Extrudovaný polystyren (XPS) je standardně používaný materiál jako tepelná izolace plochých střech již více než 50 let. Během této doby prokázal svou funkčnost i při extrémních návrhových podmínkách, jako jsou výrazné kolísání teplot, mechanické namáhání a vliv vlhkosti. Ve skladbách konvenčních plochých střech se dnes setkáváme s celou řadou tepelných izolantů, například minerální a skelná vlákna, expandovaný polystyren (EPS), extrudovaný polystyren (XPS), polyuretany (PUR/PIR) nebo pěnové sklo.
Inverzní ploché střechy a XPS
Tento článek se zaměřuje na užitné ploché střechy s obráceným pořadím vrstev, známé též jako inverzní ploché střechy. Zde jsou však možnosti použití tepelné izolace značně omezené z důvodu specifických požadavků na tepelný izolant. Systém obrácené ploché střechy byl vyvinut v 50. letech minulého století v USA a v Evropě se poprvé začal využívat v 60. letech ruku v ruce s novým materiálem XPS na trhu. Idea skladby inverzní střechy byla jednoduchá: zaměnit pořadí tepelné izolace a hydroizolace a tím nabídnout jednoduchou skladbu s rychlou a snadnou instalací na obecně platném principu: směrem ven z konstrukce střechy by měl růst tepelný odpor vrstev (m²K/W) a zároveň se zmenšovat jejich difuzní odpor (μ).
Hydroizolace se přesune na vnitřní stranu konstrukce a spojí funkci hydroizolace a parotěsné zábrany střechy. Tepelná izolace nad hydroizolací pak zabezpečí tepelnou izolaci s dalšími funkcemi, jako jsou ochrana hydroizolace, přenos zatížení apod. V této souvislosti se připravuje technická směrnice organizace EOTA (European Organization for Technical Approvals), která bude řešit skladbu inverzní střechy jako celku. Doposud je v kompetenci autorizované osoby či realizační firmy, jaký druh materiálu použije, vycházejíc zejména z deklarovaných hodnot jednotlivých výrobků v navržené skladbě střechy, nejčastěji dle EN produktových norem.
Typy užitných plochých střech
První skupinou jsou nepochozí střechy bez užitné funkce s možností přístupu pro pravidelnou kontrolu samotné střechy a pro opravu či seřízení technických zařízení budovy, jako je klimatizace či telekomunikační zařízení. Zbývající tři skupiny představují provozní střechy s různorodou skladbou vrstev nad tepelnou izolací a konečnou povrchovou úpravou. Souvrství zabezpečuje dle výše uvedených názvů potřebnou funkci, např. distribuci zatížení, podmínky pro vegetaci, potřebnou přítěž proti vztlaku větru a ochranu před UV zářením či ohněm. Typickým použitím pro XPS jsou skladby plochých střech s provozním souvrstvím.
Skladba inverzní ploché střechy s XPS
1. Nosná část konstrukce střechy
Nosná část konstrukce střechy musí být dimenzována na statickou únosnost dle provedených výpočtů v souladu s platnými předpisy či normami pro daný typ užitné střechy. Doporučuje se nosná konstrukce s minimální plošnou hmotností 250 kg/m² a tepelným odporem R ≥ 0,15 (m²K)/W, zabezpečující dostatečnou tepelnou stabilitu konstrukce v případě krátkodobého průsaku přívalové vody skrz spoje desek a možné ochlazení konstrukce s kondenzací na vnitřní straně. Dále se doporučuje sklon 1-3% pro snadný a rychlý odtok vody do vpustí, které jsou vždy nejnižším bodem konstrukce střechy. Obrácená střecha nemá být realizována na lehké nosné konstrukci s minimální akumulační schopností a s malou hodnotou tepelného odporu.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
2. Hydroizolace
Hydroizolace se pokládá přímo na rovnou, respektive vyspádovanou vrstvu nosné konstrukce. Před samotnou pokládkou hydroizolace musí být plocha zbavena nečistot, volných zbytků a proveden penetrační nátěr. Vrstvu hydroizolace by měly tvořit dvě vrstvy hydroizolačních pásů, druh použitých pásů vždy dle individuálních potřeb projektu a specifikace projektanta (např. druh pásu s vložkou, rezistivita proti zakořenění atd.). Jediný problém, který byl v minulosti zaznamenán, byly měkčené PVC pásy, obsahující organické rozpouštědla s negativním vlivem na XPS, v podobě nevratné degradace materiálu. Z pohledu dnešní technologie výroby PVC hydroizolací lze však říci, že toto riziko představuje okrajový problém. Platí však vždy zásada obrátit se na výrobce v případě jakýchkoliv nejasností ohledně slučitelnosti s polystyrenem. Od okamžiku položení hydroizolace je další postup prací značně nezávislý na počasí, a tím je poskytnuta prodloužená stavební připravenost konstrukce pro realizaci střechy v průběhu roku. Kvalitní hydroizolační fólie chrání vaši střechu proti nepříznivému působení vnějších vlivů.
