Zelené střechy se stávají stále populárnější volbou pro moderní budovy. Nejsou jen vizuálně přitažlivým prvkem moderní architektury, ale představují skutečnou revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Pomáhají snižovat energetickou náročnost budov, zadržují dešťovou vodu, čistí ovzduší a poskytují útočiště rostlinám i drobným živočichům.
Pokud jste už pátrali po informacích o zelených střechách, možná jste si všimli, že jejich skladba není vždy stejná. Na internetu i v knížkách najdete často rozdílné složení vegetačních střech. Jakto? A co je klíčem k jejich dlouhověkosti a dobré funkčnosti? Ačkoliv každá stavba vyžaduje individuální přístup, správná skladba vrstev je základem pro funkční a efektivní zelenou střechu.
Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní.
- Extenzivní zelená střecha se skrývá klasická zelená střecha tvořená zejména mechy a rozchodníky. Extenzivní zelené střechy tvoří většinou suchomilné rostliny, které vyžadují malé množství střešního substrátu. V něm se totiž podstatně hůř ujímá náletový plevel, jehož kořínky by mohly narušit strukturu střechy. U extenzivních zelených střech se podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně) používá 5 až 10 cm střešního substrátu. Vegetační vrstva - na pokrytí extenzivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou např. rozchodníky. Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí.
- Jednoduchá intenzivní zelená střecha mechy jsou na této střeše nahrazené travinami a bylinami.
- Intenzivní zelená střecha Pro tento typ se už hodí přímo označení střešní zahrada. Najdete v ní stromy i keře. S konkrétním výběrem rostlin si nechte poradit od zahradního architekta. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy potřeba zvážit možnosti post realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd. Intenzivní zelené střechy s vyšší vrstvou střešního substrátu, ve kterých mohou zakořenit menší keře nebo stromky, se nikdy neobejdou bez instalace protikořenových separačních geotextilií. Intenzivní zelené střechy mají silnější vrstvu substrátu, která umožňuje růst i keřů a menších stromů. Naopak intenzivní střechy naopak umožňují vytvořit plnohodnotné zahrady - včetně travnatých ploch, keřů, bylinek a dokonce i malých stromů. S tím však přichází i vyšší nároky na péči, zavlažování a pravidelné hnojení.
Základ zelené střechy tvoří vyrovnaný a soudržný podklad nosné konstrukce. Součástí musí být také užitné zatížení a zatížení odvíjející se od klimatických vlivů (sníh aj.). Při návrhu zelené střechy si pohlídejte únosnost střešní konstrukce včetně jejích jednotlivých vrstev. Nezapomeňte také k váze zeminy připočítat i hmotnost samotných rostlin.
Aby zelená střecha působila víc radosti než starostí, potřebuje kvalitní drenážní nopovou fólii. Aby vám zelená střecha vydržela dlouhé roky bez problémů, potřebuje pevný základ - a tím je hydroizolační vrstva.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Skladba zelené střechy
-
Hydroizolační vrstva
Hydroizolace je třetí vrstvou, u které si pohlídejte hlavně bezchybné provedení detailů. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání vody do konstrukce budovy a chránit ji před neustálým působením vlhkosti. Ale to není všechno! Protože rostliny mají houževnaté kořeny, které dokážou proniknout i do těch nejmenších spár, musí být hydroizolace odolná proti prorůstání. Pro spolehlivou funkčnost hydroizolační vrstvy se nejčastěji používají asfaltové modifikované pásy (SBS nebo APP modifikované) nebo moderní PVC/TPO membrány, které mají certifikovanou ochranu proti prorůstání kořenů (tzv. FLL attest, neboli Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V.). Kvalitně namontovaná dvouvrstvá hydroizolace z modifikovaných asfaltových pásů má dlouhodobou životnost a při výstavbě zelených střech i poměrně dobrou mechanickou odolnost proti poškození. Z hydroizolačních fólií je na zelené střechy ideální volbou FATRAFOL 810/1,5.
Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie. Ať už PVC-P, TPO, EPDM, … je jich mnoho. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.
