Bezpečný přístup a pohyb po střeše je klíčovou otázkou, která je bohužel až příliš často podceňována. Mnozí vycházejí z mylného předpokladu, že nejdůležitější je vylézt na střechu, a zapomínají na nutnost bezpečného pohybu po ní a následného návratu. Záležitosti spojené s prováděním prací na střechách (přesněji prací ve výškách) jsou přitom velmi přesně upraveny předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tento článek se zabývá požadavky na bezpečný výstup, pohyb po střeše a nezbytná bezpečnostní opatření, včetně specifik pro různé typy střech a střešních krytin.
Jak se bezpečně dostat na střechu?
Existuje několik způsobů, jak se dostat na střechu, a každý z nich má svá specifika a požadavky na bezpečnost.
Střešní výlezy
Pokud máte v domě střešní výlez, umožňující vylézt na střechu rychle a bez problémů, je to poměrně snadné. Střešní výlezy lze instalovat do obytných i neobytných podkroví a rozsáhlý sortiment výrobků umožňuje přizpůsobit řešení, které splní vysoké požadavky např. na tepelnou izolaci nebo design. Střešní výlez nám umožňuje vstup na střechu přímo zevnitř budovy - z horního podlaží nebo půdy. Rozhodnutí o instalaci střešního výlezu by mělo nastat již při návrhu domu, protože v mnoha případech je jeho použití podmíněno platnými předpisy. Například, v budovách s nejméně dvěma podlažími - vícepodlažními domy s podkrovím je nutné instalovat výlez na střechu ve formě poklopu.
Střešní výlezy jsou konstrukce, které umožňují snadný a bezpečný přístup na střechu, přímo zevnitř budovy. Standardní střešní poklop se skládá z schránky a výklopného poklopu, který se otevírá pod úhlem min. 60 stupňů (optimální otevření je 90 stupňů). Šířka střešního poklopu umožňuje volný průchod dospělé osobě. Poklop je navíc zajištěn proti samozavření, takže je zcela bezpečný. Střešní výlez také zajistí lepší odvětrání podkroví či půdy a může být únikovou cestou v případě požáru. Pro tyto účely jsou doporučeny výlezy o rozměrech 60x60 centimetrů, což jsou minimální rozměry střešního průlezy pro šikmé střechy dle normy ČSN 73 1901.
U plochých střech je nutné dbát na vhodnou vzdálenost poklopu od vnitřku budovy a na jeho konstrukci. Poklopy na ploché střechy by měly mít vhodnou vzdálenost od vnitřku budovy-podlahy. Proto jsou často nabízeny společně s půdními schody přizpůsobenými takovému řešení. Konstrukce poklopu na plochou střechu musí být také především bezpečná, proto jsou v ní použity plynové pružiny, které usnadňují otevírání poklopu a chrání jej před samovolným uzavřením. Důležitá je také otázka cirkulace vzduchu. Výlezy na ploché střechy mají těsnící límec, který chrání vstup na střechu před vodou, sněhem nebo nečistotami. Struktura krytu takového poklopu může být ve formě kopule nebo mít malý sklon, který zabrání hromadění vody.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
Při výběru střešního výlezu je nutné zohlednit parametry jak u střešní konstrukce a použité krytiny, tak u samotného výlezu. Střešní výlez musí být kompatibilní s použitou střešní krytinou. Nevhodně zvolený průlez může mít za následek zatékání nebo vznik tzv. tepelných mostů, které mohou střešní konstrukci poškodit či jinak zkrátit její životnost. Mezi materiály používané pro střešní výlezy patří impregnované dřevo (s dobrými izolačními vlastnostmi a odolností proti vlhkosti) a plast (bezúdržbový a odolný vůči klimatickým vlivům). Důležitým parametrem je také typ zasklení, kde je třeba zohlednit tepelné vlastnosti. Kvalitní výlezáky na střechu jsou opatřeny dvojsklem či trojsklem s tvrzenou přední stranou.