Střešní hydroizolační fólie jsou nejčastěji vyráběny z PVC, tedy z termoplastu, což umožňuje dobré spojování jednotlivých částí střešního pláště jednoduše nahřátím horkým vzduchem. Celá střecha je pak jednolitá vodotěsná plocha, což je důvod, proč se hydroizolační střešní fólie nejčastěji používají jako krytina plochých střech. V první řadě byste měli respektovat aplikační postup výrobce vybrané střešní fólie. Výrobce nebo prodejce by vám měl být schopen doporučit konkrétní typ fólie, který je pro vaši střechu vhodný.
Ukončení střešních fólií po obvodu střechy se řeší nejčastěji nakotvením poplastovaného plechu na hrany střešní roviny. Tento plech je nutné nakotvit k záklopu na separační vrstvu před samotným položením střešní fólie. Hydroizolační fólie se klade na připravenou separační vrstvu tak, že se jednotlivé pásy fólie pokládají s podélnými a příčnými přesahy minimálně 50 mm přes sousední pás. Nejčastěji v místě styku dvou fólií se pak fólie zahřejí (přístrojem k tomu určeným, který působí předepsanou teplotou dle konkrétního výrobce) a působením tepla a tlaku se jednotlivé fólie spojí v jednolitou a vodotěsnou vrstvu.
Typy hydroizolačních fólií
- PVC fólie: Nejčastěji se plastové fólie vyrábí z PVC, tedy z termoplastu. Tyto fólie jsou obvykle používány na jednovrstvé hydroizolace plochých střech. Mohou se také použít pro hydroizolaci balkonu či terasy, zde se poté aplikují společně s nášlapnou vrstvou. Existují však také pochůzné varianty. Spoje jednotlivých pruhů PVC fólie se svařují horkovzdušnými svařovacími stroji (pistolemi). Fólie se vždy v místě přesahu zahřejí a následně spojí v jednolitou vrstvu. Venkovní teplota by při pokládce měla být nad +5°C. Při pokládce je důležité pamatovat na separační vrstvu (většinou netkané textilie ze syntetických vláken). PVC fólie je nutné mechanicky kotvit či přitěžovat, aby neodlétly. V případě zatížení zelenou střechou či kačírkem (min. výška 50 mm) si s mechanickým kotvením nemusíte dělat velké starosti. Některé fólie lze i lepit, ovšem jedná se o nákladné řešení. Střešní hydroizolační fólie z měkčeného PVC se dodávají s výztužnou vložkou z polyesterové tkaniny (pro mechanické kotvení), ze skleněné rohože (pro volné kladení pod stabilizační vrstvy) nebo s nakašírovanou polyesterovou rohoží (pro lepení).
