Zelené střechy se dnes pomalu ale jistě stávají standardním požadavkem novostaveb rodinných domů i veřejných budov. Jsou čím dál častější součástí moderní architektury - od rodinných domů po velké administrativní komplexy. To, jak zelené střechy skutečně fungují, jaké mají limity i budoucnost v našich městech, vysvětluje Martin Čech, specialista na zelené stavění programu Adapterra a také jeden z porotců soutěže Zelená střecha roku v Česku i na Slovensku. V Nadaci Partnerství má na starosti správu pasivních budov a analyzuje data získaná z provozu areálu Otevřené zahrady, včetně fyzikálních dat ze zelených střech, která téměř nikdo jiný neměří.
Nadace Partnerství už více než 30 let finančně podporuje výsadby školních a komunitních zahrad, zasazujeme se o obnovu zanedbaných míst, ozeleňujeme vnitrobloky, sázíme stromy do ulic a na náměstí a pomáháme rozšiřovat plochy zelených střech. Organizace se nyní zaměřuje na to, aby zelené střechy našly ve městech co nejširší uplatnění. „Protože jsme z vlastní zkušenosti viděli, jak obrovský dopad mohou zelené střechy mít na zmírňování dopadu klimatických změn v sídlech, zejména na tlumení takzvaného tepelného ostrova města. Nadace Partnerství zelené střechy sice neprojektuje, ale podobně jako u ‚chytrých zelených‘ budov sledujeme světové trendy, snažíme se předávat svoje zkušenosti a radit investorům, jak do přípravy nových staveb nebo rekonstrukcí tyto prvky zahrnout.“
Přínosy a fungování zelených střech
Zelená střecha může mít různé přínosy - třeba estetický nebo rekreační. Můžeme od ní očekávat ale i chladicí efekt, zadržování dešťové vody a příznivější mikroklima kolem domu. Povrchová teplota je zkrátka podstatně nižší, než kdyby tam byl asfaltový pás. Dále pohlcuje a zadržuje vodu při deštích (až 30 l na 1 m²), čímž snižuje nápor na kanalizaci během prudkých bouřek. K nesporným výhodám patří redukce hluku vzhledem k nižší zvukové odrazivosti vegetačních ploch. Zeleň navíc chrání PVC fólii před UV zářením, díky čemuž se tak rychle neopotřebuje.
V areálu Otevřené zahrady v Brně s extenzivními zelenými střechami vlevo dole a intenzivní zelená střechou vzadu. Architektonický koncept budovy, kterou navrhlo studio Projektil architekti, je totiž postavený na zelené střeše. Návštěvníci, kteří přicházejí z parku Špilberk, po ní mohou vstoupit přímo do pasivní budovy. Aby zjistili, zda zelená střecha skutečně plní svoje poslání, začali v nadaci měřit celkové bilance odtoku srážek a výparu, teplot okolí i půdy. Doplnili on-line měření o bilance energií na technologiích uvnitř domu, která zveřejňují na webu Otevřené zahrady. „Získáváme unikátní data z reálného provozu, která nám umožňují vyhodnocovat účinnost i ekonomickou návratnost technologií a zelenomodré infrastruktury. Každý rok jsme překvapováni, jak se vize z roku 2009 naplňuje, a jak velký účinek má intenzivní vegetační střecha, jejíž základ tvoří v průměru 30 centimetrů substrátu, na zadržování srážek, ochlazování okolí v horkém létě, i na udržování příjemných teplot v domě během léta i zimy. Fascinovalo nás, že z vegetační střechy nic neodtéká ani při silnějších srážkách,“ popisuje Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství.
Nádrž shromažďující dešťovou vodu na splachování toalet tak naplňuje v podstatě jen odtok ze sousední ploché střechy o rozloze 300 metrů čtverečních a ze zpevněných povrchů. Důležité zkušenosti přineslo i praktické sžívání se zelenou střechou. „Na začátku bylo nejtěžší hlavně pochopit fungování, výhody, ale i limity vegetační střechy. Dlouho jsme například bojovali s tím, jak přizpůsobit skladbu travního porostu a údržbu střechy velké koncentraci návštěvníků Otevřené zahrady, zejména kolem výukových prvků, kde děti trávu rychle vyšlapou. V posledních třech letech vidíme jako hlavní problém extrémní sucho ve vegetačním období, které nás přinutilo dát nejvíce navštěvovanou část střechy pod závlahu.“
Čtěte také: Zelená střecha: Klíčová je kvalitní hydroizolace
Typy zelených střech a jejich specifika
První limit je tvar domu, jestli vůbec mám plochu vhodnou pro umístění vegetační střechy. Další věcí je statika, samozřejmě střecha vypadá a funguje daleko líp s větší vrstvou substrátu a pestřejší skladbou zeleně, což ale ohromně zatěžuje nosnou konstrukci domu. Většinou se dá vymazlená zelená střecha udělat jen na novostavbě, kde už se s ní počítá a strop se hodně vyztuží. Tím se dostáváme k druhům zelených střech, které jsou extenzivní, intenzivní a polointenzivní.