Prvním krokem je položení hydroizolace, která musí být odolná proti prorůstání kořenů.
POZOR: Při nesvaření hrozí prorůstání kořenů do spodních vrstev izolace.
-
Separační vrstva
Jen hydroizolace pro bezproblémové fungování zelené střechy po dlouhá léta nestačí. Potřebuje ještě ochranu, která ji udrží v bezpečí před mechanickým poškozením od kamínků při zátěži i nežádoucími chemickými reakcemi mezi jednotlivými vrstvami střechy. Tato důležitá vrstva funguje jako štít mezi hydroizolací a dalšími materiály. Zabraňuje jejich přímému kontaktu a tím eliminuje riziko, že by se vzájemně ovlivňovaly způsobem, který by mohl oslabit jejich funkčnost. Separační fólie se používá k ochraně před protlačením nopů z drenážní vrstvy.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva, Ta je nejčastěji tvořena geotextílií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální.
Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací. Na tuto vrstvu patří podkladní zažehlená netkaná geotextilie IZOLTECH S 300 odolná proti namotání na kotevní šrouby.
-
Drenážní a hydroakumulační vrstva
Drenážní a hydroakumulační vrstva hraje v zelené střeše dvojí roli. Na jedné straně pomáhá s regulací vody v celém systému - odvádí přebytečnou vláhu, aby se střecha nepřemokřila. Zároveň však funguje jako zásobárna vody, která poskytuje potřebnou vlhkost rostlinám i během suchých období. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají nopové fólie s různou hloubkou kalíšků, které dokáží zadržet 20 až 40 litrů vody na m². Čím jsou nopové kalíšky hlubší, tím více vody pojmou, což hraje klíčovou roli při volbě správného systému. U extenzivních střech, kde rostou nenáročné rostliny, postačí mělčí kalíšky. Naopak intenzivní střechy s keři nebo menšími stromy obvykle vyžadují hlubší retenční systémy, které dokáží udržet větší množství vody. Každopádně, ještě bychom rádi vyzvedli jedno možné řešení - a sice kombinaci klasické nopové fólie jako drenáže a speciální hydroakumulační vrstvy, například Isover Flora z minerální vlny. Ta dokáže zadržet obrovské množství vody, zatímco přebytek bezpečně odkape přes nopovku. Tahle kombinace je opravdovým „Mercedesem“ mezi skladbami - luxusní, ale také finančně náročná. Ideálně se hodí pro střechy trvale vystavené slunci, typicky s jihozápadní orientací, kde má smysl zadržovat vodu pro období sucha. Naopak do oblastí s vyššími srážkami to dle názorů odborníků úplně není.
V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových folií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40. Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto matriály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí.
Drenážní nopová fólie slouží pro zadržení a postupné propouštění vody.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
POZOR: Dejte pozor, abyste tuto vrstvu neotočili vzhůru nohama, čímž by se nemohli kalíšky plnit vodou a tato vrstva by ztrácela svoji funkčnost.
Následuje nopová fólie LITHOPLAST® DREN 20 rozbalená na ploše. Montážní spoj proveďte jednostranně lepicí butylkaučukovou páskou. Na nopovou fólii volně rozbalte drenážní rohož PetexDren 400 nebo PetexDren 900. Drenážní rohože pokládejte na sraz. Pro zvýšení únosnosti zasypte kopulky, ještě před položením drenážní rohože, lehkým kamenivem, např. Ve skladbách zelených střech mají velký význam modifikované asfaltové pásy odolné proti prorůstání rostlin.
Do zelených střech je nutné použít desky z hydrofilní vlny. Isover Flora jsou desky pro běžné použití v ploché i šikmé střeše, ale mohou se použít například i v jezírkách.
U šikmých vegetačních střech se minerální vlna používá vždy pouze v jedné vrstvě (50 nebo 100 mm), z důvodu snadnějšího kotvení systému. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát. V intenzivních souvrstvích můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy. Pro extenzivní zelené střechy ji lze též použít. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu.
U šikmých vegetačních střech se přidávají vrstvy drenážních zpomalovačů, aby voda neodtékala ze střechy příliš rychle.