- FPO/TPO fólie: Hydroizolační fólie termoplastických (TPO) či flexibilních (FPO) polyolefinů se vyznačují vysokou pevností. Na rozdíl od PVC neobsahují změkčovadla, a tak si zachovávají svou pružnost po celou dobu životnosti. Neobsahují ani těžké kovy. Při svařování tak nevznikají dráždivé výpary. Aplikace u těchto fólií probíhá podobně jako u fólií na bázi PVC. Avšak díky snášenlivosti s polystyrenem i asfaltem zde není potřeba separační vrstva. FPO/TPO fólie jsou vhodné i na tzv. DUO střechy. Tento typ fólií se stává víc a víc oblíbenějším. Jejich výhody zahrnují dlouhou životnost (cca 2x více než PVC fólie).
- Tekutá hydroizolace: Pro potřeby doplňků plochých střech se často používá tzv. tekuté hydroizolace. Izolace z tekutého plastu se používá u více či méně komplexních průniků a detailů.
3. Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS)
XPS desky (např. ROOFMATE SL, FLOORMATE 500, FLOORMATE 700) jsou volně pokládány na hydroizolaci těsně k sobě s vystřídanou spárou na vazbu. Desky jsou opatřeny po celém obvodu polodrážkou pro řádné spojení bez tepelných mostů. Standardní rozměry desek jsou 1250x600mm s hladkým-extruzním povrchem. Volně kladené desky tepelné izolace s vystřídanou spárou pak poskytují ochranu hydroizolaci před teplotními výkyvy, opakovanými cykly mráz-tání či roztažností a smršťováním. Další výhodou je rovněž ochrana před mechanickým poškozením hydroizolace jak v průběhu realizace, tak následně po celou dobu životnosti střechy. S tím souvisí i prodloužená životnost střešního pláště pohybující se v rozmezí 30-45 let, doložená posudky znalců a realizovanými projekty v Evropě. Existují odebrané vzorky materiálu Styrofoam z projektů po více než 20 letech, které potvrzují funkčnost XPS jako tepelné izolace ve skladbě obrácené ploché střechy. Výhodou extrudovaného polystyrenu je vynikající koeficient stlačitelnosti/roztažnosti a tím viskoelastické chování. Největší předností tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu pro ploché střechy je jeho mimořádná pevnost v tlaku v kombinaci s minimální nasákavostí (včetně nasákavosti difuzním způsobem) a s tím související mrazuvzdornost. Používá se zejména pro inverzní ploché střechy (někdy také nazývané s opačným pořadím vrstev, popř. obrácené).
Jednovrstvá vs. dvouvrstvá skladba XPS
Často kladenou otázkou je, zda použít jednu vrstvu nebo dvě vrstvy XPS a v čem jsou možná rizika či rozdíly. V minulosti bylo dle platných požadavků na tloušťku tepelné izolace v konstrukci střechy zásadou vždy použít jednu vrstvu desek. Příznivci dvouvrstvé varianty poukazovali na tepelné mosty, které jsou však řešeny polodrážkou po obvodě desky, a propagovali tuto variantu víceméně z důvodu omezené možnosti nabízet XPS desky v tloušťkách 120 mm a více. Použití desek v jedné vrstvě je nejméně rizikové z hlediska difuze vlhkosti směrem ven z konstrukce. Avšak s narůstajícími požadavky na tloušťku desek dle normových hodnot U (projekty s tloušťkou 200mm a více) a zejména pak dostupnost standardně vyráběných tlouštěk 160mm dává prostor použít dvouvrstvou XPS skladbu. U jednovrstvé koncepce je třeba brát v úvahu technologické možnosti výrobců ve vazbě na toleranci tloušťky a rovinnosti dle EN 13164 u desek nad 120mm (tolerance tloušťky -2/+8mm, rovinnost +7mm) a v porovnání s dvouvrstvou skladbou i vyšší výpočtovou hodnotu součinitele tepelné vodivosti. Obecně platí zásada: vždy použít jednovrstvou skladbu v konstrukci s tepelnou izolací tloušťky min. 120 mm. Dvouvrstvé řešení je možné použít pro tloušťku od 140 mm, se spodní vrstvou XPS min. 80mm, tzn. kombinace 80+60mm.
Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny
Nedostatkem tohoto řešení je možná dlouhodobá větší hodnota nasákavosti spodních desek oproti deklarované hodnotě. Zvýšená nasákavost je dána obdobným mechanismem jako u výše zmiňované nasákavosti v případě nesprávné geotextilie. Funkci vrstvy s vysokým difúzním odporem v tomto případě plní možný výskyt vodního filmu mezi spodní a vrchní vrstvou XPS desek. Při dodržení min. 80 mm tloušťky spodní vrstvy je tento jev zvýšené nasákavosti desek podstatně redukován. Čím má spodní vrstva větší tloušťku (100/120mm), tím je možnost zvýšené vlhkosti v deskách menší. Pro zachování navržených tepelně izolačních hodnot střechy doporučujeme započítat ve dvouvrstvé skladbě +10mm tepelného izolantu, který kompenzuje možné zvýšení vlhkosti v deskách, respektive zvýšení součinitele tepelné vodivosti. Výpočtem bylo rovněž doloženo, že jednovrstvá skladba z XPS o tloušťce 120 mm odpovídá 140 mm dvouvrstvé skladbě (zadávací hodnoty výpočtu byly pro průměrné hodnoty nasákavosti po 40 letech a za předpokladu, že mezi deskami uvažujeme stálý vodní film). U dvouvrstvé skladby vždy platí tloušťka dolní vrstvy min. 80mm.
4. Separační vrstva (geotextilie)
Z důvodu oddělení tepelné izolace od vrchních souvrství střechy se provádí separační vrstva pomocí geotextilie. Použitá geotextilie by měla být z netkaných látek, difuzně otevřená a s nízkou retenční nasákavostí, s vyloučením možnosti vytvořit parotěsnou zábranu. Dále pak jsou požadavky zejména na její odolnost proti prorůstání kořínků a pevnost v tahu. Minimální přesahy 100 mm a dle zkušeností je vysoce doporučeno používat gramáž do 180 g/m² se světlou barvou. Osvědčily se zejména polypropylenové textilie s plošnou hmotností 140 g/m², příkladem může být Roofmate R nebo Typar.
Problémy s nevhodnou geotextilií
Často se v projektu setkáváme s použitím geotextilií s hmotností 300-500g/m², tmavé barvy, které s kombinací jižní orientace plochy a vystavení letním teplotám mohou způsobit deformace XPS desek. Tento jev se vyskytuje zpravidla u dvouvrstvé skladby XPS desek, kde teplotně namáhaná vrchní deska je odizolována spodní vrstvou XPS. Nevhodná geotextilie pak při intenzivních slunečních letních dnech absorbuje a kontinuálně přenáší zvýšené teplotní namáhání na vrchní vrstvu desek, u kterých může dojít k deformacím vlivem rozdílných teplot mezi vrchní a spodní vrstvou. Deformace prvotně probíhá u desek ve směru horizontálním (extruzním), avšak ta je omezena těsnou skladbou desek včetně pevného ohraničení např. atikou. Desky se pak mohou deformovat ve směru vertikálním, takzvaný efekt zvlnění desek. Dodržením vhodné geotextilie s nízkou hmotností do 180 g/m² se světlou barvou lze výše popsanému efektu předejít.
Také nenásákavost geotextilie s difuzní paropropustností je nezbytnou podmínkou pro správnou funkci střešního pláště. V případě nesplnění tohoto požadavku bude geotextilie tvořit difuzně uzavřenou vrstvu v konstrukci střechy, představující riziko zvýšené kondenzace vlhkosti v samotných deskách, a to na principu, že vlhkost nemůže difundovat z mezivrstvy pod tepelnou a nad vodotěsnou izolací, kde lze očekávat relativní vlhkost a tedy i poměrně vysoký tlak vodní páry.