- Extenzivní střechy: Jsou nejlevnější, dají se pořídit kolem 1500 korun za metr čtvereční. Skladbu rostlin tvoří výhradně rozchodníky, které jsou schopné fungovat v extrémních podmínkách s nedostatkem vody, živin a přebytkem slunce. Vyžadují minimální údržbu.
- Intenzivní střechy: Nad 300 mm substrátu, může tu růst i keř nebo menší strom. Jsou dražší a vyžadují větší statickou nosnost a často i závlahu.
- Polointenzivní střechy: Kombinují prvky extenzivních a intenzivních střech. V areálu Otevřené zahrady mají polointenzivní zavlažovanou střechu.
Na zelené střeše v podstatě imitujeme přírodu a rostliny ve volném terénu mohou využívat půl metru nebo metr hlíny. Takže samozřejmě by byla nejideálnější tato tloušťka substrátu, což je ale brutální zátěž na strop a většinou to nejde. Používají se při tom rohože ze syntetických materiálů, které nahrazují část substrátu a mají velkou hydroakumulační schopnost a nízkou hmotnost.
Podávání žádostí o dotace a granty
Zájemci mohou požádat o grant Nadace Partnerství na ozelenění měst či venkova, získat lze až 200 000 korun. Peníze jsou určené na projekty zaměřené na zastavěné části měst, jde například o vhodné úpravy vnitrobloků, zelené střechy, zasakování vody ze srážek a podobně. Jde o druhý ročník grantové výzvy, která vznikla za finanční podpory firmy Strabag. K dispozici je celková částka dva miliony korun, loni šlo o 1,5 milionu. Výzva je zaměřená na uskutečnění přírodě blízkých adaptačních opatření v městském a venkovském prostředí, která pomohou zmírňovat dopady klimatické změny. Mohou to být i úpravy a vznik školních a komunitních zahrad nebo využití moderních technologií pro výsadby stromů. Zájemci mohou žádat o podporu projektů v rozmezí od 50 000 do 200 000 korun. O finance mohou žádat obce, školy, spolky i další právnické osoby, a to do 15. října. Nadace dá přednost projektům, které zapojí veřejnost do jejich přípravy.
Veškeré žádosti v rámci všech dotačních programů našeho oddělení se od roku 2019 podávají výhradně elektronicky. Formulář musí obsahovat zaručený elektronický podpis žadatele nebo zmocněnce žadatele. Svoji žádost založíte a spravujete v systému GRANTYS. Žádost je do odevzdání (a po domluvě i poté) přístupna pro editaci veškerých položek. Systém je intuitivní, před jeho použitím však doporučujeme projít si MANUÁL pro jeho použití.
Při podání žádosti v rámci konkrétního dotačního programu doporučujeme postupovat od obecných dokumentů ke konkrétním. Nejdříve by si tedy uživatel měl v sekci Dokumenty na těchto stránkách přečíst DOTAČNÍ PRAVIDLA a DOTAČNÍ PROGRAM, který je z uvedených dokumentů nejpodrobnější. Nyní by měl mít žadatel hrubý obrys projektu a teoretické povědomí o tom, jak bude postupovat při podání žádosti. Bude potřeba vyplnit tělo žádosti, zejména informace o žadateli, místo projektu a datum realizace.
Čtěte také: Výběr zelených plotových sloupků
Povinné přílohy pro dotační program Zeleň střechám!
- Souhlas majitele nemovitosti s realizací projektu zelené střechy (formulář ke stažení naleznete na stránkách ekodotace.brno.cz v sekci dokumenty. Je nutné jej doložit ve všech případech, kdy žadatel není výhradním vlastníkem nemovitosti.
