriéru pojistné difúzně otevřené membrány o malém difúzním odporu.
Nadkrokevní zateplení z PIR izolantu se klade na celoplošné bednění nebo přímo na krokve. PIR izolace jsou vyráběny ve dvou modifikacích. Izolační desky vykazují spárovou netěsnost, a proto je nutné pod nimi aplikovat celoplošně parozábrany nebo mít vyřešený vzduchotěsný spoj desek. Kotvení střešního pláště je prováděno kotevními vruty přes kontralať, pojistnou hydroizolaci, tepelnou izolaci a parozábranu do krokví.
Význam parozábrany
Parozábrana musí být těsná jako celá vrstva. Při montážích parozábran lehkého typu pod krokvemi s minerální izolací mezi krokvemi vznikají netěsnosti ve spojích parozábran, v napojeních na okolní konstrukce a perforacích od vrutů, elektroinstalace apod. Při aplikaci parozábrany pod krokvemi se dosáhne cca 10% hodnoty deklarovaného faktoru difúzního odporu, což znamená, že výpočet a realita jsou zcela odlišné. Při aplikaci parozábrany nad krokvemi se dosáhne deklarovaných hodnot faktoru difúzního odporu. U nadkrokevního zateplení se aplikuje parozábrana na pevný celoplošný podklad. Parozábrany lehkého typu mají ve spojích integrované samolepicí pásky. Spojování na pevném podkladu zaručuje bezpečné spojení.
Na parozábranu se kladou izolační desky PIR a přes kontralať se kotví do krokví.
Perforace parozábrany kotevním vrutem a kondenzace
V praxi se používají dva typy vrutů. Z uvedené dokumentace je zřejmé, že místo průchodu vrutu nepoškodilo parozábranu. Dochází k návinu parozábrany na vrut. Při průchodu vrutu přes PIR izolaci nedochází k poškození parozábrany na celoplošném bednění v místě krokve. U parozábrany lehkého typu nedošlo k perforaci - roztržení.
Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace
Kotevní vrut nepoškozuje parozábranu, prochází přes plné bednění do krokve. Těsnost ve dřevě je prokazatelná. Vnitřní vzduch nemá možnost infiltrovat přes krokev, bednění a kolem vrutu v místě parozábrany do vrstvy PIR izolace. Průchod vrutu tepelnou izolací je utěsněn tzv. PIR pilinami. Při průchodu vrutu přes krokev, bednění, parozábranu, PIR izolaci, pojistnou hydroizolaci a kontralať nedochází k infiltraci vnitřního vzduchu přes uvedené vrstvy do exteriéru.
Dochází ke kondenzaci na kotevním vrutu. Detail spojovacího kovového vrutu je ve schématu vyznačen, při montáži střechy se kovový vrut upevňuje přes kontralať a prochází pojistnou hydroizolační vrstvou, vrstvou tepelné izolace, parotěsnou vrstvou, dřevěným bedněním a je ukotven do nosné dřevěné krokve do hloubky alespoň 80 mm.
Pro tento účel byla výpočtově zjištěna hustota difúzního toku, který proudí vzduchovou dutinou mezi rovinami parotěsné fólie a pojistné hydroizolační vrstvy. Pro tento účel na objemovém fragmentu bylo nejprve vypočteno rozložení teplot ve výpočtovém fragmentu za okrajových podmínek teploty i ai = +21°C a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φi = 50 %, resp. se započtením předepsané výpočtové přirážky φi = 55 %.
Podle výsledků tabulky č. 3 je patrné, že ve vzduchové dutině vytvořené kolem kovového dříku spojovacího vrutu nastává kondenzace vlhkosti při mínus 10°C v množství 0,018 g vody. Pro další teploty v řadě již nastane výpočtový přebytek výparu nad kondenzátem. Při teplotě vnějšího vzduchu e = 0°C však kondenzace vlhkosti bezprostředně ve vzduchové dutině okolo dříku kovového vrutu nevzniká. Kondenzace je pouze indikována v horní části tepelné izolace PIR a kovového vrutu.
Množství zkondenzované vody ve vzduchové dutině okolo dříku kovového vrutu bylo zjištěno jako rozdíl mezi hustotou difúzního toku procházející z prostředí interiéru pod střechou perforací parotěsné vrstvy o průměru 7 mm a hustotou difúzního toku ze vzduchové dutiny perforací kašírované desky tepelného izolantu PIR kovovým vrutem do odvětrávané vzduchové mezery pod krytinou. Zkondenzované množství vody je značeno symbolem BV (g H2O). Z výsledků výpočtu vyplývá, že největšího množství ve vzduchové dutině bude dosaženo při teplotě e = -10°C v množství 0,018 g vody. Pro další teploty v řadě již nastane výpočtový přebytek výparu nad kondenzátem.