Žebříky
Pokud v budově není žádný střešní výlez, je nutné najít náhradní řešení. V takové situaci někteří pro přístup na střechu volí např. střešní okna, to není nejlepší ani nejbezpečnější metoda vzhledem k hrozícímu riziku poškození okenních tesařských prvků. Lepším se jeví to nejjednodušší řešení, tj. hliníkový (nebo dřevěný) střešní žebřík. Stojí za to věnovat pozornost kvalitě jeho zpracování - musí být pevný, stabilní a zaručovat dlouhý dosah. Na žebříku se nevyplatí šetřit, záleží na něm totiž naše bezpečnost. Profesionální střešní žebříky mají vhodně profilovanou konstrukci, často s protiskluzovými stupni, což zvyšuje komfort práce a snižuje riziko pádu z výšky.
Žebříky slouží primárně k pohybu ve svislém směru, ale také ve směru šikmém, po ploše sklonitých střech. Pohyb po žebříku je bezpečný z důvodů zapojení obou rukou. Pracovník je tak v kontaktu s žebříkem ve čtyřech bodech, na rozdíl od střešních stupňů, kde se postupuje pouze po schodech bez opory rukou. Střešní žebříky jsou na střeše osazeny na pevno. Slouží jako trvalá cesta k lávce nebo přímo ke komínu. Mohou překlenout vzdálenost od okapové hrany nebo od střešního průlezu. Výhodou je, že u krytin, které využívají kotvení skryté pod krytinou, nevyžaduje montáž žebříku vrtat skrz krytinu. Osadí se například sevření na drážku.
Pevné kovové žebříky
Pevný kovový žebřík je zpravidla vybavený bezpečnostním košem, který riziko pádu snižuje, ale pádu nezabraňuje. K případnému pádu může dojít uvnitř tohoto koše při uklouznutí po příčli. Pokud je nutné použít tento žebřík v době, kdy jsou příčle žebříku kluzké, je povinností pracovníka i uvnitř bezpečnostního koše použít osobní ochranné prostředky proti pádu (OOPP). Žebřík je vždy umístěn na okraji střechy a pracovník, který na střechu vstupuje, je bezprostředně ohrožen rizikem pádu. Je tedy nutné, aby střecha byla vybavena kotvicím zařízením určeným k ochraně proti pádu tak, aby pracovník měl možnost upevnit OOPP k dostatečně odolnému kotvicímu bodu.
Přenosné žebříky
Pokud stavba není vybavena výlezem na střechu z vnitřních prostor, je nutné k výstupu na střechu zpravidla použít přenosný žebřík. Přenosný žebřík musí být v dobrém technickém stavu. Nesmí chybět žádné části, nesmí být poškozen a výsuvné žebříky musí být opatřený textilními pásy, které brání nadměrnému vysunutí. Přenosný žebřík má zpravidla označenou příčel, na kterou je možné nejvýše stoupnout. Žebřík musí být pevně postaven, nejlépe na zpevněné ploše, a opřen o střechu tak, že při stoupání po žebříku nemůže dojít k jeho posunutí a následnému pádu. Důležitá je i délka žebříku. Žebřík musí přesahovat plochu střechy nejméně o 1 100 mm. Přesah žebříku slouží pracovníkovi jako opora při odcházení od žebříku a při sestupování. I u tohoto žebříku musí být zajištěna možnost bezpečně od žebříku odejít za použití OOPP.
Čtěte také: jak správně umístit XPS pod hydroizolační fólii
Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností.
Bezpečnostní opatření a pohyb po střeše
Bezpečný výstup na střechu je jedna věc, jiná věc je pohybovat se po střeše tak, aby všechny práce probíhaly v souladu se zásadami bezpečnosti. Teoreticky je pohyb po ploché střeše nejjednodušší, ale praxe ukazuje, že i zde dochází k nehodám.
Ochrana proti pádu a záchytné systémy
V podstatě vždy, kdy hrozí pád, je nutný záchytný systém nebo ochranné zábradlí. Ochranu proti pádu (a potřebu záchytného systému) totiž upravují zákony, normy a vyhlášky. Všechny nové a rekonstruované střechy musí být zajištěné proti pádu osob. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. uvádí výjimky, kdy není záchytný systém nutný: na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10°, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu - ale pozor, tohle pravidlo neplatí pro kluzkou plochu. Za správné rozmístění záchytného systému (a zanesení do projektové dokumentace) odpovídá projektant.