TIP: Kromě „měkkých“ zpomalovačů lze použít i zpomalovače z poplastovaných plechů, které jsou pevnější. Tyto zpomalovače se přivaří napevno k hydroizolaci.
-
Filtrační vrstva
Bez správné ochrany se drenážní systém postupně zanáší jemnými částicemi substrátu, což snižuje jeho účinnost.
Pokud používáte jemnozrnný substrát, umístěte nad nopovku filtrační textilii, která ji ochrání před zanesením nečistot ze substrátu. Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
-
Substrát
Tloušťka této vrstvy se liší podle typu střechy. Extenzivní zelené střechy, které využívají nenáročné rostliny, si vystačí s 5-10 cm substrátu. Naopak intenzivní střechy, kde rostou keře nebo dokonce malé stromy, potřebují 30 cm a více, aby měly rostliny dostatek prostoru pro zakořenění. Substrát musí být dostatečně lehký, aby nepřetěžoval konstrukci střechy, ale zároveň schopný zadržovat vodu a poskytovat rostlinám dostatek vláhy. Střešní substrát poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Výška substrátu se pohybuje od 5 do 30 cm v závislosti na typu střešní konstrukce a druhu pěstovaných rostlin. Desky z hydrofilní vlny se v systémech vegetačních střech doplňují substrátem.
POZOR: Substrát nesmí obsahovat materiál na bázi hlíny, který je nevhodný pro extenzivní střešní zahrady.
Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Druhý protipól může být též negativní. Více susbtrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené.
Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností: Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu a stabilizaci rostlin na střeše. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový.
-
Vegetační vrstva
Tato vrstva je tím, co dělá zelenou střechu skutečně živou. Přináší nejen estetickou hodnotu, ale také ekologické výhody a pomáhá chránit budovu před extrémními teplotami. Extenzivní střechy jsou nenáročné a samostatné. Osazují se především suchomilnými rostlinami, jako jsou rozchodníky (nebo rovnou rozchodníkové koberce), netřesky a některé druhy trav, které si poradí i s minimem vody a snesou silné slunce či mráz. Intenzivní střechy naopak umožňují vytvořit plnohodnotné zahrady - včetně travnatých ploch, keřů, bylinek a dokonce i malých stromů.
Ploché střechy malých rozměrů je možné osázet ručně jednotlivými rostlinami. Kdepak obyčejné tašky. Na střechách nových domů stále častěji vidíme porost z mechů nebo pečlivě vybraných travin.
Úsporné střechy větších rozměrů, kde je pouze slabá vrstva substrátu, a dále pak šikmé vegetační střechy je nutné kotvit. Používají se speciální sítě nebo gridy, které mají dostatečnou pevnost a nevytlívají.
TIP: Je možné zakoupit rozchodníkové koberce zapěstované v ekorastru.
Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, avšak intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují.
Rostliny na střechách během roku mění barvu a plocha zelené střechy může být vybudovaná jako zelený "koberec" anebo rostlinky jsou vysázeny jen v určitých místech s tím, že se postupně rozrostou a zaplní celou plochu zelené střechy. Vzhled zelné střechy se během její výstavby i provozu mění. Zde zcela jednoznačně platí: čas jsou peníze. Vybudování střechy ozeleněná v celé ploše stojí větší finanční náklady (obr. 1) než vybudování střechy s lokálně osázenými rostlinami (obr.
POZOR! Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou. Technické parametry skladeb, požární, akustické, tepelnětechnické a další jsou stanoveny výpočetně, ale i experimentálně na základě přesné specifikace použitých materiálů v jednotlivých vrstvách a rovněž i na způsobu technologického řešení skladby. Pro deklarované obvyklé použití v katalogovém listu lze skladbu DEKROOF navrhnout bez dalšího ověřování, za předpokladu, že bude zachováno její materiálové a konstrukční řešení včetně specifikací výrobků a jejich tlouštěk. Pod odkazem Katalogový list naleznete dvoustranu z Projekčního katalogu DEK věnovanou dané skladbě.
tags: #hydroizolace #zelené #střechy #skladba