Čtěte také: Efektivní zateplení střechy
Veličina mH2O vyjadřuje množství vodní páry nereálného předpokladu, kdy se vodní pára dostává parotěsnou vrstvou do vzduchové dutiny, kde beze zbytku zkondenzuje ve vrstvě tepelné izolace a toto množství vodní páry zkondenzuje (jde o případ zcela utěsněné desky tepelné izolace hliníkovou kašírovací fólií, která neumožní vodní páře projít do vzduchové vrstvy v nadstřešním prostoru). V tom případě by se vytvořilo 0,206 g kapalného kondenzátu za období, kdy nastává vnitřní kondenzace vodní páry ve střeše (to odpovídá asi 3. až 4. měsícům).
Shrnutím poznatků vyplývá, že konstrukce detailu v oblasti spojovacího kovového vrutu je bezpečná z hlediska rizika hromadění vnitřní vlhkosti ve střeše výše uvedeného konstrukčního uspořádání, neboť malé množství kondenzátu se spolehlivě vypaří ze střechy. V oblasti spojovacího kovového vrutu je konstrukce detailu bezpečná z hlediska rizika hromadění vnitřní vlhkosti ve střeše. Malé množství kondenzátu se spolehlivě vypaří ze střechy.
Parozábrany a parobrzdy: Účinná ochrana střechy
Podkrovní byty jsou nejen obzvlášť pohodlné. Rozšířením místností přímo pod střechou lze rozumně využít i další prostorové rezervy. Dobře izolovaná střecha je proto nezbytná pro udržení spotřeby energie v rozumných mezích. To je dobré nejen pro peněženku, ale také pro životní prostředí. Při přestavbě podkroví by měla být již od počátku instalována kvalitní izolace, která zajišťuje, aby v zimě neunikalo příliš energie potřebné k vytápění, ale aby se bránilo i letnímu přehřívání. Účinná tepelná izolace má samozřejmě svou cenu. Aby zůstala dlouhodobě funkční, je nezbytné ji z vnitřní strany chránit parozábranou nebo parobrzdou.
Parozábrany a parobrzdy se používají k omezení množství vodní páry, která „putuje“ do střešní skladby. Technický termín pro to je difúze vodní páry. Mělo by se účinně bránit nepřípustně vysoké úrovni kondenzace ve skladbě střechy, obzvláště pak v tepelné izolaci. Na jedné straně by to narušilo účinnost izolace; na druhou stranu přílišné množství kondenzované vody může vést k masivnímu poškození dřevěné konstrukce střešní konstrukce.
Ačkoli se názvy často používají jako synonyma, parobrzda a parotěsná zábrana nejsou úplně stejné. Parozábrana se od parobrzdy liší svým difuzním odporem. Rozhodující je zde hodnota Sd, která se udává v metrech. Zkratka znamená „ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy difúzi vodní páry“ a popisuje propustnost vodní páry konstrukční vrstvy nebo stavebního materiálu (např. parozábrana nebo parobrzda). Platí: čím vyšší hodnota Sd, tím méně vodní páry materiál propustí.
Definice dle normy DIN 4108-3
Norma DIN 4108-3 upravuje následující definice:
- Difuzně otevřené vrstvy s hodnotou Sd ≤ 0,5 m.
- Parobrzdné vrstvy s hodnotou mezi 0,5 m < Sd ≤ 10 m.
- Nízko difuzně propustné vrstvy s hodnotou Sd mezi 10 m < Sd ≤ 100 m.
- Parotěsné vrstvy s hodnotou Sd 100 m < Sd < 1 500 m.
- Paronepropustné vrstvy s hodnotou Sd ≥ 1 500 m.
Existují také parozábrany, které mají proměnnou hodnotu Sd. Parobrzdy a parotěsné zábrany DELTA® umožňují spolehlivou a účinnou ochranu zevnitř, se kterou lze prokazatelně snížit spotřebu energie. Ve spojení s difuzně otevřenými pojistnými hydroizolacemi pro šikmé střechy DELTA® a vyladěným příslušenstvím z řady lepidel a pásek DELTA® nabízejí na míru šité možnosti kombinací pro zastavení a snížení difúze a pro vzduchotěsné utěsnění izolované konstrukce. Parotěsné vrstvy DELTA® se vyznačují maximální robustností zaručující dlouhou životnost: Například DELTA®-NOVAFLEXX je obzvláště bezpečná při pokládce díky laminovanému speciálnímu rounu a DELTA®-REFLEX přesvědčí také vysokou pevností v roztržení.