Při navrhování plochých střech je vhodné předem myslet na vytvoření kotevních bodů, zejména v případě střech klasifikovaných jako ploché, kde sklon osciluje kolem mezní hodnoty 15 stupňů. Pokud musíme vylézt na starou střechu, která nemá žádné kotevní body, můžeme použít pevné části budovy a k nim lano připevnit. Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě pracovní polohovací systém, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem.
Záchytný systém patří na střechu minimálně 6,5 metru vysokou (pozor na terasy, balkony a podobné zóny pod střechou). Záchytný systém totiž počítá s rezervou, průvěsem lana, délkou pádu, délkou člověka a tak dále.
Čtěte také: Stavba a zateplení s pórobetonovými tvárnicemi
Pohyb po střeše a ochrana krytiny
Pokud jsme se již postarali o vlastní bezpečnost používáním vhodných systémů chránících před pádem, vyplatí se postarat i o samotnou střešní krytinu. Ne každý typ krytiny odolá těžké obuvi a o poškození povrchu není nouze.
Ploché střechy
Ploché střechy (zejména ty kryté hydroizolační folií) jsou považovány za střechy s nejnižším rizikem poškození, nicméně např. v zimě je třeba mít na paměti, že chůze po folii ztuhlé mrazem může vést k jejímu popraskání, je tedy třeba postupovat opatrně. Bezpečný pohyb po ploché střeše vyžaduje zpravidla použití OOPP. Pracovník, který se pohybuje ve vzdálenosti menší než 1 500 mm od hrany střechy, musí OOPP používat. To neplatí, pokud je plocha střechy kluzká. Pro účely ochrany proti pádu se za plochou střechu považují všechny střechy se sklonem do 10 stupňů.
Šikmé a strmé střechy
V případě taškové krytiny z plechu (používané při úhlu sklonu minimálně 14 stupňů) nebo plechů trapézových či plochých (používané při úhlu sklonu minimálně 9 stupňů) nezapomeňte při přesunu nosit obuv s měkkou podrážkou, která nepoškodí povrch krytiny. Důležité je také nešlapat přímo na samotnou krytinu (mohlo by dojít k jejímu promáčknutí), ale v případě nutnosti se pohybovat po latích.
Pohyb po střeše, který je na plochých střechách relativně snadný (ačkoli stále vyžaduje náležitou opatrnost a rozvahu s ohledem na riziko pádu a práci ve výšce), se na strmých střechách komplikuje. K usnadnění tohoto úkolu jsou střechy s velkým sklonem opatřeny atikami a kominickými lávkami, jejichž počet závisí na velikosti, sklonu a složitosti střešní konstrukce. Vytvářejí žebříkovou konstrukci, umožňující bezpečný pohyb po střeše. Na oblíbených sedlových střechách s malým sklonem již malý počet lávek a stupínků výrazně usnadní pohyb a práci na střeše.
Naopak u střech se sklonem nad 25 stupňů a u střešních krytin z křehkých materiálů (např. tašek) je instalace komunikačních prvků dána zákonem. Přestože se na střechy s menším sklonem tyto požadavky nevztahují, je vhodné i tam zvážit instalaci kominických lávek a stupínků a určit jejich počet a umístění již ve fázi návrhu. Lávka je základním elementem samozřejmým u každého komínu, který vyžaduje zevní kontroly. Na kluzkých a strmých krytinách nelze zajistit bezpečný pohyb osob a každý kominík to nejspíše odmítne, i s ohledem na možné poškození samotné krytiny jeho pohybem.
Sněhové zachytávače
V zimním období se navíc střecha musí vypořádat nejen s vodou, ale také se sněhovou pokrývkou a ledem. Pro všechny tyto případy je žádoucí střechy zabezpečit, aby nedošlo ke škodám na zdraví nebo majetku. Sněhové ochranné prvky se primárně osazují tam, kde není možné ponechat sníh sjíždět samovolně ze střechy dolů. Typicky jde o vchody do budov, střechy směřující do ulice, nebo i střechy jejich poloha žlabů koliduje se sněhem, který by sjížděl z plochy dolů. Je to téma velmi časté u hladkých krytin, které samy o sobě nemají schopnost sníh zpomalovat nebo zadržovat.