- Čestné prohlášení o technických požadavcích na stavby dle z. 283/2021 Sb., příp. dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. (v případě vybudovaných ZS do 30.6.2024) (formulář ke stažení naleznete na našich stránkách ekodotace.brno.cz v sekci dokumenty.
- Plná moc k zastupování majitele nemovitosti ve věci podání žádosti (vzor plné moce je ke stažení na stránkách ekodotace.brno.cz v sekci dokumenty.
- Odborný posudek (dokument prokazatelně vyhotovený autorizovanou osobou České komory autorizovaných inženýrů a techniků.
- Čestné prohlášení o skutečnosti, zda-li byl nebo bude projekt žadatele financován i z jiných zdrojů.
- Výpis ze Sbírky listin prokazující splnění povinnosti dle ust. zákona č.
- Podepsaná žádost (dokument, který po vložení veškerých ostatních příloh žadatel vytvoří stiskem tlačítka „Vytvořit dokument“. V případě, že žadatel disponuje elektronickým podpisem, je žádost podepsána elektronicky.
Upozorňujeme, že je zákonnou povinností každého žadatele (právnické osoby, fyzické osoby podnikající) mít zveřejněné účetní závěrky z posledních tří let. Žádosti, které budou splňovat všechny formální a materiální náležitosti budou předloženy voleným orgánům k hodnocení. OŽP MMB zajistí projednání žádosti v orgánech města Brna zpravidla do 90 dní od podání žádosti. Žadatelé, jejichž žádost byla orgány města schválena, budou vyzváni k podpisu veřejnoprávní smlouvy. Dotace je poskytována ex post, tedy až po realizaci projektu zelené střechy a jejím řádném vyúčtování ze strany žadatele. Po realizaci zelené střechy je nutné se znovu vrátit k žádosti v systému GRANTYS a vyplnit závěrečnou zprávu (zejména nahrát všechny její požadované přílohy, jako faktury a doklady o platbě. Zpravidla v termínu do 60 dnů od řádného finančního vypořádání budou žadateli vyplaceny finanční prostředky na bankovní účet uvedený v žádosti. Dále, prosím, nezapomínejte na 5 letou udržitelnost a s ní spojenou povinnost - každý rok nahrávat v 5. a 10. měsíci aktuální fotku celé zelené střechy. Je potřeba dokládat skutečně kvalitní fotografie.
Příklady dobré praxe: Zelená střecha na paneláku v Brně
Počet zelených střech na panelácích bychom ale u nás zatím spočítali na prstech ruky. Jedna z nich vznikla v roce 2020 na osmipatrovém domě v brněnských Bohunicích, jako první svého druhu v Brně. Vegetační střecha na paneláku ve Švermově ulici má význam jednak pro životní prostředí na betonovém sídlišti, jednak pro vnitřní pohodu obyvatel žijících pod střechou. Střecha lépe reaguje na extrémní teploty - v létě působí díky přirozenému výparu jako chladicí prvek, v zimě zase zabraňuje úniku tepla.
Realizace a náklady
Původní střešní krytinu tvořily asfaltové pásy, které přestaly plnit svou funkci a potřebovaly vyměnit. Základním podnětem tedy byla celková rekonstrukce střechy, ale také problémy s přehříváním bytů v horních patrech. Celková plocha extenzivní zelené střechy činí 280 m² a její stavba trvala 10 dní. Nejprve prošla střecha rekonstrukcí - starou asfaltovou krytinu nahradilo moderní PVC. Zároveň se upravily vývody vzduchotechniky tak, aby se zlepšil jejich odtahový výkon. Pak už bylo možné položit ochrannou textilii. Vzhledem k nízké statické nosnosti střechy se přistoupilo k nahrazení klasického substrátu speciálními lehčenými deskami z recyklovaného polyesteru. Poslední vrstvu tvoří předpěstované vegetační rohože na kokosovém vytlívajícím nosiči s různými druhy rozchodníků, které na začátku léta rozkvétají žlutými a červenými odstíny.
Tabulka: Rozpočet projektu zelené střechy v Bohunicích
| Položka | Částka (Kč) |
|---|---|
| Celkové náklady na rekonstrukci a vybudování střechy | 625 000 |
| Dotace „Zelená úsporám“ Magistrátu města Brna | 400 000 |
| Financováno fondem společenství vlastníků jednotek | 225 000 |
Předpokládaná životnost investice se odhaduje na 30 let.