Sanace šikmých střech
Drtivou většinu šikmých střech opravují majitelé kvůli nedostatečné tepelné izolaci. Buď má malou tloušťku, nebo původní návrh nepočítal se snížením tepelně izolačního účinku tepelnými mosty. Při rekonstrukci jde tedy hlavně o to zvýšit tloušťku tepelné izolace skladby a opravit parotěsnou fólii. Mezi novou tepelnou izolaci mezi krokvemi a parozábranu je vhodné přidat plnoplošné bednění, ideálně z OSB desek. Výhodou tohoto postupu je, že rekonstrukce proběhne bez narušení provozu v podkroví. Při sanaci budou opravené parotěsné fólie, tepelné izolace, doplňkové hydroizolační vrstvy i nefunkční větrané mezery.
Při sanaci se pokládá tepelná izolace z minerální plsti mezi krokve a druhá vrstva je nad krokvemi. Aby střecha fungovala, musí difuzní odpor jednotlivých vrstev směrem ven klesat. Nadkrokevní izolaci z tuhých desek (EPS, XPS, PUR) je proto nutné posoudit, zda požadavek splňuje. Horní úroveň krokví se při zateplení mezi a nad krokvemi dostane do kondenzační zóny. Proto je nutné zajistit odvětrání vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích. V praxi to znamená, že parotěsná fólie nemůže probíhat průběžně přes krokve. Také můžete použít speciální sanační parotěsné membrány, které lze přes krokve průběžně položit. Jejich ekvivalentní difuzní tloušťka se totiž mění v závislosti na okolní vlhkosti. Díky tomu fólie umožní postupné vyschnutí vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích.
V mnoha případech je nejvhodnější variantou sanace šikmé střechy vytvoření kompletní nové skladby se zateplením nad krokvemi. Postup je takový, že se na původní krokve položí plnoplošné bednění, na něj parotěsná vrstva, tepelná izolace z tuhých pěnových plastů (EPS nebo PUR/PIR) a doplňková hydroizolační vrstva. Nové vrstvy se přes kontralatě zakotví do stávajících krokví. Používají se k tomu systémové kotevní prvky (speciální vruty) s dostatečnou korozní ochranou. Původní tepelná izolace mezi krokvemi může zůstat nedotčená. Dál bude sloužit především jako akustická izolace (nová vrstva tepelné izolace její původní účinek potlačí). Původní parotěsnou vrstvu je vhodné perforovat, její funkci přebírá nový parotěs položený na bednění.
Jako nadkrokevní izolaci je možné použít i měkké tepelné izolace, např. minerální vatu. Tyto materiály ale vyžadují instalaci doplňkové nosné konstrukce, která bude přenášet zatížení z krytiny do krokví. V současnosti nejběžnější variantou nadkrokevní izolace jsou systémy z tvrzené polyuretanové pěny (PUR/PIR). Nízká hmotnost desek (30 - 35 kg/m3) zase znamená, že nebude potřeba zesilovat krov. Díky vysoké pevnosti v tlaku zvládnou desky PUR/PIR zatížení, takže nejsou potřebné ani žádné dodatečné úpravy spodní konstrukce (např. bednění). Desky systémového nadkrokevního zateplení je možné položit přímo na stávající krokve. Rekonstrukce se provádí shora, bez zásahu do podkroví. Díky zámkovým spojům po obvodu desek lze systém položit nejen rychle, ale i neprodyšně, vzduchotěsně a bez tepelných mostů. To na staveništi přináší úsporu času.
Srovnání PUR/PIR pěny a minerální vaty
| Materiál | Koeficient tepelné vodivosti (W/m.K) | Potřebná tloušťka pro stejné zateplení (v porovnání s PIR) | Hmotnost (v porovnání s PIR) |
|---|---|---|---|
| PUR/PIR pěna | 0,024 | 1x | 1x |
| Minerální vata | 0,040 | Téměř 2x | 5x |
Pěna PUR/PIR má podstatně lepší izolační vlastnosti než například minerální vata. Koeficient tepelné vodivosti PIR izolací je 0,024 W/m.K, kdežto minerální vata má koeficient tepelné vodivosti 0,040 W/m.K. To znamená, že pro zajištění stejného zateplení je potřeba téměř dvojnásobná tloušťka minerální vaty v porovnání s PIR izolací. Potřebný objem minerální vaty bude také mít pětkrát větší hmotnost.
Varianty řešení nadkrokevní izolace
Stávající skladba bez parozábrany na vnitřním líci konstrukce, konkrétně chybějící na spodním líci spodního prkenného záklopu, představuje zásadní neduh. Pokud by zde byla v kvalitním provedení, jednalo by se o konstrukci difúzně uzavřenou. Není vhodné doplňovat parozábranu nějakým krkolomným způsobem přidáním dalších vrstev pod současný SDK obklad. Dalším neduhm je absence kontralatě. Pokud bychom striktně hodnotili podle platných norem (ČSN 73 1901 Navrhování střech), našlo by se neduhů více.