Sněhové zábrany se rozmístí na střeše tak, aby byla váha sněhu rovnoměrně zadržována. Obvykle postačí jedna řada u okapové hrany. Ve vyšších polohách se osazují dvě nebo více řad nad sebe, aby se hmotnost sněhu rozložila. Vyrábí se trubkové zábrany nebo roštové. Kromě estetických rozdílů se chovají velmi podobně. Zadržují nápor sněhu, který na střechu napadne ve stanoveném úseku nad zábranou. Pro správné navržení je třeba znát místo stavby, sklon střechy a její délku. Osazení zábran je dostatečně robustní, aby vydrželo značné tlaky vyvíjené sněhem, ale současně respektuje typy krytin, na které se montuje. Jedna z hlavních výhod je, že na většinu krytin je možné osadit zábrany dodatečně - až po montáži.
Důležité legislativní a technické požadavky
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. podrobně upravuje požadavky na bezpečnost práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Zde jsou klíčové body, které je třeba zohlednit:
- Otvory a prohlubně: Zaměstnavatel zajistí, aby otvory v podlaze a terénní prohlubně, jejichž půdorysné rozměry ve všech směrech přesahují 0,25 m, byly bezprostředně po jejich vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti zajištěnými proti posunutí nebo aby volné okraje otvorů byly zajištěny technickým prostředkem ochrany proti pádu, například zábradlím nebo ohrazením.
- Zajištění proti propadnutí: Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení, případně na nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí (pracovní, popř. přístupová podlaha apod.), bylo provedeno zajištění proti propadnutí.
- Samostatná práce ve výškách: Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem.
- Konstrukce: Způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání a musí umožňovat bezpečný průchod. Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu vhodně uspořádané, dostatečně vysoké a pevné k zabránění nebo zachycení pádu z výšky.
- Zábradlí: Zábradlí se skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky.
- Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP): Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě pracovní polohovací systém, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu.
- Žebříky: Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují.
- Práce na plochách se sklonem: Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru zvětšuje o 0,5 m.
- Zajištění proti sklouznutí: Zaměstnavatel zajistí použitím žebříků upevněných v místě práce a potřebných komunikací, případně použitím ochranné konstrukce nebo osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu.
- Dočasné stavební konstrukce: Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí.
- Školení: Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m.
- Nepříznivá povětrnostní situace: Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací.
Dále je důležité znát požadavky normy ČSN 73 0802 a ČSN 74 3282, které se týkají požárních žebříků a přístupů na střechu pro účely požární ochrany. Jednopodlažní objekty o půdorysné ploše větší než 200 m2 a vícepodlažní objekty o půdorysné ploše větší než 100 m2 a o výšce větší než 9 m, musí mít požární žebřík tehdy, není-li na jejich střechu přístup jinou cestou (např. chráněnou únikovou cestou, vnějším schodištěm) nebo mají-li instalováno zařízení na odvod kouře a tepla střešními odvětracími klapkami.
Tabulka níže shrnuje typické požadavky na přístupové a bezpečnostní prvky střech podle jejich sklonu:
| Typ střechy (sklon) | Doporučený přístup | Bezpečnostní prvky | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Plochá střecha (do 10°) | Střešní výlez, pevný žebřík, přenosný žebřík | OOPP při práci do 1,5 m od hrany (kromě kluzké plochy), kotvící body, zábrany 1,5 m od okraje | Zvýšená opatrnost v zimě kvůli námraze na krytině |
| Šikmá střecha (5° - 45°) | Střešní výlez, střešní žebříky, kominické lávky a stupínky | OOPP, záchytný systém (závisí na výšce a riziku pádu) | Měkká obuv, pohyb po latích u plechových krytin |
| Strmá střecha (nad 25°) | Kominické lávky a stupínky (povinné dle zákona u křehkých krytin) | Záchytný systém, OOPP | Nutnost instalace komunikačních prvků |
| Střecha nad 6,5 m výšky | Jakýkoli přístup | Záchytný systém vždy povinný | Zohlednit průvěs lana, délku pádu atd. |
tags: #musi #byt #vylez #na #strechu #predpisy