Překážky a výzvy
Velkou výzvou byla shoda nadpoloviční většiny vlastníků bytů, kterých se v domě nachází celkem 32. Také dodavatel se na počátku potýkal s nedostatkem podkladů pro statický posudek. Muselo se tedy vyhotovit nové statické posouzení, které stanovilo únosnost stávající střešní konstrukce na 1,5 kN/m². Po odečtu zatížení sněhem tak zbývalo na zelené souvrství pouze 75 kg/m². Z tohoto důvodu vznikla na střeše tzv. Během vlastní realizace pak bylo největším úkolem návoz a přesun velkého množství materiálu nad 8. nadzemní podlaží. Situaci vyřešilo blokové čištění na přilehlém parkovišti, které umožnilo vyvézt materiál nahoru pomocí šikmého stavebního výtahu (tzv. Gedy).
Čtěte také: jak zelené střechy mění panelovou výstavbu
Údržba
Střecha nevyžaduje téměř žádnou údržbu, zvládá velká horka, vítr i přívaly deště. Dvakrát ročně se pouze odstraňuje nálet a střecha se přihnojuje, což představuje náklady v řádu několika tisíc Kč. Provoz a údržba střechy funguje bez problému.
Soutěž Zelená střecha roku
Asociace zelených střech a fasád vyhlásila 13. ročník soutěže Zelená střecha roku 2026 oceňující kvalitní realizace. Nadace Partnerství a program Adapterra jsou i letos partnery soutěže. „Soutěž dlouhodobě ukazuje, že kvalitní realizace u nás vznikají - a že zelené střechy dávají smysl nejen z pohledu architektury, ale i klimatu a života ve městech.“ Do soutěže se mohou hlásit realizace dokončené v loňském roce, a to ve dvou kategoriích: Rodinná zelená střecha a Veřejná zelená střecha. Uzávěrka přihlášek je 15. května. Soutěž je určena pro realizace na území České republiky a přihlášku mohou podat fyzické i právnické osoby, které se podílely na vegetačním souvrství, financování, projektu, realizaci nebo jsou provozovateli či vlastníky stavby.
Součástí odborné poroty soutěže Zelená střecha roku v Česku i na Slovensku se stává už pošesté Martin Čech, specialista na zelené stavění programu Adapterra. V loňském rozhovoru popsal, kam se obor posouvá: „Vývoj je určitě vidět. Loni se v české soutěži objevily hned dvě biosolární střechy.“
Budoucnost zelených střech v městském prostředí
„Zelené střechy musíme vidět v celém kontextu adaptačních opatření na změny klimatu, nového pohledu na hospodaření s vodou a toho, čemu se říká zelenomodrá infrastruktura. Potenciál je obrovský a zhoršující se klimatické výkyvy si jeho rozvoj vynutí. Dnes jsou k dispozici technologická řešení pro úžasné věci! Nejen zelené střechy nebo zelené fasády! Kořenové čistírny na střechách či fasádách umožní uzavřený cyklus hospodaření s vodou.“
„Nemysleme si ale, že objevujeme Ameriku! architekti meziválečného období. dnešního Českého rozhlasu na Beethovenově ulici. střech. To, co kvůli dobovým technologickým nedostatkům vzalo časem za své, by se ale díky současným možnostem mohlo opět vrátit. V Nadaci Partnerství udělali extenzivní vegetační střechy na venkovních dřevěných stavbách svépomocí. Namísto černé lepenky nebo plechové střechy zeleň v rámci extenzivní vegetační střechy.“
Problém je, že přínos zelené střechy je obtížně přepočítatelný na peníze. A je tu faktor, že většina domů má šikmé střechy. V některých městských regulativech už ale mají podmínku, že když zastavím příliš velké procento pozemku, tak mi zelená střecha může pomoct při výpočtu indexu zastavěné plochy.
Vraťme přírodu do města! To je cílem kampaně Nadace Partnerství Umělci pro zelené oázy. Ostrovy zeleně jsou místa, díky kterým se nám ve městech a v okolní krajině lépe žije. Můžeme si pod nimi představit stromořadí v ulicích, městské zahrady, veřejné parky a zelené střechy. Stejně jako meandrující potoky s mělkým korytem a tůněmi, které jsou útočištěm pro rozmanité druhy zvířat i rostlin. Zelené oázy zadržují vodu a pomáhají ochlazovat okolí. Přidejte se k hnutí, které pomáhá měnit česká města a vesnice v moderní zelená místa.
tags: #nadace #partnerstvi #zelene #strechy