Varianta s PIR deskami (difúzně uzavřená střecha)
K variantě PIR desek lze jednoznačně doporučit použít systémové řešení popisované výrobci a dodavateli. Jedná se o difúzně uzavřené řešení střechy. Parozábrana by byla položena na horní prkenný záklop po demontáži krytiny, latí a lepenky. Nutností je však vyjmutí tepelné izolace z prostoru mezi krokvemi, z důvodu, že parozábrana by se měla umísťovat co nejblíže k teplému interiéru a zároveň by se neměla nikde propíchnout. Lze ji zabudovat i dovnitř střechy, kde se posune maximálně.
Skladba by tedy mohla vypadat takto:
- stávající SDK podhled
- 60 mm mezera
- prkna stávající
- krokve a mezi nimi prázdná vzduchová vyčištěná mezera
- nový záklop (prkna nebo OSB desky)
- systémový parotěsnící, vzduchotěsnící a provizorní vodotěsnící pás
- PIR panel alespoň 160 mm
- doplňková hydroizolační vrstva
- kontralatě
- latě
- krytina
Výhody: Poměrně rychlá montáž a po položení prvního pásu na bednění již zajištěno proti dešti. Tepelná izolace na úrovni doporučení ČSN (U 0,14 W/m2.K).
Pozor: Nutno dodržet systémové materiály, především typ bitumenových pásů nebo fólií dle systému. Zhotovitelé rádi vnucují nějaké náhrady, které například nemusí být vůbec vhodné na OSB desky (z důvodu nevhodných tažností a pevností pásů) a mohou se pak vlivem teplotních změn trhat.
Varianta difúzně otevřená střecha
Difúzně otevřená střecha by mohla být provedena s použitím uvedené parobrzdy položené přes krokve na spodní bednění.
Skladba od této parobrzdy výše:
- tepelná izolace minerální (kamenné) vlny mezi krokve 140 mm
- druhá vrstva horní izolace z desek MV nebo kamenné vlny min. 140 mm
- difúzně otevřená pojistná izolace
- kontralatě, latě, krytina
Výhody: Difúzně otevřená konstrukce. Tepelná izolace na úrovni doporučení ČSN (U 0,16 W/m2.K), podle provedení, bylo by nutno přesněji spočítat.
Varianta stříkaná pěna
U stříkané pěny bychom postupovali obdobně jako u předchozí varianty. Dodavatelé pěn sice tvrdí, že není nutno použít parozábranu, ale je vhodnější se k tomu přiklonit. Pěnou by byl vystříkaný prostor mezi krokvemi shora + druhá vrstva nad krokve (asi do roštu z hranolů), pak zaklopit bedněním z prken, vysokodifúzní podstřešní pojistnou fólii, kontralatě, latě, krytina.
Konkrétnímu výběru se vyhnu. Záleží na zvážení plusů a mínusů, a to je u každé akce jiné.
Integrované řešení: INTELLO X a DELTA®-PVG (PLUS)
INTELLO X
Oblast použití: Použitelná na záklop pod nadkrokevní izolace. Vhodná pro použití na vnitřní straně nosných konstrukcí i pro aplikace, kde bude fólie trvale vystavena UV záření, například v oblastech bez vnitřního opláštění. INTELLO X lze použít u konstrukcí, které jsou difuzně otevřené směrem ven nebo difuzně uzavřené.
Výhody:
- Nejlepší možná ochrana před plísněmi a poškozením konstrukcí díky difuzní odolnosti vůči proměnlivé vlhkosti.
- Lze kombinovat se všemi vláknitými izolačními rohožemi a deskami.
- Snadnější manipulace: lze použít na mezikrokevní a nadkrokevní konstrukce izolace.
- Má vlhkostně proměnlivý difúzní odpor až se stonásobným rozsahem.
- Je trvale spolehlivá.
- Vlastnost úředně přezkoušena a potvrzena (ETA-18/1146).
- Parobrzdu lze kombinovat se všemi deskovými nebo rolovanými izolačními materiály.
- Jednoduše aplikovatelná, rozměrově stálá, bez rozlupování vrstev nebo destruktivního odtrhávání.
DELTA®-PVG (PLUS)
Brání prostupu vodní páry: Díky kombinaci materiálů bránících difuzi s hodnotou Sd cca 20 m přispívá DELTA®-PVG (PLUS) významným způsobem k suchým a zdravým střešním konstrukcím.
Univerzální použití: DELTA®-PVG (PLUS) může být použita jako vzduchotěsná a parotěsná vrstva, stejně tak jako pojistná hydroizolace pro šikmé střechy s bedněním i bez bednění. DELTA®-PVG (PLUS) lze použít jako vzduchotěsnou a parotěsnou zábranu, zejména pod nadkrokevní izolace. Díky kombinaci hodnoty Sd ca. 20 m.
tags: #nadkrokevni #izolace #parotesna #folie