5. Přitížení
U inverzních plochých střech se pro stabilizaci spodních vrstev využívá hmotnosti vrchní přítlačné vrstvy. Stabilizace se provádí zejména z důvodu zabezpečení proti sání větru. Je nezbytné navrhnout dostatečnou přitěžovou vrstvu, ať se jedná o štěrkový zásyp, vegetační vrstvu, betonovou dlažbu/dlaždice, železobetonovou desku či betonové prefabrikáty. U zatížení štěrkovou vrstvou by sklon střechy neměl být větší než 10%, aby nedocházelo k posunům kameniva. Dále pak vrstvy nesmí obsahovat výrazný podíl jemných částic, aby nedocházelo k zanášení odvodňovacích prvků, tzn. použít jen prané kamenivo o min. frakci 16 a tloušťky 50mm. U některých rekonstrukcí je únosnost střešního pláště výrazně omezena a plnohodnotnou přitěžovou vrstvu nelze použít. V tomto případě se nabízejí speciální desky Roofmate LG, navržené pro případ oprav či výstavbu lehkých střešních plášťů s omezeními. Desky Roofmate LG z extrudovaného polystyrenu jsou opatřeny vrchní krycí vrstvou z plastbetonu o tloušťce 10mm. Tyto desky kombinují jak tepelnou ochranu konstrukce, tak zároveň i stabilizační funkci. Hmotnost desek je pouze 25kg/m² s obvodovým spojem pero-drážka zabezpečující vzájemnou provázanost desek v celé ploše střechy. Po okraji střechy a v rozích, kde dochází k největšímu riziku vztlaku větru, se musí použít dodatečná přitěž např. betonovými dlaždicemi. Je plně na autorizované osobě navrhnout potřebnou přitěž, kde při výpočtu svou roli hraje nejenom výška budovy, ale i tvar, členitost střešního pláště, výška atik atd.
Čtěte také: Srovnání cen betonových tašek
DUO střechy
V kombinaci s jinými izolanty se používá tzv. DUO střecha, kde spodní vrstvu tepelné izolace pod hydroizolací tvoří nejčastěji pěnový polystyren a druhou vrstvu nad hydroizolací pak extrudovaný polystyren XPS s přitížením. V případě, že nemůžeme dodržet doporučené návrhové hodnoty pro nosnou konstrukci či u provozů s velkou vnitřní vlhkostí, je možné použít variantu DUO střechy s kombinací tepelné izolace pod a nad hydroizolací.
Problémy a řešení
Prorůstání kořínků
V současnosti je zcela běžné, že používané materiály ve skladbách střech, jako jsou separační textilie či hydroizolace, jsou odolné proti prorůstání kořínků. Samotný XPS je pro kořenový systém nepropustný, pouze u spojů mezi deskami je možné proniknutí kořínků pod desku. Jev prorůstání kořínku byl pozorován u dlažby na terasách pokládané do kamenné drtě či štěrkového posypu u nepochozích střech. Správným použitím frakce vymývaného kameniva společně s odolností separační textilie se tento jev eliminuje. Nicméně se neubráníme možnému výskytu náletové vegetace či plevele přeneseného větrem. Ani ten by však díky rezistentním vlastnostem výše uvedených vrstev neměl způsobovat poruchy ve střešním plášti. U každé střechy je potřeba zajistit pravidelnou prohlídku střechy s údržbou, tzn. odstranění plevele a nechtěné náletové zeleně.
Podtékání srážkové vody
Evropská norma EN 6946 (Stavební prvky a stavební konstrukce - tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - výpočtová metoda) udává přirážku 0,04 jako zhodnocení vlivu podtékající srážkové vody pod vrstvou tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu u inverzních střešních konstrukcí. V tomto případě se jedná o zhruba 5% penalizaci k hodnotě tepelné propustnosti, která představuje pro návrh hodnotu +10 mm tepelného izolantu. Tato přirážka eliminuje možný problém v případě prudkého přívalového deště či tání velkého množství sněhu, který může vést k částečnému podtékání tepelné izolace skrz spoje desek a následnému ochlazování nosné konstrukce s možností kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu střešního pláště. K tomuto jevu může dojít především v případech objektů s větším vlhkým vnitřním prostředím a zejména v případech nosných konstrukcí s nižší tepelnou stabilitou, tzn. lehkých nosných konstrukcí. Zde platí již výše zmíněná doporučená hodnota pro nosnou konstrukci min. 250 kg/m² s tepelným odporem R ≥ 0,15 (m²K)/W, zabezpečující dostatečnou tepelnou stabilitu a tím i zamezení možné kondenzace vodních par.
Deformace XPS desek vlivem teploty
Je nutné věnovat zvýšenou pozornost možnému tepelnému namáhání XPS při realizaci střech v létě. Například při pokládce tmavých nopových fólií (tvořících drenážní a hydroakumulační vrstvu vegetačního souvrství střešních zahrad) může snadno dojít k překročení teploty +75 °C a k trvalému poškození desek z XPS vysokou teplotou. K tomuto jevu může dojít především v případech objektů s větším vlhkým vnitřním prostředím a zejména v případech nosných konstrukcí s nižší tepelnou stabilitou, tzn. lehkých nosných konstrukcí.
Mechanické poškození hydroizolace u střešních teras
K mechanickému poškození povlakové izolace může dojít zejména v případě použití tzv. dlažby na podložkách. V tomto případě je lepší použití střechy s opačným pořadím vrstev nebo tzv. DUO střechy, než osadit podložky u klasické jednoplášťové střechy přímo na povlakovou izolaci. U vodotěsné izolace z asfaltových pásů dochází k zatlačování podložek do asfaltového pásu. V případě hydroizolačních fólií může dojít k úmyslnému nebo náhodnému mechanickému poškození fólie v mezerách mezi dlaždicemi. Nejčastěji reklamovanou závadou je nerovnost podkladu a nestabilita povrchu dlažby v případě dlažby na podložkách. Tento jev ovlivňují faktory jako jsou nevhodně výškově provedené přesahy u hydroizolace, pokládka tepelně izolačních desek na průběžný spoj hydroizolace a samotné uložení dlažby. Tento jev se zejména váže na použití nerektifikačních podložek (plastové terče či pryžové prvky). Zmiňovaný jev se vyskytl v minulosti na veřejně přístupných střešních terasách krytých dlažbou na podložkách, v případě nedostatečného utažení dlažby. Ať již pomineme fakt, že se nejedná o chybu XPS, ale o špatně provedenou instalaci dlažby, je riziko propálení skrz celou tloušťku izolace velice malé. Odhozený nedopalek není zdrojem intenzivního ohně a extrudovaný polystyren navíc obsahuje retardér hoření, který eliminuje riziko vznícení v případě krátkodobého vystavení ohněm. Mezi dlažbou se navrhují úzké spáry (max. 4mm), aby nemohlo dojít k poškození hydroizolace (například od nedopalku cigarety).
Srovnání XPS a EPS
Polystyren je v současné době jedním z nejpoužívanějších tepelně izolačních výrobků v plochých střechách, na fasádách a v podlahách. Hojně se využívá díky jeho výborným tepelně technickým vlastnostem a pevnosti v tlaku. Oba druhy polystyrenu se vyrábějí v podstatě ze stejné vstupní suroviny, ale jinou technologií. Proto se liší nejen struktura jejich hmoty, ale i některé vlastnosti, a tudíž i možnosti jejich použití a zabudování do stavby. Již dávno není pěnový polystyren jen bílý a extrudovaný ten barevný. V plochých střechách se oba druhy polystyrenu používají jako tepelná izolace, ale zejména s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a nasákavost mají odlišné uplatnění. Pěnový polystyren se používá v oblasti plochých střech jako tepelná izolace jednoplášťových plochých střech, zatímco extrudovaný polystyren jako tepelná izolace tzv. obrácených střech.
Výrobky z XPS mají velmi dobré hodnoty součinitele tepelné vodivosti (stejně jako má dnes vyráběný EPS), ale oproti EPS výrazně větší pevnost v tlaku a výrazně menší nasákavost. Jeho teplotní roztažnost je stejná jako u běžného EPS, ale trvalé tepelné namáhání je nižší (+75 °C). Tyto technické parametry XPS předurčují jeho použití. Extrudovaný polystyren má stupeň hořlavosti C1 a třídu reakce na oheň E. V této souvislosti je třeba uvést, že desky z XPS by se neměly používat jako klasická tepelná izolace plochých střech pod povlakovou izolací, protože kvůli velké hranové pevnosti XPS může při jejich teplotní roztažnosti dojít ke tvarovým změnám, které mohou způsobit poškození povlakové izolace. Používat XPS je vhodné jen jako tepelnou izolaci obrácených střech, u rekonstrukcí plochých střech jako dodatečnou tepelnou izolaci vytvořením tzv. DUO střechy.
Oba druhy polystyrenu se výborně uplatňují jak u nových plochých střech, tak u jejich rekonstrukcí. Výrobky z pěnového polystyrenu (EPS) se používají zásadně jako tepelná izolace klasických jednoplášťových plochých střech a u rekonstrukcí těchto střech jako jejich dodatečná tepelná izolace - vytvoří se tzv. PLUS střecha. Výrobky z extrudovaného polystyrenu (XPS) se používají jako tepelná izolace obrácených střech (střech s opačným pořadím vrstev) a u rekonstrukcí klasických jednoplášťových střech jako jejich dodatečná tepelná izolace - vytvoří se tzv. DUO střecha.
| Vlastnost | XPS (Extrudovaný polystyren) | EPS (Expandovaný polystyren) |
|---|---|---|
| Technologie výroby | Granule taveny, vháněn CO2, vytlačování | Expandace perlí párou, spékání |
| Struktura | Homogenní s uzavřenými buňkami | Pěnová, stabilizovaná |
| Pevnost v tlaku | Velmi vysoká (300, 500, 700 kPa) | Nižší (50-200 kPa) |
| Nasákavost | Velmi malá, minimální difuzí | Vyšší, nutnost stabilizace |
| Tepelná vodivost (λ) | Velmi dobrá (např. 0,038 W/m²K) | Velmi dobrá (např. 0,038 W/m²K pro EPS 100 S Stabil) |
| Teplotní roztažnost | Stejná jako u EPS | 5.10-5 až 7.10-5 m/K |
| Trvalé tepelné namáhání | Nižší (+75 °C) | Vyšší |
| Použití ve střechách | Inverzní střechy, DUO střechy | Klasické jednoplášťové střechy, PLUS střechy |
| Odolnost proti kořenům | Nepropustný | Závisí na úpravě |
| Kompatibilita s PVC | Nutná separační vrstva (textilie) | Není problém |
Doporučení pro návrh a realizaci
Kvalitní montážní firma s hlubokými teoretickými i praktickými znalostmi ve větším množství izolačních systémů a poctivým přístupem k práci je velmi dobrým řešením. Vaším požadavkem by také mělo být, aby se technické parametry nové střechy s postupujícím časem téměř neměnily. Aby parotěsná zábrana nepouštěla do tepelné izolace vlhkost ani po 30 letech, aby tepelná izolace bránila úniku tepla po dokončení stejně jako za 50 let, aby střechu neodnesla vichřice atd. Sklon povlakové izolace (sklon střechy) min. 2 %. Vždy používat desky s polodrážkou. Stabilitu střešního pláště obrácené střechy nebo DUO střechy zajišťuje násyp z kačírku frakce 16/32 v tl. min. 50 mm (výška, a tedy hmotnost kačírku se musí v konkrétních případech ověřit statickým výpočtem) nebo provozní vrstva - například dlažba na podložkách nebo dlažba položená do kačírku frakce 4/8 mm tl.
tags: #polystyren #pod #střešní #hydroizolační #fólii #funkce